Štítek ‘Hera’

Páteř sondy Hera s českou stopou

Ve švýcarské čisté místnosti vzniká velmi důležitý díl vyrobený z uhlíkových vláken prosycených polymerem. Jedná se o středové jádro evropské mise Hera. Zatímco evropská mise teprve vzniká, americká mise DART je již několik měsíců v kosmickém prostoru a míří vstříc dvojplanetce Didymos, na které si vyzkouší metodu kinetického nárazu pro případné odklonění objektu mířícího k Zemi. Sonda DART by měla menší ze dvou těles zasáhnout už letos 27. září. Ale zpět k misi Hera. Ta se vydá také ke dvojplanetce Didymos, kde bude studovat následky kolize. Bude tak trochu jako detektiv, který se po čase dostane na místo činu. Hera pečlivě nafotí kráter vytvořený nárazem sondy DART a také zmapuje složení planetky a její vnitřní stavbu.

Testy radaru CubeSatu Juventas

Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

Neuvěřitelná dobrodružství mise Hera

Sonda Hera v představách umělce studuje kráter vytvořený dopadem sondy DART.

Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.

Test radaru pro průzkum dvojplanetky

Kosmický hardware se dá testovat různě. Třeba tak, že vezmete model CubeSatu Juventas, zavěsíte jej pod dron a pak s ním vyletíte do výšky – šlo o praktickou zkoušku antén, které mají za úkol provést historicky první radarový průzkum vnitřní stavby planetky. Juventas o velikosti krabice na boty poletí k dvojplanetce Didymos na palubě evropské sondy Hera. Jakmile se oddělí od mateřské sondy, vyklopí svou anténu, s pomocí které zahájí nízkofrekvenční radarové skenování menší planetky Dimorphos až do hloubky sto metrů. Tyto nízké frekvence se projeví ve formě vln o vlnové délce až 6 metrů, což je pro většinu měřicích stanovišť v interiérech budov příliš mnoho.

ESA a JAXA potvrdily další spolupráci obou agentur

Generální ředitel agentury ESA, Jan Wörner, a prezident agentury JAXA, Hiroši Jamakawa, se 4. února zúčastnili online bilaterálního jednání, na kterém potvrdili stav spolupráce mezi oběma agenturami. Jednotlivé společné projekty zahrnují pozorování planety Země, ale i kosmický výzkum a poznávání nových fenoménů. Jamakawa také vyslovil přání pokračovat ve spolupráci agentur JAXA a ESA i poté, co do pozice generálního ředitele Evropské kosmické agentury usedne Josef Aschbacher, který momentálně působí v pozici ředitele direktoriátu pro pozorování Země. V rámci tohoto dvoustranného online setkání byly dokonce uzavřeny dvě dohody, které se týkají dvou atraktivních vědeckých misí. První z nich je Hera, která vzniká pod vedením agentury ESA a druhou je MMX, kterou primárně připravuje agentura JAXA. Dohodu spojenou s misí Hera podepsali již zmínění Wörner a Jamakawa, dohodu ohledně mise MMX uzavřeli Günther Hasinger a Hitoši Kuninaka.

Mise Hera míří k výrobě – podílí se i ČR!

Evropská kosmická agentura uzavřela 15. září kontrakt za 129,4 milionů Euro, který pokrývá detailní návrh, výrobu a zkoušky projektu Hera – první evropské mise zaměřenou na planetární obranu. Ambiciózní mise představuje evropský podíl na mezinárodní misi, která má vyzkoušet změnu dráhy planetky. Kromě toho se však Hera zaměří i na dlouhodobý průzkum dvojplanetky Didymos – Dimorphos. Hera pojmenovaná po řecké bohyni manželství má společně s americkou misí DART (Double Asteroid Redirect Test), prvním lidským výtvorem, který se přiblíží k dvojplanetce, což je málo prozkoumaná kategorie kosmických objektů, do které spadá zhruba 15 % všech známých planetek.

Dříve Didymoon, dnes Dimorphos

Téměř před dvěma desítkami let se zjistilo, že kolem blízkozemní planetky obíhá malý měsíc. Dvojplanetka tedy dostala jméno Didymos, což je řecký výraz pro dvojčata. Tento příměr měl symbolizovat hlavní těleso, kolem kterého obíhá menší měsíc – ten později dostal neoficiální označení Didymos B, ale možná jej budete znát spíše pod familiárním a ještě méně oficiálním označením Didymoon. V roce 2022 se tento malý měsíc stane cílem americké mise DART (Double Asteroid Redirection Test), což bude první reálná zkouška technologie planetární obrany na vychýlení dráhy planetky. DART do malého měsíčku narazí kinetickým impaktem změní jeho oběžnou dráhu. Dnes už má tento cíl i své oficiální jméno – DART zasáhne planetku Dimorphos.

Hera využije služeb amatérských astronomů

Hera má nést i cubesaty.

ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“

První ostrý test planetární obrany odstartuje za dva roky

Teoretická podoba duálního systému Didymos - Didymoon.

Planetární obrana – to je věc, kterou většina lidí zná jen z dobrodružných filmů. Jejich námět je v podstatě jednoduchý – Zemi hrozí srážka s planetkou či jiným kosmickým objektem, přičemž kolize by představovala riziko pro celou civilizaci. Lidstvo proto spojí síly a vytvoří misi, která má smrtonosný projektil nějakým způsobem zneškodnit či odklonit, přičemž každý film pak pracuje s trochu jinými metodami. Ačkoliv nad kvalitou filmového zpracování různých děl můžeme mít různé názory, jedno je jisté – námět není nereálný. Naše databáze planetek se postupně rozrůstá, zpřesňují se naše znalosti jejich oběžných drah, ale stále existuje pravděpodobnost kolize někdy v budoucnu. Menší objekty budou do naší atmosféry vstupovat samozřejmě i nadále, ale bát bychom se měli těch větších. V současné době nehrozí žádná významnější kolize v nejbližších desítkách let – přesto je potřeba být na pozoru a rozvíjet metody planetární obrany, abychom jednou mohli být připraveni. Ze statistického hlediska totiž nemá smysl ptát se, zda nám bude někdy taková kolize hrozit, správně se máme ptát, kdy to bude.