Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.
Zjistit, zda na Marsu někdy byl život (nebo dokonce zda je tam dodnes), je hlavním cílem programu ExoMars. Výzkumy z uplynulých desítek let nám ukázaly, že Mars má suchý a pustý povrch. Ale také jsme zjistili, že před miliardami let připomínal Zemi – tekla tu voda, která napájela řeky a jezera, možná i moře. Pokud tu v téhle době existoval život, tak jsou podle vědců největší šance na jeho nalezení pod povrchem – v dávných oblastech planety, které kdysi dávno ovlivňovala voda.
Rover Rosalind Franklin proto dosedne do oblasti, která podle vědců mohla být kdysi dávno oceánem – blízko hranice, kde se kanály z jižních vrchovin potkávají s rovinatými severními nížinami. Po vlhké fázi marsovské historie zalila láva ze sopečných výbuchů velké plochy Marsu, přičemž některé části odolávají erozi dodnes.To znamená, že materiály pod přistávací oblastí byly odkryty teprve nedávno – do té doby byly chráněny před kosmickým zářením. Nyní jsou však lépe dostupné pro analytické přístroje vozítka.
Již zmíněný systém PanCam tvoří stereo kamery s vysokým rozlišením, které vědcům nabídnou podrobné pohledy na geologicky zajímavé útvary – ať už ve viditelné, nebo blízké infračervené části spektra. Společně s měřením ze spektrometrů se tak můžeme dozvědět, čím jsou dané minerály tvořeny a zda je v minulosti ovlivňovala voda. Ve vybraných lokalitách pak přijde ke slovu vrtačka schopná proniknout do hloubky dvou metrů, odebrat zde vzorky a dopravit je do laboratoře v těles vozítka, kde proběhne analýza se zaměřením na stopy života.
Na spodní části vrtačky se nachází kamera, která poskytne detailní pohled na povrch, do kterého se má zakousnout hrot vrtačky. Když nebude probíhat vrtání, má kamera snímat oblast těsně před vozítkem. Tato detailní snímkovací kamera Clupi nedávno prošla závěrečnou kalibrací ve středisku ESTEC, než byla odeslána do Stevenage pro integraci s vrtnou jednotkou.
Kromě kamer, spektrometrů, vrtáku a analytické laboratoře disponuje rover také podpovrchovým radarem a detektorem neutronů. „Naše vozítko skutečně nabírá konečnou podobu,“ říká Jorge Vago, vědec z ESA, který se podílí na programu vozítka pro misi ExoMars a dodal: „Disponujeme neuvěřitelně schopným vědeckým vybavením pro průzkum povrchu a podpovrchových vrstev Marsu při našem pátrání po stopách života.“
Nyní, když jsou vědecké přístroje na svém místě, pobývá vozítko ve vyhrazené čisté místnosti. Jakmile budou hotové závěrečné zkoušky, bude vozítko převezeno z Velké Británie do francouzského Toulouse. Tady na něj budou čekat environmentální zkoušky, které potvrdí, že je připraveno na cestu k Marsu. Po jejich dokončení se rover přesune do Cannes k finální integraci s přistávací plošinou Kozáček, sestupovým a přeletovým modulem. Ke startu na ruské raketě Proton-M by mělo dojít za necelý rok. Okno bude otevřené od 26. července do 13. srpna 2020 – přílet k Marsu by měl přijít v březnu 2021.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/PanCam_mast_fitted_to_ExoMars_rover.jpg
https://www.esa.int/…/PanCam_mast_fitted_to_ExoMars_rover.jpg
https://www.esa.int/…/19666183-1-eng-GB/Close-up_imager_up_close.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a020000/a020200/a020231/MOMAposterFull.jpg
Průběžně sleduji montáž v Americe, jejich stroj je proti Evropě skutečný obr.
1. To je mimo téma
2. To je pravděpodobně známí fakt.
3. O komentáře tohoto typu myslím nikdo nestojí.
Pokud máte nutkání někoho poučovat, chtělo by to nejdříve zvládnout látku základní školy o psaní i/y.
Uvedení kontextu mi připadá vcelku zajímavé.
Za chybu se omlouvám, když jsem si všiml bylo už pozdě. Menší velikost je vzhledem k tomu, že se jedná o první vetší misi na povrchu pochopitelná. Pan Alois však i přesto musí prohlašovat, že jeho oblíbený národ je lepší.
To jako že Angličané jsou lepší než Francouzi? Nebo jaký „Národ“ máte na mysli?
Pokud máte pocit, že větší je lepší, řadíte se na úroveň pana Aloise. Z pohledu nezaujatého pozorovatele, Američané přistáli na Marsu už mnohokrát, jenže praktický výsledek nula. Skutek utek. Těším, se až někdo odhrábne aspoň pár desítek centimetrů svrchní marsoviny. Aspoň ty dva metry pod povrch…
Hlavně ať odladí ty padaky, aby ty všechny pristroje na vozitku mohly byt použity.
Byrokratický moloch ladí padáky, autoritativní moloch testuje přistávací platformu. A všichni dohromady doufají v dvouletý odklad, který mírně sníží nebezpečí ostudného konce.
A do toho Elon svařuje v poušti z nerezové oceli na hrnce mastodonta. Skvělá doba, baví mě to. 🙂
Evropa vyslala do atmosféry Marsu padáky již dvakrát a pokaždé fungovaly bez vady.
„Evropa“ neposlala nikdy nic. Nikam. Na Mars poslali něco konkrétní lidé. Jsou to dnes ti stejní lidé, nebo aspoň jejich žáci, učni? Nebo už jsou učitelé v důchodu a zkoumáme znovu už objevené.
V tom přípdě neposlali na Měsíc astronauty spojené státy, ale konkrétní lidé. Gagarin byl taky soukromník. Je potřeba si zvyknout na fakt, že to co platí a organizuje Evropa je evropské.