Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.
Zdroj: http://www.esa.int/
Sentinel-1B byl vypuštěn 25. dubna 2016 a následně se připojil k sesterské družici Sentinel-1A, čímž byla dokončena síť řady Sentinel-1. Po dobu pěti let se oběma družicím podařilo nasbírat největší globální soubor otevřených radarových dat na světě. Celá řada Sentinel-1 byla také premiérou programu Copernicus, který je součástí vesmírného programu Evropské unie pro pozorování Země.
Ambiciózní mise z řady Sentinel-1 zvedly laťku pro kosmické radarové systémy a poskytovaly nepřetržité radarové snímkování pro bezpočet služeb a aplikací programu Copernicus. Namátkou můžeme jmenovat třeba mapování rozsahu ledu, sledování pohybu mořských ledovců, rychlost posunu horských ledovců, ale i monitorování deformací terénu v důsledku sesedání půdy, zemětřesení a výbuchů sopek, hospodaření s vodou a půdou, nebo třeba podporu humanitární pomoci a reakce na katastrofy.
Zdroj: https://www.esa.int/
23. prosince 2021 potkala Sentinel-1B závada v systému servisního modulu, který napájí energií radar se syntetickou aperturou. V důsledku toho se tento klíčový přístroj družice stal neschopným provozu. Po mnoha pokusech o obnovení jeho funkce, byl 3. srpna 2022 oznámen konec mise. Od té doby byla řada Sentinel-1 závislá pouze na Sentinelu-1A. Už v září 2022, tedy krátce po ukončení mise Sentinelu-1B začala příprava na jeho likvidaci.
V duchu sdíleného závazku na snížení množství kosmické tříště spojili experti ESA a EU své síly s kolegy z průmyslových firem. To vedlo k dobře strukturovanému plánu na likvidaci vysloužilé družice, který maximalizoval zbývající potenciál mise. Tento plán byl založen na předchozích zkušenostech agentury ESA s likvidací družic. Projekt zahrnoval několik fází, které umožnily týmu ESA monitorovat a upravovat podle potřeby, načež samotný návrat do atmosféry bude nekontrolovaný:
- Úklid oběžné dráhy: Sentinel-1B byl stažen o několik kilometrů níže, aby uvolnil prostor pro přílet budoucích družic Sentinel-1C a Sentinel-1D.
- Zkoušky manévrování: Byly otestovány a prověřeny nové manévry, které doplní ty stávající a sníží výšku oběžné dráhy ještě více.
- Aktivní snižování oběžné dráhy: Družice byla umístěna na svou finální dráhu, ze které bude přirozeně klesat níže a nakonec shoří v atmosféře.
- Pasivace: Družice byla pasivována, aby se odstranila většina uložené energie a zabránilo se nechtěným rozpadům. Všechny elektrické systémy byly aktivně vypnuty.
Samotný proces likvidace Sentinelu-1B začal podle plánu v únoru 2023. Po dobu prvních šesti měsíců probíhal celý provoz hladce, ale s tím, jak pokračovalo snižování oběžné dráhy, musely týmy překonávat několik výzev, aby se stále držely nastaveného plánu. V dubnu 2024 bylo dosaženo finální výšky, která umožní zánik družice do 25 let. K elektrické pasivaci došlo 12. září 2024, což znamenalo konec provozní služby této družice. Celý pečlivě naplánovaný proces pomohl nasbírat užitečné informace o schopnostech i limitech družice, které se využijí při provozu družic z řady Sentinel-1 v dalších letech. Poslední signál ze Sentielu-1B byl přijat 12. září, těsně předtím, než byl palubní vysílač, který komunikuje s pozemním střediskem, kompletně vypnut.
Zdroj: https://www.esa.int/
Proces pasivace obnášel minimalizaci energie uložené v družici. Sem patřilo třeba vybití palubních akumulátorů a aktivní vypnutí všech elektrických systémů. Družice byla také nakonfigurována tak, aby se žádný z deaktivovaných systémů nemohl automaticky reaktivovat. Po procesu pasivace se družice stala takzvaným balistickým objektem, což znamená, že ji pozemní týmy už nemohou řídit. Vzhledem ke svým rozměrům a očekávané orientaci může být družice přesně sledována pomocí pozemních stanic, které budou přesně zaznamenávat její zánik. Kancelář ESA pro kosmickou tříšť takové objekty pečlivě sleduje a v případě potřeby může vydat varování, aby aktivní družice provedly manévry a uhnuly neřiditelnému objektu z cesty.
Očekává se, že Sentinel-1B shoří v zemské atmosféře za 24 let, avšak tento odhad s sebou nese určitou úroveň nejistoty vzhledem k faktorům jako je sluneční aktivita, která ovlivňuje, jakému odporu atmosféry bude muset družice čelit. Družice Sentinel-1B vytvořila jedinečný soubor dat, který denně využívají tisíce uživatelů po celém světě. Data budou i nadále dostupná online v datovém systému Copernicus Data Space Ecosystem a i nadále budou přispívat k lepšímu poznávání naší Země. Družice Sentinel-1C, jejíž start je naplánován na konec letošního roku na raketě Vega-C, nahradí družici Sentinel-1B a zajistí kontinuitu dat pro služby a aplikace programu Sentinel. Společně s družicí Sentinel-1D rozšíří možnosti celé mise a poskytne dlouhodobý výhled na další desetiletí, dokud úkoly družic Sentinel-1 nepřevezme další generace družic.
Zdroj: http://www.esa.int
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2014/02/sentinel-1/14276532-1-eng-GB/Sentinel-1.jpg
http://www.esa.int/…/2016/10/earthquake_area_in_italy/16206228-1-eng-GB/Earthquake_area_in_Italy.png
https://www.esa.int/…/26307846-2-eng-GB/Final_data_captured_by_the_Copernicus_Sentinel-1B_satellite.jpg
https://www.esa.int/…/images/2014/01/sentinel-1_radar_vision/13494392-1-eng-GB/Sentinel-1_radar_vision.jpg
http://www.esa.int/…/assessing_rice_crops_with_sentinel-1/17114387-1-eng-GB/Assessing_rice_crops_with_Sentinel-1.jpg
Likvidácia nefunkčných družíc. chvalihodné, ale zbytočné, keď rusáci a číňania budú nielen nechávať ich ďalej lietaťh, čI dokonca triafať a robiť z nich triesky.
Jaká je tedy ta „finální dráha“ na kterou byl Sentinel-1B před deaktivací umístěn? Výška pracovní orbity družic Sentinel-1 má být 693 km. Byla před deaktivací nějak nastavena na „větší brzdění“? Myslím tím rotaci tak, aby solární články byly kolmo ke směru pohybu a nikoli kolmo ke Slunci. Nebo tohle se dlouho bez korekcí stejně neudrží a družice bude rotovat zcela náhodně?
Heavens.above uvádí výšku 576 × 603 km.
Díky. Takže je nejen nad ISS, ale ještě se bude několik let jako bludný balvan proplítat Starlinkama než ji řídká atmosféra stáhne dolů. Vesmír je sice nekonečný, ale náhoda je sviňa…
ISS i Starlinky jsou aktivní tělesa a mohou manévrovat. Sentinel je dost velký na to, aby se dala jeho dráha sledovat, takže by to nemělo být nebezpečné.
Je někde uvedeno, proč zanikne až za (cca) 24 let? Nedostatek paliva k dalšímu kontrolovanému snižování dráhy?
Připadá mi to jako nejlogičtější vysvětlení.