Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Stopaři na cestě k Měsíci #4: ArgoMoon

I v tomto díle naší krátké série, která je věnována sekundárnímu nákladu mise Artemis I, se podíváme na další zajímavý CubeSat. I ten se sveze na misi, při které vůbec poprvé odstartuje super raketa SLS, která vyšle v nepilotovaném režimu loď Orion na oblet Měsíce. Generálka před návratem lidí na Měsíc s sebou poveze deset CubeSatů, které mají mnohdy zcela unikátní mise, které před nimi žádné malé družice ještě neprováděly. I CubeSat ArgoMoon je v mnohém průkopnickou misí, která je přípravou na dlouhé lety daleko od Země, budoucí servis družic v kosmickém prostoru a otestuje i schopnost pohonného systému malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.

11. průlet perihelem PSP

Americká sonda Parker Solar Probe se připravuje na svůj již jedenáctý průlet takzvaným perihelem, což je bod oběžné dráhy, který se nachází nejblíže ke Slunci. Již 25. února se sonda dostane do vzdálenosti pouze 9,2 milionu kilometrů od naší hvězdy! Půjde tedy o vyrovnání rekordu z desátého průletu perihelem, ke kterému došlo vloni 21. listopadu. Pro vědce je mimořádně zajímavé, že při aktuálním průletu se bude sonda nacházet nad stranou Slunce, která je otočena k Zemi! To znamená, že se otevírá mnoho možností ke spolupráci s různými sondami v okolí Země. Ve vědecké praxi totiž platí, že nejcennější jsou data, která jsou v jednu chvíli naměřena na různých místech.

Gateway (únor 2022)

V minulém dílu jsme přinesli pět fotografií z přípravy Orionu a nosné rakety SLS pro misi Artemis 3. Cílem mise je ve spolupráci s lunárním landerem Starship pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Ke sbírce fotografií nyní přidáváme momentku z přepravy vodíkové nádrže určené pro centrální stupeň rakety SLS pro Artemis 3. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 18. ledna 2022 v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans. Zachycuje přesun nádrže z budovy 303 do budovy 451, která se nachází mimo hlavní areál budov. Protože jde o významný milník v přípravě nádrže, připomeňme si její historii.

Predikce vulkanických explozí z CubeSatu?

Inovativní přístroj by mohl usnadnit sledování sopečné činnosti i kvality ovzduší. Zařízení zvané hyperspektrální snímač se nachází na palubě CubeSatu NACHOS (Nanosat Atmospheric Chemistry Hyperspectral Observation System) a jeho úkolem bude lokalizovat zdroje málo zastoupených plynů, jejichž rozloha může být jen 0,4 kilometru čtverečních. CubeSat NACHOS se do vesmíru vydal na palubě lodi Cygnus v rámci mise NG-17. Pokud bude vše fungovat, stane se NACHOS nejmenším kosmickým přístrojem schopným pořizovat snímky ve vysokém rozlišení, který je určen ke sledování málo zastoupených plynů v atmosféře – například oxidu siřičitého, nebo oxidu dusičitého. Vyšlape tím cestu k budoucím systémům pro sledování Země, které pomohu předvídat sopečné erupce, ale také zmapují kvalitu ovzduší nad světovými metropolemi, ale i jednotlivými elektrárnami.

ŽIVĚ A ČESKY Uvidíme start Falconu 9 s družicemi Starlink

SpaceX buduje na nízké oběžné dráze konstelaci svých vlastních družic, s cílem zajistit celosvětový přístup k internetu. 46 družic na této misi míří do tzv. Group 4, což je čtvrtá orbitální slupka, ve které budou družice umístěny. Po dokončení této slupky bude čítat celkem 1 584 družic. První stupeň pro tuto misi má sériové číslo B1058 a ten si odbude svůj jedenáctý let a snad i jedenácté přistání. Zajímavostí je, že od posledního použití tohoto stupně uběhlo pouze 38 dní.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (6. díl)

Celkově již po šesté vychází série otázek a odpovědí o Teleskopu Jamese Webba. Přiznám se, že v době začátku psaní jsem netušil, že se materiál takto rozroste. Příští pondělí už ovšem téma JWST definitivně v našem seriálu uzavřeme, ale nemusíte mít strach, protože na našich stránkách se dalekohledu budeme nepravidelně věnovat i nadále. Pojďme ale k dnešnímu obsahu. Dozvíme se třeba to, jaké další možnosti pozorování JWST nabídne, a nebo jak se český lev stal součástí testů Webbova teleskopu? Jak je do projektu zapojena Česká republika? A co další zrcadla teleskopu?  Tím se většina otázek ovšem již pomalu vyčerpala a příští díl bude tedy skutečně už definitivně poslední. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na poslední část, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-17 přilétá k ISS

Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.

Kosmotýdeník 492 (14.2. – 20.2.)

Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: K ISS se vydá loď Cygnus

ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na Mezinárodní vesmírné stanici. Nákladem bude náklad o hmotnosti přes 3 700 kg a bude se skládat z paliva, vody, dusíku, zásob pro posádku, nového materiálu pro výzkum na ISS, hardwaru pro provoz stanice a mnoha dalších věcí.

Výzkum plamenů v mikrogravitaci

Díky výzkumům hořlavých materiálů se lidé v rozvinutém světě mohou cítit bezpečněji – jejich oblečení, postele i domy již neobsahují extrémně hořlavé substance. NASA spoléhá na podobné studie a standardy, aby ochránila astronauty při výběru materiálů pro kosmické skafandry a lodě. Oheň se však ve vesmíru chová jinak. Odlišná gravitace a proudění vzduchu výrazně mění způsob, jakým se plameny šíří a také se tím komplikuje jejich hašení. Jak tedy navrhnout bezpečné základny pro Měsíc, jehož povrch navštívilo zatím pouze 12 lidí, nebo dokonce pro Mars, kde ještě žádný člověk nebyl? Jak mohou vědci studovat chování plamenů v těchto málo prozkoumaných prostředích?