Shodou okolností zasedal jen několik hodin po selhání Sojuzu MS-10 nezávislý Bezpečnostní panel NASA – Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP). Jeho členové vyjádřili obavy, aby tato událost neměla vliv na bezpečnostní požadavky kladené na připravované komerční pilotované lodě Starliner a Crew Dragon. ASAP měl plánované jednání dne 11. října 2018 v Johnson Space Center. Nehoda Sojuzu MS-10 jen zesílila znepokojení nad (ne)schopností komerčních společností Boeing a SpaceX dodržet harmonogramy přípravy jejich lodí bez ohrožení bezpečnostních hledisek.
“Zatím jsme nezaznamenali, že by program (pilotovaných letů) přijal rozhodnutí, která by byla na úkor bezpečnosti, ale současné harmonogramy pro nepilotované i pilotované lety obou společností obsahují nezanedbatelné riziko a nezdají se dosažitelnými.“ pronesla v úvodní poznámce předsedkyně ASAP dr. Patricia Sanders (nezávislá konzultantka, bývalá výkonná ředitelka MDA – Missile Defense Agency, předsedkyní ASAP je od roku 2016).
Zdroj: https://oiir.hq.nasa.gov/ELG_5644_img.jpg
Dále pokračovala: „Panel je přesvědčen, že nadměrně zkrácený časový plán vedený skutečným nedostatkem možnosti dopravy astronautů na ISS (nebo jen pociťovanou obavou z něho) zdůrazněný událostmi z dnešního rána (nehoda Sojuzu MS-10) vytváří nebezpečí, které by mohlo vést k vytlačování správných technických řešení, kritický obsah programu by mohl být odsouván nebo vypouštěn, a rozhodnutí (‘good enough to proceed’) by mohla být činěna na základě nedostatečných údajů.
Člen ASAP doktor Don McErlean (nezávislý konzultant, bývalý výzkumný pracovník L3-Technologies, z vládních služeb odcházel jako prezident Centra pro strategické analýzy) zdůraznil několik problémů, které musí Crew Dragon od SpaceX překonat (vč. nedostatku finálního řešení základní příčiny selhání kompozitního pláště tlakové nádoby (COPV), které vedly k explozi Falconu 9 před více než dvěma lety). Dále dodal, že je to také spojeno s použitím plnění paliva systémem “load-and-go”, potom, co astronauté nastoupí do kosmické lodi – a že to zůstává otevřeným bodem, který, jak panel věří, musí být jasně vyřešen, než se postoupí k pilotovaným letům. Zdůraznil také obavy z padákového systému Dragonu a přitom zmínil anomálie během testování Crew Dragonu a nespecifikované problémy s nákladní verzí Dragonu. Řekl: “Samozřejmě, že nikdo nemůže riskovat posádku, bez existence úplné důvěry v návrh padákového systému“. McErlean odmítl kritiky, že je to jen papírování a nikoli technická hlediska, která odsouvají testovací lety Crew Dragonu – je to podstata technické certifikace prováděná NASA, která musí být dokončena před tím, než posádka na těchto systémech poletí. „Je to nutné a extrémně důležité, a nemůže to být považováno za nějaký druh byrokratických průtahů.“, dodal.
Další člen ASAP kapitán Christopher Saindon (pilot-instruktor u JetBlue Airways, při odchodu z námořní služby byl ředitelem U.S. Naval School of Aviation Safety) zmínil, že Boeing má své vlastní problémy, které musí překonat, vč. vyšetření problémů s pohonným systémem servisního modulu CST-100 Starliner, který byl oznámen v červenci. Tento problém se zdá být “harmonickou rezonancí uvnitř systému”, která vyvolala hydraulický šok a ten zapříčinil předčasné vypnutí motoru během statického testu. Boeing stále pracuje na identifikaci základní příčiny tohoto selhání a přesného zdroje rezonance. Saindon dále řekl, že Boeing také pracuje na problémech s padákovým systémem, které byly zjištěny během testování v Novém Mexiku: „Stále se snaží zjistit vlastní příčinu problémů. Testy jsou pozastaveny, dokud to nezjistí, a potom budou muset znovu začít tento testovací program, který není jednoduchý.“ Třetím problémem jsou neočekávaná selhání patron k oddělení modulu posádky od servisního modulu před návratem. „Stále pracují na tom, aby porozuměli tomu, co se stalo“, řekl. Také byl skeptický k tomu, že by Boeing mohl být schopný vyřešit zmíněné problémy a dokončit testování Starlineru podle současného harmonogramu.
Podle posledního harmonogramu, který byl vydán NASA dne 4. 10. 2018 by mohl proběhnout testovací let SpaceX v lednu, a pilotovaný let v červnu 2019. U Boeingu by to mělo být v březnu a v srpnu 2019. Tento harmonogram představuje asi dvouměsíční posun oproti předchozímu harmonogramu ze srpna 2018.
Zdroj: https://spacenews.com/mulholland-reed.jpg
John Mulholland, vice-prezident a programový manažer komerčních programů Boeingu (space exploration unit) zmínil, že společnost má 85 % cesty testovacím programem za sebou a že věří v jeho dodržení. Dodal, že se sice ve zbývajících 15 % se mohou objevit další problémy, ale: “Jestliže je objevíme, budeme je řešit korektně a poletíme, až je vyřešíme a budeme připraveni.”
“Když dáte dohromady plán, předpokládáte, že se ho budete držet, a uděláte to nejlepší, abyste jej splnil,” řekl Benji Reed, ředitel řízení komerčních pilotovaných letů SpaceX. “I když se hodně snažíte letět, chcete to také uskutečnit bezpečně.”
Oba se zmínili o tom, že dělají pokroky při řešení některých ze zmíněných technických problémů. Mulholland řekl, že například zjistili, že drobná změna designu by mohla vyřešit problém s motorem pro přerušení startu (LAS). Reed nešel do detailů ohledně padákového systému, ale řekl, že se stále učí a procházejí data, aby zajistili bezpečný padákový systém jak pro nákladní, tak pro pilotovanou verzi Dragonu.
Ani Mulholland, ani Reed nenaznačili, že by (v souvislosti s nehodou Sojuzu MS-10) bylo možné vývoj jejich pilotovaných lodí podstatně urychlit oproti současnému harmonogramu. Oba dodali, že nebudou zkracovat testování nutné pro bezpečnost jejich plavidel. Místo toho zmínili, je možné uvažovat o přidání směn nebo dalších lidí na nutné práce, nikoli o redukci rozsahu potřebných prací.
Zdroj informací:
SpaceNews: Safety panel fears Soyuz failure could exacerbate commercial crew safety concerns, Jeff Foust, 12.10.2018,
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/starliner-crewdragon-Aug2018-879×485.jpg
https://oiir.hq.nasa.gov/ELG_5644_img.jpg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/10/mulholland-reed.jpg
Na to jak brzo mají letět se potýkají se spoustou problémů, dle mého názoru dojde u obou společností (Boeing a SpaceX) ke spoždění letů a pokud rusko brzo nezjistí co bylo příčinou selhání posledního letu, tak nám ZATÍM nebude lítat nikdo.
Ja neviem ci zijeme v inom svete,ale v 1961 az 1969 postavili saturn 5 ,lunarny modul ,lod apollo popri tom lietali na gemini a dnes neni v silach ameriky postavit jednu kozmicku lod co bude lietat na nizku obeznu drahu?
Momentálně USA staví tři kosmické lodě, které sice mají zpoždění, ale určitě se jich dočkáme. A na kosmonautiku jde mnohem méně peněz než tehdy, plus jsou přísnější bezpečnostní kritéria. Takže bych to zase tak hrozně neviděl…..
Jojo, kde jsou ty časy, když do NASA šly přes 4% procenta federálního rozpočtu. I o tom procentu, co měli na konci 80. let, si můžou jen nechat zdát.
S tým finančným posudzovaním by som bol opatrnejší. Ak vezmeme sumu vývoja u SpaceX(Crew Dragon), Boegingu(CST-100) a NASA(SLS) boli by to celkom zaujímave sumy. Zároveň sa rozprávame o niečom kde už „cesta“ bola nájdená. Takže áno, súčasná cena je nižšia ale rátajme 50 rokov vývoja technológií, možnosti simulácií, nových materiálov.
Príde mi to ako porovnať plavbu Kristofa Kolomba s terajšou výletnou plavbou do Ameriky a tvrdiť, že vtedy to bolo oveľa lepšie finančne kryté.
On přechod z dřevěné karavely do ultraspolehlivého Airbusu (a Boeingu a Embraeru) z požadavkem nulového rizika a za zlomek peněz je… řekněme přespříliš komplikovaný. A brutálně časově a byrokraticky náročný.
Navíc je třeba Comet, abychom se dopracovali k 777.
Bohužel taky po Měsíci vize vychladly a peníze tekly jinam. Navíc se veřejnost naučila riziko naprosto neakceptovat. Ač bez něj bychom nebyli na pólu, v Mariánském příkopu ani za dvě hodiny u moře.
Každopádně pokud nebude stát letenka na orbitu 30tis. tak si o nějakém běžném cestování můžeme nechat jen zdát. Nevím, jestli se toho vůbec dožijeme.
Dvě věci se změnily – množství peněz je menší a snaha o minimalizaci rizika je větší.
Dnes je absolutně jiný pohled na bezpečnostní rizika letů. Vemte si jen, kdo by si dovolil při jakémkoli náznaku nedůvěry v nějaký systém těch lodí, posadit tam astronauty. To není jako za dob STS, kdy se odchlky stala normálem. Tady jde o soukromé lodi a firmy by to šeredně odskákaly pověstí i finančně. Tohle musí fungovat na 120 %. To se nedá nic dělat. Klidně počká mještě rok nebo dva. Nakonec to létat bude, naštěstí už je to za dveřmi. Co teprv v roce 2011, když jsme věděli, že končí raketoplán a na obzoru byl leda Orion.. a to na obzoru v horizontu 10 let.
NASA to poněkud přehání. Celá desetiletí létala v pilotovaném programu bez jakýchkoli záchranných systémů, přičemž do první smrtelné havárie i bez skafandrů a najednou je nekompromisní. Není to pokrytecké ?
To slyším poprvé,že by NASA lítala bez skafandrů?Můžete sem dát nějaký odkaz na zdroj?Díky
Alois nepochybně mluví o raketoplánech po testovacích letech. Rozhodně ne o předchozích programech.
Raketoplány skutečně záchranný systém neměly (pro první 2 minuty letu vůbec žádný, pro další let na LEO, jen nouzové procedury, které ovšem počítaly s tím, že STS po selhání zůstane v celku a funkční…)
Modré anti-g obleky za skafandry považovat opravdu nejde.
Takže zdroj – lety STS do havárie Challangeru…
Jen tvou odpověď doplním odkazem.
https://kosmonautix.cz/2016/01/kosmicky-satnik-11-dil/
Pak tam byly ještě bezpečnostní procedury pro neovladatelný raketoplán, počítající se seskokem posádky na padácích. V praxi to nikdy nebylo potřeba ale simulovalo se to a šlo o oficiální část letového plánu.
To přišlo spolu se skafandry až po havárii Challengeru. Tady se bavíme o době před…
No takže Boeing má dost zásadní potíže. Ty harmonické kmity považuji za nejhorší. Předpokládám že je mírně potlačí a systém motoru proti nim zodolní. Ale v takto pokročilém stídiu příprav to je dost nepříjemné. Tam se asi lety o dost posunou.
Dost se divim, že nemají jasno v systému tankování. Osobně bych raději seděl v dragonu u kterého počítač umí okamžitě zachránit kabinu v případě problémů a měl pod sebou raketu do které je tankováno palivo, než nastupoval do natankované rakety, která mi může řachnout do ksichtu a fakt mi nepomůže si lehnout patama k výbuchu.
Ten tzv. pogo-efekt řešili už na Saturnu, takže zkušenosti mají. Je to inženýrský problém, sice to není „brnkačka“ (jako že tady není nic jednoduchého), ale ani zásadní komplikace.
Dovedete si nekdo predstavit obycejny zebrik, kdyby ho posuzoval tenhle Panel NASA?
Jasně, bude mít spoustu žlutých a červených nálepek 🙂
Tak, a Sell lista, zabradli, nafukovaci vystrelovaci vaky kolem spodni vodorovne listy, strojeny snimac padu…. Jiste prehanim, ale opravdu je to o neschopnosti nest odpovednost za sva rozhodnuti. Formulace od odpovednych osob jsou nekonkretni. Vzdy jde neco vylepsit. A uz tu mnohokrat padlo, ze prave SpaceX se dostala tam kde je soustavnym vyvojem „zapochodu“. U ostatnich vidim osobni nerozhodnost a strach z nasledku. Snad se pletu.
Ano. SpaceX se dostalo tam kde je díky vylepšování „za pochodu“. Ale také létali jen s neživým nákladem (neživým = bez lidí). V podstatě počítali s určitým rizikem. Asi jako, když si někdo koupí auto Smart, Tata, Citigo apod. Také počítá s určitým rizikem. Ale teď budou náklad tvořit lidé. A NASA a nakoenc, věřím, i SpaceX chtějí z Citigo udělat Volvo (jakékoli), nebo ještě lépe Hummera. Věřím, že v těchto autech je riziko zranění násobně nižší, než v těch malých. A o tom to je. Kam raději posadíte své dítě? Na zadní sedačky Citigo, nebo do Volva?
Ani do CityGo, ani do Volva, ale do Tesly M3. 😉
https://cleantechnica.com/2018/10/08/tesla-model-3-safest-car-ever-tested-by-nhtsa-how-did-tesla-pull-it-off/
Hlavní vlastností takového žebříku bude, že nikdy nevznikne. A když vznikne, někdo si na něm brzy zláme vaz, protože neschopní byrokrati bezpečnost fakticky zhorší.
A nakonec budou nakupovat levné žebříky z Číny a tvrdit, že sami to sice umí mnohem líp, ale takhle je to levnější a kdo by se špinil výrobou obyčejných žebříků.
Já bych ta prohlášení rozhodně neviděl černě.
Po havárii Sojuzu MS-10 (a navrtaném MS-9) logicky vzniká tlak na zajištění bezpečné dopravy na ISS. A lidé, kteří to mají v popisu práce, prostě upozorňují na to, že tomu tlaku není možné podlehnout.
Zároveň je dobré mít na paměti, že SpaceX a Boeing nejsou padlí na hlavu. Za mě tedy- nemyslím, že by v tom viděli příležitost cokoliv uspěchat nebo něco obejít.
Obavy panelu nejsou primárně ani tak směřovány proti Boeingu a SpaceX (i když to tak může na první pohled vypadat), jako spíš dovnitř NASA samotné – aby na základě nějakého interního nebo externího popudu nezačali tlačit na dodavatele…
Nevsiml jsem si , ze by treba Ford zacal posuzovat bezpecnost svych aut po upadnuti kola u Ziguliku, ale nakonec v dnesnim svete je mozne vse.
Nakonec to dopadne jeste tak ,ze pripadna nehoda Starlineru muze zastavit lety Crew Dragonu k ISS.
NASA chybi silny konkurent, tak se muze utapet v salodlouhem filozofovani.
Pokud by Cina pristala na Mesici, to bychom zazili jiny ficak.
ved uz ide testovat novu lod (nie nepodobnu apollu). NASA smelo kraca k dalsiemu sputnik-momentu, kedy bude donekonecna filozofovat o redukovani rizik, zatialco taikonauti zacnu pracovat na produkovani dalsich stop na mesiaci.
Toto je vhodné diskutovat v komentářích k dnešnímu kosmotýdeníku. Proto, ačkoli Vaše obavy nesdílím, zde nebudu reagovat.
ja nemam obavy, vdaka cine mozeme my mladsi sledovat kozmonautiku v reprize – najprv sme videli sojuz made in china lietat na LEO a k saljutu made in china, onedlho uvidime apollo made in china lietat okolo mesiaca. Onedlho sa mozeme tesit na mir made in china…
Americky drajv zachranuju sukromnici, bez nich by sa nebolo moc na co pozerat. Zrecyklovanie shuttlu do SLS trva uz hadam 20 rokov a koniec v nedohladne, lunar-gateway pojde pravdepodobne rovnakym tempom, takze ak jedneho dna amici zistia ze cina pristala na mesiaci, ja pre nich plakat nebudem.
Doufal jsem, že uposlechnete moji výzvy a napíšete komentář pod kosmotýdeník. Tedy dobře.
Váš příspěvek je zavádějící. Nová čínská kosmická loď nepoletí v příštím roce k Měsíci, ale bude na dráze kolem Země. Bude vynesena nosičem CZ-5B, tedy bez urychlovacího stupně.
Pokud jde o SLS, rozhodně není vyvíjena 20 let. Její vývoj začal ve stejném roce jako vývoj čínské CZ-9, tedy v roce 2010. První start SLS je plánován na rok 2020, zatímco první start CZ-9 až mezi roky 2028 až 2030.
Ono sa to tyka NASA safety panelu rovnako ako cinanov, takze si myslim ze nie je nutne sa presuvat do kosmonautixu.
S SLS je to trochu komplikovanejsie, kedze je nasledovnikom AresuV. A ten, v ramci programu Connstelation, sa zacal rysovat niekedy v 2004. Cize za par mesiacov to mame 15 rokov. Avsak uvahy o nakladnych variantach STS su omnoho starsie…
Nerealizované úvahy o nákladních variantách STS ponechme stranou. Nemají žádnou souvislost s otázkou, která země je dál ve vývoji těžkých nosičů.
Pokud jde o Ares V, tak jeho první letový test byl už v prvních úvahách plánován na rok 2018.
Na Měsíci? Možná, že i na Marsu. Však to předvídal i A. C. Clarke
Odpovědní činitelé musí být v docela velkém stresu. Někdo možná doufá, že odejde do penze ještě před tím, než to bude muset schválit, jiný má do důchodu daleko, takže zase plánuje nějakou chorobu, která ho této odpovědnosti zbaví a přehodí ji na někoho jiného, další dá raději výpověď… 🙂 No každopádně někdo tu odpovědnost nést bude muset.
A nebo doufají, že než Rusové „opraví“ sojuz, dojde na ISS k nějaké další anomálii, posádka ji opustí a ISS ztratíme. Program komerčních lodí bude zastaven, nebude kam létat.
A všechno úsilí a peníze bude konečně přesměrováno k poklidnému, jedině správnému a zcela bezpečnému budování SLS, Orionu a stanice u Měsíce pod hlavičkou NASA.
To je nereálná možnost, že by takto někdo uvažoval.
Jiný honza takto uvažoval.
jarpe: Jiný Honza takto neuvažoval. Vzhledem k jeho dřívějším výrokům na adresu SLS a Orionu je jasné, že toto byla ironie.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ironie
věštím zpoždění obou lodí minimálně o rok
Já nechci být špatný prorok, ale osobně se domnívám, že CrewDragon poletí bez posádky za 6 měsíců.
Kdo se vsadí? 🙂 🙂 🙂
bez posádky jo, ale s posádkou nevím nevím, podle mě bude NASA nyní požadovat testovací lety při kterých se budou zkoušet záchranné systémy
To až desivo pripomína Falcon Heavy 😀 aspoň ale teraz vieme že to raz skončí obrovským úspechom a priláka k záujmu o kozmonautiku ďalšiu kopu ľudí 🙂
Doba se změnila… Dnes to již není o velkorysých plánech s notnou dávkou rizika, kdy tlačí čas a veřejnost je vyhecovaná očekáváním (např. Apollo 8) a ani se tomu nedivím.
NASA zažila už dva opravdu veliké výprasky, minimálně tomu prvnímu by šlo nejspíš zabránit (STS-51) a tak mají přirozený strach. Uměl bych si představit, že někdo zariskuje při cestě na Mars, ale cesta na LEO je dnes v podstatě vnímána jako „let linkovým letadlem“ (kde jsme to už slyšeli ?) a tam si prostě dávají extrémní pozor.
Navíc nesouhlasím s místními diskutujícími, kteří ASAP kritizují – harmonogram je už dán, podle mě i celkem realistický, takže se i tak dočkáme. ASAP je kritický hlas, který upozorňuje na něco, co nebylo v letech 1986 a 2003 slyšet a podle mě je dobře, že se na tyto věci nezapomíná.
Jen doplním, že šlo o let STS-51L
(let STS-51 byl realizován v září 1993)
Tohle se da podepsat.
Diky za zpravodajstvi vsem 🙂
Snad tyto alibisticke saskarny prezije ISS. Je strasne jednoduche upozornovat na ruzna rizika a pokud se neco stane, tak to chce bit se v prsa a zduraznovat ja to rikal bez ohledu na to ze nahore je zarizeni za desitky miliard. Posadku nepocitam, ta se m7ze nastesti kdykoli evakuovat.
Otazka je jak potom dlouho vydrzi ve standby rezinu a jak je velke riziko ztraty kontroly.
A je to tady (někdo může zase říci, že média, ale za nimi se chytře skrývají oficiální činitelé):
Za nehodu Sojuzu může podle RIA Novosti zřejmě nedostatečná předletová kontrola. Pokud kontrola proběhla řádně a závadu zjistit nedokázala, je třeba její postupy změnit. „Vyšetřovací komise nevylučuje ani to, že havárii mohla způsobit sabotáž,“ napsala agentura bez dalších podrobností.
Hm. Pravděpodobně nedostatky v předletové kontrole, ale sabotáž nelze vyloučit. Minule asi teda nějakej blb na zemi vrtal kde neměl, ale nelze vyloučit, že to spáchal Američan tam nahoře. Ať udělají jakoukoliv chybu, nejprve opatrně připustí bordel u sebe, ale pokud nebyl, tak sabotáž. Mají tu propagandu dobře zmáknutou, to se musí uznat.
A vy ji snad vyloučit můžete? Po pár dnech od nehody? To snad ještě nemůžete vyloučit skoro vůbec nic.
Přesně. Pár dní po nehodě. Ještě nic nemohou vědět. No a proč tedy takovéto extrémní teorie šíří? To už rovnou mohou sepsat seznam o sto položkách, kde budou uvedeny všemožné nápady. Především ty, které to hodí na jiné. Ony tyto výroky včetně slavné vrtané díry v Sojuzu (kde je nějaký závěr z vyšetřování?) jsou samozřejmě určeny spíše dovnitř do Ruska, případně jejich skalním příznivcům a obhájcům venku, ale to nic nemění na tom, že bychom si to neměli nechat líbit. Tím MY myslím samozřejmě západní Evropu a USA.
Na sabotáži není nic extrémního. Pošuk se najde všude.
Jen odpověď na otázku – vyšetřování má skončit tuším na konci listopadu. Čert ví, zda za současného stavu vůbec může proběhnout původně plánovaný EVA.
jarpe: No to máte pravdu, ale mnohem pravděpodobnější je obyčejná technická chyba. Tak proč hned naprosto bezdůvodně zmiňovat nějakého škodiče? Jen se tím opět zesměšňují.
Dušan: A jo. Vidíte. Ten výstup. Celé se to poněkud zamotalo.
Podobna komedie kolem obvinovani Ruska z cehokoliv vcetne americkych voleb se deje kazdou chvili tak proc by se Rusko nemelo v tomto smeru inspirovat.
Nejspíš proto, že ty vámi zmiňované „komedie“ ohledně Ruska byly dokázány, kdežto sabotáž na ruský kosmický program prozatím ne. Několikanásobné obviňování spolupracující strany ze sabotáže v samotném počátku vyšetřování, kdy se ještě vůbec nice neví, je nejen nekorektní a neprofesionální, ale dokonce i směšné a poukazující na vlastní zoufalost. Zvláště pak v situaci, kdy všichni znají žalostnou situaci v ruském kosmickém průmyslu, která je velmi často příčinou v poslední době tak častých havárií.