Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Stopaři na cestě k Měsíci #3: LunaH-Map

Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.

Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře

Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.

Jak JWST zkalibruje své primární zrcadlo?

Horní část se zrcadly odděluje od spodní části se slunečním štítem právě Deployable Tower Assembly - konstrukce schopná natáhnout se o 1,2 metru.

Minulý týden začal tři měsíce trvající proces superjemného zarovnávání šestiúhelníkových segmentů, které tvoří primární zrcadlo Dalekohledu Jamese Webba. Členové pozemního týmu se také dočkali prvních snímků vykreslených fotony, které prošly  celou optickou sestavou teleskopu a byly zachyceny přístrojem NIRCam (Near Infrared Camera). Tento milník představuje první důležitý krok k tomu, aby mohl teleskop pořizovat snímky, které jsou zatím nezaostřené. Pozemní tým tyto na první pohled nekvalitní snímky využije k tomu, aby pomalu a velmi jemně vyladil celý teleskop. Jsme tedy na samotném začátku tohoto procesu, ale odborníky těší, že dosavadní výsledky odpovídají očekáváním a simulacím. Tento článek, který popíše celý složitý a dlouhotrvající proces, vznikl překladem originálního článku, jehož autoři jsou ti nejpovolanější – Scott Acton a Chanda Walker z firmy Ball Aerospace, kteří mají na starost řízení optických ploch a Lee Feinberg, který zodpovídá za optické prvky Webbova teleskopu.

Lockheed Martin vyrobí raketu pro start z Marsu

NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická […]

Probíhá skládání rakety Atlas V

Firma ULA se pochlubila dalším krokem, který povede ke startu rakety Atlas V ve verzi 541. Při této misi bude vynesena družice GOES-T – společný projekt agentur NASA a NOAA. Tato družice má poskytnout data pro předpovědi počasí i pokročilé snímkování a měření vlastností atmosféry. Atlas V doručí družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, která bude vůči rovníku jen lehce skloněna. Této dráhy dosáhne horní stupeň Centaur s pomocí tří zážehů. Díky této optimalizované dráze bude družice k přechodu na finální pozici potřebovat méně pohonných látek, což jí prodlouží provozní dobu.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (4. díl)

Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.

Blue Origin otestovala kryt pro New Glenn

Společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose 1. února provedla úspěšný test separace aerodynamického krytu pro novou těžkou nosnou raketu New Glenn. Test proběhl v NASA Glenn Research Center, kde se nachází i největší vakuová komora na světě, která měří na šířku 30 metrů a na výšku 37 metrů. Účelem tohoto testu bylo zjistit, zda se kryt, který má v průměru 7 metrů, čistě a bez problému oddělí. Zajímavostí je, že ve stejném zařízení před dvanácti lety testovala SpaceX svůj kryt pro raketu Falcon 9.

Kosmotýdeník 490 (31.1. – 6.2.)

Již čtyř stý devadesátý týden vám pokaždé v neděli v poledne přinášíme přehled těch nejzajímavější událostí z kosmonautiky v Kosmotýdeníku. Ani dnes tomu nebude jinak. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na vědecký náklad, který pošle loď Cygnus na ISS po polovině února. Jsou to experimenty velmi zajímavé. Dále se budeme zajímat o ruský start rakety Sojuz z kosmodromu Pleseck, vývoj nové ruské pilotované lodi Orel, anebo o rekordní startovní kadenci raket Falcon 9.  Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Rocket 3.3 poprvé poletí z Floridy

Společnost Astra Space se chystá vypustit další raketu Rocket 3.3. Tentokrát ovšem ne z ostrova Kodiak na Aljašce, ale z rampy SLC-46 na Floridě. Rocket 3.3 je malá orbitální raketa, která se nám vryla do paměti svým opravdu netypickým startem na misi STP-27AD1 kdy hned při startu selhal jeden z pěti motorů Delphin na prvním stupni a raketa místo toho, aby se vydala vstříc obloze, udělala uhýbný manévr na pravou stranu. S jedním nefunkčním motorem raketa nedosáhla oběžné dráha a mise selhala. Následující mise STP-27AD2 měla pro společnost Astra Space šťastný konec a jejich raketa poprvé dosáhla oběžné dráhy.

Nový francouzský nosič bude opětovně použitelný

SpaceX změnila kosmonautiku, a to nejen po technické stránce, ale proměnila i management. Hlavní zprávou posledních let ovšem je, že opětovně použitelné rakety nejsou utopie a jejich provoz dává i ekonomický smysl. Svým přístupem doslova utekla společnost pod vedením Elona Muska konkurenci na míle daleko, a ta se teď snaží dohánět co se dá. Výjimkou není ani Evropa a evropské společnosti. Vlajkovou lodí příštích let ESA má být raketa Ariane 6, která je ovšem velmi často kritizována. Zejména za to, že nesleduje trendy posledních let. Respektive, že se nejde podobnou cestou jako u SpaceX. Může za to mnoho faktorů, ale nejzásadnějším bylo rozhodnutí o tom, jak bude vypadat nástupce nosiče Ariane 5 před lety. Tato raketa byla úplně jiná, než její předchůdkyně ve stejné rodině. Ty byly modulární a daly se upravovat podle požadavků daných misí. Podobně, jako třeba rakety Atlas V. Ariane 5 má ovšem základní architekturu pořád stejnou. Nelze ovlivnit počet pomocných motorů a tím nelze měnit výrazně ani tah. Ariane 5 totiž vyrostla jako možný nosič pro pilotované lety. To nosiči zaručilo sice velkou míru spolehlivosti, ale také vyšší cenu. Raketa by tak dlouhodobě na dnešním trhu už neuspěla a bylo třeba hledat náhradu.