SDA
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V minulém dílu jsme poznamenali, že spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu v říjnu 2023 předznamenalo skluz startovní připravenosti cirkumlunární mise Artemis II na rok 2025. V té době se předpokládalo, že v únoru 2024 budou dokončeny komplexní funkční testy systémů integrované lodi a Orion bude připraven na vakuové testy. Dne 9. ledna 2024 však administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že kvůli technickým problémům Orionu, které by mohly ovlivnit bezpečnost astronautů, byla mise odložena na nejdříve září 2025. Jde o tři různé problémy, které jsme popsali v článku z 12. ledna. Kromě eroze materiálu na tepelném štítu Orionu během první fáze manévru skip entry při návratu z mise Artemis I jde o konstrukční chybu v elektronice ovládající pohon ventilů systému odstraňování oxidu uhličitého z kabiny Orionu a dále o nedostatečnou robustnost baterií elektrického systému Orionu, zjištěnou při vibračních testech. K nim se přidalo omezení dané zjištěnými limity systému nouzového otevření bočních dveří Orionu.

Asi nemá smysl polemizovat nad tím, co byla největší kosmonautická událost v březnu. Jak napovídá náhledový obrázek článku, nemůže se jednat o nic menšího než o další test Starship s označením IFT-3. Další reportáže se budou týkat hlavně ISS, konkrétně příletu další posádky v lodi Crew-8, zásobovací mise CRS-30, odletu Crew-7 a s menšími potížemi odstartuvšího Sojuzu MS-25. Po rubrice Kosmonautika v kostce se kromě již zmiňované CRS-30 podíváme na starty družic Quequiao-2, Eutelsat 36D a sdílené mise Transporter-10. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pokud se nic nepokazí, mohla by SpaceX v noci na zítřek během pěti hodin provést tři starty raket Falcon 9. Ve dvou případech se jedná o vynesení družic Starlink, ale my zaměříme svou pozornost na první start z této řady, který by měl proběhnout dnes ve 22:52 našeho času. Falcon 9, který odstartuje z rampy 39A, má na oběžnou dráhu dopravit přibližně pětitunovou družici Eutelsat 36D. Tato telekomunikační družice vybavená iontovým pohonem má nahradit dosluhující Eutelsat 36B a usadí se nad 36. stupněm východní délky. Z této pozice dokáže svým signálem pokrýt území Evropy, Afriky i západní části Asie.

Další měsíc nezadržitelně mizí kdesi v dáli a zanechal nám tu po sobě opět celou řadu zajímavých kosmonautických zážitků. Než tedy březen roku 2024 definitivně uteče, čeká nás ještě jedna milá povinnost. Máme tu poslední pátek v měsíci a přichází tedy čas na již 62. vydání Pokecu s kosmonautixem. Opět se můžete těšit na živé vysílání, které potrvá přibližně dvě hodiny. O tématech, která se budou řešit, rozhodujete Vy, diváci přímého přenosu. Také tentokrát se totiž budeme bavit o tom, co napíšete do chatu. Vaše dotazy tedy aktivně rozhodují o podobě a směřování přenosu.

Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.

Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.

Představte si situaci, že byste se mohli chatbotovi říct: „Mohl bys mi vytvořit extrémně přesnou mapu pěstování plodin v Keni?“ A nebo „Dochází u budov v mé ulici k sesedání podloží?“ A teď si ještě představte, že odpověď, kterou dostanete, je v souladu s vědeckými pozorováními a zakládá se na prověřených datech z pozorování naší planety. Agentura ESA ve spolupráci s technologickými partnery nyní pracuje na tom, aby se podobný nástroj zhmotnil v realitě. Experti se totiž snaží vyvinout AI aplikace, které by přinesly revoluci do způsobu, jakým vyhledáváme informace o pozorováních Země.

Dne 18. března 2024 obletěla svět smutná zpráva o odchodu další legendy kosmonautiky. Astronaut Thomas Stafford se vydal na svůj poslední let po dlouhé nemoci v úctyhodném věku 93 let. Celý život Thomase Stafforda byl spojen s letectvím a kosmonautikou a dnes se pokusíme připomenout vše důležité v jeho neuvěřitelném životě. Za svoji kariéru prošel postupně programy Gemini, Apollo a následně i společným projektem USA a SSSR, Apollo-Sojuz, který přinesl do Tomova života i celoživotní přátelství s neméně legendárním a vždy usměvavým kosmonautem Alexejem Leonovem. I po ukončení své kariéry u NASA pokračoval dále ve velitelské funkci USAF a není bez zajímavosti, že mezi jeho velitelské působiště patřila i tajemná „Oblast 51“.

První exemplář rakety Angara A5 s horním stupněm Orion dorazila na nově vybudovanou startovní rampu kosmodromu Vostočnyj. Její start je zatím naplánován mezi 6. a 10. dubnem letošního roku. „S využitím přepravního a instalačního zařízení byla raketa přepravena z montážního a testovacího komplexu a usazena na startovací rampu 1A,“ uvedla v prohlášení agentura Roskosmos. Rozhodnutí přepravit raketu a pokračovat v komplexních zkouškách na startovní rampě bylo učiněno poté, co úspěšně skončila předešlá fáze testů nové rampy, která neodhalila žádné závady.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.