LM 400
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.
Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 26. října záměr přechodu programu Space Launch System z fáze návrhu a vývoje do provozního stavu počínaje misí Artemis 5. Součástí záměru je přesun vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt. NASA by poskytovala podpůrnou infrastrukturu a při svých pilotovaných misích Artemis by byla nájemcem služby vynesení Orionu a přidruženého nákladu na translunární dráhu. Vize běžného provozu zahrnuje další vládní i nevládní uživatele služeb rakety. V záměru je zmíněn například nepilotovaný průzkum vnějších planet. Nastíněný model předpokládá, že současný vládou vlastněný a vládou vedený systém se přesune k průmyslovému partnerovi, zatímco NASA si ponechá práva k duševnímu vlastnictví systému. Tento krok má snížit jednotkové náklady na stavbu a umožnit SLS být udržitelným a dostupným systémem.
Maketa modulu HALO kosmické stanice Gateway v měřítku 1:1 ukazuje jeho plánované vnitřní uspořádání. Gateway má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO využívat výhody rovnováhy mezi gravitačními poli Měsíce a Země. Tato oběžná dráha umožní nepřetržitý, nerušený výhled na Zemi, což umožní neustálou přímou komunikaci. Dynamika oběžné dráhy NRHO však dosud nebyla žádnou kosmickou misí testována. Demonstrace schopnosti vstoupit na tuto jedinečnou oběžnou dráhu a udržovat ji po dobu přibližně šesti měsíců bude úkolem CubeSatu CAPSTONE. Technologická mise CAPSTONE má být zahájena startem rakety Electron z kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula Severního ostrova Nového Zélandu. V minulém dílu jsme psali o možném odkladu mise z důvodu přísných vládních restrikcí na Novém Zélandu v souvislosti s pandemií COVID-19. K odkladu nyní došlo a novým termínem je nejdříve 19. březen 2022.
O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.
Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.
V rámci plánu na restart pilotovaného průzkumu Měsíce chce NASA otestovat vypočítanou stabilitu jeho vysoce eliptické polární oběžné dráhy, pojmenované NRHO. Sedmidenní oběžná dráha ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem má v záměru NASA na zajištění udržitelné lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu hrát významnou roli. V posledním čtvrtletí tohoto roku chce proto NASA na NRHO vyslat předchůdce stanice Gateway a dalších prvků programu Artemis, sondu CAPSTONE. Ta má být vůbec prvním umělým kosmickým tělesem, které bude na této dráze létat.
V den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu, vydala kanadská společnost MDA Ltd. tiskovou zprávu, podle níž jí Kanadská kosmická agentura udělila další kontrakt v rámci programu robotického manipulátoru Canadarm3. Po dokončené fázi A, tedy fázi definice externích rozhraní GERI (Gateway External Robotics Interfaces), nyní společnost obdržela kontrakt v hodnotě 35,3 milionů USD. Tento kontrakt je udělen na předběžný (fáze B) a podrobný (fáze C) návrh externích rozhraní GERI. Kontrakt na fázi výroby bude pravděpodobně přidělen přibližně za rok s cílem dodávky první sady standardizovaných připojovacích bodů pro moduly HALO a PPE.
V minulém dílu jsme napsali, že v důsledku loňského rozhodnutí o společném vynesení modulů PPE a HALO bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) disponovat třemi solárně elektrickými motory AEPS místo původně plánovaných dvou. Přidání třetího motoru se ukázalo být jedinou možností, jak splnit nové výkonnostní požadavky na solárně elektrický pohonný systém v souvislosti s téměř dvojnásobnou hmotností soulodí oproti samotnému modulu PPE. Dne 12. července oznámil výrobce modulu, Maxar Technologies, že PPE prošel prvním předběžným přezkumem PDR-1. Maxar současně zveřejnil ilustraci se zvoleným řešením. Nově přidaný motor bude umístěn mezi oba původní motory.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
