Máme za sebou neuvěřitelně nabitý další prosincový týden. Tento prosinec si budeme dlouho pamatovat a to nejen díky (i když asi především), úspěšnému návratu Falconu 9. My se však v aktuálním vydání Kosmotýdenku podíváme v hlavním tématu na misi InSight, která byla odložena jen pár měsíců před startem, co to způsobilo a jak nejistá budoucnost sondu čeká? V dalších tématech se například zaměříme na náklad, který k ISS doručil modernizovaný Progress, zavítáme na Bajkonur, kde úspěšně startoval Proton a nevynecháme i další zprávy. Přeji vám příjemné nedělní čtení Kosmotýdeníku a dobré trávení povánočního klidu.
Nad InSight se stahují mraky
Jistě jste již zaznamenali zprávy o posunutí, nebo snad i možném úplném zrušení mise InSight, která měla v březnu 2016 vyrazit na cestu k Marsu. K planetě měla původně dorazit v září 2016 a po následující období podrobně zkoumat vnitřní složení Rudé planety. K tomu však potřebuje dobrý seismometr. Bohužel právě tento primární přístroj, francouzský seismometr SEIS se nedaří utěsnit a i přes velkou snahu všech se nakonec start nestihne. Co bude dál? Nabízí se dva scénáře. Než se na ně podíváme, pojďme si nejdříve něco bližšího říct o přístroji SEIS.
Tři kilogramy vážící vakuově zapouzdřené pouzdro obsahuje celkem tři velmi citlivá elektronická čidla. Na pohyblivé části každého čidla je umístěn senzor, který je elektricky spojen se senzorem na stabilní části. Pohyblivá část reaguje na gravitaci a udržuje svoji polohu ve svislé poloze vůči gravitačnímu působení. Jakmile dojde k pohybu, je pohyblivá část vychýlena a změna napětí mezi statickým a pohyblivým senzorem vyvolá odpovídající reakci, kterou vyhodnotí software a odešle k Zemi. Výrobce Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) udává, že SEIS je schopen zaznamenat pohyby v řádu jednotek atomů. Je to jeden z nejcitlivějších seismometrů, jaký byl vyroben a vůbec první takto citlivý, jaký se měl podívat do vesmíru. SEIS má pomoci odhalit vnitřní strukturu Marsu, protože Mars se vnitřně dle současných představ přestal utvářet už nedlouho po svém vzniku a umožňuje tak pohled na strukturu kamenných planet v raných fázích jejich vývoje. Podobně mohla vypadat i Země. Navíc hlubší znalost vnitřní struktury Marsu by nám mohla napovědět více o jeho historii i budoucnosti. Aby přístroj mohl provádět svá přesná měření, potřebuje, aby jeho vybavení bylo ve vakuu s relativně stabilní teplotou. Pouzdro přístroje proto musí zůstat neprodyšné i při výkyvech teplot, které vládnou na povrchu Marsu. Kdyby pouzdro netěsnilo, došlo by k průniku nepříznivé atmosféry Marsu do pouzdra a to by se projevilo nejen většími teplotními výkyvy a tím pádem nižší přesností, ale také možným znečištěním, které by znemožnilo měření.
A právě to je problém, který odložil misi. Při testování pouzdra při teplotě – 45 stupňů Celsia byl zaznamenán únik vakua. Pouzdro netěsnilo a musí se přejít k podrobnému přezkoumání, co za únikem stojí. Již nedávno k podobnému úniku došlo, ale týmy z CNES se pokusily závadu opravit. Při nových testech se však únik objevil znovu. To znamená definitivní stopku startu v roce 2016.
Co ale čeká sondu nyní? První varianta počítá s tím, že se podaří přístroj s poměrně malými náklady opravit a sonda bude připravena pro startovací okno, které se otevírá v roce 2018. Musíme však připomenout, že rok 2018 je velmi nabitý různými misemi, které budou vyžadovat čas, prostředky i nosiče. S misí inSight se nepočítalo a bude poměrně obtížné pro ni najít volný termín.
Přesto však tu hraje roli ještě jedna věc. Mise InSight patří mezi takzvané low-cost mise v rámci programu Discovery. Jedná se tedy o nízkonákladovou misi, jejíž cena by neměla překročit hodnotu 675 milionů dolarů. Její úzké vědecké zamření a relativní jednoduchost jí staví do nehezké pozice, kde misi v případě navyšování rozpočtu, například kvůli dodatečným přípravám vzniklým kvůli zpoždění, může čekat úplné zrušení. NASA by samozřejmě případné prostředky navíc, které by musely být investovány dodatečně do InSight mnohem raději viděla například u mise Mars rover 2020 a dalších. Přesto si však zástupci programu jsou vědomi toho, jak důležitá data by mohlo přinést velmi úzké, ale velmi detailní zaměření výzkumných cílů. O osudu InSight se však ještě teprve rozhodně. Včera bylo pouze přidáno prohlášení, že případné zdržení, nebo zrušení této mise, by nijak nemělo ovlivnit stávající harmonogram letů k Marsu, ať už se jedná o misi ExoMars (2018), nebo Mars rover 2020.
Kosmický přehled týdne:
Největší událostí nejen tohoto týdne bylo rozhodně úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 v1.2. Vzhledem k tomu, že jsme se přistání věnovali v samostatném článku, na jehož odkaz narazíte v souhrnu z kosmonautixu na konci tohoto článku, nebudu se o tomto přelomovém okamžiku rozepisovat. Dodejme jen, že první stupeň již byl nadzvednut, byly z něj odmontovány nohy, poté byl položen do horizontální polohy a převezen do nového hangáru SpaceX, který vznikl při rampě 39A na Kennedyho kosmickém středisku. Nyní se první stupeň podrobí důkladnému přezkoumání, při kterém bude vyhodnocené, co a jak je znovupoužitelné a kolik péče budou přistanuvší stupně potřebovat, aby se daly opět použít. Tento první stupeň, který jako první přistál, se však o další start zřejmě nepokusí. Bude sloužit pro testování pozemního zařízení právě na kosmodromu 39A, ze kterého by v průběhu první poloviny roku 2016 měly odstartovat první rakety Falcon 9 a hlavně Falcon Heavy. Poté bude stupeň uschován a někde vystaven.
Po dvou dnech letu se k Mezinárodní kosmické stanici připojil 23. prosince Progress MS. Progress dovezl 880 kilogramů paliva pro motory ISS, 420 kg vody, 24 kg kyslíku, 22 kilogramů vzduchu a 1 252 kilogramů nákladu v hermetizovaném prostoru, zahrnující různé vybavení stanice, vědecké experimenty, jídla a vybavení pro posádku. Progress MS zůstane připojen k vesmírné stanici až do začátku července
Na Štědrý den, který se však v Rusku neslaví, z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Proton, na jejíž palubě se nacházel velký evropsko-ruský telekomunikační satelit Express AMU1. Po devíti hodinách a několika zážezích posledního stupně Briz-M byl satelit umístěn na geostacionární dráhu. Satelit nese celkem 70 transpondéru v Ku a Ka pásmu. Satelit má plánovanou životnost 15 let a bude sloužit pro evropskou část Ruska a střední Afriku. Nahradí patnáctiletý satelit Eutelsat 36A, který kdysi startoval jako první na raketě Atlas IIIA, kterou premiérově poháněly ruské motory RD-180. Video ze startu je zde.
22. prosinec byl opravdu dnem nabitým emocemi. Poté, co se podařilo přistát Falconu, se objevila zpráva, že se po dlouhé odmlce ozvalo Philae. Philae se v posledních měsících ani ozvat nemohlo, protože se Rosetta nacházela na dráze, která to znemožňovala. Philae mělo poslat 51 paketů dat. Později se objevily zprávy, že mohlo jít o šum, ale tyto zprávy pak byly zase vyvráceny. Na rozbor stále čekáme.
Dvacátého prvního prosince proběhla neplánovaná kosmická vycházka na palubě ISS. Astronauti Scott Kelly a Tim Kopra museli vyrazit opravit zaseknutou platformu pro přesun nákladu po nosníku stanice. To se jim velmi rychle podařilo a po třech hodinách byly zpět uvnitř.
Přehled z Kosmonautixu:
Máme za sebou další velmi nabitý prosincový týden, který byl plný velkých událostí. Ty události, které utvářely kosmonautiku, jsme vám pokrývali skrz naše články a tak jste mohli živě a česky sledovat start prvního exempláře vylepšeného zásobovacího Progressu MS. Rozhodně však nejdůležitější a nejemotivnější události uplynulých sedmi dní byl start Falconu 9 v1.2 a následné přistání prvního stupně. I tento start jsme pro vás v živém přenosu česky komentovali. Sonda Dawn, která pobývá u trpasličí planety Ceres, se posunula na svoji nejnižší orbitu. Podívejte se na fotografie, které začala zasílat. Na Štědrý večer jsme si pro vás připravili tři příběhy z vesmíru, jako vzpomínku na silné okamžiky, které se staly nejen o Vánocích ve vesmíru. Znáte ten vtip, jak Američané za hodně dolarů vynaleznou pero, které píše v kosmu, zatímco Rusové prostě používají tužky? A jak to bylo opravdu, na to jsme se zeptali Vladimíra Remka. A nakonec jsme vám přinesli přehled, na jaké kosmické mise se můžete těšit mezi roky 2016–2020.
Snímek týdne:
Asi je zbytečné přemýšlet, jaký snímek byl tím, který přinesl nejzajímavější zaznamenaný moment. Ještě jednou gratulujeme SpaceX, za jejich nezdolnou touhu dělat stále něco o čem jiní tvrdí, že to nejde. 22. Prosince 2015 přistál první stupeň Falconu 9 v1.2 poté, co poslal na svoji cestu jedenáct družic ORBCOMM. Lepší návrat do služby si SpaceX ani přát nemohla.
Zdroje informací:
https://insight.cnes.fr/en/INSIGHT/GP_seis.htm
http://nasasearch.nasa.gov/search?utf8=%E2%9C%93&affiliate=nasa&query=InSight
http://www.space.com/31451-nasa-insight-mars-lander-delay-effects.html?cmpid=514630_20151226_56679236&adbid=10153223640071466&adbpl=fb&adbpr=17610706465
http://spaceflightnow.com/2015/12/23/progress-spaceship-docks-with-international-space-station/
http://www.parabola.cz/clanky/5743/proton-vynesl-satelit-express-amu1/
http://spaceflightnow.com/2015/12/21/successful-spacewalk-frees-up-robot-arm-transporter/
Zdroje obrázků:
http://www.geeky-gadgets.com/wp-content/uploads/2015/12/falcon-9-1.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/insight/docs/pia19664-MAIN_InSight%20Solar%20Arrays%20Open%204-30-15_0011.jpg
http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2015/12/seis.jpg
http://www.astronomy.com/-/media/Images/News%20and%20Observing/News/2014/05/MarsInSightlander.jpg?mw=600
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=38148.0;attach=1089731;image
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/expressamu1_copyright-airbus-defence-and-space-sas-2015_500.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/23282658734_5af5f7dc34_k.jpg
výborný kosmotýdeník, ovšem jedna vec mi nie je jasná. v článku sa uvádza: Progress dovezl 880 kilogramů paliva pro motory ISS, 420 kg vody, 24 kg kyslíku, 22 kilogramů vzduchu a 1,252 kilogramů nákladu v hermetizovaném prostoru, zahrnující různé vybavení stanice, vědecké experimenty, jídla a vybavení pro posádku. tých 1,252 kg je jeden a štvrť kg nákladu, alebo 1 252 kg? ide o desatinnú čiarku, ako sa používa v našich zemepisných šírkach, alebo o oddeľovač tisícov, ako je zvykom v niektorých západných krajinách?
Děkuji za upozornění. Hodnotu jsem kopíroval z ze zdroje a zapomněl jsem upravit tuto čárku. nyní je již vše v pořádku. Ještě jednou díky. 🙂
Tato chyba proklouzla i naší miniredakční kontrolou češtiny 🙂 Díky za upozornění.
„Mě by jen zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu.“
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to, co se stalo InSight, je neomluvitelné. Několikaletá příprava nestačila k tomu, aby se podařilo vytvořit vakuové podmínky pro činnost vysoce sofistikovaného přístroje (který, předpokládejme, je připraven). Pŕitom americký lander spolu s druhým důležitým přístrojem jsou snad již v pohotovosti včetně dvou přelomových cubesatů. Kvalitní práce mnoha odborníků je odložena nebo možná zcela zmařena díky angažmá Pata a Mata.
Těžko říct, kde se stala přesně chyba. Pouzdro netěsní v místě, kde do něj vchází komunikační obvody. Netěsní tam v době, kdy je pouzdro vystaveno teplotám pod -45 stupňů Celsia. Buďto se nepodařilo přesně vypočítat roztažnost daného materiálu, nebo izolační materiál použitý při vstupu obvodů není dostatečně flexibilní. Jedná se o poměrně často řešené věci i v běžné výrobě a ačkoli zde jde skutečně o extrémní požadavky na vakuum a provozní podmínky, i mě se zdá, že zrovna toto nepředstavovalo tak závažný problém, jaký se z toho nakonec vyklubal. Samotný přístroj, tedy to složitější, samotné senzory fungují naprosto v pořádku.
Uvidíme, ještě není nic ztraceno a možná se startu dočkáme v roce 2018, přeci jen sonda je v podstatě hotová a její zrušení by znamenalo vyhodit hodně peněz oknem a to si veřejností kontrolovaná NASA asi ještě rozmyslí, než tak učiní. Ale rozumím vašemu rozhořčení, nezbývá než držet palce.
Nemůžu si pomoci, ale první, co mě napadlo, když se řeklo „vakuový kontejner“, bylo „napájet se to dá indukcí a data se z toho dají sosat okýnkem a blikající diodou“. Nějaké díry v pouzdře vůbec nemusejí být zapotřebí.
…většinou se to dělává tak, že se tam dají keramické (pro vyšší teploty a menší namáhaní mohou být i skleněné) průchodky s vloženými vodiči, a ty se do pouzdra zaletují …možná to tak dokonce je i v reálu, ale rozdílnou tepelnou roztažností se trhá toto napojení keramiky na nádobu a vzniká netěsnost
„Mise InSight patří mezi takzvané low-cost mise v rámci programu Discovery. Jedná se tedy o nízkonákladovou misi, jejíž cena by neměla překročit hodnotu 675 milionů dolarů.“
675 milionů dolarů. To jako vážně je nízkonákladová mise? Můžete mi uvést nějaké srovnání s jinými misemi? Nějak mě to příjde strašně přemrštěné
V rámci programu Discovery se realizovaly například tyto mise. U některých se mi podařilo dohledat cenu.
NEAR Shoemaker 220,5 mil USD
Mars Pathfinder 265 mil USD
Lunar Prospector 63 mil USD
Deep Impact 240 mil USD
Stardust 199,6 mil USD
MESSENGER (přesná částka není, ale udává se „pod 450 mil USD“)
Dawn 446 mil USD
Kepler (údajně nad 550 mil USD)
GRAIL 375 mil USD
P.S. Ta maximální cena trochu kolísá. Třeba pro rok 2006 byla stanovena maximálně na 425 milionů dolarů.
Do ceny za misi se pak počítá vše přes vývojáře, stavbu sondy, dopravu až vynesení družice na konkrétní místo že?
Děkuji za odpověď, Stejněmě to příjde strašně drahé 😀
Přesně tak, je to kompletní cena, tedy stavba družice, nosná raketa i provoz.
Rádo se stal. Peníze to jsou jistě velké, ale bavíme se o špičkové technice, ve které tvoří zkoušky a kontroly nemalou část nákladů.
Pokud se nepletu, vynesení se do ceny nepočítá. Jinak celková cena asi není tolik překvapivá, pokud člověk zváží kusovou výrobu přístrojů a následnou mnohaletou dálkovou obsluhu.