NASA
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Společnost Atmos Space Cargo získala 25,7 milionu eur na provedení série misí s návratovým zařízením Phoenix 2, dále pak na práci na větší družici.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.
Společnost Northrop Grumman 21. dubna oznámila, že v prvním fiskálním čtvrtletí zaznamenala ztrátu 71 milionů dolarů související s anomálií boosteru na tuhé palivo rakety Vulcan.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti 406 771 km.
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které uvedl administrátor NASA v jednom velmi zajímavém rozhovoru o programu Artemis a změnách v NASA. V dalších tématech nás čeká nově oznámená pilotovaná mise EPIC, která bude v režii ESA, podíváme se také na výstup z čínské stanice a připomeneme výjezd rakety SLS na rampu 39B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
“S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.
NASA v odkazu na takzvaný Zlatý věk průzkumu a objevů v pátek 27. února oznámila zvýšení kadence startů v rámci programu Artemis, aby bylo dosaženo národního cíle vrátit americké astronauty na Měsíc a založit tam jejich trvalou přítomnost. Toto rozhodnutí obnáší standardizaci konfigurací dopravních prostředků, přidání dodatečné mise v roce 2027 a provedení nejméně jednoho lunárního přistání v každém následujícím roce.
Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou má být triumfálním návratem lidí do blízkosti našeho přirozeného kosmického souputníka. Nosná raketa SLS s Orionem byla převezena z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B v sobotu 17. ledna 2026. Zahájení dvoudenního zkušebního odpočítávání s plněním nádrží bylo naplánováno na 29. ledna, ale z důvodu nočního mrazu bylo odloženo na 31. ledna po 20. hodině místního času. V průběhu testu byly všechny nádrže natankovány, byť se zpožděním z důvodu úniku kapalného vodíku v oblasti rychlospojky na rozhraní desky z tankovacího stojanu TSMU na mobilní vypouštěcí plošině a desky na vnější stěně motorové sekce centrálního stupně. Po natankování vstoupil uzavírací tým do bílé místnosti a odzkoušel uzavření vstupního poklopu Orionu a poklopu vnějšího krytu Orionu, který je součástí systému LAS.
Kdy přesně se dočkáme startu druhé rakety SLS, zatím nikdo neví. Nejnovější informace vydané po zkoušce WDR uvádějí, že by se tak mělo stát nejdříve v březnu, ovšem bez bližšího upřesnění. Jisté však je, že čekání na tuto megaudálost se zcela jistě vyplatí – vždyť při misi Artemis II se lidé po více než 50 letech vrátí do okolí Měsíce. A pokud by vám to připadalo málo a chtěli byste od této mise ještě další důvody, proč ji sledovat, pak vás potěší následující informace. V kabině kosmické lodi Orion bude kromě čtyřčlenné posádky také šest čipů od pražské firmy ADVACAM určených k měření kosmické radiace. A české součástky tam rozhodně nebudou hrát druhé housle. Právě naopak – tvoří srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který NASA vyvinula pro monitoring složení kosmického záření. To může zásadně ovlivňovat jak zdraví posádky, tak fungování citlivé elektroniky. České detektory tak v praxi pomohou prověřit vlastnosti radiačního stínění na palubě kosmické lodi Orion. Při misi Artemis II má Orion kolem Měsíce
NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?
Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která by mohla odstartovat v roce 2026. Má být silnější než Falcon 9 a společnost si hodně věří. Podíváme se také na třenice mezi NASA a SpaceX. Agentura chce totiž vyhlásit nové výběrové řízení na lunární lander pro misi Artemis III, kterou měla obsloužit Starship. Věnovat se budeme i Evropě a podíváme se také na aktuální stav příprav druhého letu New Glennu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen v bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotno veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Poslední čistě zářijový týden přinesl hned několik startů Falconu 9, vzlétl Atlas V a několik čínských raket. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat především zvyšování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice pomocí nového zařízení, které má v trunku schované nákladní loď Dragon 2. Dále se podíváme na probíhající přípravy na jedenáctý integrovaný let Super Heavy Starship, čínskou kosmickou vycházku, anebo testy skafandru pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.