Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.
Přijdeme kvůli financím o dvě sondy?
Fiskální rok 2016 sice začne platit až za více než půl roku, ale už nyní je potřeba začít sestavovat návrh rozpočtu pro federální agentury, mezi které patří i NASA. V minulém týdnu byl představen prezidentský návrh, který počítá ve výši 18,5 miliard dolarů (o 519 milionů více než pro loňský rok). Jeho součástí jsou peníze pro průzkum jupiterova měsíce Europa (více zde), raketu SLS a další programy. Jenže nic není jen dobré. Návrh má i stinné stránky.
Pokud by byl návrh schválen, znamenalo by to, že pro fiskální rok 2016 nepůjde na provoz sond LRO a Opportunity ani jeden dolar. Dvě stále funkční sondy, z nichž jedna krouží kolem Měsíce a druhá brázdí povrch Marsu, by byly odříznuty od pozemské komunikace a ponechány vlastnímu osudu. Ruku na srdce – LRO už udělala, co mohla. Detailně nasnímala většinu povrchu Měsíce, což byl její hlavní úkol a provedla i dodatečná měření. Jediné, co by ještě mohla zvládnout je detailnější nasnímání míst přistání misí Apollo / Luna, ale jelikož Měsíc není prudce se měnící těleso, nic nového z této sondy asi nedostaneme. Její ztráta by sice mrzela, ale byla by se zavřením obou očí pochopitelná.
Ovšem vozítko Opportunity, nad kterým visí také Damoklův meč si zrušení rozhodně nezaslouží. Nejde jen o city – rover, který měl fungovat 90 dní, zvládá brázdit povrch Marsu dodnes. Fakta jsou i v reálné rovině. Jednak můžeme zkoumat nová a nová místa, kde ještě vozítko nebylo. Stále můžeme najít něco nového. Vědecké přístroje na vozítku pracují povětšinou správně a díky tomu může vozítko stále přinášet důležité objevy. Zkoumat ale nemusíme jen samotný Mars – máme tu úžasnou možnost studovat vliv zdejšího prostředí na palubní elektroniku, její stárnutí a změny. Tohle se nedá nasimulovat – máme tu unikátní přístroj, který nám může o Marsu mnoho prozradit a byla by velká škoda, kdyby spanilá jízda po Marsu skončila jen kvůli nedostatku peněz.
Ale ještě nemusíme smutnit. Jedná se jen o návrh, který bude schvalován americkým kongresem. Internetem už koluje výzva, aby Američané psali svým kongresmanům prosby a žádosti o zachování obou sond. Je samozřejmě na Kongresu, jak se k názorům veřejnosti postaví, ale LRO ani Opportunity ještě do starého železa dávat nemusíme.
Galileo pokračuje
Sedmá a osmé družice Galileo uložené do Boeingu 747 v barvách Air France přistály ve čtvrtek 5. února na letišti Cayenne–Félix Eboué. Po vyložení byly satelity (uložené do speciálních kontejnerů, které zajišťují správné prostředí) převezeny na kosmodrom v Kourou. Tady byly je převzali technici v tzv. clean roomu, tedy v bezprašné místnosti s kontrolovanou atmosférou, kde se satelity připravují na start.
V dalších týdnech budou obě družice naplněny palivem pro manévrovací trysky, podstoupí kompletní závěrečné zkoušky a budou připojeny k vypouštěcí kostře a nakonec i k hornímu stupni Fregat. Následovat bude uložení do čtyřmetrového aerodynamického krytu a přesun na startovní rampu v severozápadní části kosmodromu, k čekající raketě Sojuz. Do vesmíru by se satelity měly vydat 26. března ve 22:50 našeho času. Po dokončení bude evropský navigační systém disponovat rovnou třicítkou družic.
Dragon se chystá na záchrannou zkoušku
Nepilotovaná verze soukromé lodi Dragon už celkem pravidelně zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici. Ale firma SpaceX před několika měsíci uspěla i se svým návrhem pilotované lodi Dragon2. Než ale tato loď začne vozit americké astronauty na ISS, musí prokázat, že bude bezpečná. Pro případ neodvratné nehody při startu se aktivují motory SuperDraco, které během zlomku sekundy odnesou kabinu s posádkou pryč od nebezpečné rakety.
Na začátku března by měkl proběhnout test tohoto záchranného systému na lodi Dragon2. Půjde o takzvaný pad abort test, tedy o zkoušku záchranného systému z klidového stavu, kdy ještě raketa stojí na rampě. To je celkově jednodušší verze. Pak existuje i in-flight abort test, který se provádí při práci rakety a na záchranný systém klade vyšší nároky. na ten má ale SpaceX čas.
V březnové zkoušce bude Dragon připojen k příhradové konstrukci na startovní rampě, která bude simulovat raketu. Do palubního počítače bude zaslán příkaz, který má imitovat krizový scénář ze senzorů. Dojde k zážehu postranních motorů SuperDraco, loď vystoupá setrvačností do výšky několika set metrů a začne padat do oceánu. Podle plánu se aktivují padáky, na nichž Dragon měkce dosedne do vody. Celý průběh ukazuje níže přiložená infografika – jen s tím rozdílem, že SpaceX zřejmě nebude zkoušet motorické přibrzdění před dosednutím.
Kosmonautické mini-zprávy
Sonda New Horizons poslala na Zemi fotky trpasličí planety Pluto a jejího měsíce Charona. Jedná se zatím jen o rozmazané flíčky, ale objekty už dostávají základní tvar. K nejbližšímu přiblížení dojde letos v létě.
Írán po více než třech letech dopravil na oběžnou dráhu družici. Šlo o satelit Fajr, který 2. února v 9:50 středoevropského času vynesla dvoustupňová raketa Safir. Družice má hmotnost cca. 50 kg a je usazena na oběžné dráze s apogeem 458 km vysoko a perigeem 224 km nad Zemí. Dráha je vůči rovníku skloněna o 55°. Přesný účel satelitu ale neznáme.
Fotky samozřejmě posílá i americká sonda Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Na její oběžnou dráhu má vstoupit na začátku března a proto je nyní ke své cílové destinaci blíže než New Horizons. Proto také snímky obsahují více detailů. Do dalších týdnů se můžeme těšit na ještě lepší fotky, které by mohly odhalit třeba původ zajímavé bílé skvrny v horní polovině Cerery.
Evropská kosmická agentura přijala novou členkou zemi. Momentálně se na evropském průzkumu vesmíru bude podílet i Estonsko.
SpaceX se chystá na vypuštění sondy DSCOVR (více zde). Ke startu by mělo dojít 9. února v 0:10 našeho času. Přistávací plošina Just Read the Instruction (dříve známá jako ASDS) vyplula 5. února po půl třetí našeho času se vyplula tažená lodí Elsbeth III do plánovaného místa přistání prvního stupně. Podpůrná loď Go Quest vyplula vzápětí. Meteorologové zatím dávají startu pravděpodobnost 90%.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.esa.int/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://planetary-science.exoplanetnews.com/…Mars-rover-NASA-NASA–1-w400.jpg
http://www.americaspace.com/…/NASA-FY2016-Budget-For-HSF-Europa.png
http://lh4.googleusercontent.com/…/p79KDu38WfI/w600-h344-no/budget.png
http://spaceflightnow.com/…/Galileo_satellite_unloaded_node_full_image_2.jpg
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/…10155539486420131_329236682442107412_o.jpg
http://i.imgur.com/T96lonq.png
Jako vždy, perfektní souhrn minulého týdne. Ovšem, nejsem si jistý jménem Dragon2. Čekal bych spíš Dragon V2 jak je pod obrázkem. + u odstavce o sondě DSCOVR chybí odkaz. Je tam pouze text ZDE.
SpaceX začíná nového Dragona označovat jako Dragon 2. Celkově kolem tohoto jména panují vcelku spory. Úplně na začátku se používal název DragonRider, při představení Dragon V2. Nedávno jsem zaznamenal, že SpaceX začíná používat název Dragon 2. Minulý týden se ke mně dostala nepotvrzená zpráva, že SpaceX hovoří o této lodi jako o CrewDragon. Přiznávám, že jsem trochu zmatený a nejsem si jistý, jaký název je tedy momentálně správný. Proto jsem v článku použil obě aktuální varianty. Trochu to připomíná pár let starou situaci ohledně MPCV/Orion :-).
S odkazem máte pravdu, opraveno.
Nebo také Rus/PPTS. Mě osobně se nejvíce líbí DragonRider. Jakmile se do toho už tahají zkratky a čísla, název přestane být pěkný 🙂
Přesně tak, uvidíme, jak to nakonec celé dopadne. 😉