Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pokec s kosmonautixem – listopad 2022

V listopadu se fanoušci kosmonautiky rozhodně nenudili. Uplynulé týdny (a hlavně poslední dny) nám přinesly celou řadu mimořádných zážitků. Myslím si tedy, že na tradičním Pokecu s kosmonautixem bude o čem hovořit. Máme tu totiž opět poslední pátek v měsíci a to znamená, že nebude chybět náš živě vysílaný pořad, ve kterém se snažíme co možná nejlépe odpovědět na Vaše dotazy týkající se kosmonautiky. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete se k přidat – začínáme jako obyčejně v osm hodin večer na našem You Tube kanálu.

Firma ABL vychytává mouchy před prvním startem

Firma ABL Space Systems (zkráceně ABL) se připravuje na premiéru své rakety RS1 (více info v našem článku), která neproběhne dříve než 7. prosince. Několik dní po sobě se o půlnoci otevře tříhodinové startovní okno. Na palubě rakety najdeme dva CubeSaty postavené firmou OmniTeq (dříve L2 Aerospace). RS1 se pokusí je doručit na nízkou oběžnou dráhu Země, k čemuž by mělo dojít zhruba devět minut po startu z rampy 3C na aljašském kosmodromu na ostrově Kodiak. První pokus o start se uskutečnil 14. listopadu a byl odvolán během plnění pohonnými látkami kvůli neobvyklým hodnotám ze senzorů na prvním stupni. Druhý pokus přišel 17. listopadu a byl zastaven kvůli podmínkám na přívodu kyslíku k turbočerpadlu během zážehu motorů. Zatím poslední pokus následoval 21. listopadu a byl zastaven v čase T-1,75 s během zážehu motorů.

Listopadová Kosmoschůzka 2022

kosmoschůzka

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta listopadová vychází na 30.11.2022. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát zabrousí do historie. Hlavní přednáška se bude věnovat legendě sovětské kosmonautiky, Sergeji Pavloviči Koroljovovi. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Noví evropští astronauti – i s českým zástupcem

Poslední velké doplnění oddílu evropských astronautů proběhlo v roce 2009. Tehdy byli mezi evropské astronauty přidáni Samantha Cristoforetti, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet, které dnes už dobře známe, protože někteří z nich byli na Mezinárodní kosmické stanici již dvakrát. Aby tito astronauti měli své nástupce, vyhlásila Evropská kosmická agentura v loňském roce nové výběrové řízení na pozici astronauta. Ze všech členských států dorazilo téměř 23 000 přihlášek a vůbec poprvé se mohli přihlásit i Češi. Několikakolovým výběrem, který nakonec vzhledem k velkému počtu zájemců trval déle, než se čekalo, nakonec prošlo 17 nejlepších mužů a žen. A mezi nimi je dokonce i jeden Čech! V tomto článku najdete stručné medailonky všech 17 nových evropských astronautů.

SLEDUJEME: Agentura ESA představuje nové astronauty

V únoru loňského roku Evropská kosmická agentura oznámila, že v březnu spustí po 11 letech nový nábor astronautů. Celkem agentuře dorazilo více než 23 000 žádostí. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí od 165 mužů a 37 žen. Velký zájem o povolání astronauta způsobil zpoždění celého výběrového procesu, který v několika kolech neustále zužoval okruh kandidátů. Nyní je již výběr u konce – 23. listopadu ve 14:20 SEČ by mělo dojít ke slavnostnímu představení nově vybraných evropských astronautů. Bude mezi nimi i někdo z České republiky? To zatím nikdo mimo agenturu ESA neví. Naopak jisté je, že na vybrané muže a ženy čeká skutečně velmi slibná a hlavně pestrá budoucí kariéra.

Družice GOES-U zvládla termálně-vakuové zkoušky

Družice GOES-U, tedy poslední exemplář z řady pokročilých geostacionárních družic GOES-R studujících počasí, nedávno dokončil termálně-vakuové zkoušky. Jde o součást zevrubného testovacího programu, který má prověřit, že družice dokáže přečkat drsné podmínky při startu a pobytu na geostacionární oběžné dráze zhruba 36 000 kilometrů daleko. Testy se odehrávají v coloradském Littletonu, v areálu firmy Lockheed Martin Space, která družici GOES-U postavila. Program GOES-R je společným dílem agentur NASA a NOAA. Zatímco NASA zajišťuje stavbu a vypouštění družic, NOAA má na starost jejich provoz a distribuci nasbíraných dat po celém světě. Tyto družice poskytují kriticky důležitá data pro předpovědi počasí a varování spojená s detekcí přírodních rizik jako jsou požáry, kouř, mlha, vulkanický popel, nebo prach. Kromě toho navíc družice zvládají sledovat sluneční aktivitu a kosmické počasí.

ŽIVĚ A ČESKY: Nový Falcon 9 s lodí Dragon vs. počasí

Meteorologické podmínky na Floridě se z pohledu nosných raket v těchto dnech rozhodně nedají označit jako ideální. Na floridské rampě LC-39A už stojí kompletně nová sestava tvořená raketou Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm (a jako vždy novým druhým stupněm) a také novou nákladní kosmickou lodí Dragon 2. Ta ve svých útrobách ukrývá zásoby, které má v rámci mise CRS-26 dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici. Ovšem počasí zatím příliš nespolupracuje. Meteorologové zatím předvídají jen 10% pravděpodobnost dobrých podmínek. My však budeme s naším komentovaným přenosem připraveni pokrýt start, který má proběhnout ve 21:54 SEČ.

Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

Na palubě Orionu se budou také nacházet dvě dozimetrická antropomorfní torza, z nichž Zohar bude v protiradiační vestě AstroRad a Helga bude bez vesty

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

ŽIVĚ A ČESKY: Start evropské telekomunikační družice

Při dalším startu Falconu 9 bude vynesena evropská telekomunikační družice Eutelsat 10B. Tato družice je náhradou již dosluhujícího Eutelsatu 10A, který funguje od roku 2009 a jelikož jeho plánovaná životnost je 15 let, je nejvhodnější čas na jeho náhradu. Družice bude umístěna nad 10° východní délky a svým signálem bude schopna pokrýt Evropu, Asii a dokonce i část Ameriky. Falcon družici dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární, ale kvůli hmotnosti družice se první stupeň nepokusí o přistání. Také je důležitá zmínka, že meteorologové udávají pravděpodobnost dobrých podmínek pro start jen 30%, což je opravdu velmi málo a je tak možné, že dojde k odkladu.

Kosmonautika, neviditelná zbraň války na Ukrajině

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly přelétat nad jejich končinou. Tento precedens fakticky ustanovil vesmír jako celosvětové společné vlastnictví, podobné otevřeným mořím, a vedl k uzavření smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967, která mimo jiné zakázala rozmístění jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Předem upozorňuji, že některé snímky použité v článku obsahují drastické záběry.