Vandenberg
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po šesti týdnech opakovaných hlasování americký Senát konečně schválil v pondělí 10. listopadu návrh zákona HR5371 o krátkodobém federálním financování ve fiskálním roce 2026. Zákon, který financuje federální instituce v režimu rozpočtového provizoria, prošel nejnižším možným poměrem hlasů 60:40. Ve středu 12. listopadu zákon schválila i Sněmovna reprezentantů poměrem 222:209. Prezident Donald Trump zákon podepsal ve středu 12. listopadu večer. Podstata nejdelšího výpadku financování vládních institucí v historii USA nesouvisela s NASA. Šlo o požadavek demokratů na pokračování systému státních dotací na zdravotní pojištění pro miliony Američanů podle zákona o dostupné péči, jehož platnost skončí 1. ledna 2026. Republikáni prodloužení odmítali a k jeho prosazení nedošlo. Demokraté pouze získali závazek od vůdce republikánů v Senátu, že do druhého prosincového týdne se bude o dotacích hlasovat.
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý je především úspěšným přistáním prvního stupně. V dalších tématech se podíváme na novinky kolem malého nákladního raketoplánu Dream Chaser, jehož projekt je stále aktivní, a možná se dočkáme i jeho startu. Zprostředkujeme vám také na test indického padákového systému pro jejich novou pilotovanou loď a další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další věci. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát zvolil souhrn jedenácti letého sběru dat z družic Swarm, které studují magnetické pole Země a osvětlují záhady kolem magnetických anomálií. V dalších tématech nás čeká převoz lodi Orion do VAB, nový lunární modul s nosností tři tuny a přípravy na start japonské zásobovací lodi HTV-X. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Inženýři agentury NASA spojili adaptér OSA (Orion stage adapter) se zbytkem rakety SLS. K této akci došlo v útrobách montážní haly VAB na Kennedyho středisku na Floridě. Adaptér postavený na Marshallově středisku v alabamském Huntsville propojuje horní stupeň ICPS (interim cryogenic propulsion stage) rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Kompozitní membrána uvnitř prstence bude chránit loď Orion před nebezpečnými plyny vznikajícími během příprav na start i startu samotného. V následujících týdnech ještě dojde k usazení lodi Orion na adaptér OSA a skládání rakety pro misi Artemis II bude dokončeno.
NASA oznámila přelomový experiment, který chce posunout personalizovanou medicínu na novou úroveň. Experiment je součástí strategického plánu na sběr cenných vědeckých dat během mise Artemis II, což NASA umožní vědět některé věci předtím, než se vrátí na povrch Měsíce a bude pokračovat na Mars. Výzkumný projekt AVATAR (A Virtual Astronaut Tissue Analog Response) využije orgány na čipech ke studiu účinků záření v hlubším vesmíru a mikrogravitace na lidské zdraví. Tyto čipy budou obsahovat buňky členů posádky mise Artemis II a poletí po jejich boku na přibližně desetidenní misi kolem Měsíce. Tento výzkum, společně s dalšími výzkumy zaměřenými na zdraví a výkonnost posádky Artemis II, má přinést NASA poznatky o tom, jak nejlépe chránit astronauty, až se průzkum vrátí na Měsíc a poté se přesune na Mars, či někam dál.
Na tiskové konferenci konané 24. září oznámila posádka mise Artemis II, že pro svoji kosmickou loď Orion vybrala jméno Integrity. Integrita ztělesňuje důvěru, respekt, upřímnost a pokoru napříč posádkou a inženýry, techniky, vědci, plánovači a snílky, kteří jsou potřební pro úspěch mise. Je také odkazem na rozsáhlé integrované úsilí – od statisíců komponent kosmické lodi až po tisíce lidí, kteří se museli spojit, aby umožnili jejich let k Měsíci a zpět, inspirovali svět a nastavili kurz pro lidskou přítomnost na Měsíci. Posádka doufá, že jejich let kolem Měsíce přispěje k základním hodnotám – k míru a naději pro celé lidstvo. Astronauti samozřejmě vědí, že Artemis II nevyřeší problémy na Zemi, ale doufají, že se lidé na chvíli zastaví a řeknou si: tak tohle je mimořádné. Na úspěch své mise se posádka také dívá optikou toho, zda jejich let umožní pokračovat v přípravách Artemis III jako mise s přistáním na povrchu Měsíce, a kolik rizik pro Artemis III dokážou snížit, aby pomohli další posádce dosáhnout jejich cíle. „Takže poletíme kolem Měsíce v
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
19. srpna dorazil na Kennedyho středisko na Floridě velký díl pro chystanou misi Artemis II, kterým bude zakončena závěrečná fáze sestavování rakety SLS. Tahač sem přivezl tzv. adaptér OSA (Orion stage adapter) ze zhruba 1130 kilometrů vzdáleného Marshallova střediska v alabamském Huntsville. Právě Marshallovo středisko postavilo a otestovalo adaptér OSA, který propojí horní stupeň ICPS rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Membrána v adaptéru chrání Orion před hořlavými plyny (jako třeba vodíkem), které se mohou uvolňovat během vzletu. Samotný adaptér OSA měří na výšku 1,5metru a jeho průměr činí 5,4 metru. V jeho útrobách mohou být uloženy CubeSaty, malé družice o velikosti krabice od bot, které poté provádějí vědecké experimenty a technologické demonstrace. Při misi Artemis II budou na dráhu kolem Země vyneseny čtyři CubeSaty od partnerských organizací NASA a k jejich oddělení dojde po separaci lodi Orion, která se po vlastní ose vydá k Měsíci. Adaptér OSA bude po transportu uložen v budově Multi-Payload Processing Facility, kde proběhne instalace CubeSatů a poté se přesune do haly VAB, kde bude usazen na raketu SLS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.