Vítám vás u prvního Kosmotýdeníku roku 2020 a bez dlouhých úvodů pojďme rovnou na věc. Pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které se staly v minulém týdnu, vás tentokrát vezme k obsáhlému tématu, kterým je snaha společnosti SpaceX uspět v armádním tendru Fáze 2, která sebou nese i úpravu aerodynamických krytů, nebo novou mobilní obslužnou věž. Prohlédneme si také, jak tráví volný čas na palubě stanice americká astronautka Christina Koch, anebo se podíváme na výjezd hotového centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I. Přeji vám pěkné čtení, hodně štěstí v novém roce a pěknou neděli.

SpaceX připravuje vertikální obslužnou věž

Rampa 39A na Floridě, kterou využívá společnost SpaceX pro vypouštění raket Falcon 9 a Falcon Heavy, stejně tak i pro plánované vypouštění pilotovaných lodí Crew Dragon, prochází razantní proměnou. Kromě již podrobně sledované výstavby nové rampy pro systém Super Heavy Starship, se SpaceX přihlásila do tendru na vynášení vojenských družic Fáze 2. V takovém kontraktu již však bude potřeba mít možnost integrovat družice na raketu ve vertikální poloze a krom toho bude zapotřebí také větší aerodynamický kryt. Rampa 39A tak projde ještě úpravou, při které bude obohacena o vertikální integrační věž, která bude schopná poskytnout kýžené možnosti pro vojenské náklady.

Funkčnost vertikální obslužní věže, bude podobná, jakou využívá společnost United Launch Alliance (ULA) na odpalovacích plošinách pro rakety Delta IV a Delta IV Heavy. Obslužná věž bude schopná zakrýt celý Falcon 9, či Falcon Heavy a poskytnout nejen dostatek místa pro integraci velkých vojenských družic, ale také zajistí úkryt rakety v případě blížící se bouře. Prostor v horní části rakety, který bude použit pro integraci nákladu, bude pak mít kontrolované a chráněné prostředí, ve kterém se bude pracovat s citlivým nákladem.

V současnosti SpaceX využívá horizontální konfigurace pro instalaci nákladu ve svém hangáru HIF u rampy 39A. Náklady, které SpaceX vynáší, s takovou konfigurací integrace počítají, nicméně některé obzvláště velké vojenské družice v hodnotách kolem miliardy dolarů, jsou naopak navrženy na integraci vertikální. Pokud chce SpaceX v tendru, kde jde o skutečně velké peníze, uspět, musí být schopná nabídnout i takovou službu.

Tendr na Fázi 2 vynášení vojenských družic byl vypsán v květnu 2019 a jeho podmínkou je výše zmíněná vertikální integrace. Vojáci hodlají v letošním roce vybrat dvě společnosti, které se postarají o vynášení citlivých vojenských družic v letech 2022 až 2026. Výběr bude tentokrát opravdu rozsáhlý. Zatímco před pár lety vynášela vojenské družice výhradně společnost ULA, nyní se do tendru krom SpaceX, přihlásila jednak samozřejmě ULA s raketou Vulcan, pro kterou hledá strategického partnera k jejímu využití, dále pak Northrop Grumman se svou raketou OmegA a samozřejmě i společnost Blue Origin s raketou New Glenn. Nutno podotknout, že Vulcan, OmegA a New Glenn jsou nosiče nevyzkoušené, které za sebou nemají ani jeden let a jsou teprve ve vývoji. Dvě společnosti, které tendr vyhrají, se pak dočkají třiceti misí, které budou připraveny na vyslání během pěti let, počínaje rokem 2022.

Provozní ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell navíc ještě upřesnila, že společnost nenavrhla do tendru nosič Super Heavy Starship. „Jedná se o Falcon 9 a Falcon Heavy, nikoli Starship,“ řekla Shotwell minulý měsíc. „Snažíme se vyhovět všem požadavkům. Jediné, co potřebujeme upravit, je zvětšený aerodynamický kryt na Falcon Heavy a budeme navíc stavět vertikální integrační věž. V zásadě však již máme rakety, které armáda potřebuje. Samozřejmě, ve Fázi 2 jsou ještě některé další požadavky na novinky a změny, ale s Falcon 9 a Falconem Heavy to zvládneme.“

Pokud se ptáte, jak bude mobilní vertikální plošina vypadat, pak SpaceX ještě nezveřejnila vizualizace. Ty zatím mohli vidět jen účastníci tendru a autoři serveru SpaceFlight Now. Dle jejich vyjádření, je věž ještě vyšší, než stávající statická konstrukce a stejně jako ona má nést černobílé opláštění. Zatím také není jisté, kdy proběhne samotná stavba této obslužné věže, ale už je víceméně jisté, že se bude stavět za plného provozu rampy, kterou SpaceX potřebuje jak pro vynášení nákladů, tak i pro pilotované lety.

Mobilní věž by měla být umístěna na severní straně současné obslužné věže, vlastně naproti v současnosti budované rampě pro Starship na jihovýchodní straně plošiny. Současná příprava raket však bude pokračovat v horizontálním hangáru HIF, který už je v současnosti u rampy. Po dokončení montáže, bude raketa převezena k obslužné věži a v případě, že bude třeba namontovat náklad vertikálně, přiblíží se k raketě nová mobilní věž. Ta bude schopná raketu hermeticky uzavřít od okolí.

„Raketa musí být schopná vydržet na rampě během hurikánu kategorie 5, naprosto uzavřena od okolního prostředí,“ řekla Shotwell. „Mobilní věž bude vybavena velkými svorkami, které jí udrží na místě i v případě silného hurikánu.“

Shotwell dále mluvila o tom, že stejnou mobilní věž by společnost mohla postavit i na Vandenbergu, kde má SpaceX druhou rampu, ze které je možné posílat náklad na polární dráhy, což je lokace armádními družicemi taktéž preferovaná.

Druhá podstatná změna, kterou musí Falcony projít pro úspěšné schválení kontraktu Fáze 2 je větší aerodynamický kryt. Současný aerodynamický kryt Falconu 9 i Falconu Heavy má v průměru přibližně 5,2 metru a na výšku měří 13,1 metru. Nicméně největší v současnosti provozované družice americké armády, které jsou vybaveny teleskopy pro pozorování Země, se pod současný kryt nevejdou. Takové družice jsou v současnosti vynášeny raketou Delta IV Heavy společnosti ULA. Úředník, který je obeznámen s celým kontraktem, prozradil serveru SpaceFlight Now, že SpaceX nabídla kryt o průměru 5,4 metru a výšce 18,6 metru.

SpaceX zase oficiálně řekla, že v současnosti zvažuje dvě cesty, jak si větší kryt zajistit. Jednou z možností je, že si SpaceX kryt koupí od švýcarské společnosti RUAG Space, která v současnosti vyrábí kryty o průměru 5,4 metru pro společnost ULA (Atlas 5 a Vulcan) a společnost Arianespace (Ariane 5 a Ariane 6).

Nicméně ULA a Arieanespace jsou přímí konkurenti SpaceX a nepotvrzené zprávy mluví o tom, že ULA se zasadila o zablokování prodeje levnějšího krytu o průměru 5,4 metru pro SpaceX, který se měl vyrábět v továrně RUAG v Decaturu v Alabamě, kde se v současnosti vyrábí kryty pro Atlasy a rakety Vulcan. Další výrobní linka je pak přímo ve Švýcarsku, kde se vyrábí starší a dražší model krytu pro rakety Ariane 5 a Ariane 6. Dostupnost tohoto staršího modelu však zůstává nejistá.

Pokud se nepodaří získat větší aerodynamický kryt od společnosti RUAG, zvažuje prý interně SpaceX vlastní výrobní linku. Takový plán je však v současnosti pouze ve fázi úvah.

Ještě pár slov k samotnému kontraktu. Fáze 2 je posledním kolem dlouhodobého programu, který vede letectvo a jedním z jeho hlavních cílů bylo osvobodit americké rakety od nutnosti používat ruské motory. Dalším cílem bylo také zavést konkurenční prostředí a odstranit tak praxi, kdy k vynášení vojenských nákladů byla vybírána jen jedna společnost, což samozřejmě vedlo k vytváření nesoutěžních cen, za které byla tato služba provozována.

Letectvo navíc v roce 2016 zadalo několik kontraktů, které měly podpořit vývoj vlastních amerických raketových motorů. Kontrakt získaly SpaceX, ULA a Orbital ATK (dnes Northrop Grumman). V roce 2018 pak letectvo udělilo další kontrakty v maximální výši 2,2 miliardy dolarů společnostem ULA, Northrop Grumman a Blue Origin na vývoj a stavbu prototypů jejich nových raket.

Kvůli tomuto výběru podala SpaceX v minulém roce žalobu na výběr tří zmíněných společností a vyjmutí SpaceX. Společnost argumentovala tím, že výběr tak vlastně přinutil SpaceX financovat si přípravu Fáze 2 z vlastních zdrojů, zatímco zmíněné společnosti dostaly tendr. Jedná se zřejmě právě krom jiného o financování vertikální obslužné věže.

Letectvo zase argumentuje, že Fáze 2 je otevřená všem společnostem a předchozí tendry nejsou podmínkou úspěchu ve výběru.

„Nedokážu předvídat, jak to se SpaceX v rámci Fáze 2 nakonec dopadne,“ řekla Shotwell. „Myslím, že jsme v dobré pozici. Splnili jsme všechny jejich požadavky. Myslíme si, že podáme konkurenceschopnou nabídku. Navíc, už nyní létáme s raketami, které nabízíme do tendru, a jsou tedy již vyzkoušené. ULA má samozřejmě jistou výhodu v tom, že s vojenskými družicemi pracovala a má velké zkušenosti, ačkoli nabízejí nevyzkoušenou raketu.“

Shotwell pak ještě dodala, že pokud SpaceX tendr nevyhraje, nebude to znamenat velké finanční ztráty pro společnost a SpaceX bude dle jejích slov schopna fungovat bez obtíží dál. Samozřejmě, jde o velké peníze a jejich absence by jistě tuto společnost velmi mrzela, nicméně má velké obchodní zázemí a dostatek zakázek k dalšímu fungování. Alespoň zatím.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu společnost SpaceX úspěšně provedla statický zážeh rakety Falcon 9, která je určená pro misi, při které bude vynesena další várka družic Starlink (v1-2). Vyneseno by mělo být opět zřejmě 60 družic Starlink, přičemž každá jedna váží cca 260 kilogramů. Náklad tedy celkově může vážit 15 600 kilogramů. K vynesení bude sloužit již třikrát použitý první stupeň s číslem B1049 (letěl již na mise Iridium-8, Telstar 18V a Starlink-1). Zároveň by opět měly být použity již jednou použité aerodynamické kryty. K přistání prvního stupně by mělo dojít na přistávací plošině. Start je aktuálně plánován na 7. ledna v 03:19 SEČ. Start pro vás budeme komentovat Živě a česky. Zajímavostí je, že pravděpodobně při této misi poletí jedna družice s pokusným nátěrem, který má eliminovat odrazy, které ruší astronomy.

Jak si užíváte víkend? A přemýšlíte nad tím, jak si užívá tyto volné dny americká astronautka Christina Koch? Nyní již jistě ano, právě tato astronautka se podělila o pěknou a netradiční fotku na svém twitteru, kde říká, že během volných chvil nejraději tráví čas čtením, fotografováním a jak dokládá přiložený snímek, také sledováním amerického fotbalu. Pro mnoho z vás tak trávení vašeho víkendového času nemusí být o moc rozdílné oproti tomu, jak ho tráví posádka ISS. Až na ten stav beztíže, pravda.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani přelom roku nezastavil naši tvorbu a dočkali jste se tak každý den minimálně dvou článků o kosmonautice. V této rubrice Kosmotýdeníku si již tradičně všechny články shrneme. Začali jsme exkluzivním videem, které vám ukázalo, jak to aktuálně vypadá na Boca Chica, kde SpaceX staví prototyp lodi Starship. Shrnuli jsme si také, jaký byl rok 2019 z pohledu kosmonautiky. Hned poté jsme se podívali také na to, jaký byl kosmonautický rok 2019 z pohledu Evropské kosmické agentury. Ani Silvestr nezastavil vydávání dalšího dílu seriálového opusu jménem Svět nad planetou. Na závěr roku jsme trochu uvolnili atmosféru a připravili jsme pro vás pár kosmonautických srandiček. Při přelomu roku jsme pro vás připravili přehled toho, na co se těšit v roce 2020. A aby těch přehledových článků nebylo málo, podívali jsme se také, jaký byl rok 2019 z pohledu portálu Kosmonautix.cz. Nezapomněli jsme ani na prosincový díl video seriálu Vesmírné výzvy. Po přehledech jsme najeli zpět na plný provoz a přinesli další díl seriálu, který mapuje přípravu, výrobu a plánování misí Artemis I a Artemis II. Když končí nějaká raketa, je to vždy ideální čas, podívat se, co má stroj za sebou. Nevynechali jsme proto ani konec rakety Rokot. Zamířili jsme na Floridu, kde probíhají rozsáhlé stavební práce na výrobních závodech a rampách společností SpaceX a Blue Origin. Z výroby již také brzy zamíří na Floridu americký rover pro výzkum Mars – Mars Rover 2020. Na závěr týdne jsme se podívali na další malý raketový nosič, který nese jméno Skyrora XL.

Snímek týdne:

Snímkem týdne bude tentokrát záběr dokončeného centrálního stupně SLS pro misi Artemis I. Centrální stupeň se stěhuje z nízké haly 103 do vysoké haly 110. Blíží se chvíle, kdy bude organizací NASA převzat oficiálně od společnosti Boeing, která zajistila jeho výrobu.

Video týdne:

Příprava mise Artemis I, projekty pro výběr firem, které budou zásobovat stanici u Měsíce, příprava roverů pro Měsíc, nové skafandry a jejich testování, lety Starlineru a Crew Dragonu, to je výčet některých důležitých úkolů, které bude letos mít NASA v plánu. Pěkné video, ukazující nejočekávanější události letoška, určitě stojí za vidění.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://mobile.twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ENZP9FMUcAAgXQ2?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ENZxwKMW4AA2CSP?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ENZxzXhW4AA4WgV?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/ENc9yPpXsAAgE15?format=jpg&name=medium
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…db1ef3b1dcb394fcc4a043cf4066df2e&oe=5E6AC92A
https://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2019/05/LC41_3393.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/07/D-_lKTkX4AA9JnK.jpeg