Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.
Už teď je jisté, že úspěšný let prvního člověka v soukromé kosmické lodi na oběžnou dráhu bude velkým milníkem v historii kosmonautiky. Ačkoliv již v historii známe soukromou kosmickou loď SpaceShipOne, která dosáhla výšky sta kilometrů, tehdy šlo pouze o suborbitální skok, který se nedá porovnat se skutečnou cestou na oběžnou dráhu.
O tom, že američtí astronauti budou na ISS létat právě v lodích Starliner a Crew Dragon rozhodla NASA v roce 2014. Boeing tehdy dostal 4,2 miliardy dolarů a SpaceX 2,6 miliardy. Důvodem odlišných finančních injekcí bylo to, že zatímco Boeing musí svou loď stavět od píky, v případě SpaceX se jedná „jen o úpravy stávající nákladní lodi Dragon“ – byť se jedná o změny velmi podstatné.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov
Zatímco nyní platí Spojené státy Rusku 81 milionů dolarů, nové soukromé lodi by měly tuto cenu snížit. Zároveň mají nabídnout i vyšší kapacitu až sedmi osob na palubě. Už nyní je ale téměř jisté, že sedm lidí na ISS létat nebude, spíše se počítá se čtyřčlennou posádkou a zbytek doplní náklad.
Firma Boeing plánovala, že v příštím roce, tedy v roce 2017, stihne dva klíčové zkušební lety. První bude nepilotovaný a druhý už ponese lidskou posádku. Podle tohohle plánu by Boeing v již zmíněném závodě porazil SpaceX . Plány se ale mění – Leanne Caret, viceprezident společnosti Boeing, totiž 10. května oznámil: „Pracujeme na tom, abychom první nepilotovaný let stihli v roce 2017. Následovat jej bude pilotovaná mise naplánovaná na rok 2018.“
Důvodem odkladu by mělo být hned několik na sobě nezávislých problémů. Kosmická loď by prý měla mít blíže nespecifikované problémy s hmotností, ale objevily se také informace o aeroakustických problémech, které souvisí se startem lodi na raketě Atlas V. Tady se sluší poznamenat, že tento nosič nebyl plánován pro pilotované lety a proto se musí až dodatečně recertifikovat. Boeing navíc uvádí, že příčinou odkladu jsou i dodatečné změny v softwaru ze strany NASA.
Firma Boeing tento měsíc dokončila sestavování strukturálního testovacího exempláře lodi Starliner (viz fotka výše v tomto článku), který bude určen ke zkouškám zaměřeným na pevnost konstrukce. Tyto testy odhalí, zda loď dokáže odolat všem tlakům, které na ni budou působit hlavně při startu a při návratu do atmosféry. Astronauti už cvičí na letových simulátorech Starlineru, aby si osahali ovládání lodi. Komponenty pro první let Starlineru se už brzy začnou skládat dohromady v útrobách montážní haly na Kennedyho středisku na Floridě.
A jak je na tom SpaceX? Její nepilotovaný let na oběžnou dráhu označovaný jako SpX-DM1 je zatím plánován na první polovinu roku 2017, přičemž se neoficiálně hovoří o květnu. Kosmická loď Crew Dragon při této misi vyzkouší všechny systémy nutné k přiblížení k ISS a k automatickému spojení s orbitálním komplexem. Loď zůstane u ISS zakotvená dva týdny a pak se vrátí na Zemi a přistane v oceánu. Během celého letu budou důkladně monitorovány systémy podpory života.
Zdroj: http://cdn.geekwire.com/
Pilotovaný let Crew Dragona by měl přijít v druhé polovině roku 2017 a na palubě lodi budou sedět astronauti NASA, kteří na 14 dní navštíví ISS. Takový je alespoň současný plán, který se ale může změnit. Souboj SpaceX a Boeingu má i symbolický význam. Když v roce 2011 přiletěl k ISS raketoplán Atlantis na poslední misi STS-135, přivezl s sebou i americkou vlajku, která měla na stanici zůstat uložena do chvíle, kdy si pro ni přiletí posádka v lodi, která odstartuje z amerického území.
V té době se všechno zdálo hrozně daleko – raketoplány odcházely do důchodu a soukromé firmy v té době teprve sbíraly první cenné zkušenosti. Vždyť první zásobovací loď Dragon přilétla ke stanici téměř rok po posledním raketoplánu. Roky ale plynuly a soukromé firmy ukázaly, že umí zásobovat stanici nákladem. A nyní před nimi stojí nová, mnohem náročnější výzva – dopravovat na ISS lidské posádky. I když se to ještě před lety zdálo hrozně daleko, nyní už můžeme cítit, jak se tyto okamžiky blíží.
Zdroje informací:
http://www.geekwire.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/08/2015-08-11-150714-350×245.jpg
https://blogs.nasa.gov/commercialcrew/wp-content/uploads/sites/230/2016/05/STAjoin-3.jpg
http://cdn.geekwire.com/wp-content/uploads/2015/11/151120-spacex-620×387.jpg
Přesně jak píšete. Vše se to zdálo až kdesi za obzorem a najednou tu máme pro jistotu hned dvě lodi, takže pojistka, že to vyjde. NASA vytvořila konkurenční prostředí a výsledky jsou tady. A Rogozinova arogantní slova o trampolíně vypadají ještě trapněji než tehdy.
Ono je to dost relativne, ked sa pozriem smerom do minulosti, kedy letel raketoplan a porovnam to s casom, kedy by mali letiet CD a Starliner, tak sa to zda malo, ale roky 2017 a 2018 su z hladiska studenta, ci pracujuceho dost vzdialene 🙂
Dolezite je aby lietali a hlavne bez nehod a strat na zivotoch, vtedy sa vsetko komplikuje a predrazuje. Urcite si nenecham ujst ani jeden z tych startov, to je iste.
Iba tak zo zvedavosti, ako mal Rogozin zareagovat? Napriklad tym, ze im ponukne nizsiu cenu? 😀
Ano, nabídka nižší ceny by byla velmi rozumná, ale neruská. Pro kosmonautiku Ruska by byla další spolupráce se Západem dobrým zdrojem financí. Vydíráním se Rusové dostanou tam kam nakonec vždycky. Podobná chyba, kdy jim Američané svěřili dopravu lidí na ISS, už se těžko bude opakovat. Škoda, ruské konstrukce by nepochybně byly přínosné, ale zbytek světa umí žít bez Ruska. A díky kulturnosti představitelů Západu se těžko dočkáme „rogozinovských prohlášení“, že např. mohou mužici chytat svoje motory ze Sojuzu do prostěradla. Rogozinovo prohlášení bylo trapné i bez ohledu na dynamiku vývoje kosmonautiky v USA, teď zní jen trapněji, jak zde již bylo napsáno.
Cely zapadny svet uvalil sankcie na Rusko a od Ruska ocakavate znizenie cien. To ako vazne?
Rusi maju v podstate monopol na dopravu ludi na ISS, takze US si mozu vybrat, bud zaplatia, kolko Rusi zapytaju, alebo nie. Tu je matematika jasna. Preco by Rusi nemali pozerat na celu situaciu ako na obchod? Cela Amerika funguje na peniazoch a zisku a ked Rusi pytaju od nich peniaze, tak je to nefer, alebo neeticke? Idalisticky si mysliet, ze Americania su ti dobri a Rusi zli je naivne a neprezierave.
Zial, aj kozmonautiku ovplyvnuju hlavne politici a potom to aj tak vyzera. US tvrdia, ze od Rusov nebudu kupovat, a Rusi kontruju, ze si lietajte na ISS trampolinou. Saskaren.
Ono totiž dobrý kapitalista si vidí dál než na špičku nosu. Tzn. obchodní vztahy se snaží pěstovat i do budoucna, nežije pouze přítomným okamžikem, jako že teď jsou na mě závislí tak jim to osolím. Neříkám, že jsou starty Sojuzů nutně předražené, to asi pořádně nikdo neví, ale obchodního partnera veřejně zesměšňovat je vizitka autora a hlavně do budoucna nedobrý tah. Bohužel ten slovanský kapitalismus (když už tomu tak musíme říkat) tohle nějak ztuha chápe zdaleka ne jen v oblasti kosmonautiky.
Jak bylo poznamenáno níže, jistá prohlášení proběhla na obou stranách. Je tu ovšem ten drobný rozdíl, že americká strana pouze dala najevo jistou zdrženlivost v dalším pokračování obchodního vztahu, aniž by se potřebovala obouvat přímo do partnera. A co víc, je možné v tom směru sledovat i nějaké kroky, určitě dost konkrétní na to, aby toto prohlášení prozatím nešlo označit jako velkohubé plácání.
Jasně, z krátkodobého hlediska získají víc peněz. Ale z dlouhodobého hlediska nemusí být taktické stavět se do role vyděračů, protože si zabouchávají dveře k případné další spolupráci.
Milan Štrup & Honza
Tymi dobrymi kapitalistami a kratkodobym hladiskom ste mysleli aj firmu ULA a jej vyciciavanie danovych poplatnikov a trojnasobne predrazene starty ich rakiet? 😀
vedator a preco boli na Rusko uvalene sankcie? Anektovalo Krym, moze za krviprelievanie na vychode Ukrajiny. Tie sankcie su slabe, na rusa je potrebne ist tvrdo, lebo rus inemu nerozumie. To, ze Ty si psychicky a mentalne niekde v Donbase neznamena, ze inych budes zatazovat svojimi proruskymi plkmi. Zamysli sa nad sebou a nerob hanbu. Tu nie si vo svojom miestnom senku pri pive medzi svojimi sukmenovcami.
Jistě, že myslím i ULA.
a) taky, že se jim to v dlouhodobém horizontu nevyplatilo. Kdyby se chovali jinak, pozice Space-x by pravděpodobně mohla být o poznání těžší.
b) ULA dlouho v pozici kdy má monopol na službu státnímu rozpočtu. Což není omluva, leč je smutným faktem, že taková situace vede vždy k týmž důsledkům. Ale Roskosmos v té pozici vůči NASA nikdy nebyl, celému světu bylo od začátku jasné, že ten monopol je pouze dočasný a v době výkřiků o trampolínách to bylo dávno nezpochybnitelné.
A to nechávám stranou, že se jedná o interní záležitost USA.
Tu rádoby vtipnost tenhle Rusák prohlásil v reakci na sankce s tím, že když USA tedy takhle, tak ať si na ISS skáčou pomocí trampolíny. Prostě trapný bonmot, které známe i od jednoho jeho kamaráda u nás 🙂 Takže takto. Nemělo to nic společného s nějakými cenami. Jen tak plácal.
Presne, len placal, tak ako placali aj predstavitelia USA, ked povodne zatrhli kupovanie raketovych technologii od Rusov. ULA (na Atlas) a ATK (na Antares) dalej veselo nakupuju, takze politicka saskaren na jednej aj druhej strane. Typicki politici.
Máte pravdu, že prohlášení jsou jedna věc a srážka s realitou často druhá. Jak známo, závislost oslabuje. Proto jsem rád, že se brzy dočkáme pilotované alternativy k Sojuzům. A to i kvůli těm novým kosmickým lodím jako takovým, nejen z důvodu silných antipatií vůči Rusku.
Ad vedator: S těmi motory tam bylo toho plácání víc. Nevím přesně, kdy a kdo prohlásil, že se nebudou kupovat motory od Rusů. Vím akorát, že jednou to souviselo s havárií Antaresu a ejhle, kupují jiný ruský motor. Rusové zase prohlašovali, že nebudou poskytovat motory pro vojenské mise Atlasu a jak to dopadlo, víme. Prostě politické kecy na obou stranách.
Jak to dopadne se Sojuzem, těžko říct. Američané budou mít dvě lodě a budou se snažit udržet rozumný počet startů u obou (aspoň jeden ročně každá). Rusové také nebudou chtít zmenšit počet letů na polovinu a přijít tak o značnou část příjmů. Předpokládám, že to dost nabourá půlroční mise na ISS, cyklus bude kratší a otevře se prostor pro kosmickou turistiku. Pokud pak bude k dispozici i soukromá stanice od Bigelow Aerospace aspoň s jednou BA330, tak to bude ještě zajímavější.
4 Vojta
Rusi budu este dlho lietat na Sojuzoch. Co sa tyka buducnocti, predstavujem si to tak, ze az ked budu Federacia a Angara spolahlive, tak az vtedy odstrihnu Sojuzy (lode) a Soyuzy (nosice).
ISS je jedna z mala spolocnych mierovych missi kde dokazu spolupracovat (mozno s miernym skripanim) mnohe staty. Ja dufam, ze ISS bude fungovat este dalsie desatrocie/desatrocia. Tento koncept je zivotaschopny a prinosny (aj pre politiku).
Ako to dopadne s vsetkymi tymi lodami bude zujimave sledovat a tesim sa na to. Pohlad na ruske, americke a nebodaj aj cinske vesmirne prostriedky pridokovane k jednej vesmirnej stanici by bol na nezaplatenie. Ale to som uz asi prilis velky optimista a naivka.
Proč naivka? Už teď je tam Sojuz spolu s Dragonem, příště přibude Crew Dragon nebo Starliner. Jen s tou Čínou nevím. Čína nemá na ISS přístup.
NASA vytvořila hodně věcí, ale určitě to neni konkurenční prostředí. Konkurenční prostředí vytvořil Obama, protože rovnou řekl, že na kraviny dávat peníze nebude (volná interpretace). Pokud by to to záviselo jen na NASA, tak trochu vylepší Sojuz a za 5 let tu máme zase start za půl miliardy.
NASA teďka jenom blbne se SLS, aby našla další smysl své existence v dojení státního rozpočtu. Jenže než to daji dohromady (někdo tu na diskuzích správně poznamenal, že jde o slepenec), tak to nejspíš zvládnou soukromý firmy. Z dílů pro SLS se udělá exponát pro muzeum a k tomu se přidá cedulka o významu dobývání kosmu.
NASA má být vědecká organizace (viz. Curiosity, Cassini apod.). Akorát, že sondu jednou relativně levně postavíte (v porovnání s provozem raketoplánů) a než to doletí k Plutu, tak polovina nejschopnějších vědců už je v důchodu a nebo v soukromým sektoru.
Na vynášení nákladů za ranec pořád tou samou raketou se uživí i blbci.
Přesně vyjádřeno. Člověk se nevyhne ani na kosmoservru sklouzávání k politice. Obamu opravdu nemusím, ale tohle udělal dobře. Výsledky jsou vidět.
NASA nevznikla pre to aby sa stala špediperskou firmou, čo sa do značnej mieri aj stalo. Konečne sa toho prekliatia zbavuje a prenecháva ho súkromným špeditérom a začína sa pomaly naplno venovať svojmu hlavnému poslaniu, skúmať vesmír a získavať vedecké poznatky o ňom. A to sa jej darí skvele, len tak na rýchlo, výskum Marsu, Jupitera a jeho mesiacov, podobne Saturn, Vesta, Ceres, Pluto … a ďalšie chystané misie. To špeditérske firmy nikdy robiť nebudú, z toho nie je okamžitý a krátkodobí zisk. Kým z letov na Mars, asteroidom .. nebude plynúť v krátkej dobe žiaden zisk, tak to proste nebudú robiť. Nebudú predsa svoje dobré peniaze míňať na niečo, čo možno prinesie zisk za 100 či 500 rokov. S tým by by do 10-tich rokov skrachovali.
To môže robiť iba akokoľvek preklínana štátna byrokracia z verejných prostriedkov a NASA bude „parazitovať” na daňových poplatníkoch, pretože to inač proste nejde. Viete si predstaviť že v časoch Geminy by sa nešiel nejaký hlupák kapitalista ktorý by bol ochotné obetovať stovky Giga-$ na niečo, čo by mu o 50 rokov dávalo nádej (iba nádej), že by sa to možno mohlo vyplatiť. To by sme sa prieskumu Marsu … .. nikdy nedočkali.
Musíme sa zmieriť s tým, že bez štátnej byrokracie a nás, daňových poplatníkov by sme sa toho nikdy nedožili.
Museli by sme na to čakať stovky rokov.
A preto sa tešme, že NASA „vyciciava” erár, hoci len ten Americký,
Nie náš. Na vycivavanie náš máme ďaleko väčších a našich vlastných slovenských a českýchodborníkov. V tomto sme naprosto nezávislí od cudziny.
pb 🙂 🙁
„NASA vytvořila konkurenční prostředí a výsledky jsou tady“.
Neviem čo je tým myslené, žeby korupcia, nehospodárne nakladanie s verejnými financiami a všeobecne neutešený stav v agentúre NASA ktoré donútili americkú vládu hladať alternativne sposoby pre lety do vesmíru?
Celé tieto súkromné lety do kozmu mi pripadajú ako náboženstvo. Nič také neexistuje. Za a) sú platené štátom a za b) oba projekty sú založené na poznatkoch agentúry NASA a zverejnených plánoch ruských motorov RD-180.
Moj názor je že chvílu to bude fungovať ale časom bude súkromnik technologicky zaostávať a bude si pýtať viac penazí, lebo na rozdiel od verejných agentúr mu pojde o zisk.
Máte pravdu v tom, ze soukromnici vyuzili stavajicich technologii statnich agentur. A zejmena vedcu. Na druhe strane, prave diky tomu, ze musi produkovat zisk si nesmi dovolit selhani.
Jinak si dovoluji podotknout, ze inovace tahnou prave soukromnici. Prave za ucelem dosazeni zisku. Na statni agentury se pouze nabaluji lidi, kteri by u soukromniku nemeli sanci.
V pripade statnich agentur totiz mate penezovod otevreny. Takze se prosadi projekty, ktere by v realnem zivote nemely sanci (viz. Raketoplan – tech pulmiliardy za start se vydavalo spis na to, aby to neshorelo jeste na rampe. Ne vzdy se to bohuzel povedlo).
Jakmile zacnou soukromnici vydelavat na turistickem ruchu, tak se s patentama dvere netrhnou.
(Nechci tim snizovat vyznam NASA v historickem kontextu. Ale v dnesni dobe je to spis zaba na prameni).
Atlas je certifikovany na radioaktivne naklady a mam pocit ze to je certifikacia narocnejsia, ako certifikacia na ludsku posadku, takze toto by mala byt viac papierovacka ako technicka zalezitost.
Jen bych upřesnil, že těch 81 miliónů dolarů je za každého jednoho astronauta. Za rok tak NASA utratí za dopravu 6 amerických a evropských astronautů, kteří se na ISS v průměru vystřídají 486 miliónů dolarů.
Za evropské astronauty snad platí ESA a za japonské JAXA, ne? Nebo to jde zprostředkovaně přes NASA? Jak to s nimi vlastně bude, až začnou létat Starliner s Crew Dragonem? Předpokládám, že bude rozhodovat hlavně cena, protože kapacity budou jak na americké tak na ruské straně více než dostatečné.
Je to trochu slozitejsi protoze napr. Alenia vyrabela spoustu hardware pro ISS (moduly) a jako barter za to dostala italie lety astronautu ktere plati NASA ale nejsou z baliku ESA. Proto lita na ISS tolik Italu. Balik ESA je myslim barter za jine veci, pokud se nepletu tak ESA sama si neplati zadny letenky. JAXA to ma stejne.
Přesně tak. Za letenky Evropanů, Japonců, Kanaďanů, atd. platí Rusům NASA. Od partnerů za to dostává služby a subdodávky. Bártr.
Držím palce spíše SpaceX a doufám, že lety budou „korunované“ úspěšnými přistáními 1 stupně. Už se přesně ví, kdy bude Pad abort test Crew Dragon při letu nosiče? Hovořilo o podzimu?
K In-flight abort testu by mělo dojít ještě před prvním nepilotovaným letem lodi – možná ještě letos. Startovat by se mělo z Vandenbergovy základny.
Ten CrewDragon, resp. Starliner sa bude pripajat k ISS za pomoci ramena? Alebo to zvladne sam ako Sojuzy?
Budú dokovať samé. Cargo Dragon a Cygnus dokujú pomocou ramena lebo to neumožní systém dokovania keďže sa pripojujú rovnako ako ostatné moduly ISS
Tak mě se víc líbí Dragon,vypadá s těma křídlama fakt vizionářsky,i když nevím,jestli jsou na orbitu k něčemu dobré,myslím na trunku.Jinak jsem překvapen,proč nebudou lítat v sedmi,když loď je na to stavěná a nákladních zásobavacích lodí bude relativně až dost,aby nosily náklad i v osobních lodích.Jasněže něco je potřeba zařadit narychlo do nákladu,ale to snad není nic,s čím by nepočítali při návrhu lodi pro 7lidí na LEO a 4lidi měli lítat k Měsíci.
Teď mě došlo,že ty křídla hrají roli při vzletu F9,protože Dragon nebude pod aerodynamickým krytem!pardon
No ono je to ještě složitější. Ta křídla budou mít hlavní úkol při kritické situaci, kdy loď bude muset aktivovat své záchranné motory SuperDraco, aby se dostala od nebezpečné rakety. Křídla budou mít v tu chvíli stabilizační efekt.
Jasně!Díky za upřesnění,musím příště víc a dýl přemýšlet,než něco napíšu.
Vůbec nic se nestalo. 😉
Mně se naopak trunk za Dragonem nelíbí. Dragon samotný má elegantní křivky a trunk je takový strohý a nehodí se k němu. Kdyby ho aspoň sladili barevně. Tedy tu část, kde nejsou solární panely. Ale létat snad bude dobře a to je to hlavní, na čem záleží.
Trunk je cast ktera se zahazuje 🙂 tak proc to delat nejak extra. Jednoduchy valec usetri naklady.
tonda: Místo pro sedm, ale poletí jen čtyři asi proto, že ISS není nafukovací. Podle mého názoru je tím důvodem jednoduše omezený prostor. 7 lidí už je dav 🙂
Jasně,ale mohli by oplatit Rusům taxislužbu na ISS,až jim něco uzemní Sojuzy.Za 81mil.za kus!
Ona už je spolupráce v chodu. Při prvním letu Starlineru by měl letět i Rus. Dokonce jsou údajně i vybráni kandidáti: Oleg Kotov, Alexandr Kaleri, Fjodor Jurčichin a Oleg Artěmjev.
Mám pocit, že jsem nedávno zaslechl potvrzení o ruském zájmu o lety v soukromých lodích přímo od ruského premiéra Medveděva.
To se docela divím. Pokud chtějí Sojuzy udržet v operačním nasazení, tak musí létat. A pokud budou část svých posádek vozit soukromými loděmi, ještě víc se omezí počet letů, což se může projevit i na kvalitě. Leda by už měli zajištěné nějaké turisty, kteří by výpadek letů pokryli nebo budou na oplátku vozit občas nějakého Američana na Sojuzu.
Až se dostanou do ostrého provozu nafukovačky od Bigelow Aerospace, nebo až konečně zase někdo dokáže vynášet moduly o velikosti Skylabu, tak se těch 7 míst bude hodit. Ale musíme to brát tak že v sedmi lidech je to autobuspro dopravu na LEO na nějakou stanici. Ve dvou či třech lidech už je dost místa i na případnou misi mimo gravitační pole země, pokud tomu bude Dragon uzpůsoben, což jistě bude, viz. Red Dragon.
Lámu si hlavu co je na čtyřech primitivních stabilizačních ploškách připevněných na trunk vizionářského…? 😀
Kolik staví spacex těch lodi jak přistane na padáku da se použit nebo je třeba další kus
To je zatím předčasné – bude záležet i na tom, zda bude NASA považovat pro každý let novou loď.
Až bude Crew Dragon přistávat, tak opět jednou realita dožene sci-fi. Kosmická loď pomocí trysek přistane na Zemi, otevře se průlez, spustí schůdky a po nich vystoupí posádka (nebo tak nějak) 🙂
Vzhledem k tomu, jak většinou vypadají kosmonauti po půl roce na ISS, tak bych to viděl spíš na to, že k průlezu přijede plošina s lehátky a pár maníků je z Dragonu vytáhne :-). I když pokud budou v plánu i nějaké krátké návštěvy, tak by to seskočení ze schůdků nemuselo být až tak nereálné.
Akorát nevím, jestli nebude potřeba Dragon a okolí před otevřením průlezu dekontaminovat. Na povrchu bude asi dost zbytků po hydrazinu. Pak by první musela dorazit hasičská stříkačka nebo tak něco.
Tak vzhledem k přesnosti přistání(řekněme předpokládané)bude stačit pár trysek na „Dragonpadu“ 🙂
A nevíte někdo, jestli budou létat ve skafandrech, případně jestli v nějakých existujících nebo kompletně nových?
SpaceX vyvíjí pro Crew Dragon nový typ skafandrů.
Díky, nebyl jsem si jistý, jestli je to už pro Crew Dragon, nebo pro nějaké pozdější, exotičtější využití. A Boeing?
U Boeingu jsem zatím žádné informace o vývoji nových skafandrů neviděl, ale co si pamatuju, tak zatím vždy jsem na vizualizacích (které se samozřejmě mohou lišit od reality) viděl skafandry, které byly velmi podobné těm, které se používaly v raketoplánech.
Je zcela srozumitelné, proč se velké novátorství toho, že dopravní prostředek připravuje a bude zajišťovat „soukromá společnost“ tak zdůrazňuje od oficiálních představitelů, kteřá jsou na tom zainteresováni. Přitom je nabíledni, že skutečné konkurenční prostředí, když se podaří uhlídat spolehlivost (stejně jako v letecké dopravě) americkému programu pomůže.
Proč ovšem všechny novinářské zdroje (i články zde) téměř papouškují argumenty, jak je to novátorské, že to dělá privátní firma a jak teprve musejí všechny sbírat první zkušenosti? Copak ty stroje někdy dřív pro NASA připravoval někdo jiný? Kdo dodával Apollo, kdo dodával lunární modul, kdo dodával a servisoval komponenty raketoplánu? Komu se platí za starty některých nosičů? Bude si snad Orion vyrábět NASA sama ve svých dílnách? Koneckonců, i když z trochu jiného světa, vyrábí si snad Roskosmos vše sám?
Jde jen o změnu organizace a to zajímavou a zřejmě přínosnou, ale neni to první účast „soukromých“ společností na kosmickém programu, s nímž se dosud nesetkaly.
Je tam jeden podstatný rozdíl. Dříve dělaly soukromé firmy pro NASA na objednávku. Jinými slovy NASA předložila, jak to chce udělat a soukromá firma to udělala. Teď si NASA kupuje službu a soukromé firmy musí udělat návrh samy. Tím se na ně přesouvá zodpovědnost a NASA se uvolňují ruce. A pro ty soukromé firmy to nové je. Nemůžete srovnávat např. výrobu raketoplánů, nebo lodí Apollo. technologie od té doby udělaly ohromný skok dopředu a není možné stavět lodě dnes podle plánů na Apollo. Navíc taková SpaceX nemá zkušenosti ani s jedním ze jmenovaných starších programů. Takže ano, obě soukromé firmy sbírají zkušenosti s tím, jak postavit kosmickou loď na základě vlastních (a to je důležité) projektů.