New Glenn
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.
Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Společnost Voyager Technologies získala kontrakt s Výzkumnou laboratoří amerického letectva v hodnotě 21 milionů dolarů na vývoj nástrojů pro zpracování signálů s využitím umělé inteligence.
Společnost Overview Energy plánuje vyvinout družice, které budou sbírat sluneční energii na geostacionární oběžné dráze a vysílat ji na Zemi pomocí laserů se širokým paprskem ve spektru infračerveného záření.
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.
Dva astronauti mise Shenzhou-21 se v pondělí večer vydali na první výstup do volného prostoru, při kterém prohlédli a vyfotografovali poškozené okno kosmické lodi
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman, k čemuž využili největší čistou místnost, jaká je k dispozici na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu. „Dokončení observatoře Nancy Grace Roman Space Telescope nás přivádí k rozhodujícímu okamžiku pro agenturu,“ uvedl přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya a dodal: „Přelomová věda závisí na disciplinovaném inženýrství a tento tým krok za krokem, test za testem, vytvořil observatoř, která rozšíří naše chápání vesmíru. Jak se Teleskop Nancy Grace Roman po integraci dostává do závěrečné fáze testování, soustředíme se na precizní provedení a přípravu úspěšného startu jménem globální vědecké komunity.“ Po závěrečném testování se teleskop přesune na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde v létě 2026 začnou jeho předstartovní přípravy. Observatoř má být vypuštěna v květnu 2027, ale tým má v přípravách náskok a stále se nedá vyloučit možnost vynesení už na podzim 2026. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynese tento teleskop do jeho finální pracovní oblasti jeden a půl milionu kilometrů od Země.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Na letošním Czech Space Weeku se poprvé veřejně ukázalo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny míří na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali spoustu zajímavých podkladů k jednotlivým projektům. Právě z těchto informací vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se zaměřuje na jeden konkrétní experiment. Texty mám podepsané já, ale nejde o původní tvorbu. Jde o upravené oficiální tiskové materiály tak, aby byly přívětivější ke čtenáři. Postupujeme podle abecedy. Pátý díl představuje projekt EDOUTA, který se od ostatních experimentů v seriálu trochu liší a nepředstavuje klasický vědecký pokus. Má podtitul Vzdělávání z Mezinárodní vesmírné stanice. Na jeho přípravě spolupracuje pražské planetárium Planetum, Psychologický ústav AV ČR a Astronomický ústav AV ČR.
Sonda MAVEN od americké agentury NASA, která krouží kolem Marsu, zažila 6. prosince ztrátu kontaktu s pozemskou komunikační stanicí. Telemetrie od sondy MAVEN ukazovala, že předtím, než se sonda schovala z pohledu Země za Marsem, všechny subsystémy pracovaly správně. Když se však sonda vynořila zpoza Marsu, síť antén DSN od NASA nezachytila její signál. Týmy zodpovědné za provoz sondy nyní vyšetřují tuto anomálii, aby ji bylo možné vyřešit. NASA slibuje, že více informací sdělí, jakmile budou dostupné.
Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature Astronomy vyšly tři odborné články, které představují pozoruhodné objevy. Vzorky z Bennu obsahují cukry nezbytné pro život, či substance připomínající gumu, jaké ještě nikdy nebyly pozorovány v astromateriálech. Vědci ve vzorcích objevili také nečekaně vysoké množství prachu, který vzniká při explozích supernov.
Události posledních měsíců mohly vést k tomu, že si někteří čtenáři mohou myslet, že pokud Falcon 9 vynáší utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO, tak že se pokaždé jedná o družice Starshield. Ano, v nemálo případech tomu tak bylo, ale je potřeba pamatovat na to, že Starshieldy nejsou jediné americké utajené náklady. Dnes večer by měl z Floridy odstartovat další Falcon 9, který čeká miseNROL-77. Informace o identitě nákladu jsou (jako u ostatních startů pro NRO) utajené, ale zdá se, že na palubě tentokrát bude něco jiného než další porce družic Starshield.
NASA je s přípravami na další let amerických astronautů na Měsíc v závodě nejen s Čínou, ale také s kalendářem. Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029. Na splnění tohoto politického termínu zbývá 36 měsíců. Je reálné tento termín dodržet? Jaká je připravenost jednotlivých prvků a kde jsme právě teď v časové ose vedoucí ke startovní připravenosti?
Noc z dneška na zítřek bude okořeněná tím, že se od Mezinárodní kosmické stanice odpojí loď Sojuz MS-27, která je u orbitálního komplexu připojená od dubna letošního roku. Na Zemi se totiž po více než půl roce vrátí posádka, která v této lodi startovala – velitel Sergej Ryžikov a letoví inženýři Alexej Zubrickij a Jonny Kim. Agentura NASA připravila hned tři přímé přenosy, které pokryjí všechny důležité fáze jejich návratu. Dnes ve 22:45 začne přenos, ve kterém uvidíme, jak se posádka Sojuzu MS-27 loučí s dalšími sedmi obyvateli Mezinárodní kosmické stanice a poté dojde k uzavření průlezu mezi ISS a kosmickou lodí. Druhý přenos, který má začít zítra ve 2:15 pokryje odpojení Sojuzu od orbitálního komplexu a vzájemné vzdalování obou těles. A konečně třetí přenos, jehož začátek je naplánován na 4:30, nám ukáže samotný návrat Sojuzu MS-027 na zemi a přistání její návratové kabiny s posádkou v kazašské stepi.
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské rakety ZQ-3, která při své premiéře vlastně naprosto uspěla. Tato kapalným metanem a kapalným kyslíkem poháněná raketa navíc málem úspěšně přistála! V dalších tématech nás česká pár střípků z dění na ISS, příprava indické orbitální stanice, či snímek starého horního stupně rakety Ariane 4 na oběžné dráze Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vědci už dlouho diskutovali o roli slučujících se galaxií při dodávání energie aktivním supermasivním černým dírám. Nyní bezkonkurenční datový soubor milionů galaxií od evropského teleskopu Euclid poskytl důkazy, že spojování galaxií hraje dominantní úlohu a je dokonce prvotním spouštěčem většiny zářících černých děr. Téměř všechny masivní galaxie ukrývají ve svých středech supermasivní černou díru (SMBH = supermassive black hole). Většina z nich se prostě jen ukrývá v temnotě a tiše pohlcuje plyn, prach a hvězdy ze svého okolí. Tyto materiály se shromažďují v akrečním disku černé díry, než se nevratně ponoří do její propasti, a přitom vyzařují jen nepatrné množství záření, které prozrazuje polohu černé díry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.