sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, pak si v dalších hodinách přijdete na své. Vlivem odkladů kvůli počasí nám totiž start Falconu 9 s telekomunikační družicí Nusantara Lima sklouznul na noc na zítřek. Zároveň Vás ale zvu už na dnešní odpoledne, kdy má z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat jiný Falcon 9. Na jeho palubě již je 21 kusů družic, které budou z polární oběžné dráhy zajišťovat přenos zpravodajsky cenných informací. Věřme tedy, že se sérii odkladů podaří přetrhnout a oba starty úspěšně proběhnou.
Americká mise Dragonfly překonala několik klíčových milníků z hlediska designu, vývoje i testování a stále se drží harmonogramu, který počítá s jejím startem v červenci 2028. Dragonfly bude vrtulový dron o velikosti osobního automobilu získávající elektřinu z jaderného zdroje. Návrh a stavbu této mise pro NASA zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Dragonfly bude po startu čekat šestiletá cesta meziplanetárním prostorem, než dorazí k Saturnu a jeho měsíci Titanu, který má studovat. Během nejméně tří let prozkoumá několik přistávacích lokalit na různých místech měsíce, jejichž povrchy se budou lišit. Na své palubě ponese komplexní soubor vědeckých přístrojů, které se budou snažit porozumět obyvatelnosti Titanu a mají hledat i základní stavební kameny života, jak jej známe.
Druhá snímkovací družice z programu Meteosat třetí generace, MTG-I2, překonala v čisté místnosti firmy Thales Alenia Space v jihofrancouzském Cannes, důležitý milník. Týmy, které pracují na programu MTG, který má z geostacionární dráhy poskytovat informace pro meteorology v průběhu dalších dvou desetiletí, prakticky neznají odpočinek. Na oběžné dráze jsou již dvě družic a pozornost se proto přesouvá na další družici, kterou bude čekat start – MTG-I2, která dokončí první skupinu družic MTG.
Po kratší pauze nás opět čeká start Falconu 9 s civilní telekomunikační družicí, která bude pracovat na geostacionární dráze. Nákladem aktuální mise, je družice Nusantara Lima, která bude poskytovat své služby v oblasti Indonésie. Přibližně pět a půl tuny těžká družice bude dopravena na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud se na finální pracovní dráhu přemístí vlastním pohonem. Lákadlem ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu bude také skutečnost, že první stupeň Falconu 9 bude použit už po 23. a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 9. září ve 2:02 SELČ Startovní okno: 1:52 – 4:08 Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1078, který poletí potřiadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice Nusantara Lima Hmotnost nákladu: 5550 kg Doručovací dráha: Oběžná dráha přechodová k dráze geostacionární První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské ploše ASOG. Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 1:45 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.
Americká společnost Astrobotic uzavřela předběžnou dohodu s provozovatelem norské základny Andøya Space, která stanoví rámec pro smlouvu o místě startu. Jakmile bude smlouva finalizována, usnadní lety testovacího zařízení Xodiac společnosti Astrobotic z kosmodromu Andøya Space. Raketa Xodiac určená k testům vertikálních vzletů a vertikálních motorických přistání byla původně vyvíjena společností Masten Space Systems pro simulaci přistání na Měsíci a Marsu. Když však firma v roce 2022 upadla do bankrotu, společnost Astrobotic získala její intelektuální vlastnictví i majetek včetně zařízení Xodiac. Zaměstnance Mastenu pak přijala do nově zřízeného oddělení pro pohon a testy.
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tak podíváme na jubilejní úspěšné přistání stupně rakety Falcon 9, zamíříme také do NASA, kde se revidovaly plány na podporu vzniku komerčních kosmických stanic. Podíváme se i na start jedné čínské komerční firmy či start dlouhodobé simulované mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co Evropská kosmická agentura oznámila blížící se start prvních družic LEO-PNT, nyní ESA odhalila název této mise. Celeste, jak se projekt nazývá, má otestovat potenciál nové vrstvy družic na nízké oběžné dráze, které by zvýšily odolnost systému Galileo a doplnily jeho schopnosti. V uplynulých třech dekádách se evropské družicové navigační systémy staly součástí naší společnosti. Galileo a EGNOS jsou dnes velmi úspěšné a nacházejí uplatnění od mobilních telefonů až po kritickou infrastrukturu. Nyní má mise LEO-PNT (Low Earth Orbit Positioning Navigation Timing), tedy Celeste, zajistit, aby tyto systémy zůstaly robustní, bezpečné a dostupné.
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury polárních září v atmosféře planety. To je jev, který pozemský Měsíc nedělá. Tyto měsíci vyvolané záře bývají označovány také jako „stopy družic“ a odhalují, jak každý měsíc interaguje se svým lokálním kosmickým prostředím.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
