Artemis III

  • Závod o návrat na Měsíc (říjen 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (říjen 2026)

    Koncem září bylo na fixní servisní ocelové věži startovacího komplexu 301 kosmodromu Wenchang instalováno rameno, které by mohlo být určeno pro přístup posádky do kosmické lodi Mengzhou, nebo ke kapotáži lunárního landeru Lanyue. Jen několik dní předtím byl na věž mobilní vypouštěcí plošiny pro lunární rakety CZ-10 umístěn její poslední segment. Podle svědectví místních obyvatel byla také zahájena stavba druhé mobilní vypouštěcí plošiny. To představuje důležitý krok k realizaci čínské koncepce letu na Měsíc, která využívá profil dvou startů raket CZ-10. Jedna nosná raketa má na oběžnou dráhu Měsíce dopravit Lanyue, druhá Mengzhou.

  • Pečlivá analýza potvrdila parametry tepelného štítu lodi Orion

    Pečlivá analýza potvrdila parametry tepelného štítu lodi Orion

    Mise Artemis II poslala čtveřici astronautů k Měsíci a poté je vrátila bezpečně na Zemi, čímž položila základy pro obnovení pilotovaných výprav na povrch Měsíce. Další analýza technických údajů o tepelném štítu kosmické lodi Orion potvrdila původní údaje, podle nichž tepelný štít fungoval podle očekávání.  NASA především měřila, zda systém tepelné ochrany efektivně ochránil posádku a systémy Orionu během vstupu návratové kabiny do zemské atmosféry. Tento testovací let byl prvním případem, kdy na palubě Orionu letěli astronauti. Orion dosáhl maximální rychlosti 39× vyšší, než je rychlost zvuku a při vrcholném zahřívání zažil vnější teploty překračující 2 200 °C. Čtyřčlenná posádka v útrobách Orionu přitom zůstala v relativním chladu, protože jejich kabina měla během návratu od Měsíce k Zemi teploty pohybující se okolo 24 °C.

  • Závod o návrat na Měsíc (září 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (září 2026)

    Nedávný odklad čínské bezpilotní mise Chang’e-7 na rok 2027 umožnil Washingtonu prozatím se vyhnout případnému mediálnímu a politickému napětí, které by mohlo vyvolat úspěšné čínské přistání. Zatím není jasné, jestli by se Peking pokusil politicky využít přistání landeru v blízkosti jižního pólu Měsíce dříve, než tam dorazí americké landery Griffin-1 a Blue Moon MK1 Endurance. Odklad vrací obě mocnosti v závodu o přítomnost u jižního pólu Měsíce na srovnatelnou časovou úroveň. Obrovské geopolitické vítězství by ovšem přišlo, pokud by Čína dokázala dostat na Měsíc své astronauty dřív, než se tam vrátí astronauti USA. To by Číně umožnilo z propagandistického hlediska tvrdit, že nejenže dohnala Spojené státy, ale že je překonala jako nová supervelmoc tohoto století.

  • Závod o návrat na Měsíc (srpen 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (srpen 2026)

    Hlavním politickým úkolem pro NASA je v současnosti zanechání dalších amerických stop na Měsíci dříve, než tam budou čínské stopy. Obě země plánují vysadit své astronauty na Měsíc v tomto desetiletí, přičemž USA očekávají přistání svojí posádky v roce 2028. Politici ve Spojených státech vykreslují návrat na Měsíc jako závod proti Číně. Politicky marxistická a komunistická Čína prezentuje svůj pilotovaný lunární program jako součást dlouhodobých plánů národního rozvoje a oficiálně nesdílí názor, že by byla v závodě s jakoukoli jinou zemí.

  • Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    Kosmotýdeník 727 (17. 8. – 23. 8.)

    tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu do kosmu a Falcon 9 létal jako o život. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat zrušenému vývoji třetí generace rakety Ariane 6. I další téma bude evropské – Francie hledá partnera pro masovou výrobu optických snímačů. Podíváme se však i na Electron či přípravu mise Artemis III. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Kosmotýdeník 726 (10. 8. – 16. 8.)

    Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na programu Moon Base. Indie se tak připojuje ke stavbě budoucí lunární základny. V dalších tématech nás čeká příprava na první vycházku Sophie Adenot do kosmického prostoru, příprava na misi Artemis III či japonský start rakety H3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Závod o návrat na Měsíc (červenec 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (červenec 2026)

    Druhý závod o dosažení Měsíce lidskou posádkou je odlišný od prvního. Na jedné straně se změnil hráč. Už jím není Sovětský svaz, ale Čína, jejíž technologické a vědecké schopnosti se dostaly na světovou špičku. Nejbližší mise kosmických lodí USA a Číny, které jsou součástí pilotovaných lunárních programů, však budou mířit na nízkou oběžnou dráhu Země. Obě mise budou mít do jisté míry podobné testovací cíle. Zatímco posádka mise Artemis III zahájila ve výcvikové maketě Orionu v Johnsonově vesmírném středisku nácvik běžných denních činností, o připravovaném letu čínské kosmické lodi Mengzhou-1 je jen málo informací.

  • Vesmírné výzvy – Červen 2026

    Vesmírné výzvy – Červen 2026

    Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako […]

  • Kosmotýdeník 717 (8. 6. – 14. 6.)

    Kosmotýdeník 717 (8. 6. – 14. 6.)

    Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Závod o návrat na Měsíc (červen 2026)

    Závod o návrat na Měsíc (červen 2026)

    Dva měsíce po úspěšném letu Artemis II NASA v úterý 9. června představila posádku pro další misi. Velitelem mise Artemis III byl jmenován Randy Bresnik, pilotem astronaut ESA Luca Parmitano, specialisty mise Frank Rubio a Andre Douglas. Na fotografii jsou zleva v pořadí: Douglas, Parmitano, Bresnik, Rubio. Záložním členem posádky byl jmenován Bob Hines. Mise Artemis III přesouvá pozornost k testům prototypů landerů na nízké oběžné dráze Země. V době předpokládané připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III totiž komerční společnosti ještě nebudou schopné dopravit svoje landery do blízkosti Měsíce. Hlavním úkolem bude ověření schopnosti přiblížení a spojení Orionu s prototypy landerů Blue Moon MK2 a Starship.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗