Rocket Lab
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala souhlas německých úřadů s akvizicí firmy Mynaric, která se zabývá laserovou komunikací
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
Společnost Starfish Space změnila plány demonstrační mise se zařízením Otter Pup 2, které mělo dokovat k družici. Důvodem je, že od společnosti odstoupil její původní partner.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární orbitální kosmické stanici Gateway vyžadoval dokončení nové mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 kvůli rozdílům v umístění obslužných ramen oproti plošině ML-1. Konstrukční práce na nové věži byly dokončeny a celkově dosáhla míra jejího dokončení přibližně 90 %. NASA však 27. února oznámila na tiskové konferenci, že výrobu horního stupně EUS pro mise Artemis ruší. Od přítomných novinářů padly mimo jiné i dotazy na Gateway. Jared Isaacman a další představitelé NASA byli ve svých odpovědích opatrní, slovo Gateway nezmínili a pokaždé přešli na jiné téma. Výslovně neodpověděli ani na dotaz ohledně ML-2.
Ve středu 25. března nás čeká druhý start rakety Spectrum, kterou má na svědomí soukromá firma Isar Aerospace. Premiérový start této malé nosné rakety se uskutečnil 30. března minulého roku, ovšem již po několika desítkách sekund od vzletu dopadla raketa kousek od startovní rampy. Následné vyšetřování ukázalo, že došlo k náhlému otevření jednoho z ventilů, což vedlo ke ztrátě kontroly nad raketou. Jakožto náklad na této druhé testovací misi poslouží 5 CubeSatů a jeden experiment, který nebude oddělen od druhého stupně.
Provoz a údržba satelitních konstelací patří mezi nejnáročnější technologické úkoly současné kosmonautiky. Systém musí být stabilní a zároveň odolný. K technickým poruchám dochází a docházet bude, ať už z důvodu zestárnutí nebo vinou unaveného materiálu apod. Operátoři a provozovatelé s tímto musí vždy počítat a mít v takovém případě vždy připraven plán B. Někdy však i záložní možnost selže a pak je problém na světě. A své by o tom mohla vyprávět Indická kosmická agentura ISRO.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta březnová vychází na 25. 03. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška porovná dvě největší soukromé rakety dneška a dále se Tomáš Petrásek zaměří na nejrůznější povrchy planet. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. března 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Srovnání Starship a New Glenn – Jiří Myška Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202603.png
V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu jsme se přesunuli od medicíny k operační přípravě. Dopoledne patřilo teorii
Evropská obranná agentura EDA (European Defence Agency) uzavřela výzkumnou dohodu ve výši 15,65 milionů EUR s konsorciem, které vede španělská společnost Sener. Cílem kontraktu je navrhnou vojenskou družici specificky optimalizovanou pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO). Jako VLEO se označuje oblast kosmického prostoru ve výšce zhruba 150 – 350 kilometrů nad zemským povrchem. Fungování na této oběžné dráze s sebou přináší několik výhod, jako je třeba ostřejší snímkování u družic pozorujících Zemi, či zkrácená latence u komunikačních družic. Ovšem tato dráha s sebou nese také nevýhody. Jde především o účinky odporu atmosféry, které v těchto výškách vyžadují neustálé udržování požadované dráhy družice, což zkracuje její celkovou provozní životnost. 13. března agentura EDA oznámila, že přidělila výzkumný kontrakt VLEO-DEF konsorciu 17 firem pod vedením španělského Seneru. Projekt VLEO-DEF je financován pěti členskými státy – Španělskem, Francií, Lucemburskem, Portugalskem a Slovinskem, přičemž v konsorciu jsou zastoupeni členové z každého státu. Očekává se, že projekt bude probíhat 36 měsíců. VLEO-DEF navazuje na dřívější výzkum agentury EDA zaměřený na družice pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země v rámci programu LEO2VLEO: Military Crisis-Response Satellite Constellation. Projekt
Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které uvedl administrátor NASA v jednom velmi zajímavém rozhovoru o programu Artemis a změnách v NASA. V dalších tématech nás čeká nově oznámená pilotovaná mise EPIC, která bude v režii ESA, podíváme se také na výstup z čínské stanice a připomeneme výjezd rakety SLS na rampu 39B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starty nákladních kosmických lodí Progress většinou nepatří k tématům, která by přitahovala davovou pozornost. Přesto se mezi nimi najdou výjimky, které vyvolají větší zájem než obvykle. A takový případ možná přichází právě není. Na kosmodromu Bajkonur se totiž připravuje start rakety Sojuz-2.1a, která má vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-33. A v čem je ta zvýšená atraktivita? Půjde o první start z rampy 31/6, která byla při zatím posledním startu vloni v listopadu poškozena. Nyní tedy čeká její servisní plošinu doslova křest ohněm. Pokud chcete vidět, jak to rampa zvládne a také, jak začne nová mise vezoucí zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, můžete sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.