Evropská kosmická agentura učinila prvotní rozhodnutí o budoucnosti svého podílu na kosmické stanici Gateway poté, co americká kosmická agentura tento program „pozastavila“. Agentura v zásadě očekává, že bude pokračovat ve vývoji většiny svého plánovaného hardwaru pro Gateway, zatímco bude čekat na výsledky studií o tom, jak jednotlivé prvky co nejlépe využít k jiným účelům. Koncem března během akce Ignition NASA představila revidovanou architekturu programu Artemis, která odsunula Gateway na druhou kolej ve prospěch založení základny na povrchu Měsíce. Toto rozhodnutí znamenalo, že plánované podíly agentury ESA na stanici již neměly v programu jasnou roli.
ESA se už dříve zavázala poskytnout tři primární podíly na Gateway: obytný modul Lunar I-Hab, modul Lunar View pro logistiku / doplňování pohonných látek a komunikační systém Lunar Link. Během tiskové konference uspořádané 17. června po skončení 347. zasedání Rady ESA agentura nastínila, jak hodlá postupovat u jednotlivých prvků. K novinářům promluvil Daniel Neuenschwander, ředitel ESA pro pilotovaný a robotický průzkum. Uvedl, že práce na vývoji modulu I-Hab budou pokračovat až do kritického zhodnocení návrhu, což je poslední návrhová fáze, než začne plnorozměrová výroba. Agentura poté zhodnotí, zda jej půjde využít k jiným účelům.
U Lunar View Neuenschwander uvedl, že agentura bude muset „zpomalit tempo aktivit“. Agentura hodlá „zachovat klíčové technologie nezbytné pro další průzkum vzdáleného vesmíru“. Nakonec Neuenschwander uvedl, že ESA vyhodnocuje, zda by Lunar Link nemohl být využit jako specializovaný komunikační prostředek. Navrhl také, že by se zařízení mohlo potenciálně stát součástí programu Moonlight agentury ESA, v jehož rámci má být k Měsíci dopravena družicová síť poskytující komunikační a navigační služby.
Ačkoliv plánované podíly ESA na Gateway budou zřejmě přeřazeny k jiným misím, generální ředitel Josef Aschbacher během stejné tiskové konference 17. června naznačil, že vidí pokračující roli agentury v programu Artemis. „Jsou tu jednání, která probíhají. Nechci nic předjímat, ale mohu jen říci, že atmosféra je velmi dobrá, velmi pozitivní,“ uvedl Aschbacher a dodal: „A ano, ESA chce posílit vlastní schopnosti, ale také být velmi silným partnerem pro NASA a další kosmické agentury, ať už z Kanady, Japonska, Spojených arabských emirátů či mnoha dalších.“
Aschbacherova vyjádření ze 17. června byla však opatrnější než ta, která pronesl o osm dní dříve při oznámení složení posádky mise Artemis III. „V ESA jsme také připraveni. Našich 23 členských států stojí seřazených v řadě, aby vykročily k průzkumu. Protože když se rozhodnete stát se součástí něčeho tak ambiciózního, jako je Artemis, přispíváte k tomu. To je to, co děláme a v čem budeme pokračovat,“ uvedl. V prosinci by se mohlo vyjasnit, jakou roli bude ESA v programu Artemis v budoucnu hrát, protože tehdy se ministři členských států setkají v Itálii na mimořádném zasedání Rady na ministerské úrovni. Na rozdíl od běžné plnohodnotné ministerské Rady, na které členské státy schvalují financování napříč programy ESA, se mimořádná zasedání většinou zaměřují na specifické strategické otázky. V tomto případě se očekává, že ministři „definují cestu evropského průzkumu na následující roky“.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/06/ESA-Details-Next-Steps-for-Agencys-Gateway-Contributions.webp
Evidentne kluci si neumeji ani poradne dupnout a vyzvat partnera k plneni zavazku
Tady jde o to, že partner by rád plnil, ale není mu to ze strany prezidenta umožněno. Takže dupání by k ničemu nebylo.
Marně přemýšlím, jak by takové „dupnutí“ mohlo vypadat. Nepustíme Parmitana na Artemis? Nenecháme vás vynést Rosalind? Zastavíme dodávky pro Orion? Jak by na tohle asi reagovaly USA. ;-D
Těžko si vyskakovat, když vaše dodávky mají problém s korozí.
Mě děsí, že se ESA lísá k Emirátům. Kde byl jejich kosmický program, když vznikla ESA. A dneska jsou rovnocenným partnerem?
ESA se snaží spolupracovat se všemi bez rozdílu. S Ruskem dělala třeba ExoMars, s Čínou má SMILE …
EDIT: *Snažila, Rusko už je jaksi ze hry. Díky za upozornění patří Michalu Václavíkovi.
Souhlas. To nebylo myšleno proti Arabům nebo spolupráci s kýmkoliv obecně.
Jen povzdech nad tím, že se na nás, myšleno Evropu, dotahují v pronikání do kosmu státy, které nemají zdaleka tak rozvinutou vědecko-technickou a průmyslově-výrobní zakladnu a s kosmickým výzkumem začali „nedávno“
Což je primárně kvůli tomu, že Evropa si stanovila jiné cíle, jako třeba sama zachránit planetu a ty další raději ani psát nebudu…
I-Hab/View by mohol byt zarodok pre EU vesmirnu stanicu 🙂
Kéž by! To by byla naprostá pecka. Takhle využít příležitost. Mám ale pochybnosti ohledně nutné sady znalostí na obytný modul. ESA a i jiné spolupráce evropských společností s někým jiným byly vždy ohledně různých jiných částí (tam jsme fakt dobří), ale ten obytný modul jsme nikdo v Evropě zatím nestavěl, ne?
Pokud se nepletu a fakt ten skluz v tomhle máme, tak je nejvyšší čas na něm začít makat! Nikdy nebyl větší důvod než teď: kombinace technické i politické situace je teď naprosto jednoznačná (konec ISS se blíží a zároveň je jasné, že s pokrokem si začínají i spojenci hrát víc na vlastním písečku a jsou méně spolehlivě spojenečtí – logicky, z jejich pohledu už je to víc komerce).
Na prvním místě by Evropa měla mít raketu, která bude stát maximálně 20M€ za start s nosností kolem 15t na LEO. Bez ní je vše ostatní drahá hračka.
K letum ke stanici by ESA musela nejspise vyuzivat sluzeb SpaceX, ESA nema crew lod ani human rated nosic.
Cargo lod mela, ale produkcni retezec se vsemi soucastkami pro ATV nejspise uz neexistuje.
Klíčovou roli v projektu I-Hab má JAXA s technologicky náročným systémem podpory života.
https://www.exploration.jaxa.jp/assets/img/program/Leaflet_Gateway-e_A4.pdf
Myslím si kdyby ESA měla vlastní pilotovanou loď, bylo by to snažší. Raketu má….
Ano, jak zvláštní, že takové světové velmoci jak Anglie, Francie, Německo nemají žádný kosmický pilotovaný modul v roce 2026. Pamatuji na rok 95, kde v knížkách od Pacnera létalo spousta ESA modulů (Hermes a spol.) Nikdo na to nechce dát Euro a jak tu všichni píšou, přitom rakety by na to v podstatě byli, i když má ESA vůbec vodíkovo-kyslíkovou raketu bezpečnou pro pilotované lety?
Evropa disponuje raketou Ariane 6.
Zvláštního na tom není v zásadě nic, Evropa dosud rozvíjela jiné aspekty kosmického průmyslu a je v nich velmi úspěšná. Vlastní pilotovanou loď Evropa nepotřebovala, protože sázela na spolupráci – viz evropský servisní modul Orionu. V posledních letech je ale cítit snaha Evropy osamstatnit se a držet vlastní prostředky nezávislé na zahraničních partnerech, protože geopolitická situace se může změnit. V současné době se připravují nákladní kosmické lodě soukromých firem, ze kterých by se v budoucnu mohly udělat i lodě pilotované.