NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Evropská sonda Hera dokončila akustické zkoušky, které potvrdily, že dokáže odolat zvuku o hlasitosti, kterou zažije při svém startu do kosmického prostoru. K těmto zkouškám došlo na technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC, konkrétně pak v testovací komoře LEAF (Large European Acoustic Facility). Jedná se o vůbec největší a nejsilnější zvukový systém v Evropě, kterému na první pohled dominují čtyři trouby, které jsou schopné vygenerovat zvuk o extrémní hlasitosti více než 154 decibelů.
Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy, družice a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také skutečná družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.
Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.
Týden uběhl a my Vám přinášíme další díl prázdninového seriálu TOP 5. Minulý díl zhodnotil Top 5 momentů Starbase. Dnešním tématem bude Top 5 firem v českém kosmickém průmyslu. Kosmický průmysl je velmi rychle rostoucí odvětví a Česko není výjimkou. Některé firmy se tak dostávají k čím dál zajímavějším projektům a jejich činnost se vyplatí sledovat. V článku se nacházejí firmy, u kterých by mohlo být sporné, zda je lze označit za skutečně české, a tak článek pojednává o firmách, jež se v našem průmyslu pohybují. Výběr těch pěti byl zároveň velmi obtížný. V České republice počet hráčů v tomto odvětví roste a perspektivních, zajímavých firem s ambiciózními projekty je celá řada. Proto se do výběru jen těsně nedostaly firmy jako: esc Aerospace, TRL Space, Zaitra či VZLÚ. I přesto je třeba při čtení článku brát v potaz, že se jedná o velmi subjektivní záležitost a ne každý musí s podobou žebříčku ze sta procent souhlasit.
V listopadu loňského roku jsme na našem webu vydali krátký článek o vývoji malého radaru JuRa pro CubeSat Juventas, který poletí se sondou Hera. Měsíce utekly jako voda a je tedy čas podívat se na celý projekt ještě jednou a trochu podrobněji. Nejmenší radar, který kdy letěl do vesmíru, byl totiž doručen do Evropské kosmické agentury, kde jej čeká integrace se zmíněným CubeSatem Juventas. Tento radar má provést první radarová měření planetky. Jeho vlny proniknou pod povrch planetky Dimorhos, jejíž rozměry jsou srovnatelné se slavnou Velkou pyramidou. Tato planetka se proslavila v loňském roce, kdy její oběžnou dráhu záměrně posunula americká sonda DART.
Evropská mise Hera má v zájmu posílení základů planetární obrany zblízka prozkoumat dvojplanetku Dimorphos. Ovšem předtím, než dorazí ke svému cíli, bude muset Hera urazit miliony kilometrů. V této fázi bude klíčovým prvkem celé sondy její pohonný modul, který tvoří zhruba polovinu hmotnosti celé sondy. Pohonný modul, který připravila italská firma Avio, je tvořen středovým válcem a podpůrnou strukturou. Součástí modulu jsou nádrže na pohonné látky, potrubí a také korekční raketové motory (zatím chráněné červenými krytkami). Ještě než dojde ke spojení pohonného modulu s dalším prvkem sondy, tzv. centrálním modulem, musel pohonný modul projít klíčovou zkouškou celkové těsnosti.
První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.
Jakou barvu má planetka Dimorphos? Pokročilý přístroj vyvíjený pro evropskou misi Hera si povrch planetky prohlédne hned v širokém spektru barev, které přesahuje limity lidských očí. V rámci pozorování tak hyperspektrální snímač HyperScout H pomůže zmapovat nejen barvu povrchu, ale především mineralogické složení planetky. Získané údaje pak vědcům pomohou určit, jakým způsobem bude nejvhodnější odklánět planetky, u kterých by v budoucnu hrozila srážka se Zemí. Přístroj HyperScout H sám o sobě není moc velký a přirovnat se dá ke krabici od bot. Má však za sebou velmi slušnou historii. Jde o nejmodernější návrh z rodiny hyperspektrálních snímačů vyvinutých pro pozorování Země a průzkum planet nizozemskou firmou cosine Remote Sensing. Nyní tento přístroj prošel formálním milníkem klíčové inspekce, která posvětila jeho let na misi Hera, jejíž start je plánován na říjen roku 2024.
Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.