D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dalších sedm dní plných kosmonautiky je za námi a před vámi je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát vybral tak trochu domácí. Slovensko-česká firma Spacemanic zvítězila ve velmi specifické soutěži, která sice souvisí s kosmonautikou, ale vítězný projekt bude plavat v moři a ocenil jej módní návrhář. V dalších tématech se můžete těšit například na aktualizaci termínu startu první pilotované mise lodi Starliner, test WDR sestavy Super Heavy Starship či sobotní start Electronu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Objekt na obrázku vypadá, jako kdyby pocházel z dílny nějakého abstraktního umělce. Jedná se však o 3D tištěný hliníkový rám pro usazení elektronických desek pro družice, který byl navržen tak, aby pomohl vyřešit jeden z hlavních problémů, který trápí kosmické mise – teplo. V kosmickém vakuu neexistuje konvekční proudění, které na Zemi odnáší mnoho přebytečného tepla. V kosmickém prostoru se tak teplo snadno hromadí na místě. Tím, že se elektronické prvky zasunou do tohoto rámu, budou chráněny před přehříváním. Ve struktuře rámu jsou totiž zapracovány teplovodné trubičky, které odnáší odpadní teplo pryč.

Evropská kosmická agentura podepsala s firmou Airbus Defence & Space UK kontrakt v hodnotě 340 milionů Euro týkající se vývoje sondy Vigil. Ta bude ze svého jedinečného pozorovacího místa získávat data, která významně zlepší schopnost lidstva včas varovat před drsnými projevy kosmického počasí jako jsou třeba sluneční bouře, které mohou způsobit na Zemi různé problémy. Zmíněný kontrakt byl podepsán nejen zástupci ESA a firmy Airbus Defence & Space, ale také britským ministrem pro vědu, výzkum a inovace. K podpisu došlo v Královském muzeu umění v Bruselu.
Agentura ESA 22. května oznámila, že udělila smlouvy v hodnotě 25 milionů eur společnostem Thales Alenia Space a The Exploration Company. Obě společnosti budou rozvíjet své koncepty vesmírných lodí určených k přepravě nákladu na ISS. 23. května 10:00

První dva zástupci evropských astronautů, kteří vyšli z náboru z roku 2022, se dočkali letové nominace. Francouzka Sophie Adenot a Belgičan Raphaël Liégeois se díky tomu dočkají svého prvního letu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, přičemž obě jejich mise by měly odstartovat v roce 2026. Tento významný milník pro nové členy oddílu astronautů, kteří teprve před pár týdny oficiálně dokončili svůj základní výcvik, byl oznámen 22. května odpoledne našeho času v rámci Kosmické rady, která se včera a dnes koná v Bruselu. V rámci živě vysílaného přenosu jejich letovou nominaci oznámil Josef Aschbacher, generální ředitel agentury ESA.

Tým zodpovědný za přípravu rakety Ariane 6 oznámil nejnovější aktualizaci termínu startu tohoto nového evropského nosiče. Zmíněný tým tvoří nejvyšší manažeři agentury ESA, která je hlavním zadavatelem zakázky na Ariane 6 a vytvořila také architekturu nosného systému. Dále jsou zde zástupci francouzské kosmické agentury CNES, která je hlavním dodavatelem hardwaru pro rampu, ale své zástupce v něm má i společnost ArianeGroup, která je hlavním dodavatelem nosiče, a společnosti Arianespace, která je poskytovatelem služeb spojených se starty. Tato skupina pravidelně podává zprávy o pokroku dosaženém na cestě k premiérovému letu nové kosmické rakety Ariane 6.

Na přelomu června a července odstartuje nová evropská raketa Ariane 6. Na svém demonstračním letu neponese jen nějaký hmotnostní simulátor, ale pestrou paletu družic a vědeckých přístrojů, které mají demonstrovat široké možnosti tohoto nového vlajkového nosiče. Ariane 6 je zásadním strategickým nosičem, který pro Evropu znamená otevřený přístup do kosmického prostoru. Jejími primárními náklady budou telekomunikační a vojenské družice a také družice velkých konstelací. Na prvním letu však letí řada malých nákladů, které si v tomto seriálu postupně představíme. Tentokrát se můžete těšit na dvojici CubeSatů, které v tandemu budou měřit rádiové vlny přicházející od naší hvězdy. Tato mise navíc ukazuje zásadní výhodu CubeSatů – za málo peněz půjde zaznamenávat do té doby těžko dostupná měření.

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.