křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Pokec s Kosmonautixem (září 2026)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ESA poskytla detaily o dalším osudu svého podílu na Gateway

Evropská kosmická agentura učinila prvotní rozhodnutí o budoucnosti svého podílu na kosmické stanici Gateway poté, co americká kosmická agentura tento program „pozastavila“. Agentura v zásadě očekává, že bude pokračovat ve vývoji většiny svého plánovaného hardwaru pro Gateway, zatímco bude čekat na výsledky studií o tom, jak jednotlivé prvky co nejlépe využít k jiným účelům. Koncem března během akce Ignition NASA představila revidovanou architekturu programu Artemis, která odsunula Gateway na druhou kolej ve prospěch založení základny na povrchu Měsíce. Toto rozhodnutí znamenalo, že plánované podíly agentury ESA na stanici již neměly v programu jasnou roli.

ESA se už dříve zavázala poskytnout tři primární podíly na Gateway: obytný modul Lunar I-Hab, modul Lunar View pro logistiku / doplňování pohonných látek a komunikační systém Lunar Link. Během tiskové konference uspořádané 17. června po skončení 347. zasedání Rady ESA agentura nastínila, jak hodlá postupovat u jednotlivých prvků. K novinářům promluvil Daniel Neuenschwander, ředitel ESA pro pilotovaný a robotický průzkum. Uvedl, že práce na vývoji modulu I-Hab budou pokračovat až do kritického zhodnocení návrhu, což je poslední návrhová fáze, než začne plnorozměrová výroba. Agentura poté zhodnotí, zda jej půjde využít k jiným účelům.

U Lunar View Neuenschwander uvedl, že agentura bude muset „zpomalit tempo aktivit“. Agentura hodlá „zachovat klíčové technologie nezbytné pro další průzkum vzdáleného vesmíru“. Nakonec Neuenschwander uvedl, že ESA vyhodnocuje, zda by Lunar Link nemohl být využit jako specializovaný komunikační prostředek. Navrhl také, že by se zařízení mohlo potenciálně stát součástí programu Moonlight agentury ESA, v jehož rámci má být k Měsíci dopravena družicová síť poskytující komunikační a navigační služby.

Ačkoliv plánované podíly ESA na Gateway budou zřejmě přeřazeny k jiným misím, generální ředitel Josef Aschbacher během stejné tiskové konference 17. června naznačil, že vidí pokračující roli agentury v programu Artemis. „Jsou tu jednání, která probíhají. Nechci nic předjímat, ale mohu jen říci, že atmosféra je velmi dobrá, velmi pozitivní,“ uvedl Aschbacher a dodal: „A ano, ESA chce posílit vlastní schopnosti, ale také být velmi silným partnerem pro NASA a další kosmické agentury, ať už z Kanady, Japonska, Spojených arabských emirátů či mnoha dalších.“

Aschbacherova vyjádření ze 17. června byla však opatrnější než ta, která pronesl o osm dní dříve při oznámení složení posádky mise Artemis III. „V ESA jsme také připraveni. Našich 23 členských států stojí seřazených v řadě, aby vykročily k průzkumu. Protože když se rozhodnete stát se součástí něčeho tak ambiciózního, jako je Artemis, přispíváte k tomu. To je to, co děláme a v čem budeme pokračovat,“ uvedl. V prosinci by se mohlo vyjasnit, jakou roli bude ESA v programu Artemis v budoucnu hrát, protože tehdy se ministři členských států setkají v Itálii na mimořádném zasedání Rady na ministerské úrovni. Na rozdíl od běžné plnohodnotné ministerské Rady, na které členské státy schvalují financování napříč programy ESA, se mimořádná zasedání většinou zaměřují na specifické strategické otázky. V tomto případě se očekává, že ministři „definují cestu evropského průzkumu na následující roky“.

Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/06/ESA-Details-Next-Steps-for-Agencys-Gateway-Contributions.webp

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Hawk
Hawk
2 měsíců před

Evidentne kluci si neumeji ani poradne dupnout a vyzvat partnera k plneni zavazku

Radim Pretsch
2 měsíců před
Odpověď  Hawk

Marně přemýšlím, jak by takové „dupnutí“ mohlo vypadat. Nepustíme Parmitana na Artemis? Nenecháme vás vynést Rosalind? Zastavíme dodávky pro Orion? Jak by na tohle asi reagovaly USA. ;-D

Těžko si vyskakovat, když vaše dodávky mají problém s korozí.

Mě děsí, že se ESA lísá k Emirátům. Kde byl jejich kosmický program, když vznikla ESA. A dneska jsou rovnocenným partnerem?

Radim Pretsch
2 měsíců před
Odpověď  Dušan Majer

Souhlas. To nebylo myšleno proti Arabům nebo spolupráci s kýmkoliv obecně.

Jen povzdech nad tím, že se na nás, myšleno Evropu, dotahují v pronikání do kosmu státy, které nemají zdaleka tak rozvinutou vědecko-technickou a průmyslově-výrobní zakladnu a s kosmickým výzkumem začali „nedávno“

Ivo
Ivo
2 měsíců před
Odpověď  Radim Pretsch

Což je primárně kvůli tomu, že Evropa si stanovila jiné cíle, jako třeba sama zachránit planetu a ty další raději ani psát nebudu…

Lubo
Lubo
2 měsíců před

I-Hab/View by mohol byt zarodok pre EU vesmirnu stanicu 🙂

MilanV
MilanV
2 měsíců před
Odpověď  Lubo

Kéž by! To by byla naprostá pecka. Takhle využít příležitost. Mám ale pochybnosti ohledně nutné sady znalostí na obytný modul. ESA a i jiné spolupráce evropských společností s někým jiným byly vždy ohledně různých jiných částí (tam jsme fakt dobří), ale ten obytný modul jsme nikdo v Evropě zatím nestavěl, ne?

Pokud se nepletu a fakt ten skluz v tomhle máme, tak je nejvyšší čas na něm začít makat! Nikdy nebyl větší důvod než teď: kombinace technické i politické situace je teď naprosto jednoznačná (konec ISS se blíží a zároveň je jasné, že s pokrokem si začínají i spojenci hrát víc na vlastním písečku a jsou méně spolehlivě spojenečtí – logicky, z jejich pohledu už je to víc komerce).

Ivo
Ivo
2 měsíců před
Odpověď  MilanV

Na prvním místě by Evropa měla mít raketu, která bude stát maximálně 20M€ za start s nosností kolem 15t na LEO. Bez ní je vše ostatní drahá hračka.

Hawk
Hawk
2 měsíců před
Odpověď  MilanV

K letum ke stanici by ESA musela nejspise vyuzivat sluzeb SpaceX, ESA nema crew lod ani human rated nosic.

Cargo lod mela, ale produkcni retezec se vsemi soucastkami pro ATV nejspise uz neexistuje.

Jiří Hošek
2 měsíců před
Odpověď  MilanV

Klíčovou roli v projektu I-Hab má JAXA s technologicky náročným systémem podpory života.

https://www.exploration.jaxa.jp/assets/img/program/Leaflet_Gateway-e_A4.pdf

M.U.
M.U.
2 měsíců před

Myslím si kdyby ESA měla vlastní pilotovanou loď, bylo by to snažší. Raketu má….

Akyra
Akyra
2 měsíců před

Ano, jak zvláštní, že takové světové velmoci jak Anglie, Francie, Německo nemají žádný kosmický pilotovaný modul v roce 2026. Pamatuji na rok 95, kde v knížkách od Pacnera létalo spousta ESA modulů (Hermes a spol.) Nikdo na to nechce dát Euro a jak tu všichni píšou, přitom rakety by na to v podstatě byli, i když má ESA vůbec vodíkovo-kyslíkovou raketu bezpečnou pro pilotované lety?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.