Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.
Nejprve se podíváme zpět na snímky pořízené během solu 1087 (soly, dny na Marsu, počítané od přistání 6. 8. 2012). Na obrázku můžeme pozorovat zajímavě zvlněné vrstevnaté výchozy hornin. Vědci se domnívají, že tmavší materiál byly původně duny, které zde zkameněly. Pod nimi se pak nachází světlejší horniny tvořené dávným bahnem.
Curiosity v této oblasti vyfotografovala neuvěřitelné skalní výchozy, se kterými si pohrála eroze způsobem doposud pozorovaným jen ojediněle. Zde se na jednom místě sešlo hned několik obnažených kamenných útvarů, jak už bylo zmíněno v úvodu článku. K solu 1087 se vztahují také záběry úzkých jehlic trčících do prostoru.
Posléze bylo pořízeno kompletní panorama dalších útvarů. Vlevo je například vidět levitující lžička, uprostřed dole pak jakési kamenné brusle a nad nimi kamenný levitující plát. Vpravo nechybí něco jako propiska, kterou tam příroda zanechala snad už před milióny let. Světlá skvrna vlevo nahoře je materiál navrtaný robotem a vysypaný zde na hromádku.
Curiosity fotografovala také velmi široké panorama, jehož část je nahoře v úvodním obrázku. Níže je vidět celé. Jedná se o krásný pohled na vysokou horu vlevo, tmavé duny dole uprostřed a vpravo a pochopitelně nádherné vrstevnaté kopce a srázy v úbočích hory Aeolis Mons. Kompletní verze panoramatu je na Flickru.
Další plány už začínají mít konkrétní obrysy, protože se blíží konec souvislých dunových polí. Na mapě uvedené níže vidíme celou trasu, kterou urazila Curiosity od svého přistání. Nyní už má za sebou bezmála 11 km a čeká ji průzkum zajímavé oblasti Murray Buttes. Za ní bude třeba se prosmýknout mezi tmavými dunami, a pak už se dočkáme vjezdu mezi strmé kopce a svahy Aeolis Mons. Stane se tak možná za několik měsíců, možná za rok, ale rozhodně je se na co těšit.
Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov
http://www.planetary.org
http://www.unmannedspaceflight.com
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/105035663@N07/21465726885/
http://lh5.googleusercontent.com/-W1dkQOsxrds/VeSkB8ulX2I/AAAAAAAAJh0/ftUop__cQHg/w675-h540-no/needle1.png
http://lh5.googleusercontent.com/-BjkrbLWm2IA/VeSkBzXuWHI/AAAAAAAAJh4/FbP68axkk-U/w675-h540-no/needle2.png
http://www.jpl.nasa.gov/images/msl/20150911/pia19818-16.jpg
https://www.flickr.com/photos/105796482@N04/21125231986/
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/mars/the-road-ahead-curiosity-sol-1100.html
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/mars/curiosity-route-map-wide-1107.html
Ta panorama je paradna..
Mně se víc líbí tahle ořízlá kratší verze. V článku je odkaz i na kompletní verzi, kde vpravo je i okraj kráteru Gale..
na prvom obrazku su hory a dolina zelene. to znamena, ze tam je trava/les/kriky a terraformovanie marsu uz zacalo 😀
Už by to pomalu chtělo zaútočit na ten kopec a pokud možno se pokusit zdolat vrchol. No co, Spiritu se to na Husband Hill taky podařilo 🙂
Pokud jde o konkrétní útvary, tak u mě vede zkamenělá kniha v ruinách bývalé marsovské knihovny.
Zdravim Páni , jsem zachytil informaci že marsovská púda , pisek je toxická . Jedovata , i když se neco povede dopestovat . Bude to nepoživatelné . Je to pravda?
Já to četl o měsíční hornině. Prý na ji zkoušeli jako substrát pro pěstování salátu, ale obsahovala moc jedovatých kovů, takže i výsledné rostliny byly jedovaté. Salátu samotnému to nevadilo. Jak je to na Marsu, nevím.
Hezký den,
je pravda, že rozbory ukázaly na některých místech vyšší koncentrace chloristanů, jinde zase železa. Ale myslím, že to není neřešitelný problém. Stejně se domnívám, že pro případné pěstování by se používaly hydroponické roztoky.
Pokud se na Marsu něco bude pěstovat, jistě to bude v něčem jako je syntetická terra preta. Půdu by nemělo být zas tak obtížné vyrobit, pokud se dovezou ze Země vhodné bakterie jako zárodek (nejspíše ve vzorcích půdy). Chvíli to může trvat, ale ten proces při její výrobě pak může být skoro exponenciální.
Prý ji zkoušeli…
Pardon, přepisování matka žbleptů.
Úžasné. Co dodat? Snad jen to, že to co hledáme, tam asi není. No a že za chvíli bude velmi málo oblastí, které by člověk na místě vykonal lépe. Bohužel, na zemi to vypadá že to tady začíná platit taky.
Proč „bohužel“? Dřinu strojům! 😉
Ale dokud si to nedokáže samo opravit kola, budou s tím problémy.
Dřinu strojům a člověk na podpoře, tedy dokud to bude stroje bavit. No, poslední dobou mám pocit že je to mnohem blíž než jsem čekal v nejhorších snech.