Kosmotýdeník 739 (9. 11. – 15. 11.)

Tento týden kosmonautiku formovaly přípravy a pak následné provedení patnáctého zkušebního letu Super Heavy Starship. I tomuto tématu se budeme věnovat. V Kosmotýdeníku si však v hlavním tématu posvítíme na další soukromou firmu. Rocket Lab totiž vyslal již stou raketu Electron a rozhodně se nechystá brzdit. Definici pomalosti a pomalého zakuckaného rozjezdu však splňuje společnost ULA, jejíž raketa se chystá na návrat po odstávce, ale zatím jsme se dočkali jen série odkladů. V dalších tématech se podíváme na výstavbu stanice Vast a přípravu zařízení Blue Ring. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Electron letěl po sté

Je to malý, ale výkonný nosič. Společnost Rocket Lab potvrzuje, že je druhou nejúspěšnější kosmonautickou firmou, jejíž malá raketa postupně zvyšuje kadenci. Raketa Electron, která na své palubě nesla soukromou japonskou družici pro pozorování Země, odstartovala v sobotu 14. listopadu v 6:30 SEČ z novozélandského kosmodromu společnosti Rocket Lab. Mise, kterou Rocket Lab pojmenovala „The Mountain God Rises“ (Povstání horského boha), představovala významný milník. Jednalo se totiž o jubilejní 100. start této společnosti se sídlem v Kalifornii.

Společnost Rocket Lab uskutečnila svůj první start v květnu 2017, kdy z Nového Zélandu vypustila zcela novou raketu Electron k jejímu prvnímu zkušebnímu letu. Tento pokus skončil neúspěchem, ale Electron dokázal dosáhnout oběžné dráhy již při svém druhém startu v lednu 2018, kdy úspěšně dopravil několik CubeSatů na nízkou oběžnou dráhu Země. V následujících letech se Electron, menší nosič vysoký jen 18 metrů, stal jednou z nejčastěji využívaných a nejspolehlivějších raket na světě. Pro nejrůznější zákazníky dopravuje menší náklady do kosmického prostoru. Projekt, který začínal vizí zpřístupnit kosmický prostor prostřednictvím první rakety na světě vyrobené z uhlíkových kompozitů, se postupně rozvinul v bezkonkurenční tempo startů.

V sobotu navíc dosáhl hranice 100 startů rekordním tempem. Dosažení hranice 100 startů za méně než deset let představuje významný milník v historii komerční kosmonautiky. Podle zakladatele a generálního ředitele společnosti Rocket Lab Petera Becka žádná jiná komerčně vyvinutá raketa nedosáhla tohoto milníku rychleji, a to ani hojně využívaný Falcon 9 společnosti SpaceX. „Pro komerční lehkou orbitální raketu jde o bezprecedentní milník a o hranici, kterou v moderní kosmonautice překonalo jen velmi málo nosičů,“ uvedl Beck v pondělí 9. listopadu během prezentace hospodářských výsledků společnosti Rocket Lab za třetí čtvrtletí určené investorům. „Pro nás a naše zákazníky je však nejdůležitější skutečnost, že jsme při 99 startech dosáhli 96 % spolehlivosti.“ Je však třeba poznamenat, že ne všechny mise společnosti Rocket Lab směřovaly na oběžnou dráhu. Suborbitální varianta rakety Electron, známá jako HASTE, kterou zákazníci využívají k testování technologií v podmínkách hypersonického letu, má dosud na svém kontě devět misí.

Peter Beck zdůraznil, že za tímto úspěchem je především tým, který stál u inovativního využití raketových motorů vyráběných pomocí 3D tisku, postavil první orbitální raketu na světě z uhlíkových kompozitů, uskutečnil starty v rychlém sledu ze dvou polokoulí a překonal rekordy v rychlosti přípravy a realizace kosmických misí. Díky tomu se Electron zařadil do zcela výjimečné kategorie.

Electron byl pro svůj stý let barevně upraven.

V současnosti společnost Rocket Lab má zamluveno dalších 100 objednaných startů rakety Electron a připravuje se na další zvýšení kadence letů. Mimo to společnost pracuje také na větším a vícenásobně použitelném nosiči Neutron, jehož rampa se nachází ve Spojených státech. Neutron sice firmě občas dělá vrásky na čele (tak velký kompozitní objekt ještě nevznikl), ale společnost si věří s jeho úspěšným nasazením již v příštím roce. Peter Beck se dokonce nechal slyšet, že věří, že hned první start Neutronu bude úspěšný, čímž narážel na odlišný přístup společnosti SpaceX při vývoji jejich systémů Super Heavy Starship.

Mise „The Mountain God Rises“ představovala již 11. start společnosti Rocket Lab pro japonskou firmu iQPS se sídlem v Tokiu. Ta buduje na nízké oběžné dráze Země konstelaci 36 družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR). Všechny tyto mise uskutečněné od roku 2023 byly úspěšné. Společnost iQPS si navíc objednala dalších sedm samostatných startů rakety Electron, které mají proběhnout do roku 2030 a přispět k dokončení její družicové konstelace. Celý let proběhl podle plánu. Horní urychlovací stupeň rakety Electron, označovaný jako kick stage, úspěšně vypustil jedinou družici společnosti iQPS ve výšce 575 kilometrů nad Zemí.

Družice vybavené radarem SAR dokážou pořizovat snímky zemského povrchu i přes oblačnost, a to jak ve dne, tak v noci. Oproti družicím určeným především k pozorování ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra tak nabízejí významné výhody.

Kosmický přehled týdne:

Společnost ULA se chystá na návrat rakety Vulcan zpět do služby, ale potýká se s odklady. Vulcan se po incidentu, kdy měl problémy s tryskou urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky a byl skoro tři čtvrtě roku uzemněn, vrací do služby. Jeho nákladem má být várka družic pro konstelaci Amazon Leo, která zase řeší, že většina nosičů, na které sázela, jsou buď uzemněné, nebo mají nízkou kadenci. Vulcan měl startovat již v pátek, ale v sobotu se objevila zpráva, že „… start rakety Vulcan společnosti United Launch Alliance s misí pro Amazon [LV-01] byl odložen kvůli výpadku napájení v závodě společnosti Air Liquide na výrobu plynného dusíku, což vedlo k výpadku vysokotlakých čerpadel,“ uvedla ULA v pátečním ranním prohlášení. „Jelikož nebylo možné potvrdit stabilní dodávky plynu, tým se rozhodl přesunout start na náhradní termín.“ Start byl odložen na sobotu, necelé čtyři hodiny před plánovaným startem v době, kdy se do nádrží horního stupně začaly čerpat pohonné látky. Nicméně v sobotu ráno se objevila zpráva, že došlo k problémům síťové komunikace mezi řídicím střediskem a raketou. Start se tak opět odsouval na neděli. Aktuálně je plánován na 18:11 SEČ. Aktuálně odložená mise je určena pro společnost Amazon. Ta si zakoupila vynesení čtyřiceti družic pro širokopásmové internetové připojení, které mají rozšířit její konstelaci na nízké oběžné dráze. Jedná se o první z celkem 38 startů rakety Vulcan, které si Amazon objednal. Vulcan navíc poletí poprvé ve variantě VC6L, což je nejsilnější varianta tohoto nosiče se šesti urychlovacími motory na tuhá paliva. Hmotnost nákladu má být 22 680 kg, což je pro Vulcan rekordní náklad.

Pokud start dnes, v neděli, proběhne, bude to první start s přepracovanou tryskou motorů na tuhé pohonné látky. Zajímavé je, že start probíhá v době, kdy ještě není zcela uzavřeno vyšetřování předchozí anomálie. Půjde také o první let motoru BE-4 (vyrobeného společností Blue Origin) od květnového incidentu, při němž na startovací rampě během testu explodovala raketa New Glenn. Rakety New Glenn i Vulcan využívají motory BE-4. Před samotným startem zástupci společnosti ULA uvedli, že firma Blue Origin vybavila své motory dodatečnou úpravou (tzv. retrofit kitem), jejíž funkčnost ověřila pomocí statických zážehů.

Raketa Vulcan se chystá na návrat ve své nejsilnější konfiguraci

Blue Origin informovala, že první kompletní kosmický tahač Blue Ring prošel akustickými testy, které simulovaly prostředí, které zařízení bude obklopovat během startu (140 decibelů po dobu dvou minut). Blue Ring je kosmický tahač, jehož úkolem je zajišťovat možnost přepravy mezi oběžnými drahami (či mezi Zemí a Měsícem) pro hostující náklad. Firma si tak postaví jen zařízení, které chce provozovat na konkrétní dráze, a Blue Ring se postará o dopravu na cílové místo. Zákazníkovi tak ušetří spoustu práce, kterou by musel investovat do stavby pohonu zajišťujícího přesun do cílového prostoru. Popřípadě může sloužit jako základní platforma pro jakýkoli experiment, protože disponuje zdroji energie, komunikačními a orientačními prostředky. Blue Ring využívá hybridní solárně-elektrický a chemický pohon (SEP-Chem), který poskytuje změnu rychlosti zhruba 3 000 až 4 000 m/s. Kapacitu má 4 000 kg nákladu.

Přehled z Kosmonautixu:

Pro ucelení přehledu o tom, co nám kosmonautika přinesla v týdnu, přidáváme ještě výpis všech témat, kterým jsme se na tomto webu již věnovali. Nejdříve jsme pro vás připravili týdenní shrnutí dění na Mezinárodní kosmické stanici. Pak jsme psali o tom, co znamenají nové družice třetí generace pro budoucnost konstelace Starlink. Živě a česky jsme sledovali start rakety Falcon 9, která vynášela utajený náklad. NASA v sobotu oznámila soubor zakázek a aktualizací misí, jejichž cílem je rozšířit možnosti agentury v oblasti průzkumu, vědy a infrastruktury lunární základny. Malá družice podporovaná NASA, která byla v říjnu vypuštěna jako technologický demonstrátor, ztratila spojení se svým vlastníkem a provozovatelem, společností Starfish Space. Poměrně překvapivě společnost AST a Firefly Aerospace oznámily dohodu za 1,3 miliardy dolarů, která se týká licencování raketových motorů, které budou pohánět novou těžkotonážní raketu, která má poprvé letět v roce 2028. Další Živě a česky komentovaný start opět sledoval vzlet Falconu 9, který vynášel vojenskou misi USSF-627. 29. října letošního roku se projekt evropského raketového motoru Prometheus dočkal významného milníku. Dokončil totiž několik statických zážehů na testovacím stanovišti v německém Lampoldshausenu. NASA vydala 29. října žádost o informace, aby získala lepší přehled o schopnostech průmyslových společností v oblasti servisu na oběžné dráze, který by podpořil provoz jejího Hubbleova vesmírného dalekohledu. Chystáme se také na už několikrát odložený start rakety Vulcan, která by snad mohla vzlétnout v neděli. Momentálně vyvíjená kosmická observatoř LISA má detekovat gravitační vlny, tedy drobná zvlnění časoprostoru způsobená obíhajícími hmotami. Nyní se objevily hned dvě studie vedené astrofyziky z NASA, které podrobně ukazují, jak by LISA mohla po celé naší galaxii odhalovat nové a jedinečné populace exoplanet. Živě a česky jsme také sledovali patnáctou testovací misi Super Heavy Starship, která už podruhé vyslala Starship na oběžnou dráhu. Součástí přenosu bylo také sledování neúspěšného pokusu o záchyt Super Heavy rampou. Evropská sonda Hera zaměřená na planetární obranu dorazila ke svému cíli. 30. října společnost PLD Space oznámila, že úspěšně dokončila zkoušku, jejímž cílem bylo ověřit funkčnost systému ukončení letu. Tento systém je navržen tak, aby raketu zničil v případě anomálie během letu, která by ohrožovala bezpečnost veřejnosti.

Snímek týdne:

Společnost Vast zveřejnila novou fotku z výroby stanice Haven-1. Nově byly instalovány tlakové nádoby (COPV), které budou sloužit pohonnému systému, ale také systému podpory života. Start této stanice je plánován na první kvartál roku 2027.

Výroba stanice VAST pokračovala instalací tlakových nádob

Video týdne:

Bylo to skoro 24 hodin věnovaných patnáctému testovacímu letu Super Heavy Starship. Už před časem SpaceX informovala, že se při tomto letu pokusí provést záchyt Super Heavy a následně i Starship pomocí rampy. Start, který proběhl v pátek ve 23:45 SEČ, byl úspěšný a Super Heavy B22 úspěšně vynesl Starship S42 (nazvanou Don’t Panic). Super Heavy poté zamířil k rampě, ale k záchytu nedošlo. Důvod, proč se nakonec přistávalo na hladině se objevilo více ale bude to kombinace špatné polohy stupně a nedostatku paliva. Stupeň však předvedl úspěšné simulované přistání, kdy se nad vodou stabilizoval a chvíli i visel. Následně se vypnuly motory, aktivoval sebedestrukční systém a trosky dopadly do vody. Starship úspěšně dolétla na oběžnou dráhu a to bez ztráty motoru. Během letu pak vypustila 26 družic Starlink.

Starship Flight 15: Booster 22 offshore divert. https://t.co/0TWNdMWFsk

— NSF – NASASpaceflight.com (@NASASpaceflight) November 13, 2026

Zásadním testem byla dlouhodobá přítomnost Starship na oběžné dráze. V nádržích muselo zbýt ještě dost paliva na deorbitační zážeh a následné přistání na rampě. Nikdy v historii nebyl tak velký objekt s kryogenními pohonnými látkami na oběžné dráze. Let probíhal dobře a SpaceX po 21 hodinách a 30 minutách vydala povolení Starship k návratu na kosmodrom Starbase. Starship vstoupila do atmosféry a po 22 hodinách a 32 minutách se pokusila o něco, co jsme ještě neviděli. Ačkoli Starship už simulovaně přistávaly (či dosedaly), nikdy to nebylo na rampu do ramen mechazily. Loď však předvedla ukázkový flip manévr, proletěla nad věží a manévrovala do ramen, na kterých měkce dosedla. Pro tento program to znamená zásadní milník, který otevírá cestu k dalšímu rozvoji. Zásadní je nejen záchyt na rampě, ale hlavně ukázka dlouhodobého letu. Následovat budou pokusy o setkání Starship na oběžné dráze, přečerpávání paliva, setkání s lodí Orion a přistání na Měsíci. Všeho bychom se měli dočkat v dalších dvanácti měsících!

THEY CAUGHT A SHIP!

Starship Flight 15: Ship 42 returns to launch site!

https://t.co/hEwe4Lwmim https://t.co/4nuNluG1zU

— NSF – NASASpaceflight.com (@NASASpaceflight) November 14, 2026