sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 11,8 milionu dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi s využitím standardu rádiového datového spojení Link-182, který byl přijat pro plánovanou síť pro přenos dat MILNET.
Americký startup True Anomaly, který se zabývá obranou a vesmírným průmyslem, 28. dubna oznámil, že v rámci kola financování série D získal 650 milionů dolarů, čímž se hodnota společnosti zvýšila na 2,2 miliardy dolarů.
Astronomové odhadují, že 5. srpna dopadne na Měsíc vyřazený stupeň rakety Falcon 9, který byl použit k vypuštění dvou komerčních lunárních modulů.
Poslanci Sněmovny reprezentantů a Senátu kritizovali návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2027, který zahrnuje výrazné škrty, a naznačili, že by místo toho mohli jako vodítko použít loňský návrh zákona o výdajích.
Startup EraDrive ze Silicon Valley spolupracuje se společností Northrop Grumman na vylepšení autonomie kosmických lodí pomocí umělé inteligence.
Federální úřad pro letectví (FAA) je připraven poprvé začít vybírat uživatelské poplatky za komerční starty a návraty do atmosféry, což by mohlo ročně generovat miliony dolarů.
Společnost Overview Energy, startup vyvíjející vesmírné solární energetické systémy, oznámila dohodu o dodávkách energie pro datová centra provozovaná společností Meta.
Pentagon dokončil investici ve výši 1 miliardy dolarů do raketové divize společnosti L3Harris Technologies, čímž formalizoval dohodu zaměřenou na rozšíření americké výroby raketových motorů na tuhá paliva.
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování. Do toho interakce Země a Slunce, tedy věci jako kosmické počasí,
V pondělí nás čeká po poměrně dlouhé době start Falconu Heavy, který naposledy vynesl 14. října 2024 sondu Europa Clipper na oběžnou dráhu kolem Slunce. Tentokrát ale zamíří na geostacionární oběžnou dráhu, kam dopraví komunikační družici ViaSat-3 F3. Jde o poslední ze tří družic konstelace ViaSat-3, jež se svým pokrytím zaměří na Asijsko-pacifický region, kde bude poskytovat širokopásmové připojení s rychlostí více než 100 Mb/s. V rámci tohoto startu se oba boční pomocné stupně Falconu Heavy pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 27. dubna v 16:21 SEČ Startovní okno: 16:21 – 17:46 SELČ Místo startu: Rampa LC-39A, Kennedyho vesmírné středisko, Florida Raketa: Falcon Heavy Primární náklad: ViaSat-3 F3 Hmotnost nákladu: 6 400 kg Oběžná dráha: geostacionární Boční stupně: Pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-2 a LZ-40 Centrální stupeň: Bude zahozen Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 16:05 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací: https://nextspaceflight.com/ https://en.wikipedia.org/ Zdroje obrázků: https://i0.wp.com/www.transportminutes.eu/wp-content/uploads/2026/04/druzice-Viasat.webp
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na Mezinárodní kosmickou stanici zamíří další zásoby. Od startu Progressu MS-33 sice uplynul jen měsíc (startoval 22. března), ale na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur již stojí nová raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se nachází další nákladní kosmická loď Progress – tentokrát s označením MS-34. Její start vstříc oběžné dráze je zatím naplánován na 0:21 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven.
17. dubna experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii poslali sondě Voyager 1 pokyny k vypnutí palubního přístroje LECP (Low-energy Charged Particles). Sonda, která využívá jaderný zdroj energie se dlouhodobě potýká s nedostatkem ubývající energie a vypnutí LECP bylo vyhodnoceno jako nejlepší způsob, jak udržet prvního průzkumníka mezihvězdného prostoru v chodu i nadále. LECP fungoval prakticky bez přerušení na palubě sondy Voyager 1 od jejího startu v roce 1977, tedy téměř 49 let! jeho úkolem bylo měřit nízkoenergetické nabité částice, tedy ionty, elektrony a kosmické záření pocházející jak z naší soustavy, tak i z míst mimo heliosféru. Dvě sondy Voyager jsou v současné době jedinými vyslanci lidstva, kteří mohou poskytovat informace ze zmíněné oblasti.
Duben, měsíc prosycený především misí Artemis II se pomalu chýlí ke svému konci a přináší nám svůj poslední pátek. To je neklamná známka toho, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem. 87. díl našeho tradičního pořadu se dnes samozřejmě uskuteční, ale nikoliv v tradičních osm hodin večer, ale výjimečně začne o půl hodiny později. Jinak ale bude vše tak, jak to máte rádi. Přibližně dvouhodinové povídání se bude točit kolem toho, co zajímá Vás, diváky přímého přenosu. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a počkat si na odpověď, kterou dostanete. Pokud tedy budete mít čas a chuť, moc rádi vás přivítáme u našeho vysílání.
Vůbec poprvé na Marsu bylo identifikováno sedm organických molekul, což zlepšuje znalosti expertů o tom, jak se tento typ molekul mohl na povrchu Marsu zachovat. Po letech práce v laboratoři dorazily výsledky. Kámen, který rover Curiosity analyzoval v roce 2020 a odebral z něj i vzorky, obsahuje nejpestřejší soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě objeven. Celkem obsahoval 21 molekul obsahujících uhlík a z toho sedm nebylo nikdy předtím na Marsu pozorováno.
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Data, na jejichž základě lze přijímat opatření, bude v budoucnu možné přijímat z kosmického prostoru během pár sekund. Pomohou tomu i pokroky Evropské kosmické agentury vstříc rychlejší a zabezpečené laserové komunikační síti HydRON (High‑thRoughput Optical Network). Na 41. kosmickém sympoziu v Colorado Springs byl kanadské firmě Kepler, která se specializuje na družicovou komunikaci, udělen kontrakt na vedení další fáze evoluce celého projektu. Projekt HydRON má za cíl umožnit přenosy dat v reálném čase mezi družicemi a pozemními stanicemi napříč různými oběžnými drahami. Zjednodušeně řečeno, chce rozšířit infrastrukturu kabelového internetu do kosmického prostoru. Namísto toho, aby se spoléhal na tradiční rádiové spoje a omezené kontakty pozemních stanic, má HydRON pro přenosy velkých objemů dat rychle a efektivně využívat laserovou technologii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
