sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Falcon 9

V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.

Hughes

Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.

Kreios Space

Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Čína

Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vesmírné výzvy – Říjen 2015

Říjen 2015, sonda VERITAS nad Venuší zdroj:nasa.gov, wikimedia.org

Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.

V krátkých zprávách vám ukážeme, jak se změnil harmonogram letů raket Falcon, necháme odstartovat zásobovací loď Progress, zjistíme, co se děje okolo nové lodi Orion a poskytneme vám informace o problémech při výstavbě ruského kosmodromu Vostočnyj.

Oproti minulému měsíci jsou Vesmírné výzvy o maličko delší. Atakují devatenáctiminutovou hranici. A ještě jedna věc se změnila. Jelikož je k dispozici čím dál více videí ve vysokém rozlišení, můžete se kochat počínaje tímto měsícem Vesmírnými výzvami ve Full HD (1920×1080). Přejeme příjemný kosmonautický zážitek.


Vesmírné výzvy jsou součástí celé sekce na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přináší každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční oblohabonusová videa jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.

Zdroje obrázků:
http://discovery.nasa.gov/images/news/ARTICLE%209.30.15%20veritas20150930.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fc/Play_icon_status.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Spytihněv
Spytihněv
10 let před

Opět se to moc pěkně sleduje i poslouchá, dost se mi líbí i hudební podkres. Pokud jde o obsah, mám dotaz k termínu „lander“ u DA VINCI. Měl jsem za to, že se bude jednat spíše o misi ve stylu atmoférických pouzder Pioneer 13 než přistávacích modulů Veněra. Lander je podle mě plnohodnotné přistávací zařízení, nikoli atmosférické pouzdro, které se nějak dostane na povrch a uskuteční na něm měření. Což je zhruba představa, kterou mám o DA VINCI. Pokud se ale opravdu bude jednat o lander v pravém slova smyslu, budu jedině rád.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Spytihněv

Tenhle projekt o sobě mnoho informací nesděluje. Jisté je, že středobodem výzkumu bude sestup atmosférou. Ale myslím si, že věda bude pokračovat i krátce po přistání.

Spytihněv
Spytihněv
10 let před
Odpověď  Dušan Majer

Jen jsem se chtěl dopátrat podoby toho přistání nebo co to vlastně bude. Ale máte pravdu. Počkáme si na bližší informace.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Spytihněv

Přesně tak. Všechny týmy dostaly finance, aby zpracovaly opravdu důkladný rozbor svého projektu. Pak budeme moudřejší – vždyť u některých projektů dodnes chybí vizualizace. Tím se ukazuje, že zatím jde o předčasnou fázi návrhu.

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
10 let před
Odpověď  Spytihněv

Ono pouzdro pro průlet atmosférou a lander na Venuši trochu splývá. Jakmile rozevřete padák, tak je jisté, že měkce dosednete. Dokonce je to pravděpodobné i když žádný padák sonda mít nebude, jenom bude dostatečně pevná a robustní jako se to stalo u jednoho z pouzder sondy Pioneer-Venus 2.

Pro Venuši bych si přál spíš balonovou sondu, která by se udržela v atmosféře delší dobu. Kdyby se jí navíc dařilo odebírat vzorky z povrchu (prakticky lopatka na laně), které by tak mohla analyzovat z různých míst planety, byla by to pro mě dokonalá mise.

Spytihněv
Spytihněv
10 let před
Odpověď  Tomáš Kohout

To je věc definice. Podle mě lander musí mít nějaké přistávací zařízení, musí se předem počítat s jeho dosednutím a následným programem. Na Venuši třeba Veněra 9 a následné. Ale třeba atmosférická pouzdra Veněra 7 a 8 sice asi víceméně měkce dosedla a vysílala z povrchu, ale landerem bych je nenazval.

Stejně tak podle mě není lander denní pouzdro Pioneeru 13, které zmiňujete a které vysílalo ještě více než hodinu z povrchu, což bylo opravdu překvapivé u nebržděné sondy (ale holt atmosféra Venuše je fenomenální záležitost 🙂 Mimochodem z povrchu vysílalo pár vteřin i noční pouzdro.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.