sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Kratos Defense & Security

Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

ISPTech

ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

TransAstra

Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

Telesat

Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

První snímky z CubeSatu SPARCS

Dvojice obrázků, které tvoří náhledový obrázek dnešního článku, zachycují hvězdy souběžně pozorované kosmickým teleskopem SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) v v blízké ultrafialové (vlevo) a vzdálené ultrafialové (vpravo) části spektra. Pozorování proběhla 6. února 2026, tedy tři týdny poté, co byl tento CubeSat 11. ledna vynesen raketou Falcon 9. Skutečnost, že na snímku ve vzdálené ultrafialové části spektra vidíme jedinou hvězdu, zatímco fotka v blízké ultrafialové části jich zachycuje několik, nabízí pohled na teplotu těchto hvězd, přičemž ta jedna, která je vidět na obou snímcích, je nejteplejší.

Družice CryoSat nyní dostala další úkol

Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.

ESA zvažuje evropskou kosmickou stanici

Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.

Aleše Svobodu čeká třetí kolo obecného výcviku

Národní mise České republiky na ISS je zase o drobný krůček blíže. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen oddílu rezervních kosmonautů Evropské kosmické agentury ESA totiž zahajuje třetí (závěrečnou) fázi svého základního výcviku. Stejně jako ve dvou předešlých fázích to ani tentokrát nebude nic snadného. Na Aleše čeká 187 hodin programu, který je rozložen do dvou měsíců a důraz bude kladen především na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze. Jde tedy o další krok na cestě k tomu, aby se občan České republiky vydal na Mezinárodní kosmickou stanici. Dá se předpokládat, že i v této fázi Aleš Svoboda využije své schopnosti z kariéry bojového pilota, ve které je zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat se pod tlakem. . Jde o cenné propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi cenné,” uvedl ministr obrany Jaromír Zůna a dodal: “Vojenské letectví a kosmické

Umělecká představa průletu Parker Solar Probe skrz sluneční korónu.

Parker Solar Probe zvládla 27. průlet kolem Slunce

Americká sonda Parker Solar Probe dokončila 11. března svůj 27. blízký průlet kolem Slunce a opět vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od slunečního povrchu – 6,2 milionu kilometrů. Tento průlet umožnil sonda provést měření slunečního větru a sluneční aktivity, což přispěje ke schopnostem lidstva porozumět tomu, jak se atmosféra Slunce mění během solárního cyklu. Odolná sonda se 14. března ozvala letovým dispečerům v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurel v Marylandu – kde byla Parker Solar Probe také navržena a vyrobena – a vyslala signál potvrzující, že její systémy fungují normálně. Sonda PSP, která se pohybovala po dráze kolem Slunce, která omezovala komunikaci se Zemí, byla mimo dosah a fungovala podle plánu autonomně, přibližně od doby měsíc před nejbližším přiblížením i během něj.

Závod o návrat na Měsíc (březen 2026)

“S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.

ŽIVĚ: Americký výstup do volného kosmického prostoru

Hezkých pár měsíců (od října 2025) nedošlo na ISS k žádnému výstupu do volného kosmického prostoru. Kdybychom navíc hledali zatím poslední výstup ze západního segmentu stanice, museli bychom jít v historii až do května 2025. Nyní ale čekání končí – NASA totiž naplánovala další dva výstupy do volného kosmického prostoru, přičemž první z nich (Americký výstup z ISS s pořadovým číslem 94) je naplánován už na zítřek (18. března) od 14:00 SELČ a měl by trvat přibližně šest a půl hodiny. Do skafandrů EMU se obléknou Američanka Jessica Meir, pro kterou to bude 4. výstup do volného prostoru, a její krajan Christopher Williams, který zažije v tomto směru premiéru. Úkolem dvojice je vystoupit z přechodové komory modulu Quest a připravit energetický okruh 2A na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. NASA jako obvykle připravila přímý přenos, který začne už v 11:30.

Projekt Ramses by využil technologie a know-how z evropské mise Hera.

Sonda Hera je na správném kurzu k dvojplanetce

Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.

ŽIVĚ: Dočkáme se prvního zážehu SuperHeavy 3. generace?

Už skoro týden probíhají na nové startovní rampě základny Starbase zkoušky rakety SuperHeavy B19. Tento první zástupce raket SueprHeavy 3. generace již prošel několika testy tankování, které byly spojeny pravděpodobně se spin-prime testy (pohonné látky projdou motory, ale nedojde k jejich zážehu), či zkouškou zážehového systému. Dnes by mohlo dojít k velkému finále, spekuluje se totiž o možnosti provedení statického zážehu. SuperHeavy B19 je prozatím vybavena pouze deseti raketovými motory Raptor třetí generace, což je méně než třetina konečného počtu, ale i tak by šlo o první statický zážeh SuperHeavy třetí generace, první zážeh motorů Raptor třetí generace na raketě i první statický zážeh na nové vzletové rampě. Jelikož jde o velmi atraktivní záležitost, rozhodli se autoři YouTube kanálu NASASpaceflight pokrýt ji živým přenosem. Ten by měl začít v 15:00 našeho času, ale pamatujte, že zážeh dnes nemusí proběhnout. Plány se mění a i sama SpaceX se s novým hardwarem stále učí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.