Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce v týmu, problem-solving nebo komunikace.
Již dnes o půl jedenácté našeho času doufejme odstartuje z floridské rampy LC-39A Falcon 9 s telekomunikační družicí Optus-X, o které je toho známo nezvykle málo. Družici má ve vlastnictví australská společnost Optus, přičemž její stavbu zajistila firma Northrop Grumman. Písmeno X v názvu by teoreticky mohlo znamenat, že družice bude pracovat v pásmu X. Jedny z posledních známých informací jsou, že Optus-X by měl být s největší pravděpodobností postaven na platformě GeoStar-3 a měl by být umístěn na 87,75° východní délky. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1077, který se vydá na svou šestnáctou misi a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat ve vzdálenosti 630 kilometrů od místa startu.
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na dokončovací práce na očekávaném dalekohledu Nancy Grace Roman, který bude mít stejně velké primární zrcadlo, které má například Hubbleův kosmický dalekohled. K novému přístroji konečně přibyla optická soustava, což znamená velmi důležitý milník celé stavby. V dalších tématech nás čekají informace o aktuálním stavu příprav nové komerční stanice Vast, interiér lunární Starship či přípravy na šestý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
7. října nastal z vědeckého hlediska nejvýznamnější start evropské mise roku 2024. Sonda Hera se totiž vydala na cestu k dvojplanetce Didymos. Tato mise ovšem není zajímavá jen svými úkoly, ale i tím, že na ní má Česká republika nemalý podíl. A hádáte správně – Brno nezůstalo pozadu. Firma OHB Czechspace zajistila modelování struktury sondy. Společnost G. L. Electronic zase dodala okolo 80 % všech kabelových svazků. Na Fakultě informačních technologií na Vysokém učení technickém (společně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld) vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě CubeSatu Milani, který s sebou Hera veze. Věděli jste, že se v Brně staví družice, […]
Psal se 9. červenec roku 2024. Evropané se konečně dočkali inauguračního startu své nejsilnější rakety, který byl leta odkládán. Pohled na majestátní kosmický nosič stojící na nově postavené odpalovací rampě ve Francouzské Guyaně, byl emotivní. Po dlouhých letech to bylo konečně tu. Očekávání byla opravdu veliká. Let označený jako VA262 měl ukázat schopnosti Ariane-6, protože laťka byla předchůdcem, tedy Ariane-5 nastavena vysoko. Navíc trh s kosmickými nosiči se v posledních letech výrazně proměnil, a tak byla i široká veřejnost zvědavá, jak si v tomto novém prostředí Ariane-6 povede a jaké místo v něm nakonec zaujme. První zkouškou byl právě premiérový start, jenže radost netrvala dlouho. Vzletová fáze rakety ve verzi 62 proběhla podle očekávání. Dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, centrální stupeň a následně i horní stupeň pracovaly hladce a náklad dosáhl oběžné dráhy. Tím bylo zakončeno první důležité stadium letu. 56 minut po startu se pak raketový motor Vinci aktivoval podruhé a upravil oběžnou dráhu. Následovalo vypuštění družic,…
Tým expertů z Evropské kosmické agentury momentálně pracuje v Indii na přípravě startu mise Proba-3. Obě družice, jak koronograf (zkráceně CSC), tak i stínítko (OSC) byly na základnu dopraveny v ochranných kontejnerech pomocí nákladních vozidel. Odborníci nejprve dokončili samostatné zkoušky, které byly vyžadovány v hale SP-1B vyžadovány, aby mohlo dojít k přesunu obou družic do nedaleké SP-2B. Tady družici koronograf (zkráceně CSC) čekaly zkoušky usazení na adaptér nákladu PLA. Tato činnost proběhla ještě před tankováním. Samotný start na raketě PLSV-XL je naplánován na 4. prosince.
Mezi akce, které mají každý rok v kalendářích fanoušků kosmonautiky své čestné místo, patří seminář Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, který se koná na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Akce se uskuteční i tento rok – od pátečního odpoledne 22. listopadu do nedělního poledne 24. listopadu čekají na zájemce spousty přednášek, které spojuje téma kosmonautiky. Pro náš web je ctí, že mezi přednášejícími se každý rok najde i několik redaktorů, kteří u nás publikují. Moc rádi se s Vámi na místě potkáme. Tento seminář je totiž kromě zajímavých přednášek vyhlášený také velmi příjemnou atmosférou, ze které pramení spousta přátelských rozhovorů.
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je HALO zpátky v integračním stanovišti, v pozadí jsou válcové segmenty pro evropsko-japonský modul Lunar I-Hab. K modulu HALO budou nyní zřejmě připojeny obě jeho protilehlé koncové stěny. Přeprava modulu z výrobního závodu Thales Alenia Space do závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v texaském Gilbertu, sklouzla na začátek roku 2025. V Gilbertu bude zahájena instalace kapalinového potrubí a dalších subsystémů. Modul bude podroben testům v tepelně vakuové komoře a poté se bude pokračovat v montáži vybavení. Připravenost ke společnému vynesení s modulem PPE raketou Falcon Heavy je odhadována na konec roku 2027.
Týmy expertů z Kennedyho střediska na Floridě vyjmuly letový exemplář kosmické lodi Orion pro pilotovanou testovací misi Artemis II z buňky Final Assembly and System Testing a 6. listopadu ji umísily do speciální komory, aby mohly testy v budově Neil A. Armstrong Operations and Checkout na Kennedyho středisku pokračovat. Jedná se o tzv. výškovou komoru, která simuluje podmínky kosmického vakua. Loď Orion se do této komory vrátila, aby zde mohla dokončit zbývající úkoly. Inženýři tak získají dodatečné údaje, které rozšíří poznatky nasbírané při zkouškách provedených v průběhu letošního léta.
Náš nebeský souputník má v historii země draka nezastupitelné místo. Objevuje se již v raných mýtech ve spojení s bohyní Čchang-e (Chang’e), jako symbol nesmrtelnosti nebo nostalgie a samoty. Předtím, než se stala bohyní Měsíce, byla Čchang-e po celé Číně proslulá svou krásou. Měla bledou kůži bílou jako mléko, černé vlasy a rty jako květy třešní. V umění je zobrazována jako půvabná mladá žena s krásnými ozdobami ve vlasech. Asi nejstarší písemná zmínka o této proslulé měsíční bohyni pochází z textu Kuej-cchang, podle kterého si Čchang-e vzala lék nesmrtelnosti a odlétla na Měsíc. Podle některých převyprávění ji k tomu vedlo sobectví, podle jiných touha zvrátit trest v podobě smrtelného života, který jí byl dříve udělen Nefritovým císařem za to, že v jeho službách rozbila vzácnou konvici. Silný kulturní dopad je podobný tomu západnímu, který se v kosmonautice inspiroval hlavně řeckým a římským odkazem. Čína po své měsíční bohyni tedy pojmenovala celý program věnovaný průzkumu šedého světa. Krásná nymfa je známá…
