Další týden je za námi a opět se o něm nedá říct, že by kosmonautické fanoušky nějak nudil. Jako obvykle se toho stalo hodně a proto věříme, že dnešní Kosmotýdeník přijde vhod jak těm, kteří nemají čas na čtení článků každý den a přesto si chtějí udržet přehled o aktuálním dění, tak i našim pravidelným čtenářům, kterým kromě tradiční rekapitulace nabídneme téma, na které se během týdne nedostalo. Dnes se můžete těšit na cestu k Měsíci, kde američtí vědci s využitím indických dat opět potvrdili přítomnost vodního ledu. V krátkých zprávách se podíváme do Číny a čeká nás i pár novinek kolem SpaceX.

Led na Měsíci
O tom, že se na Měsíci nachází zásoby vody, jsme věděli už dlouho. Třeba i díky efektní misi LCROSS, která proletěla materiálem vyvrženým při nárazu horního stupně Centaur do jižního pólu, ale vědci se nyní dočkali prvního přímého pozorování povrchového ledu z oběžné dráhy. Díky němu můžeme o přítomnosti ledu na Měsíci mluvit již s jistotou. V těch nejtemnějších a nejchladnějších polárních kráterech se nachází ložiska vodního ledu – ta jsou po povrchu Měsíce nepravidelně rozesetá a jejich stáří může být opravdu vysoké. Na jižním pólu jsou tato naleziště koncentrována v kráterech, zatímco na pólu severním jsou ložiska rozprostřená na větším území, ale jejich zastoupení je řidší.

Tým vědců, který vedli Shuai Li z Havajské a Brownovy univerzity a Richard Elphic z Amesova střediska v Kalifornii, použil data z amerického přístroje M3 (Moon Mineralogy Mapper), který se do vesmíru vydal v roce 2008 na palubě indické sondy Chandrayaan-1. Data z tohoto přístroje pomohla objevit tři specifické důkazy, které definitivně potvrzují, že se na povrchu Měsíce nachází vodní led.

M3 sbíral komplexní data – nespokojil se jen s měřením odrazivosti povrchu, které naznačují přítomnost ledu, ale byl schopen přesně měřit způsob, jakým molekuly absorbují infračervené záření, aby bylo možné rozeznat kapalnou vodu od páry a ledu. Většina nově objevených ložisek se nachází na temných dnech kráterů v polárních oblastech, kde se nejvyšší teplota pohybuje jen okolo -156 °C. Jelikož je osa otáčení Měsíce jen nepatrně skloněná, tak sluneční světlo sem nikdy nedopadne.

V minulých letech už vědci nasbírali hned několik náznaků, že se u jižního pólu Měsíce nachází povrchový led, ale tato měření nebyla průkazná – vždy se dané pozorování dalo vysvětlit i jinak – třeba neobvykle odrazným povrchem Měsíce. Objevení zásob ledu na Měsíci může být důležité pro budoucí pilotované expedice, které by se jednou měly k Měsíci vypravit a zůstat zde delší dobu – astronauti by pak mohli led využívat pro své potřeby. Z vědeckého hlediska je zase zajímavé studovat, jak se sem led dostal, nebo jak reaguje s měsíčním prostředím. Hledání odpovědí na tyto otázky bude jedním z hlavních úkolů budoucích průzkumníků.

Kosmický přehled týdne
Americká sonda InSight, která se 5. května vydala do vesmíru a 26. listopadu by měla přistávat na Marsu, je již za polovinou své cesty, kterou protnula 6. srpna. Při této příležitosti NASA zveřejnila přiloženou fotografii. jde o dlouhou expozici (24 sekund) v podání přístroje ICC (Instrument Context Camera). Na snímku vidíme vnitřní uspořádání přeletového pouzdra, které obklopuje samotnou sondu.

Čína pokračuje v úctyhodném tempu startů – v noci na sobotu 25. srpna v 1:52 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čchang raketa Dlouhý pochod 3B, která měla na své palubě dvě navigační družice Beidou-3M11 (35) a Beidou-3M12 (36). Ty jsou součástí budování třetí fáze čínského navigačního systému. Pro Říši Středu šlo již o 23. letošní start. Pro úplnost připomeňme, že na druhém místě jsou Spojené státy, které mají jen o jeden start méně (starty SpaceX tvoří 15 z celkových 22 startů). Třetí místo pak patří Rusku s devíti starty. Čína tímto startem překonala dosavadní rekord 22 startů z roku 2016.

23. srpna vystoupil na Johnsonově středisku v Houstonu americký viceprezident, Mike Pence. Během svého projevu například prohlásil, že zrušení programu Constellation byla chyba (byť v roce 2005 byl mezi zákonodárci, kteří odmítli navýšit financování strojů, které měly nahradit raketoplány), která zbrzdila americký program o deset let. Potvrdil záměr ukončit přímé financování ISS z amerického rozpočtu v roce 2025 a uvedl, že stanice DSG u Měsíce má začít fungovat do roku 2024. Vesmírné síly, tedy armádní oddělení zaměřené na vesmír, by se mělo do roku 2020 stát realitou.

Ještě na začátku týdne se zdálo, že SpaceX provede v úterý či ve středu statický zážeh Falconu 9 pro misi Telstar 18V, k jejímuž startu mělo dojít o víkendu. Došlo však k neobvyklé věci – start se odložil téměř o 14 dní nejdříve na 9. září, přičemž statický zážeh by mohl přijít 31. srpna. Důvody odkladu neznáme, ale je velmi neobvyklé, aby se jen pár dní před startem odložil start o dva týdny. Raketa i odpalovací rampa jsou údajně bez problémů a spekuluje se o závadě na nákladu.

Na Floridu dorazil transportní letoun s kontejnerem, ve kterém se ukrývá první exemplář třetí generace amerických navigačních družic GPS. Družici GPS-IIIA-01 by měl Falcon 9 vynést ještě před koncem roku. Původně mělo ke startu dojít už před několika měsíci, ale letectvo, pod které systém GPS patří, chtělo ještě dodatečný čas na ověření chování Falconů 9 ve verzi Block 5.

Firma Exos Aerospace provedla 25. srpna údajně velmi úspěšný letový test suborbitální rakety SARGE. Ke zkoušce mělo dojít již v dubnu, ale společnost musela vyřešit problémy s řídícími jednotkami IMU. Nevíme sice, jaké výšky nosič dosáhl, ale 15 minut po startu přistál na padáku. Firma by údajně ráda rozběhla vývoj rakety Jaguar, která by měla zvládnout vynést na nízkou oběžnou dráhu zhruba 100 kilogramů nákladu.

Přehled z Kosmonautixu:

Nestihli jste číst všechny naše články? Pak si můžete v tomto přehledu udržet základní přehled o hlavních událostech, které formovaly tento týden. Nejprve jsme se podívali, jak může snímek Slunce vypadat jako umělecké dílo, abychom se v dalším článku podívali na šest zajímavostí o očekávaném probouzení roveru Opportunity. V článku o tajemném obřím „bazénu“ od SpaceX jsme spekulovali o jeho možném využití a článek ze seriálu o administrátorech NASA pokročil o další desetiletí vstříc současnosti. Ukázali jsme si fotky z instalace přístupového ramene na věž rampy 39A a nahlédli jsme do plánů společnosti Stratolaunch, která vyvíjí hned několik raket. Živě a česky komentovaný přenos okořeněný startem rakety Vega s větrnou družicí Aeolus, začátek přibližovací fáze sondy OSIRIS-REx, nebo rekapitulace příprav na zkoušku záchranné věžičky lodi Orion – nic z toho mezi našimi články nechybělo. Letní seriál TOP5 se tentokrát podíval na lodě – ne kosmické, ale skutečná vodní plavidla ve službách SpaceX. Zopakovali jsme si to nejlepší ze startu rakety Vega, ukázali jsme si, jak bude ICESat-2 pomocí laseru měřit změny ledovců a nevynechali jsme ani první fotografie asteroidu Bennu pořízenou sondou OSIRIS-REx.

Snímek týdne:
Instalaci ramene, přes které budou astronauti nastupovat do lodi Crew Dragon, jsme se již věnovali v samostatném článku. Jelikož jde ale o významnou událost, která bude mít význam i do budoucna, rozhodli jsme se oficiální snímek této konstrukce přímo od SpaceX nominovat jako Snímek týdne. Nepopíráme, že při výběru hrála roli i vizuální podoba přístupového ramene, které opravdu odpovídá 21. století. Pokud by Vás zajímaly rozměry ramene a nějaké zajímavosti, zde je krátký souhrn:

• Šířka 1,22 m, výška 2,44 m, délka 25,91 m
• 80,77 m nad hladinou moře
• O 21,33 m výše než původní rameno pro raketoplány
• Konstrukce je většinou ocelová s některými komponenty z hliníku

Především údaj o šířce se zdá velmi malý – spekuluje se tedy, že jde o vnitřní rozměr průchozí chodby. A mimochodem – Elon Musk na Twitteru potvrdil, že věž FSS u rampy 39A vypadá hrozně a opravdu bude pokrytá panely, které ji zakryjí, jak jsme viděli na dřívějších vizualizacích.

Video týdne:
25. srpna roku 2003 se do vesmíru dostal infračervený teleskop Space Infrared Telescope Facility (SIRTF) známější spíše jako Spitzerův teleskop. Měl sice fungoval jen dva a půl roku, ale i po patnácti letech stále zvládá plnit úkoly vědecké komunity. Jeho využití je široké – od vzdálených galaxií, po exoplanety. Spitzer má zajištěné fungování do listopadu 2019 a budoucí infrateleskopy budou stavět na jeho odkazu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://im.indiatimes.in/content/2017/Mar/chandra_yanan_1489303932.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/elphic_south_north_lunar_pole_ice.png
https://upload.wikimedia.org/…/7/75/Moon_Mineralogy_Mapper_left.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/insighticcannotated.png
https://pbs.twimg.com/media/DlPeJJZU4AIx4fX.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/DlaMSC5UcAExpfh.jpg:large