Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Výzkum plamenů v mikrogravitaci

Díky výzkumům hořlavých materiálů se lidé v rozvinutém světě mohou cítit bezpečněji – jejich oblečení, postele i domy již neobsahují extrémně hořlavé substance. NASA spoléhá na podobné studie a standardy, aby ochránila astronauty při výběru materiálů pro kosmické skafandry a lodě. Oheň se však ve vesmíru chová jinak. Odlišná gravitace a proudění vzduchu výrazně mění způsob, jakým se plameny šíří a také se tím komplikuje jejich hašení. Jak tedy navrhnout bezpečné základny pro Měsíc, jehož povrch navštívilo zatím pouze 12 lidí, nebo dokonce pro Mars, kde ještě žádný člověk nebyl? Jak mohou vědci studovat chování plamenů v těchto málo prozkoumaných prostředích?

Solar orbiter zachytil obří protuberanci

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

NASA podpořila inovativní projekty malých firem

Program STTR (Small Business Technology Transfer), který NASA používá k přenosu technologií od malých firem, rozdělil 15 milionů dolarů mezi společnosti, které chtějí pokračovat ve vývoji inovativních technologií, které se věnují různým tématům – od letectví přes vědu až po kosmický průzkum. „NASA je hrdá, že může spolupracovat se všemi vybranými formami a jejich partnerskými výzkumnými institucemi. Můžeme do oboru přinést čerstvé nápady a využít je při agenturních misích, ale i na komerčním trhu,“ vysvětluje Jenn Gustetic, ředitelka pro inovace a partnerství v počáteční fázi pro Ředitelství vesmírných technologií NASA ve Washingtonu a dodává: „Navázání spolupráce s malými firmami nám umožní využívat pestré nápady a schopnosti, které obohacují národní ekonomiku.“

Český VZLUSAT-2 poslal fotky

VZLUSat-2 na oběžné dráze

Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) hlásí další úspěch. Dokázali aktivovat první systémy na CubeSatu VZLUSAT-2 a už se chystají na zprovoznění složitějších systémů. Družice byla vypuštěna raketou Falcon 9 13. ledna a až do 26. ledna byla uložena v samostatně letícím deployeru. Ještě v den uvolnění byla zachycena několika amatérskými stanicemi sítě SatNOGS a už první přelet nad ČR umožnil plzeňské stanici zachytit signál z družice. Tím pro experty začala etapa uvádění systémů do provozu. Nejprve se ověřovaly systémy nutné pro chod CubeSatu – napájení, UHF komunikace, nebo palubní počítač. Kromě toho se experti pustili do měření vnitřních teplot. Ukázalo se, že v útrobách CubeSatu je -10°C, což bylo způsobeno jejím několikadenním pobytem v deployeru. Jakmile se však aktivovaly některé systémy, začala teplota pomalu růst, až se ustálila mezi 0 a 10 °C.

Testování kamenů na Zemi s cílem pomoci roveru Perseverance

Pomocí vybraných hornin nalezených na Zemi se inženýři snaží zjistit, jak pracovat s drolivými horninami, jako je ta, na kterou rover Perseverance narazil při svém prvním pokusu o odběr vzorku. Když se Perseverance minulý rok v srpnu pokusil odebrat svůj první vzorek, výsledek představoval pro vědecký tým hádanku. Pouzdro se vzorkem bylo prázdné. Ale proč? Nedlouho poté rover Perseverance úspěšně odebral druhý vzorek o velikosti kousku křídy z jiného kamene. Tým dospěl k závěru, že první kámen, který si vybrali, byl tak drolivý, že ho vrták roveru pravděpodobně rozdrtil.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení kosmické lodi Progress MS-19

Noční snímek nákladní lodi Progress MS-16 předtím, než odletěla spolu s modulem Pirs vstříc hustým vrstvám atmosféry, aby uvolnila místo modulu MLM-U Nauka. Zdroj: flickr.com

Dva dny, dvě hodiny a čtyřicet jedna minut po startu rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur s kosmickou lodí Progress MS-19 by mělo dojít k připojení této lodi k Mezinárodní vesmírné stanici. Progress MS-19 by se měl automaticky připojit k modulu Poisk a na stanici doručí potraviny, vodu, pohonné látky, dusík, vědecké experimenty, oblečení pro posádku atd. Na připojení k dokovacímu portu budou dohlížet kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Pokud tedy nebudete mít ve čtvrtek v půl osmé ráno co dělat, můžete dorazit na náš Živě a česky komentovaný přenos, který spustíme zhruba v 07:35 našeho času.

První snímek z teleskopu IXPE

14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-19 se vydává k ISS

Start Progressu MS-10.

V úterý ráno se můžeme těšit na start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-19. Start je naplánován na 15. února v 05:25 našeho času. Sojuz 2.1a se vznese z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a jak již bylo zmíněno, na jeho vrcholu se bude nacházet kosmická loď Progress MS-19. Samotná kosmická loď má na výšku 7,23 metru, v průměru 2,72 metru a na ISS dokáže dopravit 2,5 tuny nákladu. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout 17. února a Progress se připojí k modulu Poisk.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (5. díl)

Po týdnu je tu opět pravidelná dávka otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Hned v úvodu bych chtěl poděkovat Všem, kteří píšete své věcné připomínky k textu. Snažím se je postupně do článků přidávat. Díky tomu stoupá i kvalita informací v článku a celé dílo se tím posouvá zase trošku na jinou úroveň. Opět se ukazuje, jak skvělá komunita čtenářů k nám vlastně chodí. Takže Vám na tomto místě patří velké poděkování! No, ale teď už pojďme zpět k našemu seriálu. Co nás tedy dnes čeká? Podíváme se na další cíle observatoře. Uvidí JWST vznik vesmíru? Velký třesk? Cíle ovšem nebudou jen hluboko v kosmu, ale také v našem sousedství. JWST totiž prozkoumá i řadu zajímavých destinací ve Sluneční soustavě. A otevřeme novou kapitolu o stavbě a provozu observatoře. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

ŽIVĚ: První indický start tohoto roku

Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat.