Kosmotýdeník 22. díl (3. 2. – 16. 2. 2013)

V novém Kosmotýdeníku se bude věnovat hlavně Mezinárodní vesmírné stanici. JAXA připravuje robota REX-J, který by mohl pomáhat astronautům při vesmírných vycházkách a později by je mohl dokonce i nahradit. Kosmická laboratoř Columbus slaví. Už pět let se zde provádějí zajímavé pokusy. Nakonec se podíváme na zásobovací loď Progress, která se za šest hodin po startu připojila k ISS. Jelikož se tento nový letový plán osvědčil, bude se využívat i pro pilotované lety, a tak se sníží počet zásob a přibude místo na vědecké nástroje.

Astronautův pomocník

Vesmírné procházky jsou velice nebezpečné a je potřeba vynaložit pořádné úsilí, aby vše dopadlo na jedničku. JAXA přišla se zajímavým nápadem. Postavila robota REX-J, což je takový pomocník/náhradník astronauta. Ten by měl pomáhat například při opravách Mezinárodní vesmírné stanice a dokonce by jednoduché úkoly mohl plnit zcela sám. Na ISS je mnoho různých modulů a přístrojů, které se mohou porouchat. Kdyby došlo k nějakému závažnějšímu problému, astronauti by si museli obléknou skafandr a připravit se na výstup. Vše zabere mnoho času a úsilí. Navíc astronauti budou pod neustálým nebezpečím kosmické radiace a dokonce může hrozit srážka s kosmickým smetím. Proto existují přísná pravidla, která udávají jak dlouho může astronaut být ve volném kosmu a jak často může vycházku provádět.
Nyní je robot ve vývoji a má velice omezené funkce. Brzy by ale mohl kosmonautům pomáhat při výstupech a později by je mohl i nahradit. A jak se robot pohybuje? Mění svou polohu pomocí lanek které připevní k madlům pomocí svého ramene. Poté upravuje délku lan. Pokud by se technologie osvědčila, mohl by podobný robot startovat se složeným satelitem a poté ho na oběžné dráze sestavit.

Laboratoř Columbus slaví

Už pět let se evropská laboratoř Columbus používá na pokusy v mikrogravitaci. Columbus je nějvětší modul od ESA, který je k Mezinárodní vesmírné stanici připojen. Laboratoř je šest metrů dlouhá a váží více než 10 tun. Byla dopravena v nákladním prostoru raketoplánu Atlantis v roce 2008. Pokusy v modulu jsou sledovány a vyhodnocovány týmem vědců v Columbus Control Center blízko Mnichova.
Columbus byl oficiálně plánován jako část evropské stanice, kde by se prováděly experimenty v mikrogravitaci. Počítalo se i s evropským raketoplánem Hermes. Ale po několika škrtech v rozpočtu byl celý projekt zrušen i s raketoplánem.

Sprinter Progress

Ruská zásobovací loď Progress dovezla astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici více než 2,5 tuny čerstvých zásob. Díky modernímu naváděcímu systému byl let ke stanici zkrácen na pouhých šest hodin! Nedávno ještě podobný let trval přibližně dva dny. Jelikož se tento nový letový plán osvědčil, bude se využívat i pro pilotované lety.
Mezi lety 2003 a 2005 byla loď Progress jediným zásobovacím zařízením, které se dalo použít. Program Space Shuttle byl pozastaven, kvůli zkáze Columbie.
Další zásobovací loď je evropská ATV (Automated Transfer Vehicle). První ATV, která se jmenovala Jules Verne, odstartovala v roce 2008. Na oběžnou dráhu může vynést až osm tun nákladu. Startuje každých 12-18 měsíců pomocí rakety Ariane 5. Vyvíjená loď Orion byla navržená tak, aby měla svou nepilotovanou variantu jako Progress. Nicméně k realizaci této varianty nedojde. Předpokládá se, že raketoplány nahradí lodě od firem jako SpaceX nebo Orbital Sciences.

Zdroje informací:
http://www.jaxa.jp/
http://sen.com/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://robotics.jaxa.jp/ENG/img2/rexj.jpg
http://robotics.jaxa.jp/project/renkei-koza/img/REXJ.jpg
http://postmediacanadadotcom.files.wordpress.com/2013/02/37.jpg?w=599&h=399