sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mesic

Práce na nákladních lunárních landerech

V rámci programu Artemis budou NASA a její partneři potřebovat dopravovat na povrch Měsíce rozměrné kusy vybavení, aby mohlo být dosaženo dlouhodobého vědeckého průzkumu Měsíce. Firmy SpaceX a Blue Origin, které byly vybrány jakožto dodavatelé pilotovaných lunárních landerů (viz náhledový obrázek), zahájily vývoj přistávacích modulů pro velkoobjemové náklady, které by měly vyjít vstříc výše zmíněným potřebám. NASA uzavřela s oběma firmami dohody na dopravu astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a povrchem Měsíce počínaje misí Artemis 3. Agentura následně požádala obě firmy o vypracování nákladních verzí jejich landerů, což by se řešilo formou opce již existujících kontraktů. Tyto nákladní verze by měly být schopny dopravit na povrch Měsíce mezi 12 a 15 tunami užitečného vybavení, přičemž jejich první nasazení by mohlo přijít nejdříve při misi Artemis 7.

Gateway (duben 2024)

Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.

První krok k lunární navigaci

Po dobu celkem 30 minut mohli v únoru zástupci NASA testovat experimentální prototyp navigačního majáku. Jeho úspěšná aktivace by mohla představovat první krok k sofistikovanému systému určování polohy, které by lunárním výpravám z programu Artemis umožnil bezpečnější průzkum Měsíce, v jehož rámci by měla vzniknout dlouhodobě udržitelná lidská přítomnost na povrchu Měsíce. Demonstrátor LN-1 (Lunar Node 1) je autonomní navigační systém, který má na Měsíci zajistit komunikační síť v reálném čase mezi dvěma body. Systém testovaný během mise IM-1 společnosti Intuitive Machines (v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services)) by mohl propojit sondy na oběžné dráze, landery a dokonce i samotné astronauty na povrchu a digitálně ověřit polohu každého průzkumníka vzhledem k ostatním síťovým prvkům, pozemním stanicím nebo roverům v pohybu.

Experimenty, které astronauti vysadí na Měsíc

Agentura NASA vybrala první vědecké experimenty, které jsou navržené k tomu, aby je astronauti při misi Artemis III vysadili na povrch Měsíce. Jakmile budou umístěny v okolí jižního pólu Měsíce, začnou tyto tři aparáty sbírat data o zdejším prostředí, ale i vnitřní stavbě Měsíce a o tom, jak zvládnout dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci, který má připravit lidstvo na vyslání astronautů k Marsu. „Program Artemis představuje novou odvážnou éru průzkumu, ve které lidská přítomnost na Měsíci umocňuje vědecké objevy. S těmito inovativními přístroji umístěnými na povrchu Měsíce se vydáme na cestu, která otevře možnosti týmové spolupráce člověka a stroje – půjde zcela nový způsob vědecké práce,“ avizovala Pam Melroy, zástupkyně administrátora NASA a dodala: „Tyto tři umístitelné přístroje byly vybrány k tomu, aby zahájily vědecký výzkum, který se zaměří na hlavní vědecké úkoly iniciativy Moon to Mars.“

Tři možné rovery pro Artemis od soukromých firem

Agentura NASA vybrala společnosti Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab, aby rozvinuly možnosti lunárního vozítka LTV (lunar terrain vehicle), která budou astronauti z programu Artemis využívat k cestování po povrchu Měsíce. Rovery jim pomohou s prováděním vědeckého výzkumu v rámci programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé na Měsíci připravit na budoucí výpravy k Marsu. Výběr firem byl založen na komplexních zkušenostech agentury NASA s vývojem provozem roverů, aby bylo možné vybudovat komerční kapacity, které podporují vědecké objevy a dlouhodobý pilotovaný lunární průzkum. NASA by ráda začala využívat LTV pro povrchové činnosti s posádkou během mise Artemis V.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2024 (08.04.2024) online přednáška v 18:00

Máme za sebou již první tři měsíce roku 2024, proto nastal čas podívat se, co nám toto čtvrtletí přineslo v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Měsíc leden se nám nesl ve znamení zařízení určených pro průzkum Měsíce a Marsu. Jako první přišel na řadu japonský lander Slim, kterému se podařilo v polovině ledna přistát na měsíčním povrchu. Ve stejném měsíci se také uskutečnil inaugurační let nové rakety firmy ULA Vulcan, která při této misi vynesla i neúspěšný měsíční lander Peregrine. Také jsme se rozloučili s vrtulníkem Ingenuity, který takřka tři roky létal nad povrchem planety Mars. I měsíc únor začal startem měsíčního landeru Nova-C, který postavila firma Intuitive Machines a vynesl jej Falcon 9. Na svou minimálně tříletou misi se vydala i družice Pace, určená k dálkovému průzkumu Země a celý nejkratší měsíc v roce byl zakončen úspěšným reparátem nové japonské rakety H3. Asi nejzajímavější událostí celého čtvrtletí byl patrně třetí pokus o start nové rakety SpaceX s názvem Starship. Další událostí tohoto měsíce byl

Mars river

Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čína chystá start lunární retranslační družice

Pokud se nic nepokazí, odstartuje už zítra v 1:35 našeho času z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan raketa Dlouhý pochod 8. Ta při své celkově třetí misi (přičemž jednou letěla ve verzi pouze s centrálním stupněm) vynese retranslační družici Queqiao-2. Ta se usadí na oběžné dráze okolo Měsíce s výškou 300 km × 8600 km a sklonem 54,8°. Jejím úkolem je zajistit obousměrný přenos dat mezi zmíněnými oblastmi. Queqiao-2 bude plnit roli retranslační družice nejen pro misi Chang’e 6 (má startovat začátkem května, aby na Zemi dopravila vzorky z odvrácené strany Měsíce), ale i pro mise Chang’e 7 a Chang’e 8, které v letech 2026 a 2028 vyrazí do oblasti jižního pólu Měsíce.

Problémy nečekané čínské lunární mise

Dvě čínské kosmické sondy, které zřejmě mířily na dráhu kolem Měsíce, jsou nyní pravděpodobně nepoužitelné, jelikož horní stupeň jejich rakety Dlouhý pochod potkala závada. Raketa Dlouhý pochod 2C odstartovala z kosmodromu Si-čchang 13. března ve 13:51 SEČ. Až do čtvrtečního rána přitom neexistovalo žádné oficiální potvrzení startu. Teprve až státní mediální agentura Xinhua oznámila, že družice DRO-A a DRO-B nebyly usazeny na požadovanou dráhu, což měl zajistit horní stupeň Yuanzheng-1S. V současné době neexistují žádné oficiální informace, zda sondy a jejích mise ještě mohou být nějak zachráněny. Dlouho se navíc ani nevědělo, na jaké dráze se objekty nacházejí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.