NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
7. října nastal z vědeckého hlediska nejvýznamnější start evropské mise roku 2024. Sonda Hera se totiž vydala na cestu k dvojplanetce Didymos. Tato mise ovšem není zajímavá jen svými úkoly, ale i tím, že na ní má Česká republika nemalý podíl. A hádáte správně – Brno nezůstalo pozadu. Firma OHB Czechspace zajistila modelování struktury sondy. Společnost G. L. Electronic zase dodala okolo 80 % všech kabelových svazků. Na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém (společně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld) vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě CubeSatu Milani, který s sebou Hera veze. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.
Evropský přístroj HyperScout H umístěný na sondě Hera provedl úspěšné pozorování Země hned v několika vlnových délkách. Tento přístroj pozoruje vybraný cíl v mnohem více „barvách“, než jen v těch, které vnímá lidské oko. V celkem 25 spektrálních pásmech, která sahají od vlnových délek viditelného po infračervené záření, pokrývá spektrální rozsah 650 – 950 nm. Snímky Země byly pořízeny rozdělením těchto pozorování v různých vlnových délkách, aby bylo dobře vidět, jak přístroj funguje v kosmickém prostředí. Tento trénink proběhl 11. října mezi 3:59 a 20:09 SELČ.
O největší události října 2024 asi netřeba spekulovat. První stupeň rakety, který se vrátí na přistávací rampu, kde ho zachytí dvě obrovská ramena, jsme dosud znali jen ze sci-fi. Misi IFT-5 se věnuje první reportáž. Následující dvě reportáže jsou ve znamení sond k Jupiteru, první Europa Clipper a druhá mise Hera. Další část Vesmírných výzev bude zajímat hlavně tuzemské publikum, Aleš Svoboda zahájil svůj výcvik. Pak se podíváme na druhou certifikační misi rakety Vulcan, návrat lodi Crew-8 a naopak start Shenzhou 19. Závěr bude patřit startu mise NROL-167 a družic konstelace OneWeb. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší
Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou v očekávaném stavu. Dvojice byla v předešlých dnech aktivována, aby se prověřily všechny jejich palubní systémy a v tu chvíli se dvojice Milani Juventas stala prvními CubeSaty, se kterými ESA komunikovala z hlubšího vesmíru.
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.