sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    Německé letecké a kosmické centrum

    Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.

    ULA

    Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.

    NRO

    Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.

    Výrobci družic

    Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.

    Amazon

    Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.

    NASA

    Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

    Starfish Space

    Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

    SpaceX

    Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Štítek: mesic

    NIAC – Sny o budoucnosti #16 FLOAT

    Vývoj mnoha technologií trvá i desítky let. Aby lidstvo jednou mohlo využívat pokročilé postupy, které se dnes zdají jako vystřižené ze sci-fi, musí se na nich začít pracovat už dnes. Právě proto má agentura NASA program NIAC, který se zaměřuje na podporu projektů, které sice nemohou najít okamžité praktické uplatnění, ale skýtají značný potenciál do budoucna. Právě podpora v časných fázích projektů je totiž důležitá k pochopení celé problematiky a ověření, zda by to opravdu mohlo fungovat tak, jak se předkladatelé domnívají. Dnes si popíšeme návrh projektu FLOAT – Flexible Levitation on a Track.

    Rozloučení sondy Hera se Zemí a Měsícem

    Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.

    Evropský projekt Moonlight rozběhne lunární komunikaci a navigaci

    Představte si nedalekou budoucnost, ve které budou služby jako navigace, video-konference, či sdílení souborů fungovat na Měsíci stejně hladce jako jsme zvyklí ze Země. Právě takovou vizi má projekt Moonlight od ESA, který se má stát první evropskou vyhrazenou družicovou sítí zaměřenou na lunární komunikační a navigační služby. V dalších dvou dekádách má být k Měsíci vypraveno zhruba 400 misí – ať už komerčních, či od státních agentur. Program Moonlight tak představuje významný krok k udržitelnému lunárnímu průzkumu a rozvoji lunární ekonomiky.

    Evropské zkoušky fotoaparátu pro lunární průzkum

    Fotoaparát navržený pro práci na Měsíci se stal součástí vybavení astronautů během nejnovějšího geologického výcviku astronautů PANGAEA na španělském ostrově Lanzarote, který organizovala evropská kosmická agentura. Inženýři, vědci a astronauti testovali zařízení HULC (Handheld Universal Lunar Camera), aby zlepšili jeho design pro chystané výpravy programu Artemis na povrch Měsíce. Mezinárodní tým expertů prozkoumával nové možnosti aparátu, který budou astronauti používat během mise Artemis II – například teleobjektivy, nastavení blesku, případně okulár.

    Axiom skafandr

    Kosmotýdeník 631 (14. 10. – 20. 10.)

    Říjen se ukázal jako měsíc extrémně bohatý na kosmonautické události. Ještě jsme ani pořádně neochladli ze zážitku spojeného s letem Super Heavy Starship a hned startoval Falcon Heavy s misí Europa Clipper! V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí se však v hlavním tématu podrobněji podíváme na milánské představení skafandrů, které budou astronauti programu Artemis používat na Měsíci. V dalších tématech nás čeká třeba stále odkládaný konec mise Crew-8 či vynesení družic OneWeb. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    První fotky ze sondy Hera zachycují Zemi a Měsíc

    Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).

    Zkoušky lunárního přístroje pro program Artemis

    9. a 10. září se vědci a inženýři pustili do zkoušek souboru senzorů LEMS (Lunar Environment Monitoring Station), které prověřili na speciálním pískovišti – v místnosti se simulovaným lunárním regolitem na University of Central Florida v Orlandu, kde se nachází Florida Space Institute, jehož součástí je i tzv. Exolith Lab. Lunární regolit je prach připomínající materiál, který pokrývá povrch Měsíce. Výzkumníci by rádi sledovali, jak takový materiál interaguje se zařízeními, které budou astronauti používat. Hardware LEMS byl vyvinut pro cestu na Měsíc v rámci mise Artemis III, která je zatím oficiálně plánována na konec roku 2026.

    Evropa pošle na Měsíc vrtačku a malou laboratoř

    Evropský soubor Prospect (Package for Resource Observation and In-Situ Prospecting for Exploration, Characterisation and Testing) tvořený vrtačkou a miniaturizovanou laboratoří poletí do polárních oblastí Měsíce, aby tam pátral po těkavých látkách jako je vodní led. Využije přitom iniciativy CLPS od agentury NASA. Americká agentura vybrala poskytovatele pro let v roce 2027, kterým se stala firma Intuitive Machines. Její mise má prohloubit naše chápání Měsíce a zodpovědět klíčové otázky o tom, kde a jak se na povrchu Měsíce dají objevit těkavé látky. Tímto výrazem se označují chemické sloučeniny, které se za určitých podmínek snadno vypařují. Prospect je souborem přístrojů, které společně zajistí odvrtání vzorku z hloubky alespoň jednoho metru pod povrchem, obstarají i extrakci tohoto materiálu i jeho zpracování v malé laboratoři.

    Juice

    Kosmotýdeník 623 (19. 8. – 25. 8.)

    Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

    Náklad od NASA pro první lunární lander od Blue Origin

    NASA pošle svůj náklad k Měsíci na prvním lunárním landeru od Blue Origin, jehož mise by měla podle aktuálních plánů začít příští rok v březnu. Ve zprávě o zadávání veřejných zakázek ze 6. srpna NASA uvedla, že vybrala společnost Blue Origin pro dopravu kamerového systému, který bude studovat interakci spalin z motorů s regolitem v jižních oblastech Měsíce, což bude užitečné pro budoucí pilotované mise. Náklad označovaný jako SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume Surface Studies) poletí k Měsíci v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.