sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
Agentura NASA vydala prohlášení, ve kterém oznamuje, že vybrala firmu Rocket Lab se sídlem v kalifornském Long Beach, aby vynesla malou družici Aspera, která bude studovat vznik a vývoj galaxií, přičemž má vědcům poskytnout nové pohledy na procesy ovlivňující chod vesmíru. Tento výběr poskytovatele služeb spojených se startem je součástí kontraktu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare), který umožňuje agentuře zadávat zakázky na služby spojené se startem s pevnou cenou s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím během pětiletého objednacího období VADR s maximální celkovou hodnotou smlouvy 300 milionů USD. Aspera bude vesmír pozorovat v ultrafialové části spektra, takže prozradí informace o horkém plynu mezi galaxiemi, kterému se říká intergalaktické médium. Tato mise má studovat, jak galaxie vydávají a přijímají plyny, přičemž tento proces by mohl souviset s tvorbou hvězd. Mise Aspera je součástí programu Pioneers od astrofyzikální divize NASA, v rámci kterého jsou financovány zajímavé astrofyzikální vědecké mise s nižšími náklady a s použitím malého hardwaru a skromného užitečného zatížení. Hlavním řešitelem projektu Aspera je Carlos Vargas z Arizonské univerzity v Tucsonu. Smlouvu VADR řídí program NASA Launch Services Program, který sídlí v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Nově představený harmonogram dává poskytovatelům startů čas potřebný k finalizaci plánů misí, přípravě jednotlivých kosmických lodí, ale i související logistiky. Všechny níže uvedené termíny by u sebe ještě měly mít zkratku NET (No Earlier Than, tedy ne dříve než), přičemž ve všech případech bude termín startu záviset na operační připravenosti jednotlivých misí.
Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. 14. května při oznámení o hospodaření uvedl zástupce firmy, že se tyto tři faktory podílely na „anomálii během přistání“ jejich mise IM-2. Lander Nova-C s přezdívkou Athena tehdy 6. března po přistání v okolí jižního pólu upadl na bok na stěně kráteru. Lander nebyl schopen generovat dostatek elektrické energie ze svých fotovoltaických článků, což vedlo k ukončení mise sotva 12 hodin po přistání.
Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.
Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.
Nová data ze sondy obíhající kolem Jupiteru umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynných cyklón v severních oblastech obří planety. Data zároveň přinášejí nové informace o vulkanické aktivitě jeho pekelného měsíce. Americká sonda Juno nasbírala tyto údaje poté, co svými přístroji nahlédla pod horní vrstvy Jupiterových mraků i pod pevný povrch měsíce Io. Nejenže tato data pomohla lépe vyvinout nový model k lepšímu porozumění rychle se pohybujících tryskových proudů, které krouží kolem severního pólu plného cyklón, ale také poprvé v historii odhalují podpovrchové teplotní profily měsíce Io. Poskytují také cenné vhledy do vnitřní struktury tohoto měsíce i jeho vulkanické aktivity.
Z čisté místnosti v německých Brémách zamířila druhá evropská družice z programu Meteosat třetí generace společně s prvním přístrojem pro misi Copernicus Sentinel-4 na nákladní loď, která je převezla do Spojených států – do přístavu u Mysu Canaveral. Přístroj Sentinel-4, který bude monitorovat kvalitu ovzduší nad Evropou, sedí na družici MTG-S. Ta nese tzv. infračervený sounder a je jednou ze tří družic MTG, které budou poskytovat lepší údaje pro předpověď počasí a detekci bouřek.
Evropská kosmická agentura se pochlubila svým nejnovějším úspěchem. Poprvé v historii totiž byly dvě družice na oběžné dráze zarovnány do formace s milimetrovou přesností a svou vzájemnou pozici si udržovaly po dobu několika hodin bez jakéhokoliv zásahu z pozemního střediska. Mise Proba-3 dosáhla tohoto technologického úspěchu, když její dvě družice (Koronograf a Stínítko) letěly 150 metrů od sebe v perfektní formaci, jako kdyby se jednalo o jednolitý obrovský objekt.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
