Nová evropská raketa Ariane 6 by mohla poprvé letět do vesmíru už v roce 2020. Je tedy potřeba, aby se už teď rozbíhala výroba jednotlivých dílů. Před pár dny se program dočkal hned dvou významných momentů, které se týkají jak horního stupně nové rakety, tak i jejích urychlovacích bloků. Jelikož v Jižní Americe pomalu, ale jistě roste nová startovní rampa, která bude určena právě pro Ariane 6, je vývoj nového evropského nosiče na velmi dobré cestě.
Zdroj: http://www.mt-aerospace.de
Středa 4. dubna byla na první pohled den jako každý jiný, ale pro projekt nové evropské rakety byl velmi důležitý. Nezávisle na sobě se totiž v tento den sešly hned dva významné momenty, které souvisí se stavbou nového evropského nosiče. První milník proběhl v německých Brémách, kam dorazila první palivová nádrž pro horní stupeň Ariane 6. Zásilka mířila konkrétně do nového výrobního centra společnosti ArianeGroup. Na první pohled se to možná nezdá jako důležitá věc, ale opak je pravdou.
Nádrž na kapalný vodík, který vyrobila společnost MT Aerospace je historicky prvním strukturálním dílem Ariane 6, který se dostal do integrační fáze. Díly pro nádrž (její stěny a kulovitá zakončení) vznikaly ve skoro 700 kilometrů vzdáleném bavorském městě Augsburg, kde se k její výrobě použilo nejnovější vybavení a optimalizované procesy. Jde třeba o pokročilé svařovací metody, využití výměny dat mezi přístroji (princip tzv. internetu věcí), nebo o použití vrtacích a nýtovacích robotů. Díky těmto metodám má být výroba dílů efektivnější a také levnější.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net
Finální sestavení pak proběhlo v Brémách v sídle MT Aerospace, odkud pak hotová nádrž putovala do samotného výrobního závodu ArianeGroup. Společnost MT Aerospace je hrdá především na využívání zařízení pro třecí svařování s promíšením (friction stir welding – FSW), které bylo instalováno na začátku roku 2018. „Dřívější svařovací procesy trvaly zhruba deset minut, ale příprava na ně zabrala tři hodiny. Nový přístroj tento čas výrazně zkracuje. Součástí zařízení je i ultrazvuková kontrola svarů. Jakmile tedy díl opustí výrobní zařízení, je dokončený a rovnou i otestovaný. Samozřejmě plánujeme i do budoucna v horizontu 20 a více let. Momentálně vyrábíme každý rok 30 dómů pro nádrže Ariane 5. Do budoucna můžeme tento počet zvýšit až na devadesát kusů. Přechod na program Industry 4.0 nám tak umožní ztrojnásobit produkci,“ popisuje Hans J. Steininger, hlava společnosti MT Aerospace AG
Zdroj: https://www.ariane.group
„Vzhledem k velmi těsnému časovému plánu jsme velmi hrdí na to, že jsme mohli dodat první díl nové evropské rakety Ariane 6 v souladu s plánovanými termíny,“ přiznává Steininger. „V Brémách vidíme velký pokrok projektu Ariane 6. Doručení první nádrže pro nás znamená významný milník. Díky novému výrobnímu centru mohou být všechny tyto díly integrovány do kompletního horního stupně na jednom místě,“ přidává Jens Laßmann, místní manažer ArianeGroup.
Ve stejný den, tedy 4. dubna, opustila objekt firmy ArianeGroup v Le Haillan nedaleko francouzského Bordeaux první tryska motoru P120 na tuhé palivo. Tento motor se použije jako urychlovací blok Ariane 6 – podle hmotnosti nákladu a cílové oběžné dráhy se použijí tyto urychlovací bloky buďto dva (výsledná verze bude mít označení 62), nebo rovnou čtyři (pak budeme hovořit o verzi 64).
Zdroj: https://www.ariane.group
V Le Haillan byla tryska navržena a zkonstruována, přičemž nyní se vydala na cestu přes Atlantik do Jižní Ameriky na kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně. Tento exemplář zde bude spojen se zbytkem motoru, aby mohly ještě letos v létě proběhnout zkušební zážehy. O motoru P120 jsme na našem webu již psali (vloni v říjnu a letos v únoru), dnes proto jen v krátkosti připomeneme, že se jedná o největší jednosegmentový motor na tuhá paliva na světě.
Zdroje informací:
https://www.ariane.group/
http://www.mt-aerospace.de/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://spacewatchme.com/…view_of_the_Ariane_6_four_boosters_configuration_A64.jpg
http://www.mt-aerospace.de/assets/images/9/A6_Wasserstofftank_Web-38f93419.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…7cbc3b3659a22f8afbb02fcbd7252c82&oe=5B590589
https://www.ariane.group/wp-content/uploads/2018/04/photo_1280x720.jpg
https://www.ariane.group/…/Entete_1280x720-1280×720-c-default-1600×900-c-default.jpg
Bude i verze bez urychlovacích bloků?
Ne. Hlavní motor Vulcain 2.1 je příliš slabý na to, aby se raketa odlepila od rampy jen jeho přičiněním. Bez urychlovacích bloků raketa váží kolem 200 tun, tah motoru je 1370 kN (cca 140 tun)
Něco málo se dělo i u Vega. Spaceflight si zarezervovalo místo na dvou misích s adaptérem SSMS a k dispozici je User Guide pro miniraketoplán Space Rider.
Máte odkaz na ten user guide? Díky 🙂
Tak možná to tu bude dvakrát:
http://emits.sso.esa.int/emits-doc/ESA_HQ/SRSAOUsersGuide.pdf
Bude zajímavé sledovat Ariane 6 ve srovnání s OmegA od Orbital ATK (ekonomiku,..)
Dobry den,
Nechapte ma zle, povazujem sa za fanusika ESA.
Ale v sucasnom svete (uspechov SpaceX) ma zatial nic nepresvecilo ze nakladny vyvoj Ariane 6, nieje jedno obrovske mrhanie penazi z dani obcanov EU. Ktore z dlhodobeho hladiska ESA skor poskodi. Nepopieram ze Ariane 6 moze priniest iste zefektivnenie nakladov (oproti predchadzajucej verzii), ale neviem najst ziadne argumenty ako moze byt bez znovupouzitelnosti v roku 2020 konkurencieschopna.
Podla mojho nazoru peniaze mohli byt presunute na nejaku novu atraktivnu vesmirnu missiu.
Prosim berte to ako vyzvu do diskusie, rad sa necham presvecit ze je moj nazor mylny 🙂
Víte to je těžké. Evropa potřebuje mít vlastní raketu a A5 je hodně drahá. Tak se Evropa rozhodla, že bude mít A6, která bude levnější. Ono jde o to, že její výroby dá práci lidem a bude to mít příznivý vliv na vývoj technologií. Celé je to mnohem složitější. Navíc A6 by v budoucnu teoreticky mohla znovupoužitelnost vyzkoušet.
Znovupoužitelnost zatím není ještě ekonomicky tolik výhodná, jak by mohla být. Je to dobrá cesta, ale zatím je pořád hodně na začátku. Do doby, než budou létat rakety, které bude stačit jen dotankovat a znovu použít, a které teprve budou skutečně výrazně úsporné podle mého zbývá ještě zhruba 20 let. Na tu dobu je stále ještě ekonomicky konkurenceschopná i moderní jednorázová raketa, která má na rozdíl od znovupoužitelných raket maximální nosnost, nižší výrobní náklady atd.
Věřím, že „Ariane 7“ už znovupoužitelná bude.
Ano rozumiem argumentom:
– Uz to stalo prilis vela aby sa to zrusilo.
– Zamestnava to v EU vela ludi.
– Ze ide o projekt tak komplexny ze je z politickeho hladiska nerealne jeho zrusenie.
Ale obavam sa ze realne bude bude komercnich startov nosica Ariane 6 malo. Tie co budu, budu „politicky dohodnute“ a nie moc rentabilne (ak nie vylozene stratove). A vedecke misie pre ESA budu povinne pouzivat europsky predrazeny nosic.
Kamil: Neviem mozno som moc optimisticky co sa znovupouzitelnosti tyka. Ale vcera letel posledy kus Block 4 a verim ze nastupom Blocku 5 uz SpaceX naozaj nebude konkurenciu v cene za kg/start.
Možná tomu tak bude. Kdy vlastně oznámili, že Block 4 se dá použít jen 2x. Tedy jako nový a jednou použitý. Do té doby i tady někteří básnili o 10 použití stupně.
Tam došlo k nedorozumění. SpaceX udávala, že Falcony budou schopny i více než deseti misí, ale až později jsme pochopili, že tím není myšlený Block 4.
To máte těžký, sice se ve vesmíru zbrojit nesmí, ale i tak kosmonautika úzce souvisí s národní bezpečností. Evropské státy chtějí mít jistotu, že nahoru mohou poslat co chtějí a kdy se jim to hodí, takže potřebují svoji raketu.
U „zastaralé“ Ariane také evropské státy mohou dělat a dělají důkladnější kontrolu kvality výroby, mohou používat certifikované součástky (což se podílí na její vyšší ceně), takže raketa má lepší „rating“ pro velké vědecké mise.
Pro rakety Falcon je možná zbytečné používat radiačně zodolněné mikročipy… ale třeba pro nosič který má vynést JWST (v ceně 8 miliard dolarů) jich asi škoda nebude
U takové mise by nosič klidně mohl být z ryzího zlata, kdyby se tím dosáhlo nižšího rizika havárie a pořád by to bylo ekonomicky obhajitelné !
Vcelku souhlasím.
Na druhou stranu, celá znovupoužitelnosti pořád stojí a padá na jednom Elonu Muskovi. Pokud nakonec neuspěje, bude Arien 6 vlastně docela dobrá raketa.
„mrhanie penazi z dani obcanov EU“
Nejde o peníze z daní občanů EU, ale nanejvýš z těch států členských států ESA. A v ESA není každý stát z EU.
„Ano rozumiem argumentom:
– Uz to stalo prilis vela aby sa to zrusilo.“
Tak zrovna tohle není argument, ale logická chyba.
Slováci na to něco platí?
Slováci nejsou členy ESA 🙂
Proc ta agresivita hned? Byl to jen dotaz a take me to zajima z sirsiho pohledu
Pán psal o daňových poplatnících EU, tak mě zajímalo, jak k tomu přispívají třeba právě ti slovenští.
ČR se projektu účastní, takže tam je to celkem jasné.
Členství v ESA není povinné pro členství v EU a ta proto ESA nefinancuje.
Spoustu projektů platí přímo EU (třeba Galileo) a realizuje prostřednictvím ESA.
Neplatíme. Preto sme na tom tak hovadsky dobre. My si totiž vybudujeme svoj vlastný kozmodrom. Najlepšie niekde na vychode, lebo tam zatiaľ nič nie je. A tiež si zostrojime svoje vlastné nekonečné krát použiteľné rakety. A adeptov na kozmonautov už máme. Stačí si pozrieť naše každodenné správy. Vystrelime ich do kozmu na obežnú dráhu okolo Slnka. Perihelium urcime pár km nad Slnkom. Nech sa trochu zohreju.
Príjemný večer.
Prý kosmodrom, každému je jasné, že je to vojenská raketová základna pro útok na Maďarsko…
Mimochodem, je nějaké plánované datum vstupu Slovenska do ESA? Co jsem koukal na harmonogram jiných zemí, tak mi to vychází na začátek dvacátých let, ale je to skutečně tak? a má to podporu?
Slovensko vstúpilo do druhej fázy spolupráce podpisom medzinárodnej “Zmluvy o európskom spolupracujúcom štáte / European Cooperating State Agreement” dňa 16.2.2015, čím sa zaviazalo financovať prístupový program PECS (Plan for Euroepan Cooperating States), ktorý slúži na prípravu štátu na plné členstvo v ESA.
Po zavŕšení druhej fázy spolupráce, ktorú možno očakávať od roku 2020, bude Slovenská republika oprávnená uchádzať sa o plné členstvo v ESA pristúpením k medzinárodnému “Dohovoru o založení Európskej vesmírnej agentúry / ESA Convention“s trvalým vyčlenením financií zo štátneho rozpočtu na financovanie aktivít ESA.
Dufajm ze sa tak naozaj 2020 stane.
Rád bych vás upozornil, že EU a ESA jsou dvě na sobě nezávislé organizace, ačkoliv logicky ESA a EU úzce spolupracují.
Doufám, že nedojde k nějakým velkým zpožděním, 2020 se jeví jako relativně brzo, ale je to pozitivní. Bylo by skvělé kdyby ESA začala pracovat na nějaké znovupoužitelnosti, přece jen je vidět na projektech nových raket, že to ani za pár let nebude standard (kromě standardu SpaceX, kdo ví kdy poletí New Glen…) a tak je stále šance být mezi pionýry 🙂
Odpověď se nachází pod jmény Adeline a Prometheus 🙂
Díky, podívám se na to 🙂
Asi to nebude tempom akym by si fanuskovia kozmonautiky zelali ale lady sa predsa len pohli 😉
http://spacenews.com/france-germany-studying-reusability-with-a-subscale-flyback-booster/
Plus co spomina kolega vyssie, aj ked k Adeline som osobne trosku skepticky.
4.dubna byla středa
Díky, opraveno.
Evropské rakety mají trochu podobný problém jako SLS – součásti se vyrábějí v hodně státech hodně firmami, tak aby se všichni mohli zapojit, ale to asi není zrovna efektivní. V tom mají soukromé firmy obrovskou výhodu – můžou většinu rakety vyrábět pod jednou střechou jako SpaceX a řešit primárně efektivitu a ne to ve kterém státě vznikne kolik pracovních míst díky programu. Doufám že se tohle na ceně a případných časových skluzech nové Ariane moc nepromítne a že bude konkurenceschopná.
SpaceX má hlavně výhodu v přístupu k bohatému americkému vládnímu trhu.
Evropě tak trochu ujíždí vlak. Zatímco dřív patřila Ariane 5 mezi TOP rakety co se týče nosnosti, tak Ariane 6 už bude pokulhávat nejen za soukromníky, ale už i Čína má silnější nosič.
Nosnost sama o sobě by neměla být jediným porovnávacím faktorem raket.
Ona trochu pokročila miniaturizace satelitů a taky ne pokaždé se podaří sehnat dva zákazníky pro duální start, takže se na to bere menší ohled, u šestky se zaměřili na lepší druhý stupeň, který umí dopravit družici přímo na GEO dráhu, takže jim šetří čas…
Jinak nosnost zůstala tuším stejná na LEO o něco se zvýšila na GTO oproti pětce. Záleží to na konfiguraci solid boosterů. A stejné srovnání platí třeba se soukromým Falconem 9 (v expendable verzi), v tom Ariane 6 pomáhá právě lepší druhý stupeň.
Mimochodem oproti Falconům, rodina Ariane tam nahoru skutečně dokáže dostat (a reálně dostala) těch maximálních 20 tun
Falcony mají limit nákladu cca 8 tun, kvůli adaptéru. A mimochodem mají o dost menší kryt – pokud vynecháte reusable, k čemu vám je výkon, když na špici nesmíte namontovat náklad, který by ten výkon využil ?
I když má SpaceX hodně uspěchů tak Evropa je Evropa a podle mě se na evropské rakety často zapomíná i když jsou skvělé