Dcubed
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německá společnost Dcubed, která se zabývá výrobou družicových komponentů, se přesouvá k technologii výroby ve vesmíru a sérií misí demonstruje výrobu velkých solárních panelů na oběžné dráze.
Startup Ursa Major 18. listopadu oznámil, že získal financování ve výši 100 milionů dolarů v rámci série E a zajistil další dluhové závazky ve výši 50 milionů dolarů, což společnosti poskytlo nový vlastní kapitál a přístup k vypůjčenému kapitálu v rámci expanze na americký trh s obrannými technologiemi.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration) zrušil omezení týkající se načasování komerčních startů, která byla vyvolána dopady vládního uzavření na správu vzdušného prostoru.
Společnost York Space Systems, dodavatel družicové konstelace nové generace pro Pentagon, učinila formální krok ke vstupu na burzu a podala dokumenty u amerických regulačních orgánů ve snaze získat přístup k kapitálovým trhům.
Společnost SEOPS, americký poskytovatel služeb v oblasti vesmírných misí, zakoupil od společnosti Isar Aerospace starty s nosnou raketou Spectrum, aby rozšířil možnosti vypouštění pro své zákazníky.
Federální letecký úřad oznámil, že ukončuje platnost svého nařízení ze 6. listopadu, podle kterého mohly komerční rakety od 10. listopadu startovat pouze mezi 22:00 a 6:00. Zrušení pravděpodobně souvisí s ukončením amerického shutdownu.
Členové marylandské kongresové delegace vyjádřili své obavy ohledně uzavření kanceláří a laboratoří v Goddardově vesmírném letovém středisku.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že pokračuje v plánu dokončit vývoj své suborbitální kosmické lodi nové generace a zahájit komerční lety do konce roku 2026.
Po úspěšném druhém letu rakety New Glenn, včetně prvního přistání nosné rakety, plánuje společnost Blue Origin provést svůj další start začátkem příštího roku, pravděpodobně se stejnou nosnou raketou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud občas zaslechnete zprávu o dění v programu Super Heavy Starship, jistě jste nemohli minout informaci, že SpaceX postavila ve Starbase v Texasu druhou startovní rampu, která je koncepčně té první podobná asi jako osobní automobil kamionu. Zatímco dříve se firma snažila jít cestou největší jednoduchosti, tak hned po prvním startu se ukázalo, že u největší a nejsilnější rakety v historii není zrovna nejlepší nápad ochudit rampu o prvky, které se již desítky let perfektně osvědčují u ramp pro jiné těžké rakety.
Premiérový start nové středně silné rakety od firmy Rocket Lab byl ještě donedávna plánován na letošní rok. To však již neplatí, protože start byl přeplánován na rok 2026. Nejde o žádné velké překvapení. Rok 2025 se pomalu blíží ke svému konci a hardwaru chybí ke startu ještě dlouhá cesta. Sama firma Rocket Lab přiznala, že bude zapotřebí ještě více testů a kvalifikačních ověřování. Peter Beck, výkonný ředitel společnosti Rocket Lab, oznámil posun plánů 10. listopadu v rámci čtvrtletního hovoru s investory k rekapitulaci výsledků čtvrtletí. Uvedl při něm, že cílem firmy je dostat raketu na rampu LC-3 na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) během prvního čtvrtletí roku 2026 s tím, že „první start proběhne následně“.
Poté, co koncem září dorazily do Kalifornie na tamní kosmodrom, byly dvě evropské družice HydroGNSS pečivě připravovány na start, který má proběhnout ještě v tomto měsíci. Misi HydroGNSS tvoří dvě družice a je to také první projekt Evropské kosmické agentury z programu Scout. Družice budou zachytávat signály navigačních družic a jejich analýza umožní vědcům získat nové pohledy na klíčové parametry klimatu spojené s vodou. Obě identické mikrodružice budou vyneseny z Vandenbergovy raketou Falcon 9 v rámci sdílené mise Transporter-15 společně s několika dalšími malými družicemi. Aktuálně je start této mise plánován na 19. listopadu.
V horizontu pár dní opustí pečlivě dokončovaný čtvrtý Evropský servisní modul (ESM-4) pro kosmické lodě Orion montážní halu firmy Airbus v severoněmeckých Brémách a po vlnách Atlantiku zamíří na další zastávku na své cestě. Tento konkrétní exemplář bude součástí moderní a výkonné kosmické lodě Orion, která poletí k Měsíci v rámci ambiciózní mise Artemis IV. Servisní modul bude posádce v návratovém modulu dodávat vodu, dýchatelný vzduch, elektřinu a zajistí i stabilní a optimální teplotu v kabině během celé výpravy. Servisní moduly kosmických lodí Orion jsou skutečně učebnicovými a precizními příklady společně vyvíjených projektů. Jedná se o výsledek dlouhodobého úsilí inženýrů z více než 20 firem, které pocházejí z deseti různých evropských států. Vše přitom musí fungovat bezchybně a systémy musí dokonale spolupracovat během cesty k Měsíci a zpět.
Sestava dvou ramp, které umožní vozítku Rosalind Franklin od Evropské kosmické agentury sjet z přistávací platformy na povrch Marsu má za sebou klíčový milník zkoušek. Začátkem roku 2024 ESA přidělila firmě Thales Alenia Space kontrakt v hodnotě 522 milionů Eur spočívající v náhradě klíčových dílů mise ExoMars, které byly ztraceny poté, co agentura přerušila vazby s bývalým partnerem mise, ruským Roskosmosem. V rámci této mise bude na povrch Marsu dopraven rover Rosalind Franklin, který zde má pátrat po stopách dávného života. V březnu 2025 ESA a Thales Alenia Space udělili kontrakt za 150 milionů Eur firmě Airbus na vývoj přistávací platformy pro misi ExoMars. Klíčovým prvkem přistávací platformy je systém pro sjetí vozítka, který překlene mezeru mezi platformou a níže položeným povrchem.
Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise se však nezdařil. 88 minut dlouhé startovní okno se otevřelo ve 20:45 SEČ, ale problémy s počasím (a následně s loděmi v uzavřené oblasti a pozemním vybavením) si vynutily několik odkladů. Když se kvůli počasí musel odvolat i pokus naplánovaný na samotný konec startovního okna, bylo jasné, že se v neděli nepoletí. Meteorologové před rizikem špatného počasí varovali už předem. Jejich predikce slibovala 65% pravděpodobnost na začátku startovního okna, ale s postupem měla tato hodnota klesnout o deset procentních bodů. Meteorologové se obávali především kumulů, blesků a kovadlinových mraků. Varovali také, že na místě bude v neděli studená fronta. „Jak se fronta bude blížit k regionu ze severozápadu, bude v místě dostatek vlhkosti, aby se před frontou a podél ní vytvořily přeháňky,“ napsal hlavní důstojník zodpovědný za sledování počasí
Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém – jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém prostoru. Proč hmyz? Tito drobní, přizpůsobiví živočichové plní bílkovin a dalších látek, se jeví jako skvělý výživový kandidát pro daleké cesty mimo nízkou oběžnou dráhu! V dalších tématech nás čeká shrnutí dění kolem opožděného návratu lodi Shenzhou-20 z paluby čínské stanice Tiangong, snižování kadence ruských pilotovaných letů, ale také poslední přípravy na start rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů. Evropský poskytovatel startů má otevřít rok 2026 premiérou silnější verze své rakety se čtyřmi pomocnými stupni na tuhé pohonné látky. Premiéra rakety Ariane 6 proběhla v červenci 2024 a v březnu 2025 následovala její první operační mise, při které byla vynesena zpravodajská družice CSO-3 pro francouzské ozbrojené síly. Po úspěšném vynesení Sentinelu-1D tento týden má nyní Ariane 6 na svém kontě tři starty za rok 2025, přičemž čtvrtá mise se očekává ještě před koncem roku.
Druhou noc po sobě zastavila firma United Launch Alliance odpočet ke startu rakety Atlas V, která má vynést telekomunikační družici ViaSat-3 F2. Start z rampy SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station byl naplánován na 4:16 SEČ, ale problém s ventilem, který ve čtvrtek brzy ráno zabránil startu, přetrvával i v pátek ráno. Ředitel letu James Whelan nařídil odvolání prvního pokusu o start, jelikož se odvětrávací ventil na kyslíkové nádrži prvního stupně Atlasu V během předstartovních kontrol nechoval podle očekávání. Něco málo přes hodinu před otevřením pátečního ranního startovního okna společnost ULA oznámila, že od pokusu o start upouští.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.