Aby konstrukce Teleskopu Jamese Webba zůstal čistá a v bezpečí, je potřeba ji před každým přesunem důkladně chránit. Pro přesuny mezi halami se proto používá mobilní čistá místnost. Klasickou čistou místnost známe dobře – připravují se v ní družice, které potřebují stabilní a kontrolované prostředí. V čistých místnostech se kromě jiného hlídá i množství volných prachových částic. Mobilní čistá místnost nese oficiální označení In-Plant Transporter a vypadá jako stříbřitá krabice. V jejích útrobách je skrz průhledné obalové vrstvy vidět letový exemplář dalekohledu Jamese Webba. Konkrétně jde o sluneční štít a servisní modul.
Mobilní čistá místnost je uzavřený prostor připomínající velký vak, do kterého je ohebnými hadicemi vháněn čistý a suchý vzduch z tlakových lahví. Čistá místnost má ale i malý otvor, kterým může vzduch unikat ven, aniž by uvnitř vznikal nebezpečný přetlak – unikající plyny navíc brání okolnímu vzduchu, aby vnikl dovnitř.
Na fotkách vidíme přesun slunečního štítu a servisního modulu Dalekohledu Jamese Webba během přesunu na vakuové a vibrační zkoušky. Po jejich dokončení bude hardware opět zabalen a vrátí se do hlavní čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském Redondo Beach. Právě zde probíhá sestavování teleskopu, který má do vesmíru vyrazit v roce 2021 a začít přelomovou vědeckou misi.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/scetransport3.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/scetransport2.jpg
To je děsné. Odklad stíhá odklad. Vždyť měl letět loni a to vůbec neuvažuji prapůvodní termín startu. let byl odložen údajně jen kvůli souběhu s jinou misí. Tohle vypadá na odklad na “ neurčito“ neb konstrukce a vybavení “ stárne “ i na Zemi, nehledě na to že vývoj technologií nečeká a konstrukce, vybavení a idea nutně zastará.
Nechci sýčkovat, ale vůbec bych se nedivil, kdyby Webb neletěl vůbec.
Ano kryl se s misí Beppicolombo, ale odklad byl způsoben mimo jiné špatnými výsledky vibračních testů, kdy po testech našli na zemi šroubky. Odklady ke kosmonautice patří a u Webba to chtějí mít vše precizně zvládnuté, protože nebude možnost ho servisovat, tak jako Hubble, navíc se do něj nalilo už tolik peněz, že si NASA nemůže dovolit jej nevypustit.
No, dočetl jsem se, že NASA musí požádat o odklad mise a Kongres o další miliardu tolárků … Tak nevím. Mě se prostě celá koncepce zdá od počátku příliš složitá a na hranici dnešních možností. No, uvidíme. Bude se to už ale blbě obhajovat.
Mimochodem, čínský Hubble je příkladem jednoduchého a funkčního řešení. Samozřejmě, pokud se povede. … No jo, já vím, že se jedná o jiné určení …
Uvolněné šrouby a podložky, které měly držet membránu slunečního štítu, se nenašly po vibračních testech, ale po akustických testech loni na jaře. Vibrační testy budou teď.
Doplním, že k přesunu SCE došlo těsně předtím, než NASA 21. prosince spadla do neutěšeného stavu zvaného rozpočtové provizorium.
Tak pokud se na zacatku roku 2019 mluvi o roku 2021, obavam se ze realita bude tak 2023. Ano, je to desne.
Desné je asi to nejslušnější, co se dá napsat. Naprostý souhlas, krucinál.
Pomalu, ale jistě se Webb dostává do éry superrakety, která nejen, že by jej dostala do kosmu v rozloženém stavu, ale která bude schopna vézti přístroj o výrazně větším průměru. Tím se stává zastaralou koncepcí. Vezmeme-li v úvahu i krátkou životnost, jejíž podstatnou část zhltne doprava na místo určení a následné zkoušky a kalibrace, tak mám obavy , že Kongres další peníze nedá.
Přestaňte prosím, šířit o JWST nepravdy. Neodkážu rozlišit, zda to děláte záměrně, nebo z neznalosti, ale protože vám to vysvětlujeme už po několikáté, začínám si myslet, že to neznalost není. JWST nebude mít krátkou životnost. Jeho minimální délka služby je stanovena na pět let, cílem je deset let, možná i déle. To jsou oficiální fakta.
Výsledky geneze projektu nejsou nijak povzbudivé, ba právě naopak. Nelze se tedy divit, že inspirují negativní pohled na celý projekt. V této fázi nezáleží na pohledu vědecké obce, ale na penězovodu z Kongresu, krom toho v Bílém domě sedí podnikatel, který není zvyklý vyhazovat peníze oknem, byť budoucím oknem do Vesmíru.
Výtka nesměřovala ke skepsi ohledně schválení dodatečného financování JWST, ale ke spekulacím o jeho plánované krátké životnosti, vydávaným za fakt.
Řekl bych, že koncepce JWST je sice složitá a jde o vstup do úplně nové řeky, ale není neřešitelná a hlavně nevysvětluje tu bestiální sumu, která byla zatím do projektu nalita a to ještě nejsme u konce. U NASA mám důvěru ve finanční toky, takže to asi odpovídá realitě, i když tomu opravdu nerozumím. U nás bych si byl jist, že velká část peněz skončila bůhvíkde v nějakých chytrých kapsách, protože naše kultura je prostě taková. No a jestli opravdu bude nutno žádat Kongres o další miliardu, když USA trápí rozpočtové provizorium kvůli dalším miliardám na Trumpovu zeď, tak mám pocit, že Donald Trump nebude mít tento extrémně drahý dalekohled příliš v lásce.
Je to koncepce desítky let stará. Dnes by se navrhoval jako náklad pro superraketu, mohl by být rozměrnější a jednodušší neb by odpadl celý složitý a choulostivý systém “ rozkládání „, krom toho by odpadlo jakékoli váhové omezení to by zcela jistě prodloužilo životnost. Navíc superaketa a Orion znamenají možnost vložit do konstrukce předpoklad servisních misí pro které není na rozdíl od Hubbla Webb stavěn.
Sypat další miliardy do nyní již pochybného podniku jenom ze žalu nad již utracenými neodpovídá americké mentalitě.
To byste mohl za „starou koncepci“ označit jakoukoliv sondu. Vše se připravuje dlouhé roky až desetiletí a samozřejmě v době startu už běžně bývají k dispozici o něco lepší technologie. S tím se nedá nic dělat a podle mě to nijak nesnižuje přínos misí.
Pokud ve vesmíru nemáme nic, co by se jen náznakem blížilo proklamovaným schopnostem JWST, tak i desítky let stará koncepce své ovoce přinese.
Napadá mě v této souvislosti, jestli víte, do jaké doby zařadit koncept seismometru SEIS na nedávno přistanuvším landeru InSight. Koncepce je to téměř 30 let stará a přesto odborníci i laická veřejnost chrochtá blahem.
Nebál bych se že ke startu nedojde, ne po tom co do toho nasypali tolik prachů, jako zastaralé bych to taky neoznačoval, je to něco nového a unikátního a nejde to srovnávat s něčím jiným. Trochu se ale bojím toho snímacího prvku, zda ten bude to nejlepší co tam lze mít v době startu… nevím na jaké technologii to je a zda je to něco co je již dávno hotové ale když vezmu jak se pokročilo za poslední roky v oblasti CCD a dalších různých snímačů, tak zda z tohoto hlediska to nebude již muzejní kousek… ??? Má toto někdo z vás nastudované?
Teď jsem na to koukal na stránky NASA a budou mít řady detektorů tvořených z HgCdTe, což má být analog g CCD snímačům, ale optimalizovaný pro IR záření.
Samozřejmě analog „K“ CCD snímačům 😀
No doufám že HgCdTe nejdou kupředu tak rychle jako CCD… aby jsme nelitovali toho že do vesmíru letí něco za deset miliard co je již v době startu překonané…
I když budou v době startu k dispozici nové technologie, tak stále budou ty použité znamenat neuvěřitelný posun vpřed.