Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo přípravu na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Japonský Epsilon vynesl sedm družic
Osmnáctého ledna, v 1:50 středoevropského času, odstartovala z japonského kosmodromu Kagošima malá raketa Epsilon, na jejíž palubě bylo sedm malých družic. Pro raketu to byl čtvrtý start od jejího premiérového letu v roce 2013. Sedm družic na palubě byl také zatím nejpočetnější náklad, který do kosmického prostoru vynesla. Mezi družicemi byla i česká stopa a pro čtvrtý stupeň rakety tento start také znamenal náročnější práci při vypouštění početného nákladu.
Japonská raketa Epsilon je malý a do budoucna velmi levný nosič, který umožňuje ekonomické vynášení nákladů pro menší zákazníky. Jedná se o čtyřstupňovou raketu, kde první tři stupně jsou na tuhé pohonné látky, a čtvrtý (Post Boost Stage) je určen pro přesné navedení nákladu na danou oběžnou dráhu. Popřípadě pro uvedení jednotlivých družic na více pozic. Čtvrtý stupeň pracuje s hydrazinem, který využívají palubní motorky. Novinkou aktuálního letu byl vylepšený vypouštěcí adaptér, který oproti předešlým startům umožňoval vypuštění více kusů nákladu. Mimo jiné byl rozšířen o rozvody napájení pro jednotlivé družice, datové rozvody a oddělovací prstence určené k separaci nákladu. Všechny družice byly umístěné na oběžnou dráhu ve výšce přibližně 500 kilometrů, ale přesto byla každá vypuštěna na mírně odlišnou pozici, aby nedošlo ke srážce. K drobným úpravám výsledných drah posloužil právě čtvrtý stupeň.
Největším vynášeným nákladem byla demonstrační družice RAPIS-1 Rapid Innovative Payload demonstratIon Satellite 1 od společnosti Axelspace. Zmíněná společnost se však postarala zejména o samotnou stavbu a je zodpovědná za funkčnost družice jako celku. Jinak je družice prvním exemplářem v rámci programu japonské kosmické agentury JAXA určeného k experimentálnímu vývoji inovativních technologií pro budoucí družice. Jedná se tedy o technologický demonstrátor, jehož jednotlivé komponenty a přístroje dodaly různé japonské ústavy, univerzity a soukromé společnosti.
Družice jako nejtěžší náklad tohoto startu váží 200 kilogramů. Jednou z hlavních technologií, kterou testuje, je pokročilý solární panel nanesený na tenké membráně. Dále pak takzvané „zelené“ palivo pro netoxické pohonné systémy družic, nebo pokročilý vysokorychlostní komunikační systém využívající pásma X. Zajímavý je také nízkorozpočtový a miniaturizovaný komunikační přístroj pro navázání komunikace s navigačními družicemi na oběžné dráze. RAPIS-1 byl vypuštěn jako první ze sedmi kusů nákladu. Jeho mise je předpokládána v délce dva roky. Po jeho vypuštění se zažehly hydrazinové motory a další náklady byly umístěné na mírně odlišnou dráhu.
Další vypuštěnou družicí byla mírně bizarní 68 kilogramů vážící ALE 1, společnosti Astro Live Experiences. Cílem společnosti i jejich první družice je pro nás Evropany poněkud podivná snaha vytvářet umělé meteorické roje, které by měly být vidět pouhým okem. ALE 1 bude při závěru svého putování po oběžné dráze vypouštět drobné projektily (zhruba o průměru 1 cm), které se při průchodu atmosférou rozzáří a vytvoří malý meteorický roj. Družice svůj náklad vypustí až počátkem roku 2020, kdy bude dostatečně nízko, aby všechny projektily vstoupily bezpečně do atmosféry a nestaly se kosmickým odpadem. Hlavní cíle jsou dva. Jedním je možný vědecký přínos při pozorování vstupu do atmosféry a druhým a zdá se, že i hlavním, je pobavit a fascinovat ty, kteří budou tuto událost sledovat.
Dalším nákladem byla malá družice MicroDragon (50,5 kg), postavená vietnamskými inženýry studujícími v Japonsku. Jedná se o vědeckou pozorovací družici, která poslouží jednak pro sledování rozvíjející se vietnamské kosmické infrastruktury, kterou připravuje Vietnamská národní kosmická agentura. Dále bude družice sledovat oceán a hledat vhodná místa pro rybolov, nebo sledovat objem aerosolů v atmosféře.
Podívejme se ještě na jednu družici, kterou byla malá 59 kilogramů vážící RISESat (Rapid International Scientific Experiment Satellite) s českou stopou, která vznikla jako projekt univerzity v Tohoku v Japonsku a nese mezinárodní technologické vybavení. Cílem je testovat pokročilou laserovou komunikaci a pomocí kamery s vysokým rozlišením snímat Zemi. Na vědeckém vybavení se podíleli inženýři z institucí v Japonsku, Tchaj-wanu a z České republiky. RISESat má celkem 8 vědeckých přístrojů s celkovou hmotností 10 kg.
Českým příspěvkem je detektor částic TimePix vyvinutý na ČVUT. Detektor je schopný detekovat celé spektrum nabitých částic od energetických elektronů, protonů až po ionty kosmického záření. Toto konkrétní zařízení je složeno ze dvou nad sebou umístěných detektorů, které velmi zjednodušeně řečeno, dokážou díky své vzájemné poloze a také schopnosti zaznamenat dopad částice na dané místo na detektoru, zjistit přibližný směr, ze kterého částice přilétla.
Kosmický přehled týdne:
V sobotu v 20:10 SEČ, tedy s krátkým pětiminutovým odkladem, úspěšně odstartovala raketa Delta IV Heavy společnosti ULA, která vynášela tajný armádní náklad, kterým byl zřejmě některý z exemplářů KH-11. Startovalo se z Vandenbergu z rampy SLC-6 na západním pobřeží USA. Níže si můžete prohlédnout fotografie z krásného startu.
Ve zkušebním středisku McGregor společnosti SpaceX, proběhl v sobotu statický zážeh motoru Merlin, který byl netradičně zaznamenán z nadhledu. Na nedalekém stanovišti již na svůj zážeh čeká centrální stupeň Falconu Heavy. Jeho start by měl přijít v březnu a v jeho rámci by měl být vynesen Arabsat 6. Na Floridu již mezitím dorazily oba postranní stupně.
Na snímku níže vidíme první posádku, která by měla letět na první pilotovanou misi soukromé pilotované lodi Crew Dragon. Robert Behnken a Douglas Hurley byli zachyceni ve skafandrech SpaceX, které jsou určeny pro vnitřní použití na lodi. Skafandry jsou zde zřejmě ve finální provozní verzi. Zajímavým detailem jsou třeba rukavice, které nejsou odepínací, ale dá se rozepnout zip a prostrčit otvorem ruku. Obrázek je z videa, které informuje o první pilotované demonstrační misi. Prohlédnout si jej můžete zde.
Na počátku týdne započala na místě, kde nyní spočívá čínský lunární lander Chang’e 4 s vozítkem Yutu 2 lunární noc. Vozítko a lander se tak uložily do hibernace. Bohužel s příchozí lunární nocí, kdy je kolem sond -180 stupňů Celsia, nepřežije experiment Biosféra, který spočíval v tom, že dovezl na Měsíc semena různých rostlin. Růst bavlnu jsme viděli například zde. Udržet vhodnou teplotu v takovém mrazu není v možnostech landeru. Přesto to byl první ekosystém fungující na Měsíci.
Čtrnáctého ledna nad ránem úspěšně přistála kosmická automatická zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX. Ukončila tak zásobovací misi CRS-16 a dovezla bezpečně ze stanice náklad na Zemi. Loď, která tuto misi uskutečnila, putovala do vesmíru již podruhé a podruhé se úspěšně vrátila.
Přehled z Kosmonautixu:
Máme za sebou poměrně klidný týden, kdy se v kosmonautice zdánlivě nedělo nic velkolepého. Zdání je částečně vyvolané pokračujícím Shutdownem ve Spojených státech, který po takřka měsíci značně redukuje aktivity nejen NASA. Přesto jsme vám i během tohoto týdne přinesli každý den minimálně dva články z kosmonautiky. Dělo se toho nakonec dost, pojďme si to připomenout. Začali jsme poněkud smutně, protože jediný ruský radioteleskop ve vesmíru má výrazné potíže. Pozitivnější zpráva přišla z Evropy, kde se pracuje na znovupoužitelné raketě Callisto, která dokáže vertikálně přistávat. Opět negativní zpráva přišla tentokrát ze Slovenska, první slovenská družice SkCube přestala reagovat na příkazy. Její služba však byla dlouhá a plodná. Úterý vás opět vzalo na historickou výpravu za děním kolem sovětské a posléze ruské stanice Mir. Na březen se v Bratislavě připravuje velká konference o kosmonautice, která bude plná zvučných jmen a zajímavých přednášek. Vypravili jsme se také do jižního Texasu, kde nadále pokračuje příprava testovacího exempláře rakety Starship od SpaceX. Podívali jsme se také na největší součást rakety SLS – vodíkovou nádrž, kterou čekají zátěžové testy. Její usazení do testovací konstrukce byla podívaná. Rozsáhlý, velkolepý, podrobný, úplný, takovými přídavnými jmény se dá označit článek, který shrnuje statisticky dění ve SpaceX v roce 2018. Pro změnu pozitivní zpráva dorazila od Hubbleova kosmického dalekohledu, jehož kamera, která zlobila, je podle všeho v pořádku. Indická kosmická agentura ISRO oznámila založení centra pro pilotované lety. V rychlosti jsme se také podívali na aktuální vědecké výzkumy na Mezinárodní kosmické stanici. V Evropě se aktuálně testuje software vhodný pro použití na marsovských vozítkách k jejich částečně autonomní navigaci. Na závěr týdne jsme si dali Živě a česky komentovaný přenos ze startu spektakulární Delta IV Heavy.
Snímek týdne:
Ačkoli jsme o události, při které byla do testovacího zařízení vůbec poprvé vložena celá vodíková nádrž centrálního stupně rakety SLS již informovali, záběr z této události si jistě zaslouží být snímkem týdne.
Video týdne
Společnost Blue Origin vydala nově upravené video, které ukazuje ve vizualizaci průběh letu připravované těžkotonážní rakety New Glenn. Na videu stojí za povšimnutí zejména upravené přistávací nohy, které se od minulého videa více přiblížily mechanismu nohou, které používá třeba Falcon 9. Upravena byla také loď, na které bude přistávat první stupeň.
Zdroje informací:
https://www.axelspace.com/
http://www.kenkai.jaxa.jp/
http://star-ale.com/
https://directory.eoportal.org/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://global.jaxa.jp/projects/rockets/epsilon/images/topics_20180118.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4242da574cebea87cc6d3546f5e7bd4d&oe=5CD00E63
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…b206f53092e383a8aef10533a7581b78&oe=5CBE40E2
https://pbs.twimg.com/media/DxTUKtMU0AANW0L.jpg:large
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/46804176061/
https://directory.eoportal.org/web/eoportal/satellite-missions/r/risesat
https://twitter.com/thejackbeyer/status/1086706422782427137
https://twitter.com/nextspaceflight/status/1086711244726235137
Dovolil bych si doplnit : 17.1. oznámila NASA že N.H bude v březnu míjet KBO PN70 a zaměří na něj své přístroje. Jedná se o cíl který ve finále prohrál s MU69 neb vyžadoval pro korekci většinu paliva sondy. Dle snímků z Hubblu by ale mohl být 2x větší než MU69.
NASA oznámila, že byť se PN70 zobrazí při míjení pouze jako “ bod “ bude údajně možné zjistit rozměry, tvar a případné měsíce či prstence.
Vzdálenost v jaké sonda bude PN70 míjet jsem nenašel.
Doufám, že zprávu NASA interpretuji správně.
Brzy se bude hlasovat o americkém rozpočtu a v případě NASA se stále počítá s dostatečnou podporou Europa Clipperu a taky landeru na Europu, ale je tam varování před dalšími problémy a odklady JWST, které už by reálně mohly vést k jeho zrušení.
https://spacenews.com/house-spending-bill-fires-warning-shot-at-jwst/
Pokud je to oficiální informace, tak ten rozpočtový výbor asi měl ve škole pětku z počtů.
Chápu hlídání rozpočtu, chápu kdyby NASA potrestali snížením rozpočtu v příslušné kapitole, vyhazováním managerů, strhnutím prémií zaměstnanců… ale zaříznout takhle důležitou misi těsně před startem je šetření na nepravém místě
Zrcadlo a detektory jsou podle všeho v pořádku. Pokud vím tak zlobí sluneční clona – sice důležitá, ale i pokud by ta clona selhala tak by mělo smysl poslat teleskop nahoru handicepovaný, než ho sešrotovat
Hubble už je pradědeček a může kdykoli fatálně selhat
🙁
Informace nezní, že za současného stavu příprav JWST by měl být zrušen. Jen asi varování, že už žádné další odklady a navyšování rozpočtu, protože to by mohla být poslední kapka. Nicméně takových hlasů už v minulosti bylo více a jedeme pořád dál, močálem černým podél bílých skal 🙂 Za sebe mohu říci, že pokud by měl JWST pokračovat s problémy a zdražovat a odkládat se třeba na úkor mise k Europě nebo vzorků z Marsu, tak bych dal taky palec dolů.
Muzu se zeptat co zkouma pristroj MPSR na iss.
Není to přístroj jako takový, je to rack, tedy skříň, do které se instalují samotné vědecké přístroje.
Dekuji za odpoved.
Rádo se stalo. 😉