Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
28. září poprvé v historii zamířila Super Heavy Starship na oběžnou dráhu. Jde o velmi zásadní moment celého programu a SpaceX konečně dokázala, že je tento systém orbitálních misí schopný. Koneckonců, ještě aby ne. I když se čtrnáctému letu nevyhnuly menší komplikace, podařilo se úspěšně splnit všechny zásadní úkoly, které byly plánovány, včetně vypuštění prvních družic Starlink třetí generace na stabilní oběžné dráze. Jak bylo zmíněno v předstartovním článku, SpaceX se o první let se Starship na oběžnou dráhu pokusila až téměř po třech a půl letech od mise IFT-1, ovšem nikoliv proto, že by toho raketa nebyla dříve schopna, ale jednak kvůli seznamu priorit, na němž se orbitální let nenacházel na prvním místě, druhak kvůli zodpovědnosti firmy co nejvíce snížit následky případných nehod. Je totiž nutné si uvědomit, že Super Heavy Starship je první systém svého druhu na světě, proto na něj musíme nahlížet i vlastní optikou a nesrovnávat ho s ostatními konvenčními raketami od konkurence nebo Falconem 9. Zatímco většina používaných orbitálních raket neumožňuje ani částečnou znovupoužitelnost, kterou má například Falcon 9, je jejich jediným úkolem dosáhnout oběžné dráhy.
Kosmonautika má své starty i další události časově rozloženy velmi nerovnoměrně. Někdy nás zastihne třeba i týden, či déle trvající startovní půst, kdy nemáme žádné komentované přenosy, jindy se jich na nás sype hned několik v krátkém časovém sledu. A právě druhá možnost nás nyní čeká. Takže si povolte opasky, čeká nás pořádný nášup živě a česky komentovaných přenosů. Dnes večer a v noci na zítřek pro Vás chceme připravit hned čtyři živě a česky komentovaná vysílání – Falcon 9 totiž vynese pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon, další Falcon 9 poletí na sdílenou misi Transporter-18, Crew Dragon má předvést nejrychlejší přílet k ISS v podání americké kosmické lodě a vše nad ránem zakončí Falcon Heavy, který má vyrazit na misi s utajeným nákladem. Snad tedy nepřijdou žádné odklady.
Inženýrský model sestupové sondy mise DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) od agentury NASA prošel klíčovým testem, který probíhal od 28. srpna do 10. září. Zkouška ukázala, že tento hardware dokáže přečkat extrémní teploty panující na Venuši. Tým mise DAVINCI umístil inženýrský model do pece společnosti Rex Heat Treat v pensylvánském Bedfordu. Jde totiž o jedno z mála zařízení, která dokážou hardware zahřát na teplotu panující na Venuši stejně rychle, jako se bude jednou zahřívat skutečná sonda. Sestupové pouzdro, velké podle NASA přibližně jako gymnastický míč, bylo uloženo do keramikou vyložené komory s opálenými stěnami. Inženýři nastavili ohřev tak, aby teplota během jedné hodiny dosáhla 465 °C. To je stejné tempo, jakým se bude pouzdro ohřívat během svého sestupu k povrchu Venuše.
Suborbitální výzkumná mise MAPHEUS-17 německé letecké a kosmické agentury DLR má odstartovat ze švédského kosmického střediska Esrange nejdříve 1. října. V aktualizaci ze 16. září agentura potvrdila, že několik klíčových předstartovních testů bylo dokončeno a nyní probíhají závěrečné přípravy mise. Podle společnosti SSC Space se očekává, že mise MAPHEUS-17, kterou bude řídit tým Mobile Rocket Base (MORABA) agentury DLR, odstartuje z Esrange ve Švédsku mezi 1. a 8. říjnem.
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Evropská kosmická agentura dosáhla dalšího významného milníku ve svém úsilí prohloubit naše chápání dynamických procesů na Zemi a přispět k řešení palčivých environmentálních problémů. Tři návrhy misí – ECO, Keystone a CryoRad – byly vybrány k postupu do další přípravné fáze, což představuje důležitý krok na cestě k realizaci již 12. družicové mise agentury ESA v programu Earth Explorer.
Starship S41 dnes jako první Starship v historii dosáhla oběžné dráhy a podle původního plánu měla kolem země kroužit přibližně devět hodin. SpaceX však před pár desítkami minut oznámila, že mění plány a Starship se má vrátit už tři hodiny po startu. Náš živě a česky komentovaný přenos se tedy také uspíšil. Pokud tedy chcete vidět, jak se bude do atmosféry vracet první Starship, která dosáhla oběžné dráhy, přehrávač přenosu najdete v tomto článku. Deorbitační manévr by mohl přijít kolem 17:00 a přistání v tichém oceánu pak o přibližně půl hodiny později.
Zítra, tedy v pondělí 28. září nás čeká čtrnáctý start Super Heavy Starship. Ovšem tentokrát oproti předchozím letům se zásadní změnou – poprvé v historii programu zamíří exemplář kosmické lodě Starship na oběžnou dráhu. Ano, čtete správně, stabilní oběžnou dráhu, nikoliv transatmosférickou. Na první pohled může tato situace, kdy se chce SpaceX o něco takového pokusit až při čtrnáctém startu, působit poněkud úsměvně, ovšem v kontextu celého systému Super Heavy Starship se jedná o logický krok.
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
10. září odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-4E Vandenebrgovy základny na misi USSF-153 s utajeným nákladem. O sedm dní později následoval další start stejného typu rakety, opět ze stejné rampy, tentokrát na misi USSSF-259, také tentokrát s utajeným nákladem. Nyní se již ke startu chystá další Falcon 9. Opět má vzlétnout z jediné rampy, kterou má zatím SpaceX Vandenbergově základně a i tentokrát půjde o utajený náklad pro Kosmické síly Spojených států amerických. Informací o nákladu mise USSF-385 není mnoho, ty oficiální nejsou téměř žádné. Víme jen to, že start proběhne a SpaceX jej bude jako obvykle vysílat živě. My toto vysílání doplníme o český komentář a náš přenos najdete v tomto článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.