Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Obnova a modernizace družicové sítě GPS pokračuje. Na rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station už stojí Falcon 9, který má dnes večer odstartovat s osmou družicí z vývojové řady GPS III. Necelých 4,5 tuny vážící náklad bude dopraven na eliptickou dráhu, ze které pak vlastním pohonem udělá téměř kruhovou na střední oběžné dráze Země. A aby toho nebylo málo, můžeme se těšit i na další pokus o přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.
Firma Firefly už několik let pracuje na raketě, kterou jsme zatím znali jen pod generickým názvem Medium Launch Vehicle (středně silný nosič), ze kterého vycházela zkratka MLV. Bylo jasné, že jde jen o pracovní označení a časem se dočkáme něčeho atraktivnějšího. Ostatně před sedmi lety firma Orbital ATK oznámila, že jejich raketa, kterou vyvíjeli pod názvem NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher, dostane jméno OmegA. Tato raketa se sice do provozu nikdy nedostala, protože v roce 2020 nebyla vybrána do programu nosičů pro náklady národní bezpečnosti, ale takový osud snad raketu MLV nečeká. Tedy pardon, ona to už není MLV, ale Eclipse.
Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Nyní se jim podařilo úspěšně přejít na záložní přívodní větev, která funguje podle očekávání. Sonda Psyche je vybavena dvojicí masivních fotovoltaických panelů, které vyrábějí elektřinu. Ta pak (mimo jiné) slouží k ionizaci xenonu, který je pak vyvrhován z iontových motorů, takže sonda postupně upravuje svou rychlost a tedy i oběžnou dráhu. Tým se začátkem dubna rozhodl pozastavit práci čtyř iontových motorů, aby prozkoumal nečekaný pokles tlaku v přívodním potrubí.
Až na Měsíci přistanou příští astronauti, budeme jejich kroky sledovat ve vysokém rozlišení. Obraz bude samozřejmě barevný a každou sekundu dostaneme 60 snímků pro plynulejší podání pohybů a změn snímané scény. Kvalita videopřenosů bude nesrovnatelně vyšší, než byl v éře programu Apollo, ovšem inženýři budou stále muset čelit lunárním omezením jako je šířka přenosového pásma, zpoždění signálu, světlené podmínky na Měsíci, či všudypřítomný prach. Více než půl století poté, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc, se experti přes kosmickou komunikaci připravují na nejlepší možné pokrytí tohoto jedinečného momentu.
„Most propojující Zemi s kosmickým prostorem“, slaví v roce 2025 kulaté výročí. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře totiž oslavuje padesát let existence. Od svého založení v roce 1975 tato globální síť pozemních stanic vytvořila klíčové spojení mezi družicemi na oběžné dráze a řídícím střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Estrack, který nyní zahrnuje šest stanic v šesti zemích, se stal strategickým přínosem pro Evropu, neboť umožňuje komunikaci s kosmickými sondami, vysílání příkazů k nim a příjem jimi nasbíraných vědeckých dat.
Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.
Není tomu ani tři měsíce od zatím posledního integrovaného letového testu Super Heavy Starship a na orbitální rampě ve Starbase je již k devátému letu připravena Super Heavy B14-2, na jejímž vrcholu se nachází Starship S35, coby třetí exemplář kosmické lodi Starship druhé generace. Té se při jejím premiérovém letu nevedlo zrovna ideálně a pár desítek sekund před vypnutím motorů došlo k průblémům s únikem pohonných látek v motorové sekci a následným požárům, které způsobily poškození důležité avioniky. Starship S33 tak byla při sedmém letovém testu ztracena před dosažením cílové dráhy. Po vyšetřování se ukázalo, že za selhání mohla harmonická odezva, která poškodila potrubí vedoucí pohonné látky k atmosférickým motorům Raptor.
Výzkumníci z NASA a Virginia Tech poprvé použili družicová data k měření výšky a rychlosti potenciálně nebezpečných záplavových vln, které se pohybovaly po amerických řekách. Tyto tři vlny byly pravděpodobně způsobeny extrémními dešťovými srážkami a rozvolněním ledové hráze. Ačkoli v současné době neexistuje databáze, která by shromažďovala družicové údaje o říčních povodňových vlnách, nová studie zdůrazňuje potenciál pozorování z kosmického prostoru, která mohou pomoci hydrologům a inženýrům, zejména pak těm, kteří pracují v obcích podél říčních sítí s omezenými protipovodňovými strukturami, jako jsou hráze a protipovodňová vrata.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 28. 05. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Tomáš Petrásek představí novinky z astrobiologie a dále Jan Baštecký pohovoří o projektu Kuiper. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 28. května 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z astrobiologie – Tomáš Petrásek Projekt Kuiper – Jan Baštecký Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202505.png
9. května se projekt mise MUSE (Multi-slit Solar Explorer) od agentury NASA dočkal kritického zhodnocení návrhu CDR (critical design review) na úrovni mise. Jde o důležitý krok na jeho cestě ke startu, ke kterému má dojít v roce 2027. CDR bylo zevrubné a podrobné zhodnocení každého subsystému a propojovacích kabelových svazků, které budou tvořit tuto observatoř. Celý hodnotící proces proběhl ve středisku Lockheed Martin Space Systems Advanced Technology Center v kalifornském Palo Alto a provedla jej skupina expertů na daná témata z NASA, ale i průmyslových firem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.