sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Raketová skládačka

Raketa Angara

Když se řekne Angara, zeměpisci si jistě vzpomenou na ruskou řeku v Irkutské oblasti, která odtéká z jezera Bajkal. Nebude to ale zase tak dlouho trvat a tohle jméno budeme slýchat v jiných souvislostech. Právě název Angara totiž ponese nová rodina ruských nosných raket. Tyto stroje se mají v příštích letech stát hlavními nosiči ruských projektů a na zasloužený odpočinek odsunou některé dnes používané rakety. Není se co divit. Angary totiž budou existovat v mnoha různých verzích, které dokáží obsloužit všechny typy nákladů. Od těch lehkých až po těžké.

Přiznejme si to na rovinu. Rusko na tom v současné době není, co do raketové techniky, zrovna nejlépe. Ano, má své osvědčené Sojuzy, které díky modernizacím zvládají stále fungovat. Ale jinak? Pokud Rusové v současné době potřebují vynést lehký náklad, použijí k tomu většinou rakety Rokot (ekvivalentní Kosmos 3-M použili naposledy před 3 lety). Ale tahle raketa je v podstatě zastaralá.

Nejsilnější ruská raketa současnosti - Proton
Nejsilnější ruská raketa současnosti – Proton
Zdroj: upload.wikimedia.org

O něco těžší náklady vynáší Zenit, ale to je zase ukrajinská technologie a tak by se Rusové rádi tohoto břemene zbavili. A konečně na nejtěžší náklady tu mají Proton – nejsilnější raketu, kterou mají v současné době k dispozici. Proton je sice ruský, pokud nezlobí jeho horní stupeň, tak i spolehlivý, nicméně jeho jedovaté palivo (nesymetrický dimetylhydrazin) je trnem v oku ekologů. Pokud navíc uvážíme, že tyto stroje startují z Bajkonuru, ležícího v Kazachstánu, vyjde nám nezáviděníhodná situace ruské strany.

Jenže jak praví známá česká písnička – Každá trampota má svou mez. A přísloví nám říká, že po každé noci přijde ráno. Ale dost už filosofování – zkrátka a dobře Rusové se chystají zavedené pořádky změnit a posloužit by jim k tomu měla nová rodina raket Angara. Záměrně nepíšu jen o jedné raketě, ale o celé rodině nosičů. Bude se totiž jednat o několik různých typů, které (a to je důležité) budou mít prakticky shodný základ a konstrukci. Díky tomu bude možné výrazným způsobem zautomatizovat výrobu. Co to znamená? Jejich výroba bude rychlejší a také levnější.

Angary budou schopné splnit přání různých zákazníků a svou nosností pokryjí celé spektrum vynášených nákladů. Sestavování bude přitom snadné – bude stačit jen měnit počet urychlovacích bloků (jejichž konstrukce bude velmi podobná středovému stupni). Stejné to bude i s horními stupni. Bude to taková velká skládačka, která z různých prefabrikovaných dílů umožní vždy složit raketu s optimální nosností. Zkrátka stroj šitý přesně na míru konkrétní misi.

Když jsme se tu na začátku článku bavili o současných nosičích, tak všechny jmenované by mohly nahradit Angary. Nevěříte? Lehkotonážní Rokoty nahradí verze Angara 1.1 a Angara 1.2 s nosností 2, resp. 3,7 tuny na nízkou oběžnou dráhu Země tzv. LEO – cca. 300 km nad povrch. Zenity strčí do kapsy Angara A3 (14,6 tuny na LEO) a konečně Protony zastane Angara A5 (24,5 tuny na LEO), která má kromě jiného vynášet nové ruské lodi z programu PPTS.

Jistě jste si všimli čísel u jednotlivých verzí – jedničky nemají žádné pomocné urychlovací bloky – jen centrální stupeň, trojka je má dva (+1 centrální stupeň), pětka 4 (opět +1 centrální stupeň). Ale u toho neskončíme. Konstrukce umožňuje připnout k základnímu bloku i šest urychlovacích stupňů. Tato verze se označuje logicky jako Angara A7 a díky nosnosti 36 tun na LEO nemá v současné době v ruské flotile konkurenci. Přidejte si k tomu, že každá raketa může využívat různé horní stupně, takže se celkově dostaneme k nějakým 8 typům raket!

Schematické zobrazení (zleva) Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7
Schematické zobrazení (zleva) Angara 1.2, Angara A3, Angara A5, Angara A7
Zdroj: http://img1.imagilive.com

Jak jsem již psal o několik odstavců výše u  Angar se počítá s rychlou výrobou a montáží. Ta by měla být výrazně automatizovaná. Ostatně nejlépe to asi popíše video, které ukazuje postupné skládání nosiče Angara A5. Raketa Angara bude startovat z nově budovaného kosmodromu Vostočnyj, ale jejich rampa vzniká i na již existujícím kosmodromu Pleseck.

Startovní rampa pro rakety Angara na kosmodromu Pleseck (foceno v dubnu 2012)
Startovní rampa pro rakety Angara na kosmodromu Pleseck (foceno v dubnu 2012)
Zdroj: http://s52.radikal.ru

Právě odsud by měla Angara poprvé startovat. A není to vůbec daleko. Zatím se nemluví o žádných odkladech, takže bychom se mohli prvního letu mohli dočkat ve druhé čtvrtině roku 2013. To by se mělo jednat o verzi Angara 1.2. Ale pokud všechno půjde dobře, tak na konci roku bychom mohli být svědky i startu rakety Angara A5. Ta je sice podle všeho již ze 60% hotová, přesto není jisté, zda se vše podaří dokončit ještě do konce příštího roku.

V raketách Angara Rusové získají pomocníka, který jim vyřeší mnoho současných problémů – jedná se o novou technologii, která ale vychází z osvědčených zkušeností, navíc se bude jednat o čistě ruské stroje, které k tomu všemu navíc ještě ani nebudou příliš zatěžovat životní prostředí. Jejich palivem totiž bude speciální petrolej a kapalný kyslík – stejnou směs ostatně používají rakety Sojuz. Díky modularitě skládání bude výroba rychlá a levná. Rakety Angara prozatím vypadají po všech stránkách slibně. Těšme se tedy na to, jak se podaří jejich převedení do praxe. Určitě se jim na stránkách tohoto blogu nevěnujeme naposledy.

Zdroj informací:
http://forum.kosmonautix.cz
http://www.kosmo.cz
http://en.wikipedia.org

Zdroje fotek:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/14/Proton_Zvezda_crop.jpg/703px-Proton_Zvezda_crop.jpg
http://www.mk.ru/upload/article_images/24/64/64/495_5546.jpg
http://img1.imagilive.com/1109/AngaraSch.jpg
http://s52.radikal.ru/i137/1206/d1/bedfcd158a52.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.