U.S. Space Command
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.
Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.
Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise Artemis II poslala čtveřici astronautů k Měsíci a poté je vrátila bezpečně na Zemi, čímž položila základy pro obnovení pilotovaných výprav na povrch Měsíce. Další analýza technických údajů o tepelném štítu kosmické lodi Orion potvrdila původní údaje, podle nichž tepelný štít fungoval podle očekávání. NASA především měřila, zda systém tepelné ochrany efektivně ochránil posádku a systémy Orionu během vstupu návratové kabiny do zemské atmosféry. Tento testovací let byl prvním případem, kdy na palubě Orionu letěli astronauti. Orion dosáhl maximální rychlosti 39× vyšší, než je rychlost zvuku a při vrcholném zahřívání zažil vnější teploty překračující 2 200 °C. Čtyřčlenná posádka v útrobách Orionu přitom zůstala v relativním chladu, protože jejich kabina měla během návratu od Měsíce k Zemi teploty pohybující se okolo 24 °C.
Nedávný odklad čínské bezpilotní mise Chang’e-7 na rok 2027 umožnil Washingtonu prozatím se vyhnout případnému mediálnímu a politickému napětí, které by mohlo vyvolat úspěšné čínské přistání. Zatím není jasné, jestli by se Peking pokusil politicky využít přistání landeru v blízkosti jižního pólu Měsíce dříve, než tam dorazí americké landery Griffin-1 a Blue Moon MK1 Endurance. Odklad vrací obě mocnosti v závodu o přítomnost u jižního pólu Měsíce na srovnatelnou časovou úroveň. Obrovské geopolitické vítězství by ovšem přišlo, pokud by Čína dokázala dostat na Měsíc své astronauty dřív, než se tam vrátí astronauti USA. To by Číně umožnilo z propagandistického hlediska tvrdit, že nejenže dohnala Spojené státy, ale že je překonala jako nová supervelmoc tohoto století.
Hlavním politickým úkolem pro NASA je v současnosti zanechání dalších amerických stop na Měsíci dříve, než tam budou čínské stopy. Obě země plánují vysadit své astronauty na Měsíc v tomto desetiletí, přičemž USA očekávají přistání svojí posádky v roce 2028. Politici ve Spojených státech vykreslují návrat na Měsíc jako závod proti Číně. Politicky marxistická a komunistická Čína prezentuje svůj pilotovaný lunární program jako součást dlouhodobých plánů národního rozvoje a oficiálně nesdílí názor, že by byla v závodě s jakoukoli jinou zemí.
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Druhý závod o dosažení Měsíce lidskou posádkou je odlišný od prvního. Na jedné straně se změnil hráč. Už jím není Sovětský svaz, ale Čína, jejíž technologické a vědecké schopnosti se dostaly na světovou špičku. Nejbližší mise kosmických lodí USA a Číny, které jsou součástí pilotovaných lunárních programů, však budou mířit na nízkou oběžnou dráhu Země. Obě mise budou mít do jisté míry podobné testovací cíle. Zatímco posádka mise Artemis III zahájila ve výcvikové maketě Orionu v Johnsonově vesmírném středisku nácvik běžných denních činností, o připravovaném letu čínské kosmické lodi Mengzhou-1 je jen málo informací.
Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla,
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dva měsíce po úspěšném letu Artemis II NASA v úterý 9. června představila posádku pro další misi. Velitelem mise Artemis III byl jmenován Randy Bresnik, pilotem astronaut ESA Luca Parmitano, specialisty mise Frank Rubio a Andre Douglas. Na fotografii jsou zleva v pořadí: Douglas, Parmitano, Bresnik, Rubio. Záložním členem posádky byl jmenován Bob Hines. Mise Artemis III přesouvá pozornost k testům prototypů landerů na nízké oběžné dráze Země. V době předpokládané připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III totiž komerční společnosti ještě nebudou schopné dopravit svoje landery do blízkosti Měsíce. Hlavním úkolem bude ověření schopnosti přiblížení a spojení Orionu s prototypy landerů Blue Moon MK2 a Starship.
Program Artemis, jehož cílem je vrátit člověka na Měsíc, pomalu ale jistě nabírá obrátky. Před dvěma měsíci skončila mise Artemis II a tak se zrak přirozeně začíná obracet na Artemis III, jejímž úkolem bude otestovat na nízké oběžné dráze lunární landery soukromých firem i skafandry určené pro výstupy astronautů na povrch Měsíce. Zatím ale ještě pořád nevíme, kdo konkrétně se této mise zúčastní z první ruky. Na internetu se živě spekuluje o počtu členů posádky, poměru zastoupení pohlaví či národností v posádce, ale i o pravděpodobnosti konkrétních jmen. Už za nedlouho ale bude spekulacím konec, protože právě dnes v 17:30 SELČ začne tisková konference, na které bude oznámeno složení posádky mise Artemis III. Přehrávač přímého přenosu najdete v našem článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.