D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která by mohla odstartovat v roce 2026. Má být silnější než Falcon 9 a společnost si hodně věří. Podíváme se také na třenice mezi NASA a SpaceX. Agentura chce totiž vyhlásit nové výběrové řízení na lunární lander pro misi Artemis III, kterou měla obsloužit Starship. Věnovat se budeme i Evropě a podíváme se také na aktuální stav příprav druhého letu New Glennu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen v bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotno veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Poslední čistě zářijový týden přinesl hned několik startů Falconu 9, vzlétl Atlas V a několik čínských raket. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat především zvyšování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice pomocí nového zařízení, které má v trunku schované nákladní loď Dragon 2. Dále se podíváme na probíhající přípravy na jedenáctý integrovaný let Super Heavy Starship, čínskou kosmickou vycházku, anebo testy skafandru pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Na Kennedyho středisku na Floridě začala montáž rakety SLS, která poletí na lunární misi Artemis III. Pro někoho paradoxně k tomuto kroku došlo v době, kdy ještě probíhá sestavování rakety SLS pro Artemis II, ale nic se tím nevylučuje. Ze Space Systems Processing Facility do obří haly VAB se koncem července přesunula motorová sekce centrálního stupně rakety SLS a tzv. boat-tail, díl, který chrání motory během startu. Oba díly byly jen pár metrů od téměř sestavené rakety SLS pro misi Artemis II, která zatím podstupuje kontroly.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Stratégové z Číny se v posledních letech pokouší zopakovat všechny hlavní úspěchy v kosmonautice, kterých dosáhly USA a Sovětský svaz. Plánovaná čínská pilotovaná mise na Měsíc připomíná mise z programu Apollo s cílem zanechání vlajky a stop na Měsíci, sběru vzorků a jízdy lunárním roverem. Důvodem, proč se v Číně rozhodli použít pro své první přistání na Měsíci menší nosnou raketu CZ-10 a nečekat na vyvíjenou superraketu CZ-9, je snaha o přistání už v tomto desetiletí. Tím však vyvolali nový závod o Měsíc. Ve Spojených státech v něm jde o návrat amerických astronautů na povrch našeho přirozeného souputníka dřív, než se na něj poprvé dostanou čínští kosmonauti.
„Americká výzva dneška vytvořila lidský osud zítřka. Když opouštíme Měsíc a Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Více než padesát let po těchto závěrečných slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana na Měsíci mluví politici ve Spojených státech o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou. Senát dal při letošních slyšeních jasně najevo, že chce, aby NASA vyhrála závod s Čínou o přistání dalších lidí na Měsíci. Kandidát na nového administrátora NASA Jared Isaacman napsal v jedné z odpovědí na dodatečné písemné otázky senátorů: „Poslat americké astronauty zpět na Měsíc dřív než naši geopolitičtí rivalové, je závod, v kterém nemůžeme riskovat prohru“. Předběhnutí Číny v návratu na Měsíc bylo napsáno jako jeden z cílů administrativy Donalda Trumpa i v předběžném rozpisu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026.
NASA potvrdila, že seismometr, který navrhuje pro použití na povrchu Měsíce, je již připraven pro stavbu a sestavování. Přístroj LEMS (Lunar Environment Monitoring Station) je jedním z několika vědeckých nákladů, které se vyvíjejí, aby je mohli na povrch Měsíce vysadit astronauti během mise Artemis III. LEMS představuje kompaktní soubor seismometrů, jehož velikost NASA přirovnává k příručnímu zavazadlu. Citlivé senzory mají nepřetržitě monitorovat pohyby lunárního povrchu způsobené „měsícotřesením“. Jak dopady meteoritů, tak i smršťování a chladnutí Měsíce způsobují, že se lunární povrch i podpovrchové vrstvy rozechvějí. Data z přístroje LEMS budou zaznamenávána po dobu několika dní po ukončení přítomnosti mise Artemis III na povrchu a pomohou vědcům lépe porozumět vnitřní struktuře Měsíce, ale i vyhodnotit seismická rizika pro budoucí pilotovaný průzkum.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.