sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.
Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Snaha Vesmírných sil o urychlení zadávání veřejných zakázek na nové systémy naráží na základní omezení: nedostatek smluvních úředníků a finančních manažerů k provedení prací.
Vedoucí představitelé vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů tvrdí, že Federální komunikační komise překračuje své pravomoci v souvislosti s částmi pravidel pro licencování vesmírných programů.
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Projekt Greta, který spadá do programu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme – Přípravný program budoucích nosičů) Evropské kosmické agentury, vyvíjí raketový motor patřící do úrovně pohonů s tahem kolem 5 kN, který bude schopen spolehlivě provést několik opakovaných zážehů. Greta používá jako pohonnou směs peroxid vodíku a etanol, což je udržitelnější alternativa s menší uhlíkovou stopu i toxičností oproti monometylhydrazinu, který používá ve většině tradičních raketových motorů s touto úrovní tahu. Mezi červencem a říjnem 2025 byl motor Greta opakovaně zažehnut a vykázal přitom stabilní provoz včetně řízených vypnutí. během zkušební kampaně motor pokaždé pracoval více než 40 sekund.
Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde vše podle plánu. Je ovšem nutné počítat s určitými komplikacemi, které mohou nastat při testování mnoha nových systémů. Vzhledem k blížícímu se startu a extrémně rychlému vývoji základny Starbase nastal nejvyšší čas si zrekapitulovat, co vše se na nejjižnějším cípu Texasu za poslední měsíce událo. Tímto bych Vás tedy rád po dlouhé době znovu přivítal u dalšího dílu našeho seriálu, který Vám poskytuje přehledy dění v programu Super Heavy Starship. IFT-10 Jelikož poslední díl byl na našem webu publikován 11. srpna, shrneme si zde i poslední dva testovací lety, konkrétně IFT-10 a IFT-11. Start desáté testovací mise se i navzdory horšímu počasí uskutečnila 27. srpna v 01:30 našeho času a Super Heavy B16 se s kosmickou lodí Starship S37 úspěšně se svou vší majestátností odlepila od startovní rampy. Jak se již u Super Heavy pomalu stává pravidlem, tak i tentokrát byl náběh všech motorů bezproblémový. Minutu a třicet tři sekund po startu ale došlo k výpadku jednoho z motorů, který nebyl v pozdější fázi
O tom, že se Brno v posledních letech stalo nekorunovaným hlavním městem kosmických aktivit v České republice, asi není třeba dlouze diskutovat. Činy zdejších soukromých firem i akademických pracovišť mluví samy za sebe. Právě v Brně vznikají družice, systémy pro evropské kosmické mise a probíhá zde také výzkum technologií, které se mohou uplatnit v budoucnu. Rozsah brněnských kosmonautických aktivit je velmi široký a pestrý. Přesto je stále mnoho lidí, kteří o nich buď vůbec nevědí (v horším případě), nebo o nich sice tuší, ale rádi by se dozvěděli víc (v tom lepším). Právě pro obě tyto skupiny – a všechny mezi nimi – je určena akce Brno Space Days, známá také jako Dny brněnské kosmonautiky, která začíná už příští týden v úterý. Portál Kosmonautix je mediálním partnerem této akce, na kterou bychom vás rádi pozvali. Jak ostatně uvidíte v tomto článku, připravený program je opravdu bohatý – od dnů otevřených dveří v „kosmických firmách“, přes tematické workshopy až po odborné přednášky.
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.
Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.
Výzkumníci Mariam Naseem a Marc Neveu z University of Maryland a Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, přivítali nový rok na lodi u samotné špičky Antarktického poloostrova. Jejich cílem byl odběr vzorků mořské vody, které jsou co možná nejpodobnější vodě v oceánech mimo Zemi. Vědci předpokládají, že mnoho objektů Sluneční soustavy (třeba Jupiterův měsíc Europa, nebo trpasličí planeta Pluto) disponují rozlehlými oceány ukrytými pod silnou vrstvou ledu. Některé z těchto oceánských světů obsahují klíčové ingredience pro život včetně uhlíku, dusíku a chemické energie. To vedlo vědce k hledání odpovědí na základní otázku: „Mohly by tyto skryté oceány hostit mikroorganismy?“ Na Saturnově měsíci Enceladu může podpovrchová voda tryskat do kosmického prostoru díky jevu, kterému se říká kryovulkanismus. Ten nabízí jedinečnou možnost pro robotické sondy, jak odebrat oceánský materiál bez nutnosti vrtat kilometry skrz led.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta únorová vychází na 25. 02. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Milan Halousek zpracoval druhou část přehledu pilotované kosmonautiky v roce 2025 a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. února 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Přehled pil. kosmonautiky 2025 (II) – Milan Halousek Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202602.png
Tento týden přinesl zejména druhý test WDR rakety SLS, v rámci kterého byla sice úspěšně natankována celá raketa, ale nakonec se v datech ukázaly problémy s heliem na druhém stupni ICPS. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat evropské firmě Orbex, která v pátek vyhlásila propuštění zbývajících zaměstnanců a likvidaci. Při této příležitosti si shrneme aktivity i některých dalších evropských firem usilujících o starty kosmických prostředků z Evropy. V dalších tématech nás čeká raketoplán Dream Chaser či oživení rampy B na Starbase. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Americký miniraketoplán Dream Chaser od společnosti Sierra Space má za sebou další důležitý krok. Na Kennedyho středisku úspěšně absolvoval sérii klíčových testů. Ty potvrdily odolnost systémů vůči elektromagnetickému prostředí během letu a zároveň ověřily komunikaci mezi kosmickou lodí a řídicím střediskem v Louisville v Coloradu prostřednictvím družic Tracking and Data Relay Satellite System. Testovací program zahrnoval i vysokorychlostní jízdy po ranveji SLF, na které přistávaly raketoplány Space shuttle. Ty simulovaly chování stroje při přistání a prověřily jeho autonomní navigaci. Dream Chaser se tím znovu přiblížil ke svému prvnímu letu na nízkou oběžnou dráhu Země, který je zatím plánován na konec roku 2026. Projekt přitom nemíří jen na zásobování. Sierra Space počítá s širším využitím stroje, včetně možných misí v oblasti národní bezpečnosti. Přeloženo z: https://www.sierraspace.com/ Zdroje obrázků: https://www.sierraspace.com/…/Dream-Chaser-Completes-Tow-Testing-2-renf23hczr0dckkgy7pa4r1v7no41szfq2cgq5apmo.jpg
Evropská kosmická agentura se chystá na start své demonstrační mise Celeste LEO-PNT. Dvojice družic má odstartovat nejdříve 24. března z novozélandské základny Māhia Launch Complex na raketě Electron od americké firmy RocketLab. Celeste má vyšlapávat cestu pro budoucí zlepšení evropských navigačních možností. Mise, která je prvním evropským navigačním projektem na nízké oběžné dráze, bude testovat technologie nové generace a k již existujícím družicovým navigačním systémům přidá nová frekvenční pásma. Celeste má demonstrovat jak doplňkové vrstvy blíže k Zemi mohou obohatit současný evropský systém Galileo na střední oběžné dráze a rozšířit jeho možnosti. Tím dojde k celkovému zodolnění a posílení výkonosti, což otevře nové možnosti pro budoucí služby přímo z nízké oběžné dráhy Země.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
