Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

NASA ruší vývoj mise GeoCarb

V pondělí 28. listopadu NASA oznámila, že ukončuje vývoj své mise GeoCarb. Namísto ní chce agentura vypracovat a zavést plán na využití alternativních možností měření a sledování skleníkových plynů. Postupně se totiž začínají objevovat nové možnosti, jak pořizovat klíčová měření skleníkových plynů. V době, kdy NASA uvažovala o misi GeoCarb přitom takové možnosti nebyly k dispozici. Za příklad nám může posloužit vědecký přístroj EMIT, který byl v červenci letošního roku dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici, schopný měřit metan.

VIDEO: Statický zážeh 11 motorů Raptor 2

Přípravy na první orbitální let systému Super Heavy Starship na základně Starbase stále probíhají. Včera SpaceX připravila další z testů, které se zaměřily na chování nosné rakety Super Heavy B7, která má při tomto startu nést kosmickou loď Starship 24. Rekord v počtu zažehnutých motorů Raptor 2 (celkem 14) ze 14. listopadu sice tentokrát překonán nebyl, ale i tak stojí za pozornost – zážeh 11 motorů taky nevidíme každý den. Zažehla se tedy přesně jedna třetina motorů, které na Super Heavy B7 jsou. Statický zážeh také prověřil beton pod startovním stolem, který po zmíněném rekordním zážehu dostal zabrat a v dalších dnech bylo vidět, že se na něm pracuje. Dostupné informace naznačují, že by tentokrát nemělo být poškození tak velké, což může být dáno jak menším počtem zažehnutých motorů, ale možná i lépe udělaným podkladem.

„Lunární svítilna“ čeká na start

Start amerického CubeSatu Lunar Flashlight je v tuto chvíli plánován na dnešních 9:39 SEČ. Až raketa Falcon 9 s touto misí odstartuje, vydá se její náklad (ve kterém najdeme i zmíněný CubeSat) na tři měsíce dlouhou cestu k Měsíci. Zvolená nízkoenergetická dráha sice není ani zdaleka tak rychlá, jako profil, po kterém k Měsíci létaly lodě Apollo, nebo nyní Orion. Její výhodou však je velká hospodárnost – dlouhý přeletový čas je vyvážen nízkými nároky na energii potřebnou k vypuštění. Náklad se při své cestě dostane až daleko za Měsíc a poté začne být pomalu ovlivňován gravitací Země i Slunce. I s pomocí gravitačních manévrů nakonec náklad dosáhne cílové dráhy, kde se jeho úkoly rozdělí – lander HAKUTO-R se pokusí přistát, zatímco Lunar Flashlight vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde bude pátrat po stopách vodního ledu na dnech kráterů, kam už miliardy let nedopadly sluneční paprsky.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší k Měsíci japonský lander

O tom, že nám listopad nabídl mimořádnou porci zajímavých momentů, svědčí i fakt, že jsme pro Vás v tomto měsíci zatím odbavili 14 živě a česky komentovaných přenosů. Pojďme to tedy zaokrouhlit na 15. A věřte mi, že to bude stát za to! Falcon 9 od SpaceX s popáté použitým prvním stupněm, který se pokusí o návrat na pevninu, což je vždy zárukou krásných záběrů. A ani náklad svou atraktivitou nezaostává – japonská firma ispace posílá k Měsíci svůj první lunární lander HAKUTO-R, se kterým se původně počítalo pro výzvu Google Lunar X-Prize. Spolu s ním ale letí i dva malé rovery – desetikilogramový Rashid ze Spojených arabských emirátů a doslova miniaturní japonský rover SORA-Q vážící 250 gramů o průměru 8 cm. Společnost jim bude dělat americký CubeSat Lunar Flashlight, který bude na Měsíci hledat vodní led. Tato zajímavostmi nabitá mise má startovat 30. listopadu v 9:39 SEČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Kosmická loď Shenzhou 15 startuje

Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

První zážeh evropského znovupoužitelného motoru

Evropská kosmická agentura připravuje znovupoužitelný raketový motor Prometheus nové generace. Nyní, když má za sebou první zážeh, udělal celý projekt velký krok ke zkouškám, při kterých projde sérií statických zážehů. Práce probíhají v prostorách firmy ArianeGroup ve francouzském Vernonu a jakožto testovací stanoviště se používá demonstrátor znovupoužitelného stupně Themis. Motor Prometheus s tahem okolo 100 tun výrazně využívá nové materiály i výrobní postupy, které mají za úkol snížit náklady na desetinu oproti motoru Vulcain 2 pro Ariane 5, jehož vylepšená varianta (Vulcain 2.1) má pohánět centrální stupeň Ariane 6.

#9 Aktuality o Starship: Nejsilnější statický zážeh v historii SpaceX

Stejně jako každý měsíc, pro Vás máme tradičně připravený další díl seriálu Aktuality o Starship. Minulý díl zrekapituloval dění za říjen a bavili jsme se o testování Superheavy B7, Raptorů na základně McGregor, anebo prvním spojení Superheavy B7 a Starship S24. Listopad byl také opravdu nabitý a měli jsme možnost sledovat kryogenní testování celé sestavy, statický zážeh Superheavy B7, testování vakuových Raptorů na základně McGregor v Texasu, anebo jsme také mohli vidět družice Starlink druhé generace v budově pro integraci nákladu. Dále také máme nové informace k systému HLS, neboli landeru v podobě upravené Starship, který poslouží k přistání na Měsíci. Není tedy na co čekat a můžeme začít.

Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon 2 se vydává na cestu k ISS

Minulý pokus o start zásobovací kosmické lodi Dragon 2 na misi CRS-26 zhatilo počasí a druhý pokus o start přichází právě dnes. Při této misi Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici dopraví tradičně zásoby jídla, oblečení, vědecké experimenty, nářadí na údržbu stanice atd. Nejzajímavější náklad se ale nachází v tzv. trunku, neboli nehermetizované části. Nejedná se o nic menšího než o druhý pár svinovacích fotovoltaických panelů iROSA. Celkem jich bude na ISS šest a každý z nich bude schopen dodávat více než 20 kW energie. Dragon by se měl k Mezinárodní vesmírné stanici připojit již zítra ve 13:30.