sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vybral připravovaný sedmý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, který přinese celou řadu novinek! V dalších tématech se můžete těšit třeba na první výsledky dvou velmi zajímavých indických misí, které vzlétly těsně před koncem roku. Indie se totiž chystá na první setkání dvou těles na oběžné dráze a také jim úspěšně vyklíčil hrách. Těšit se můžete i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Podle Evropské kosmické agentury se ponorky jeví jako jedinečné výzkumné platformy ke studiu adaptace lidí na extrémní prostředí, kterým může být nejen hloubka oceánů, ale i kosmický prostor. ESA, Portugalská kosmická agentura a portugalské námořnictvo nyní tato plavidla využívají k podmořskému průzkumu a napodobení izolace při kosmických misích. První posádka experimentu SubSea se vrátila 16. prosince na pobřeží po 60 dnech podmořské expedice. Vědecké týmy z univerzit v Německu, Itálii a Portugalsku sledují, jak se mezi 25 dobrovolníky obývajícími nevelký prostor mění stres, nálada i celá dynamika posádky. V mnoha ohledech tito lidé zažívají podmínky srovnatelné s těmi, které mají astronauti v omezených prostorách kosmických lodí a stanic.
Astronauti z programu Apollo umístili na povrch Měsíce koutové odražeče, které dokáží s minimálním rozptylem vrátit zpět na Zemi laserový paprsek, který byl z naší planety vyslán k povrchu Měsíce. Jedná se o zrcadla, která odrážejí přicházející světlo do stejného směru, ve kterém přichází. Výpočet času, který puls potřebuje k cestě tam a zpět, umožňuje vědcům přesně změřit tvar Měsíce a jeho vzdálenost od Země. Obě tyto hodnoty jsou přitom přímo ovlivněny gravitací naší planety. O více než půl století později, když stojíme na prahu lunárního programu Artemis, vědci stále využívají data z těchto koutových odražečů z programu Apollo.
Prosinec byl tentokrát oproti minulým měsícům klidnější. Žádné nové testy prototypů raket se v tomto měsíci nekonaly, takže si fanoušci raketových novinek odpočinuli od adrenalinových zážitků. Ovšem rozhodně si neodpočinuli od adrenalinu fanoušci českých družic. Do vesmíru se totiž vydala družice LASARsat, kterou vyvinuli středoškoláci společně s českými kosmickými firmami. Vesmírné výzvy vám její start nabídnou hned v první reportáži v rámci startu mise Bandwagon-2. Další družice, které se v prosinci vydaly do kosmu, jsou Proba-3, Sentinel-1C, RRT-1, O3b mPOWER, SXM-9, NROL-149 a 4 družice od firmy Astranis. V pilotované kosmonautice se můžete pokochat ruským výstupem do kosmického prostoru. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v příštím roce na přibližně desetidenní cestu k Měsíci a zpět. Dne 3. října 2024, pouhý den po vydání minulého dílu našeho seriálu, se pásový transportér s mobilní vypouštěcí plošinou dal do pohybu a opustil startovní rampu 39B, na níž byly dokončeny testy zaměřené na upgrady plošiny a rampy pro pilotovaný start. Následující den byla plošina přesunuta do High Bay 3 montážní budovy VAB. Technici se ihned pustili do příprav na konfiguraci plošiny, aby umožnila sestavení bočních vzletových stupňů SRB.
V zítřejších ranních hodinách nás čeká první start roku 2025 a to opět Falconu 9, tentokrát s telekomunikační družicí Thuraya 4-NGS, která patří společnosti Al Yah Satellite Communications Company, přesněji její dceřiné společnosti Thuraya pocházející ze Spojených arabských emirátů. Thuraya 4-NGS by měla svým přenosovým výkonem překonat již dosluhující družice Thuraya 2 a 3 dohromady a je vybavena anténou o průměru dvanáct metrů. Přistání prvního stupně se uskuteční na mořské plošině, která bude čekat 635 kilometrů od místa startu.
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Už jen pár hodin zbývá z roku 2024. Nebude to trvat dlouho a vládu převezme rok s pětkou na konci. Rok 2024, který právě prožíváme, se přesune do našich vzpomínek. Každý na něj asi bude vzpomínat jinak. Někdo na něj bude chtít co nejrychleji zapomenout, pro jiného bude navždy symbolem úspěchu a radostných okamžiků. Dovolte mi proto jménem celé redakce portálu Kosmonautix.cz popřát Vám všem mnoho úspěchů. Pokud pro Vás právě končící rok nebyl úspěšný, přeji Vám, aby Vám to ten nový plně vynahradil. A pokud máte na rok 2024 dobré vzpomínky, pak Vám přeji, aby byl nastupující rok minimálně stejně dobrý.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
