ESA
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V noci na 15. ledna byl dokončen kriticky důležitý krok k tomu, aby mohla evropská mise Proba-3, známá tím, že si má vytvářet zatmění Slunce, správně fungovat. Obě družice, které spolu byly od startu pevně spojené, se úspěšně rozdělily. Jsou tak připraveny na svůj kosmický tanec, který budou provádět při historicky první misi zaměřené na takto přesný let dvou družic ve formaci. Obě družice byly spojeny po dobu šesti týdnů od jejich startu, který proběhl 5. prosince 2024 na čtyřstupňové raketě PSLV-XL z indického kosmodromu Šríharikota. Řídící tým ve středisku European Space Security and Education Centre v belgickém Redu během této doby prováděli prvotní uvádění palubních systémů do provozu na oběžné dráze. Ke komunikaci s družicemi přitom experti využívali pozemní anténní stanice v Austrálii, Chile a ve Španělsku.
Mise Gaia od Evropské kosmické agentury se věnovala mapování Mléčné dráhy a dokončila svou fázi skenování oblohy. Celkem má na svém kontě za uplynulých deset let přes tři biliony pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů, což přineslo revoluci do pohledu vědců na naši domácí galaxii a kosmické okolí. Gaia byla do kosmického prostoru vynesena 19. prosince 2013 a její palivová nádrž se pomalu blíží k úplnému vyprázdnění. Každý den totiž spotřebuje několik desítek gramů stlačeného plynu k udržení přesně dané rotace. Jenže tohle ještě není konec celé úžasné mise. Na další týdny jsou naplánovány technologické zkoušky, než bude observatoř přesunuta na „výslužbovou dráhu“. Okol roku 2026 a na konci dekády by pak ještě mělo dojít ke zveřejnění dvou obřích datových balíků z pozorování této mise.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.
8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.
Zástupci agentury NASA včera na tiskové telekonferenci představili novinky v programu MSR, který má na Zemi dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu pro další výzkum. Novinky jsme shrnuli v dnešním hlavním článku. Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se již několik let aktivně účastní jednání v tomto programu, však představené novinky nepotěšily. V tomto článku se dočtete o jeho osobním pohledu na celou situaci. „(NASA – pozn. aut.) bohužel nedodržela dříve slíbené, tedy že bude vybráno pouze jedno konečné řešení a okamžitě se přistoupí k vývoji a stavbě. Naopak se šlo podbízivě na ruku průmyslu a minimálně 1,5 roku drahocenného času se bude pracovat na dvou paralelních přístupech k naplnění amerického podílu na misi MSR,“ uvedl Michal Václavík na svém profilu na síti X a dodal: „I když je již nyní zřejmé, který z přístupu je spíše životaschopný a již nyní realizovatelný.“ NASA představila dvě verze – první bude metoda sky-crane, která dopravila na Mars vozítka Curiosity a Perseverance, druhou variantou je pak využití velkého komerčního landeru. „Celkem logicky a v souladu s doporučeními z dubna loňského roku dojde ke
8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.
Podle Evropské kosmické agentury se ponorky jeví jako jedinečné výzkumné platformy ke studiu adaptace lidí na extrémní prostředí, kterým může být nejen hloubka oceánů, ale i kosmický prostor. ESA, Portugalská kosmická agentura a portugalské námořnictvo nyní tato plavidla využívají k podmořskému průzkumu a napodobení izolace při kosmických misích. První posádka experimentu SubSea se vrátila 16. prosince na pobřeží po 60 dnech podmořské expedice. Vědecké týmy z univerzit v Německu, Itálii a Portugalsku sledují, jak se mezi 25 dobrovolníky obývajícími nevelký prostor mění stres, nálada i celá dynamika posádky. V mnoha ohledech tito lidé zažívají podmínky srovnatelné s těmi, které mají astronauti v omezených prostorách kosmických lodí a stanic.
Celý život sníte o tom, že budete mít doma kosmickou sondu? To Vám sice nesplníme, ale díky pokroku v moderní technice se k této vizi můžete přiblížit, jak to jen jde. Díky nedávno spuštěné aplikaci, která je zdarma k dispozici pro všechny s headsety Apple Vision Pro, Meta Quest 3, či 3S VR, můžete umístit evropskou sondu Hera klidně doprostřed obýváku. Aplikaci Guardians of Earth vyvinul italský startup DIVE ve spolupráci s týmem zodpovědným za misi Hera. Výsledek umožňuje uživatelům si podrobně prohlédnout virtuální sondu, naučit se, jak vlastně funguje, sestavit její díly a sledovat její cestu meziplanetárním prostorem k cílové planetce.
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.