ATV bude žít dál

Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.

NASA chystá v roce 2017 první skutečně ostrý start lodi MPCV/Orion. Tedy, ona tahle loď poletí do vesmíru už v roce 2014, ale to bude jen její základní verze bez solárních panelů a dalších systémů, kdy se bude testovat hlavně tepelný štít. Ale zpět do roku 2017. Tehdy NASA vyšle svou novou loď na bezpilotní oblet Měsíce, přičemž celá mise potrvá zřejmě týden. A o 4 roky později se celá mise bude opakovat. Jen s tím rozdílem, že tentokrát už bude na palubě Orionu posádka.

Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Znázornění trajektorie lodi Orion při misi EM-1
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Každá kosmická loď musí mít svou servisní sekci, tedy prostor, ve kterém se nachází naprostá většina systémů nutných pro chod lodi. Nejnápadnější jsou solární panely, ale kromě nich tu najdeme třeba nádrže s palivem pro korekce dráhy, tryskové motory a spoustu dalších věcí, bez kterých by let vesmírem nebyl možný. Za všechny můžeme jmenovat třeba systémy tepelné kontroly, nebo systémy pro podporu života.

Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Původní plánovaná podoba lodi Orion s vějířovitými solárními panely. Evropský modul bude oproti tomu mít panely ve tvaru písmene X.
Zdroj: http://img.bhs4.com

Původní loď Orion měla mít vlastní servisní modul s typickými vějířovitými solárními panely. Jenže po několika měsících jednání se NASA rozhodla spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou ESA a „objednat“ si servisní modul u ní. ESA s návrhem souhlasila, protože její návrh servisního modulu vychází z konstrukce lodi ATV. Zabijí se tím v podstatě dvě mouchy jednou ranou. Evropa má zajištěno, že její unikátní know-how nezanikne, že nebude muset rozpustit dlouho sestavované týmy a rušit fungující infrastrukturu a NASA si může mnout ruce, protože obdrží servisní modul, který bude založen na fungujícím základu, kromě toho bude otestovaný a tedy i bezpečnější (a zřejmě i levnější), než pokud by se všechno mělo vyvíjet od začátku. Obě agentury se již na spolupráci definitivně dohodly a svou dohodu před pár dny stvrdili jejich zástupci svými podpisy.

Jak jsem již napsal o pár řádků výš, evropský servisní modul pro loď Orion bude konstrukčně vycházet z lodi ATV – po ní podědí především typický tvar solárních panelů, který připomíná písmeno X. Kromě toho na novém modulu najdeme motor, který bude vycházet z raketoplánového motoru OMS. Když ještě raketoplány létaly, sloužily motory OMS ke dvěma účelům – v první řadě se s nimi po startu „zakulacovala“ oběžná dráha a podruhé přišly ke slovu při návratu – jejich zážeh proti směru letu způsobil snížení rychlosti a tedy následný vstup do atmosféry. Na lodi Orion bude sloužit jako hlavní motor, který bude mít na starosti manévry, které potřebují velkou změnu rychlosti – třeba návratový manévr u Měsíce. O drobnější korekce dráhy se postarají malé trysky.

Servisní modul se bude po celou dobu starat o všechny výše popsané úkoly a od vlastní kosmické lodi se oddělí až krátce před vstupem do atmosféry. Orion jej díky svému tepelnému štítu přežije, naopak servisní modul bude mít v té době svůj úkol už splněný a proto shoří v atmosféře. Průběh celé mise přehledně zachycuje následující video.

ESA se dohodla se svou americkou „kolegyní“ na výrobě dvou servisních modulů – jak pro misi EM-1 v roce 2017, tak i pro EM-2 v roce 2021. Otázkou je, zda by se v případě úspěšného zvládnutí obou misí nedalo uvažovat o dalším prodloužení kontraktu i pro následující mise lodi Orion. A mimochodem – Evropa jistě zkusí zužitkovat nově navázanou spolupráci a vytěžit z ní maximum. Kdo ví, možná se nakonec dočkáme i evropského kosmonauta na palubě Orionu, který míří k Měsíci. Ale to jsou zatím předčasné úvahy.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/news/n1211/22mpcv/atv_mpcv.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1b/EM-1_mission_path.png
http://img.bhs4.com/a6/7/a6726442db0cc4c0d67ff6fa4e9ec1b207d15bc2_large.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

ATV bude žít dál

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr Kubala
Petr Kubala
13 let před

Doufám, že ESA nezačne magořit a stavět vlastní lodě. Tento kurz je podstatně sympatičtější. Ale ještě lepší by byla nějaká kooperace ESA + XX, kde za XX dosaďte libovolnou firmu (SpaceX, SNc, Boeing).

Karel
Karel
13 let před

Proč vlastně ATV přestane k ISS létat? To se od začátku plánovaly jen čtyři starty?

Dušan Majer
Dušan Majer
13 let před
Odpověď  Karel

Původní dohoda s ESA, nebo chcete-li „objednávka“ byla jen na pět lodí ATV. Společně s vědeckou laboratoří Columbus to byl příspěvek evropské kosmické agentury do projektu ISS.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗