Články autora 'Lukáš Houška':

Kosmotýdeník 33. díl (28.4. – 5.4.2013)

Máme za sebou další týden a i tentokrát je pro vás připraven přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto uplynulém týdnu stalo v kosmonautice. Dnes nás čeká další informace o vývoji přistávacího zařízení Grasshopper od americké společnosti SpaceX. Podíváme se i na dění na Mezinárodní kosmické stanici, kde aktuálně řeší příčinu nepříjemností při příletu ruské zásobovací lodě Progress M-19M a navíc i poškození jednoho z velkých solárních panelů stanice. Na závěr přivítáme vozítko Curiosity, které se po měsíci z Marsu opět ozvalo. Přejeme příjemné čtení.

Kosmotýdeník 31. díl (13.4. – 21.4.2013)

Je tu neděle a k ní patří i kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí, které se za poslední týden odehrály v kosmonautice. Dnes se podíváme na jednu velice zajímavou biologickou misi, která je však zajímavá i technikou, která k ní byla použita. Dále se podíváme, jak se zdařil výstup kosmonautů z ISS a nakonec si připomeneme jedno výročí. Přejeme příjemné čtení.

Má kosmonautika smysl?

Dnešní článek nebude patřit mezi ty běžné, které na našem blogu vychází. V této krátké úvaze na téma smysluplnosti kosmonautiky, prostředků do ní vkládaných a smyslu velkých vědeckých projektů obecně, se budu snažit nastínit odpověď na otázku, která se čas od času objevuje všude možně, ať už po internetu, nebo ve veřejných diskuzích: „Neměli by se lidé raději postarat o své problémy doma, než vyrazí do vesmíru?“ Nebo: „Má kosmonautika vůbec smysl, když obyčejnému člověku vlastně nic nepřináší?“ A další podobné otázky. Odpověď na ně je totiž obsáhlá a komplikovaná a nepostačí si s pouhým konstatováním ano, či ne. Jako vše, skrývá mnoho aspektů, které jsou nutné k pochopení daných otázek. Nuže, pojďme na to.

Výzkum Merkuru: 2. Díl

V minulém dílu naší minisérie o výzkumu Merkuru jsme si představili dlouhou cestu, která vedla až k sondě, jež se usadila na jeho orbitě. Podívali jsme se na historii průzkumu této planety a na objevy sondy Mariner 10. Poukázali jsme na to, že dostat se k Merkuru je poměrně náročné a ještě mnohem náročnější je zakotvit na jeho oběžné dráze. Dnes se podíváme na působení a objevy sondy MESSENGER, jež v březnu oslaví dva roky od svého navedení na orbitu planety. Merkur se v našich očích pod drobnohledem nového souputníka hodně změnil. Přístrojové vybavení MESSENGERU nám odhalilo mnoho nečekaných skutečností. Pojďme se na ně blíže podívat.

Výzkum Merkuru: 1. Díl

Planeta Merkur je, jak známo, nejbližším planetárním tělesem u našeho Slunce. Blízkost Merkuru ke Slunci dělá z malé planety velice obtížně dosažitelný cíl. Doposud tak planetu zkoumaly jen dvě sondy. V sedmdesátých letech kolem planety třikrát proletěl Mariner 10 a aktuálně se na jeho oběžné dráze prohání sonda MESSENGER, která nám o planetě řekla mnoho nových informací a spoustu starých teorií vyvrátila. Historii výzkumu planety, Marineru 10 a složité cestě MESSENGERU na jeho oběžnou dráhu se budeme věnovat v prvním díle této minisérie o výzkumu Merkuru.

Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál

Falcon Heavy – vizualizace startu

Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.

Grasshopper: Sen o skutečně levné raketě

Zařízení Grasshopper před testem.

V roce 2002 založil Elon Musk soukromou společnost, která si kladla za cíl, že vyvine nosič, s nímž dokáže na orbitu dopravovat malé satelity a nosič, s jehož pomocí dopraví na oběžnou dráhu vlastní kosmickou loď a bude jí zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici. V roce 2002 to byl odvážný cíl a jistě se našlo mnoho skeptiků, kteří po právu zpochybňovali nějaký rychlý vývoj, či naději na úspěch. O deset let později bylo vše jinak. Tato společnost se jmenuje SpaceX a dokázala nám, že své závazky umí plnit a většinou přihodí ještě něco navíc.

Cesta sondy Dawn do minulosti sluneční soustavy

Sonda Dawn

Mezi oběžnou drahou Marsu a oběžnou drahou Jupiteru se nalézá velice zajímavý prostor. Obecně se mu říká Hlavní pás, celým jménem Hlavní pás asteroidů a planetek. Jeho název už sám osobě napovídá, co se v něm nachází. Kdysi se o něm myslelo, že je to zbytek po planetě, která kdysi obíhala mezi Marsem a Jupiterem a vlivem silného gravitačního působení Jupiteru a nárazu velkého tělesa se rozpadla do rozlehlého pásu trosek. Dnes už s větší jistotou víme, že tomu tak nebylo. Pás je zbytkem proto-planetárního disku, ze kterého kdysi vznikly současné planety.

SpaceX vyráží poprvé naostro

Start rakety Falcon9

Společnost SpaceX není třeba nějak zdlouhavě představovat. Je to jedna z firem, která se účastní programu COTS NASA, který umožňuje soukromým firmám soutěžit o možnost zásobování ISS. SpaceX je z firem, které zůstaly ve „finále“ asi nejdále. Jako první se jí povedlo vynést na orbitu kosmickou loď a úspěšné s ní přistát zpět na vodě. Jejich loď se jmenuje Dragon a svůj premiérový tříhodinový let absolvovala v prosinci roku 2010. Jako nosič posloužila nejsilnější raketa z dílny SpaceX Falcon9.