sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.

Astranis

Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

SES

Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.

Telesat

Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Foto a video
VV_2025_10

Vesmírné výzvy – Říjen 2025

Říjnové Vesmírné výzvy zahájíme reportáží o misi IFT-11, pak bude následovat start japonské zásobovací lodě HTV-X1. Poté nás čeká ruský výstup do volného kosmu. Start čínské kosmické lodi Shenzhou 21 je námětem další reportáže. V další části se podíváme na starty misí SpainSat NG-II, SDA T1TL-C a Kuiper-6 (KF-03). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.

AI se hlásí o slovo při monitorování škod z družicových snímků

Čtveřice týmů z různých států se dočkala ocenění za jejich pokroky ve využívání umělé inteligence k detekci škod po zemětřeseních z družic. Tímto krokem vyvrcholila celosvětová soutěž vyhlášená Evropskou kosmickou agenturou ve spolupráci s Mezinárodní chartou „Kosmický prostor a velké katastrofy“ – běžně označovanou jako „Charta“. Vítězné týmy, TelePIX z Jižní Koreje, Datalayer z Belgie, DisasterM3 z Japonska a Thales Services Numériques z Francie, byly oceněny při ceremoniálu, který se konal na 54. zasedání představenstva Charty ve Štrasburku, protože Francouzská kosmická agentura CNES převezme na dalších šest měsíců vedení Charty. Kombinací provozních zkušeností Charty s laboratorními inovacemi od ESA Φ-lab se v rámci iniciativy ESA Φ-lab Challenges sešlo 143 účastníků ze 40 zemí, aby prozkoumali, jak daleko může umělá inteligence zajít v automatizaci detekce škod po katastrofách při používání dat z kosmického prostoru. Soutěžící trénovali své AI modely na rozlišování mezi poškozenými a nepoškozenými budovami a využívali přitom jeden z největších souborů dat o zemi, jaké kdy byly k tomuto účelu sestaveny. Jednalo se o více než 200 snímků ve vysokém rozlišení z pěti různých zemětřesení. Obrázek níže ukazuje vítězný model týmu TelePIX, který predikoval stav budov ve městě Mandalay v Myanmaru po

Pokec s kosmonautixem – Říjen 2025

Další měsíc je u svého konce a v říjnu vychází poslední pátek až na úplně poslední den celého měsíce. To je ale spíše jen drobná zajímavost, protože pro Pokec s kosmonautixem to moc nehraje roli. I tentokrát pro Vás bude připraveno zhruba dvouhodinové vysílání, ve kterém o probíraných tématech rozhodujete právě Vy. Stačí napsat svůj dotaz do chatu a pak počkat na odpověď. Jako obvykle startujeme v osm hodin večer, takže pokud budete mít čas a chuť, budeme moc rádi, když s námi strávíte večer. Zdroje obrázků: https://pbs.twimg.com/media/G3Y1431XIAAuU5g?format=jpg&name=4096×4096 https://pbs.twimg.com/media/G3uj10NXAAAZ_s5?format=jpg&name=large https://japannews.yomiuri.co.jp/wp-content/uploads/2025/06/%EF%BC%95%EF%BC%A8%EF%BC%B4%EF%BC%B6%E2%80%95%EF%BC%B8.jpg https://pbs.twimg.com/media/G3jYGdAW0AAFqBF?format=jpg&name=large

Firma Avio chystá demonstrátor rakety FD1

Italský výrobce raket, společnost Avio, dokončil testovací statické zážehy kyslíkometanového raketového motoru MR10, který má pohánět jednostupňový demonstrátor, který firma vyvíjí v rámci svého programu STS (Space Transportation System). Firma se nyní může posunout k do integrační a testovací fáze jednostupňového demonstrátoru FD1. V březnu 2023 firma Avio získala kontrakt v hodnotě 181,6 milionů eur na vývoj dvoustupňové lehké rakety poháněné kyslíkometanovými motory. Ve stejné době firma získala také 103,7 milionů eur na vývoj raketového motoru MR60, což má být silnější varianta motoru MR10, jenž byl navržen pro horní stupně raket Vega-E. Podle společnosti se má motor MR60 stát základním stavebním kamenem příští nosné rakety, která přijde po verzi Vega-E a jejíž nástup se očekává někdy po roce 2032. Italská vláda oba projekty financuje prostřednictvím svého Plánu národní obnovy a odolnosti PNRR v hodnotě 191,5 miliardy eur. Primárním zaměřením programu STS je nechat dozrát a otestovat technologie, které firma vyvíjí pro své kyslíkometanové motory, nádrže na kryogenní látky, separační systémy bez pyrotechnických prvků a nízkonákladové avioniky. Ovšem v době získání původního kontraktu výkonný ředitel firmy Avio, Giulio Ranzo, poznamenal, že by

Airbus, Leonardo a Thales vytvoří novou evropskou kosmickou firmu

Významní hráči evropského kosmického průmyslu, firmy Airbus, Leonardo a Thales, oznámily ve čtvrtek 23. října memorandum o vzájemném porozumění s cílem zkombinovat své síly do nové entity, která má být konkurencí ostatním velkým hráčům na trhu, jako jsou třeba Boeing, Lockheed Martin, nebo SpaceX. Nová, zatím ještě nepojmenovaná společnost, by měla začít fungovat v roce 2027 a prozatím čeká na legislativní schválení a další administrativní kroky. Airbus bude mít v novém podniku největší podíl (35 %), na Leonardo a Thales pak připadne po 32,5%.

ŽIVĚ: Ruský výstup do volného prostoru z ISS

Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij poprvé společně vystoupili do volného kosmického prostoru 16. října a dnes si kosmickou vycházku zopakují. V 15:20 SEČ by měl začít jejich výstup, při kterém (mimo jiné) nainstalují závěrečný soubor užitečných nákladů na rám modulu Nauka, přemístí ovládací panel evropského robotického manipulátoru ERA na modulu Nauka, ale také se zbaví zastaralého hardwaru z pláště modulu Zvezda. Výstup, který potrvá podle odhadů zhruba šest a půl hodiny, můžete sledovat v přiloženém okně přehrávače. Oba kosmonauti budou mít (stejně jako minule) oblečené skafandry Orlan MKS. Ryžikovův bude mít červené pruhy, Zubrického skafandr pak ozdobí pruhy modré. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://www.space.com/ Zdroje obrázků: https://blogger.googleusercontent.com/…-twcyqYdEntmv4o/s1280/IMG%204.jpg

Venuše – pozapomenutá planeta? (2. díl)

Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi,

Premiéra Ariane 64 sklouzne na rok 2026

Společnost Ariaenspace potvrdila, že první start výkonnější verze rakety Ariane 6 s čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky letos neproběhne. První let verze Ariane 64 byl očekáván na konci roku 2025 a nákladem měla být první porce družic pro Project Kuiper od společnosti Amazon, které by nevynesla americká raketa. 16. října společnost Arianespace, komerční provozovatel rakety Ariane 65, kterou vyrábí ArianeGroup, uvedla, že při posledním startu Ariane 6 v tomto roce bude vynesena dvojice družic Galileo pro evropský globální navigační systém. Tyto družice poletí na verzi Ariane 62 s dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Půjde již o pátý start této varianty, přičemž čtvrtý nás čeká už 4. listopadu. Toto oznámení také odhalilo, že první let Ariane 64, silnější ze dvou variant neproběhne před začátkem roku 2026.

Terran-R

Kosmotýdeník 684 (20. 10. – 26. 10.)

Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která by mohla odstartovat v roce 2026. Má být silnější než Falcon 9 a společnost si hodně věří. Podíváme se také na třenice mezi NASA a SpaceX. Agentura chce totiž vyhlásit nové výběrové řízení na lunární lander pro misi Artemis III, kterou měla obsloužit Starship. Věnovat se budeme i Evropě a podíváme se také na aktuální stav příprav druhého letu New Glennu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.