Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Noví evropští astronauti – i s českým zástupcem

Poslední velké doplnění oddílu evropských astronautů proběhlo v roce 2009. Tehdy byli mezi evropské astronauty přidáni Samantha Cristoforetti, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet, které dnes už dobře známe, protože někteří z nich byli na Mezinárodní kosmické stanici již dvakrát. Aby tito astronauti měli své nástupce, vyhlásila Evropská kosmická agentura v loňském roce nové výběrové řízení na pozici astronauta. Ze všech členských států dorazilo téměř 23 000 přihlášek a vůbec poprvé se mohli přihlásit i Češi. Několikakolovým výběrem, který nakonec vzhledem k velkému počtu zájemců trval déle, než se čekalo, nakonec prošlo 17 nejlepších mužů a žen. A mezi nimi je dokonce i jeden Čech! V tomto článku najdete stručné medailonky všech 17 nových evropských astronautů.

SLEDUJEME: Agentura ESA představuje nové astronauty

V únoru loňského roku Evropská kosmická agentura oznámila, že v březnu spustí po 11 letech nový nábor astronautů. Celkem agentuře dorazilo více než 23 000 žádostí. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí od 165 mužů a 37 žen. Velký zájem o povolání astronauta způsobil zpoždění celého výběrového procesu, který v několika kolech neustále zužoval okruh kandidátů. Nyní je již výběr u konce – 23. listopadu ve 14:20 SEČ by mělo dojít ke slavnostnímu představení nově vybraných evropských astronautů. Bude mezi nimi i někdo z České republiky? To zatím nikdo mimo agenturu ESA neví. Naopak jisté je, že na vybrané muže a ženy čeká skutečně velmi slibná a hlavně pestrá budoucí kariéra.

Družice GOES-U zvládla termálně-vakuové zkoušky

Družice GOES-U, tedy poslední exemplář z řady pokročilých geostacionárních družic GOES-R studujících počasí, nedávno dokončil termálně-vakuové zkoušky. Jde o součást zevrubného testovacího programu, který má prověřit, že družice dokáže přečkat drsné podmínky při startu a pobytu na geostacionární oběžné dráze zhruba 36 000 kilometrů daleko. Testy se odehrávají v coloradském Littletonu, v areálu firmy Lockheed Martin Space, která družici GOES-U postavila. Program GOES-R je společným dílem agentur NASA a NOAA. Zatímco NASA zajišťuje stavbu a vypouštění družic, NOAA má na starost jejich provoz a distribuci nasbíraných dat po celém světě. Tyto družice poskytují kriticky důležitá data pro předpovědi počasí a varování spojená s detekcí přírodních rizik jako jsou požáry, kouř, mlha, vulkanický popel, nebo prach. Kromě toho navíc družice zvládají sledovat sluneční aktivitu a kosmické počasí.

ŽIVĚ A ČESKY: Nový Falcon 9 s lodí Dragon vs. počasí

Meteorologické podmínky na Floridě se z pohledu nosných raket v těchto dnech rozhodně nedají označit jako ideální. Na floridské rampě LC-39A už stojí kompletně nová sestava tvořená raketou Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm (a jako vždy novým druhým stupněm) a také novou nákladní kosmickou lodí Dragon 2. Ta ve svých útrobách ukrývá zásoby, které má v rámci mise CRS-26 dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici. Ovšem počasí zatím příliš nespolupracuje. Meteorologové zatím předvídají jen 10% pravděpodobnost dobrých podmínek. My však budeme s naším komentovaným přenosem připraveni pokrýt start, který má proběhnout ve 21:54 SEČ.

Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

Na palubě Orionu se budou také nacházet dvě dozimetrická antropomorfní torza, z nichž Zohar bude v protiradiační vestě AstroRad a Helga bude bez vesty

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

ŽIVĚ A ČESKY: Start evropské telekomunikační družice

Při dalším startu Falconu 9 bude vynesena evropská telekomunikační družice Eutelsat 10B. Tato družice je náhradou již dosluhujícího Eutelsatu 10A, který funguje od roku 2009 a jelikož jeho plánovaná životnost je 15 let, je nejvhodnější čas na jeho náhradu. Družice bude umístěna nad 10° východní délky a svým signálem bude schopna pokrýt Evropu, Asii a dokonce i část Ameriky. Falcon družici dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale kvůli hmotnosti družice se první stupeň nepokusí o přistání. Také je důležitá zmínka, že meteorologové udávají pravděpodobnost dobrých podmínek pro start jen 30%, což je opravdu velmi málo a je tak možné, že dojde k odkladu.

Kosmonautika, neviditelná zbraň války na Ukrajině

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly přelétat nad jejich končinou. Tento precedens fakticky ustanovil vesmír jako celosvětové společné vlastnictví, podobné otevřeným mořím, a vedl k uzavření smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967, která mimo jiné zakázala rozmístění jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Předem upozorňuji, že některé snímky použité v článku obsahují drastické záběry.

Opravy družic na geostacionární dráze se blíží

Robotické rameno vyvíjené agenturou Defense Advanced Research Projects Agency, zkráceně DARPA, dokončilo klíčové testy a je na dobré cestě, aby mohlo být příští rok namontováno na družici, o jejíž výrobu se postará dceřiná společnost Northrop Grumman Space Logistics, přičemž start této družice by mohl přijít v roce 2024. „Program předpokládá, že servisní aktivity na oběžné dráze začnou v roce 2025,” uvedla agentura v tiskové zprávě. Splnění tohoto cíle by pro program Robotic Servicing of Geosynchronous Satellites, neboli Robotické servisování geostacionárních družic, který agentura zahájila v roce 2017, bylo velké vítězství. DARPA by se totiž stala první agenturou, která něco podobného dokázala.

Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

JWST a mikrometeoroidy

Dopady mikrometeoroidů jsou nevyhnutelným aspektem provozu každé kosmické sondy či mise. Také nejdokonalejší kosmická observatoř, Webbův teleskop, jim musí čelit. Teleskop byl navržen tak, aby dokázal odolávat nepřetržitému bombardování částicemi o velikosti zrníček prachu, které se však pohybují extrémními rychlostmi. Webbův teleskop jim musí umět vzdorovat, aby mohl i nadále provádět měření pro přelomové vědecké objevy.