ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
ESA
-
-
Euclid – nové výsledky
Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu velmi zajímavých dat, z nichž většinu teleskop teprve napozoruje a následně postupně odešle na Zemi. Vědecká fáze mise už ale začala, představili jsme si zde například některé z prvních vědeckých snímků Euclidu. Nyní je čas, abychom se podívali na další balíček vědeckých dat, který dorazil v březnu tohoto roku.
-
ESA vybrala druhý CubeSat mise Ramses
13. dubna roku 2029 se planetka Apophis o průměru 375 metrů přiblíží do bezpečné, ale přesto mimořádné blízkosti Země. Evropská kosmická agentura proto připravuje misi Ramses, která se (pokud bude plně schválena ministerskou radou agentury letos v listopadu) vydá do kosmického prostoru v roce 2028, aby se s planetkou setkala a doprovázela ji během průletu. Mise Ramses bude vybavena souborem vědeckých přístrojů, které najdeme nejen na hlavní sondě, ale i na dvou CubeSatech, které budou ze sondy uvolněny u Apophisu a mají provádět průzkum planetky před průletem kolem Země a po něm. Zaměří se přitom na jeho tvar, povrchovou strukturu, kohezi, oběžnou dráhu, rotaci a mnoho dalšího.
-
Česká firma Stellar exploration (opět) zaujala agenturu ESA
Společnost Stellar Exploration uspěla s projektem STREAM od agentury ESA, jehož cílem je vývoj elektrického palivového čerpadla pro budoucí evropské mise. Česká technologická firma zaměřená mimo jiné na vývoj pohonných systémů pro kosmické aplikace, uspěla ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury (ESA) a stala se hlavním řešitelem projektu STREAM. V jeho rámci dojde k vývoji elektricky poháněného palivového čerpadla, které bude sloužit jako klíčový prvek pohonných systémů budoucích evropských kosmických projektů včetně infrastruktury kosmické dopravy.
-
Predikce výbuchů sopek z družicových snímků?
Vědci už vědí, že změny listů na stromech mohou naznačovat, kdy se blízká sopka stane aktivnější a může u ní dojít k erupci. V rámci nové spolupráce mezi NASA a Smithsonian Institution by vědci rádi detekovali tyto změny z kosmického prostoru. S tím, jak magma stoupá skrz zemskou kůru, uvolňuje oxid uhličitý a další plyny, které též stoupají k povrchu. Stromy, které pohlcují oxid uhličitý se stávají zelenějšími a svěžejšími. Tyto změny jsou vidět i na družicových snímcích – třeba těch z družice Landsat 8 od NASA, ale i na těch, které pořizují přístroje umístěné na letadlech – třeba v rámci projektu AVUELO (Airborne Validation Unified Experiment: Land to Ocean).
-
Evropa se loučí s družicí Galileo GSAT0104
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
-
Josef Aschbacher
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
-
MTG-S1 a Sentinel 4 jsou o krok blíže ke startu
Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.
-
Proba-3 dosáhla úspěšného letu v superpřesné formaci
Evropská kosmická agentura se pochlubila svým nejnovějším úspěchem. Poprvé v historii totiž byly dvě družice na oběžné dráze zarovnány do formace s milimetrovou přesností a svou vzájemnou pozici si udržovaly po dobu několika hodin bez jakéhokoliv zásahu z pozemního střediska. Mise Proba-3 dosáhla tohoto technologického úspěchu, když její dvě družice (Koronograf a Stínítko) letěly 150 metrů od sebe v perfektní formaci, jako kdyby se jednalo o jednolitý obrovský objekt.
-
Observatoř Plato dostává své oči
Práce na sestavování evropské observatoře Plato jsou již v plném proudu. Na své místo bylo instalováno 24 z celkového počtu 26 kamer. Tyto „elektronické oči“ umožní observatoři sledovat velké části oblohy, na kterých bude vyhledávat exoplanety. Souběžně s instalací kamer probíhají práce i na servisním modulu, jehož struktura vznikla v brněnské firmě S.A.B. Aerospace.
Naše podcasty
Doporučujeme
