Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.
„Lucy nabízí mimořádnou příležitost,“ říká Dr. Harold F. Levison ředitel programu, hlavní vědecký pracovník v Southwest Institute v coloradském Boulderu a nejvyšší představitel mise Lucy, který dodává: „Trojské asteroidy jsou pozůstatky materiálu, ze kterého vznikly vnější planety. Jsou to skutečné fosilie z doby formování planet. Lucy bude, stejně jako kostra předka člověka, po které je pojmenovaná, revolučním prvkem chápání našeho původu.“ Samotná mise je sportovní terminologií v poločase předstartovních příprav. Před zhruba 1200 dny byla vybrána jako jeden z pěti projektů v rámci programu Discovery, aby dostala finance na vypracování detailnějšího návrhu. Ode dne, kdy byla schválena pro start jako 13. mise programu Discovery pak uběhlo skoro 750 dní.
Od té doby pracují specialisté zapojení do projektu na finalizaci definování požadavků mise předběžném návrhu. Před 80 dny NASA dala zelenou k finalizování designu a k zahájení stavby. Teď začíná ta skutečně zajímavá část. Během méně než 300 dní bude na návrh čekat kritické posouzení návrhu CDR, která definitivně zakončí návrhovou část v rámci příprav na stavbu. Samotná konstrukce vznikne za méně než 400 dní a za 600 dní pak budou hotové i všechny přístroje a díly, které jsou nezbytné ke kompletnímu sestavení sondy. Po důkladném testování firmou Lockheed Martin, zhruba za 900 dní, bude dokončená sonda odeslána na Kennedyho středisko k zahájení předstartovních příprav.
Samotným startem však začne část nejdelšího čekání – od dneška za více než šest let, tedy skoro 2300 dní má Lucy dosáhnout prvního cíle – čeká ji průlet kolem asteroidu Donaldjohanson v hlavním pásu asteroidů. Za zmínku stojí, že tato planetka dostala své jméno po spoluobjeviteli kostry Lucy. Za nějakých 3000 dní ode dneška se sonda dostane k prvnímu Trojskému asteroidu, kterým bude Eurybates. Krátce poté navštíví další tři planetky – měly by to být Polymele, Leucus a Orus. Pak sonda vlivem orbitální mechaniky opustí okolí Jupiteru a v roce 2033, tedy zhruba 5000 dní ode dneška by měla navštívit závěrečnou dvojici Patroclus a Menoetius. Bude jistě velmi zajímavé sledovat, zda se avizované termíny příprav a startu podaří splnit.
Zdroje informací:
http://lucy.swri.edu/
Zdroje obrázků:
http://lucy.swri.edu/img/1000days.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lucy-crop.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ta010359_lucy3-b-orbit-crop.png
http://sajri.astronomy.cz/tmp/lucy-orbit.jpg
2033, ty časové úseky jsou pro člověka neuvěřitelné,….a ve vesmíru to vlastně není pomalu ani mžik. 🙂 uchvatné…. 🙂
Čumíte moc na scifi mžiku
Příště prosím o vhodnější výraz – třeba koukáte. Děkuji za pochopení.
A zkusil jste si to třeba představit? Takový Jupiter za tu (2019-2033) dobu udělá pouze dva oběhy kolem Slunce. A hned další v řadě, Saturn, neudělá ani půl oběhu.
Jasně, je to spíš takové nijaké filosofování, ale on to z pohledu i naší dynamické Sluneční soustavy je pouhý mžik.
k tomu je názorná animace
Tahle animace je skvělá (mimo jiné) v jedné věci – dost lidí je toho přesvědčení, že Jupiterovo trojané spořádaně létají na stejné dráze, po jaké ubíhá Jupiter samotný. Faktem ale je, že mají různé inklinace i excentricity, jen mají „zamknutou“ velkou poloosou.
Jenom detail, Lucy není kostra člověka, ale australopitheca;-)
Jasně, dopíšu tam raději slovo předka. 😉
Ta vizualizace je nesmysl. Tělesa “ chycená “ v bodech L se musí pohybovat po kuželosečkách, jejichž jedno ohnisko je právě onen bod L. Na své dráze se určitě nemohou dostat do poloviny vzdálenosti mezi bodem L a Jupiterem, totéž platí i na druhou stranu – jak prezentuje “ vizualizace“. Určitě netvoří “ hrozen “ ale minimální vzdálenosti mezi nimi budou v desítkách či stovkách tisíc km.
To mluvíte o té sondě nebo těch šutrech?
Jaky mate nazor na to ze byl jeste nekdo pred Gagarinem
asi bol, len sa nevratil, ak myslis to? pamatam si jeden dokument kde niekto tusim na uzemi severnej ameriky zachytil radiovy hovor ako zensky hlas hovoril ze na palube vidi ohen (v tom obdobi pred gagarinom ak si spravne pamatam), hold Rusi nerobili verejne pokusy v kozmonautike. skoda, ze si nepamatam nazov toho dokumentu, nasiel by som to na youtube.
Nebylo to v casopise tejemstvi vesmiru special
ja som to videl pred par rokmi na niektorej doku stanici (discovery, natgeo, spektrum) ale nepamatam si viac, skusim pogooglit.
V časopise Tajemství vesmíru měl na tohle téma článek Tomáš Přibyl a předložil v něm hromadu faktů, že před Gagarinem do kosmu celkem určitě nikdo neletěl. Například lodě Vostok se tehdy vyráběly ve tříkusových sériích a dvě kabiny letěly před Gagarinem v březnu 1961 v bezpilotním režimu, takže i kdyby Rusové chtěli někoho vystřelit tajně, neměli by v čem. Navíc každý sovětský orbitální let monitorovaly americké radary po celém světě, takže o tajném startu také nemůže být řeč.
to jsou všechno jen takové výdělečné publikace/filmy pro pro milovníky záhad, v sovětském kosmickém programu uhořelo několik psů a při dlouhodobém testu ve zkušební přetlakové kabině na zemi jeden kandidát letu pan Valentin Bondarenko, ten je velmi často záhadology, tajnosnuby a spikloidmi považován za prvního rusa v kosmu …
Ono je jednodušší pochybovačům dokázat, že něco bylo (Apollo na Měsíci), než že něco nebylo. Jak chcete dokázat neexistenci nějakého nepodařeného letu člověka do vesmíru ještě před Gagarinem? To vlastně ani nejde.
Ja to beriem tak, ze Tomas sa pyta na to, co som zachytil aj ja v mediach – o neuspesnych ruskych pilotovanych letoch do vesmiru. otazka nebola stylom ci sme ozaj pristali na mesiaci, takze nechodme do tejto roviny…
Viděl jsem na výše zmiňovaných kanálech i dokumenty například o tom, jak nás navštěvovali mimozemšťani v době, kdy ještě nestály ani megality. Däniken by měl radost, ale já trpěl 🙂 Takže asi tak. Jen trnu, když vidím nějaký dokument o tématu, o kterém nemám tucha, kolik z toho jsou objektivní fakta a kolik úlitba sledovanosti.
Upřímně a na rovinu – nic takového podle všech dostupných důvěryhodných zdrojů nepřichází v úvahu.
1. na akom nosici bude tato sonda startovat?
2. su tieto sondy uz standardizovane? t.j. treba preskumat asteroid, vyrobime dalsiu kopiu uz znamej sondy (pripd uz mame prevyrobenych zopar kusov) alebo sa na kazdy projekt konstruuje nova sonda? neviem, ci to uz niekoho napadlo, ale keby boli sondy standardizovane, max sa upravi vybava vedeckych pristrojov podla zadania, bolo by to lacnejsie a preskumali by sme toho viac, spolu s cenami startov od spacex, alebo nie?
dik
Nosič teprve bude vybrán.
Nejsou a příliš by se toho neušetřilo. U sond jsou nejdražší přístroje a ty se postupně vyvíjí a zlepšují, takže se musí pořád vyvíjet nové.
Tak standardizací a nějakou polosériovou výrobou by se jistě ušetřilo dost. Problém je že podobných misí je málo, dělí velké časové úseky a často je organizují úplně jiní lidé a jsou financované z jiných zdrojů.
Ale třeba se to se zlevněním startů a rozvojem malých satelitů změní. U cubesatů už to pomalu začíná fungovat.
Tak zrovna vědecké přístroje sondy Lucy jsou dobrým příkladem využití již ozkoušených technologií:
Její dvě kamery budou L’Ralph a L’LORRI založené na skvělých kamerách sondy New Horizons.
Termální spektrometr L’TES zase vychází z podobných přístrojů na Mars Global Surveyoru a sondě OSIRIS-REx.
Jo, to je pravda, vycházejí z nich, ale úplné kopie to nejsou.
Na Lucy se moc těším. Bude to taková další (i když menší) Grand Tour. A navíc tempo přípravy mise je také velmi dobré.
Tak jsem se dočetl, že Lucy je pojmenovaná podle kostry Lucy. A já celou dobu myslel, že je to skrz Třetí vesmírnou odyseu. Na druhou stranu dokažte, že není…
Důkaz, že tomu tak není lze nalézt velice jednoduše. Stačí zadat do googlu „lucy probe naming“ a hned první výsledek odkazuje na stránky nejpovolanější.
https://www.nasa.gov/content/goddard/lucy-the-first-mission-to-jupiter-s-trojans
Ono je to ešte zaujímavejšie, napr. pohľad z výšky nad „severným pólom” slnka : Lissajous orbit
V skutočnosti trójania pendlujú sem a tam medzi ,libračnými bodmi L1 a L2 a prelietavajú okolo L3
https://en.wikipedia.org/wiki/Lissajous_orbit
pb 🙂
A ešte zaujímavejšie pohľad sponad severného pólu slnka so synchronizavanou rotácio s obehom Jupitera okol slnka : Tzv. Horse Shoe : Podkova :
https://en.wikipedia.org/wiki/Horseshoe_orbit
Bolo by vhodné o ton napísať samostatný článok, určite by mnohých prekvapil až zarazil !
pb 🙂
V strede slnko : biely objekt
Modrý mierne kmitajúci objekt vľavo dole je Jupiter , fialová je dráha nejakého trojana.
L3 je na protiľahlej strane Jupitera (hore)
Pri prelete okolo L3 trojan sa pohybuje vo smere hodinovej ručičky, pri návrate v protismere. Navyše pri L3 sa presunie z pod ekliptiky nad ekliptiku.
pb 🙂