Pokud všechno dopadne dobře, dočkáme se v roce 2021 vypuštění společné evropsko – čínské družice pojmenované SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), tedy přeloženo do češtiny úsměv. Tento satelit má být určený pro studium vzájemných reakcí mezi slunečním větrem a ochrannou magnetosférou, která jako neviditelný štít brání naši planetu před nabitými částicemi z kosmu.
Minulý čtvrtek ESA představila plán na stavbu společné družice s Čínou. Odborníci přitom vybírali ze 13 návrhů, které se točily kolem astrofyziky, heliofyziky, nebo základní fyziky. Přednost nakonec dostala mise zaměřená na interakci slunečního větru a magnetosféry. V tomto směru přitom mají evropští a čínští odborníci na co navazovat.
V letech 2003 a 2004 startovaly na oběžnou dráhu dvě družice Double Star – Equatorial satellite (TC-1) a Polar satellite (TC-2). TC-1 se usadil na dráze 570 x 78 970 km se sklonem 28,5° vůči rovníku. Pro Čínu šlo tehdy o nejvzdálenější vypuštěnou sondu. TC-2 kroužil na polární dráze se sklonem 90° vůči rovníku ve výšce 700 x 39 000 km. Tyto satelity byly také určeny k monitorování reakcí pozemské magnetosféry na sluneční aktivitu.
Satelit SMILE má sledovat interakci mezi těmito nadzvukovými částicemi a ochrannou magnetickou bublinou pomocí řady přístrojů. Využije k tomu unikátní přístup. Všechny dosavadní satelity zkoumající interakci slunečního větru a magnetosféry měřily hodnoty ve svém okolí a z toho vyvozovaly, jaké děje tu probíhají. SMILE k tomu ale přistoupí jinak. Bude sledovat ultrafialové paprsky, které podle dosavadních zjištění vznikají při zásahu magnetosféry. Díky tomu může sonda zkoumat mnohem větší okolí.
Rentgenové a ultrafialové snímkovací přístroje ale nebudou sledovat jen hranice magnetosféry, ale mají se zaměřit i na oblast pólů, kde zachycené částice reagují s atmosférou za vzniku polárních září. Palubní detektor částic a magnetometr pro měření plasmatu ve slunečním větru budou sledovat tradiční změny v těsném okolí sondy.
Správné pochopení chování magnetosféry hraje klíčovou roli v našem chápání vývoje kosmického počasí. Tento fenomén se projevuje nejen krásnými polárními zářemi, ale má na svědomí i horší projevy – třeba rušení radiových signálů, poškození elektrických sítí, nebo ohrožení satelitů na oběžné dráze.
Pokud projekt dostane definitivní zelenou, začne se s jeho stavbou v roce 2017, aby se o 4 roky později mohla sonda vydat do vesmíru. O stavbu SMILE se má postarat evropská strana, Číňané na oplátku zajistí vypuštění na raketě Čchang-čeng 2C. Satelit by se měl usadit na velmi protáhlé oběžné dráze s nejvyšším bodem ve vzdálenosti 129 000 kilometrů s velkým sklonem vůči rovníku.
Předpokládané náklady na celou misi vychází na 92 milionů euro, přičemž by se o ně měly rovným dílem podělit oba partneři. Na výrobě přístrojů se mají podílet odborníci z Velké Británie, Kanady a Číny. Svou roli by měli sehrát i vědci z Finska, nebo USA. Projekt je momentálně ve fázi půlročního schvalování. Evropa a Čína by jej měly definitivně schválit letos v prosinci.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://sci.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.nature.com/…/derivatives/landscape_630/nature-cas-esa.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/content/images/2014/Double_Star_31490_orbit_295.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/a3/Solar_wind_buffets_Earth_s_magnetic_field_625w.jpg
http://news.xinhuanet.com/english/photo/2012-10/14/131905260_11n.jpg