Štítek ‘Hera’

Testy přístroje pro měření gravitace planetky

První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.

Jakou barvu má planetka? Nejen to zjistí HyperScout H!

Jakou barvu má planetka Dimorphos? Pokročilý přístroj vyvíjený pro evropskou misi Hera si povrch planetky prohlédne hned v širokém spektru barev, které přesahuje limity lidských očí. V rámci pozorování tak hyperspektrální snímač HyperScout H pomůže zmapovat nejen barvu povrchu, ale především mineralogické složení planetky. Získané údaje pak vědcům pomohou určit, jakým způsobem bude nejvhodnější odklánět planetky, u kterých by v budoucnu hrozila srážka se Zemí. Přístroj HyperScout H sám o sobě není moc velký a přirovnat se dá ke krabici od bot. Má však za sebou velmi slušnou historii. Jde o nejmodernější návrh z rodiny hyperspektrálních snímačů vyvinutých pro pozorování Země a průzkum planet nizozemskou firmou cosine Remote Sensing. Nyní tento přístroj prošel formálním milníkem klíčové inspekce, která posvětila jeho let na misi Hera, jejíž start je plánován na říjen roku 2024.

Oči sondy Hera

Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.

Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.

Miniradar pro CubeSat studující planetku

Tahle nenápadná kostka o hraně 10 centimetrů vstoupí do historie jako doposud nejmenší radar vypuštěný do kosmického prostoru a hlavně jako první radar, který prostuduje vnitřní stavbu planetky. Konkrétně půjde o planetku Dimorphos, která byla koncem září letošního roku zasažena sondou DART, což vytvořilo více než 10 000 kilometrů dlouhý ohon úlomků za planetkou. Tento radar bude připojen ke čtveřici antén o délce 1,5 metru a vše bude součástí CubeSatu Juventas, jehož velikost agentura ESA přirovnává k příručnímu zavazadlu do letadla. CubeSat Juventas bude vypuštěn zhruba za dva roky na evropské sondě Hera.

ESA přeloží sondy na Falcon 9

Vědecké sondy Euclid a Hera budou přesunuty. Z důvodu nemožnosti startu na raketách Sojuz a odkladu rakety Ariane 6. Zdroj 20. října 23:40

Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény

Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.

Příprava mise Hera pokračuje

Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit její orbitální dráhu. Tyto změny budou sledovat mezinárodní týmy expertů po celé Zemi. Cílem je pozměnit oběžnou dráhu měšíčku a dosáhnout tak historicky prvního praktického testu metody označované jako kinetický impaktor, která by jedou mohla sloužit k planetární obraně. Na Zemi mezitím evropská mise, která na odkaz sondy DART naváže, dosáhla svého velmi významného vývojového milníku.

Testy družicového počítače ve vakuu

Pokud by počítač určený pro družice a sondy nedokázal pracovat v podmínkách kosmického prostředí, byl by k ničemu. Proto se firma QinetiQ Space rozhodla umístit kvalifikační model svého nového palubního počítače do termálně-vakuové komory, která je součástí Laboratoře mechanických systémů na středisku ESTEC v Nizozemí. Tady je hardware vystaven vakuu a teplotním extrémům, které by zažil na oběžné dráze Země, či v meziplanetárním prostoru. Stejný design počítače se přitom už plánuje použít na několika různých evropských misích – ať už jde o projekt Hera zaměřený na planetární obranu, QKDSat zaměřený na kvantový obor, případně Altius mapující ozon a další málo zastoupené plyny v naší atmosféře. Zapomínat nesmíme ani na využití tohoto počítače na nosné platformě orbitální technologické demonstrační mise European Commission’s Horizon 2020 Programme.

Páteř sondy Hera s českou stopou

Ve švýcarské čisté místnosti vzniká velmi důležitý díl vyrobený z uhlíkových vláken prosycených polymerem. Jedná se o středové jádro evropské mise Hera. Zatímco evropská mise teprve vzniká, americká mise DART je již několik měsíců v kosmickém prostoru a míří vstříc dvojplanetce Didymos, na které si vyzkouší metodu kinetického nárazu pro případné odklonění objektu mířícího k Zemi. Sonda DART by měla menší ze dvou těles zasáhnout už letos 27. září. Ale zpět k misi Hera. Ta se vydá také ke dvojplanetce Didymos, kde bude studovat následky kolize. Bude tak trochu jako detektiv, který se po čase dostane na místo činu. Hera pečlivě nafotí kráter vytvořený nárazem sondy DART a také zmapuje složení planetky a její vnitřní stavbu.