Štítek ‘Měsíc’

Geologický výcvik evropských astronautů pro Měsíc

Dvojice evropských astronautů hledá v rámci geologického výcviku PANGAEA v Norsku vzácné stopy krystalů. Alexander Gerst a Samantha Cristoforetti tráví týden prozkoumáváním zkrystalizované lávy na Lofotech. Na odlehlém arktickém souostroví se tak připravují na mise, které budou lidé za několik let plnit na Měsíci. Oba jsou vynikajícími studenty geologie a jistě by své znalosti rádi rozšířili při budoucích misích amerického programu Artemis. Alexander a Samantha se už dříve zúčastnili výcviku v předešlých kolech programu PANGAEA v Itálii, Německu a Švýcarsku. Při výcviku používají podrobné mapy i družicové multispektrální snímky (metoda dálkového geologického průzkumu), aby si naplánovali svou expedici.

Třetí indická výprava k Měsíci

Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který má stále svá tajemství? Zde je vše, co potřebujete vědět o zatím nejambicióznější lunární misi Indie. 

O2O přenese od Měsíce i 4K video

Když vloni 16. listopadu odstartovala mise Artemis I, vydala se loď Orion v rámci této bezpilotní zkoušky dál, než jakákoliv pro lidi certifikovaná kosmická loď v historii. Další mise této lodi, Artemis II, má prověřit všechny palubní systémy nezbytné pro pilotované mise. Cílem je připravit techniku na budoucí výpravy, které budou mít za úkol přistát na Měsíci. Artemis II kromě toho otestuje také nové a vylepšené technologie včetně laserové komunikace. Terminál Orionu pro laserovou komunikaci se označuje zkratkou O2O (Orion Artemis II Optical Communications System).

Gateway (červen 2023)

Aerojet Rocketdyne dodal v květnu 2023 s čtyřměsíčním zpožděním ze svého montážního zařízení v Redmontu do Glennova střediska NASA první kvalifikační solárně elektrický motor AEPS pro energetický a pohonný modul PPE kosmické stanice Gateway. Na fotografii je zachycena výroba druhého kvalifikačního a tří letových motorů AEPS v Redmontu. Výkon motoru AEPS 12 kW je více než dvojnásobný ve srovnání s úrovní výkonu solárně elektrických motorů, které dnes pohánějí satelity, a poskytuje tah potřebný pro manévry Gateway. Tři motory AEPS mají být primárním zdrojem pohonu stanice a mají poskytnout 36 kW z celkových 48 kW elektrického pohonu modulu PPE. Na červen bylo naplánováno testování charakteristik zážehu. Potom mají následovat akceptační kvalifikační testy v podmínkách vibrací a tepelných cyklů. Tím budou prokázány schopnosti motorů při splnění všech letových podmínek. Po dokončení akceptačních testů má být technologie motoru AEPS na podzim administrativně přeřazena mezi technologie s úrovní připravenosti TRL 6 (ukázka prototypu v relevantním prostředí).

NASA se obává zpoždění lunární Starship

Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.

Čandraján-3 téměř připraven vyrazit k Měsíci

Dlouho očekávaná indická mise na Měsíc se blíží. Čandraján-3 se pokusí o to, co se jeho předchůdci nepovedlo – přistát na našem souputníkovi. Nejde o jednoduchou operaci. O čem svědčí množství nepovedených pokusů všemožných automatů v minulosti. Čím blíže je start, tím více stoupá napětí nejen v ISRO. Start je zatím plánován 12. července. Sestava lunárního modulu a vozítka vynese nejsilnější indická raketa LVM-3. Mise navazuje na předešlé dvě mise, ale tentokrát půjde čistě o přistání a průzkum povrchu. V předešlém případě byl součástí sestavy ještě orbiter. Družice, která měla hned několik funkcí. Třeba přenášení signálu na Zem a jelikož je stále funkční, není třeba vysílat další.

Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?

O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.

Jihokorejská sonda posílá nádherné snímky Měsíce

Danuri

Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů.  Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.

Změna místa přistání lunárního modulu Nova-C

Agentura NASA ve spolupráci s firmou Intuitive Machines rozhodla o přesunu místa přistání první mise v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) k jižnímu pólu Měsíce. Má jít o důležitý první krok ve snaze snižovat rizika budoucích misí z programu Artemis. V květnu 2019 byla jedna z prvních zakázek na dodání nákladu na povrch Měsíce v rámci CLPS udělena firmě Intuitive Machines. Její první mise (Intuitive Machines-1 alias IM-1) ponese na landeru Nova-C celkem šest zařízení od NASA a přistane s nimi v lokalitě blízko kráteru Malapert A. Tato relativně rovinatá a bezpečná oblast se nachází na krátery poseté vrchovině na polovině Měsíce přivrácené k Zemi.

Kosmotýdeník 558 (22.5. – 28.5.)

Další týden utekl jako voda a je proto čas, aby připlul další tradiční kosmonautický přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes si Kosmotýdeník bere jako hlavní téma závěrečnou zprávu společnosti ispace o nehodě jejich prvního komerčního lunárního landeru HAKUTO-R. Závěry jsou velmi zajímavé a nadějné. Podíváme se také na let VSS Unity společnosti Virgin galactic, která po dvouleté pauze opět začíná se suborbitálními lety. Nevynecháme ani start rakety Sojuz, či ohlédnutí za letem Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.