křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Obrazem: První start rakety Sojuz-5

Raketa Zenit patřila k těm nejzajímavějším nosičům, které vznikly na přelomu sovětské a postsovětské éry. Na svou dobu šlo o inovativní a dalo by se říci až o nadčasovou technologii. Byl to takový skrytý klenot. Raketa měla extrémně výkonné motory. První stupeň poháněl legendární RD-171 – dodnes jeden z nejsilnějších kapalinových motorů, jaký kdy vznikl. Zapracovalo se i na obsluze. Zenit byl navržen tak, aby potřeboval minimum příprav a lidí, kteří se o předstartovní procedury starají, a využíval ekologičtější palivo: kapalný kyslík + petrolej (RP-1), žádné toxické hydraziny jako u raket Proton.

Verze Zenit-3SL proslula také starty z mořské plošiny Sea Launch, což mělo nesporné výhody. Celková konstrukce byla skutečně nadčasová a stala se vzorem pro moderní nosiče, jako jsou Antares, Atlas V nebo Falcon 9. Po rozpadu Sovětského svazu to ale raketa neměla vůbec jednoduché. Velká část výroby byla na Ukrajině a zhoršující se politická situace po roce 2014 nakonec vedla k úplnému zastavení výroby těchto raket. A právě nový ruský nosič Soyuz-5 na odkaz raket Zenit navazuje. Tentokrát už je však celý nosič pouze v ruské režii. Mimochodem nosič vznikl v rámci projektu Fénix, což je symbol znovuzrození, tedy jasný odkaz na znovuzrozený Zenit.

Raketa Sojuz-5 má paradoxně mnohem blíž k raketám Zenit a trochu nešťastně nese označení rodiny raket se kterými toho nemá příliš společného. První start si pětka odbyla 30. dubnu a všechny, kteří by chtěli více podrobnějších informací odkážu na včerejší článek, který tuto událost shrnul textem. My se v dnešním článku zaměříme spíše na kochací stránku. Roskosmos zveřejnil celou plejádu krásných fotografií a některé z nich si dnes ukážeme. Myslíme, že určitě stojí za to. Ostatně posuďte sami.

Raketa Sojuz-5 je umístěna na transportním zařízení v montážní hale, kde probíhá kontrola, testování a příprava před přesunem na startovní rampu. Okolní konstrukce, jeřáby a technici ukazují skutečné měřítko – jde o velmi robustní nosič navržený pro vynášení těžších nákladů na oběžnou dráhu. Foto: Roskosmos
Raketa Sojuz-5 je umístěna na transportním zařízení v montážní hale, kde probíhá kontrola, testování a příprava před přesunem na startovní rampu. Okolní konstrukce, jeřáby a technici ukazují skutečné měřítko – jde o velmi robustní nosič navržený pro vynášení těžších nákladů na oběžnou dráhu. Foto: Roskosmos
Pohled z boku na celou raketu v montážní hale. Foto: Roskosmos
Pohled z boku na celou raketu v montážní hale. Foto: Roskosmos
Sojuz-5 ještě pohledem ze předu v hale před startem. Foto: Roskosmos
Sojuz-5 ještě pohledem ze předu v hale před startem. Foto: Roskosmos
Transport rakety na startovací rampu 45/1, odkud startovaly také rakety Zenit. Foto: Roskosmos
Transport rakety na startovací rampu 45/1, odkud startovaly také rakety Zenit. Foto: Roskosmos
Cesta na rampu vede po nových kolejích. Raketu táhne posunovací lokomotiva. Foto: Roskosmos
Cesta na rampu vede po nových kolejích. Raketu táhne posunovací lokomotiva. Foto: Roskosmos
Detailnější pohled na zadní část rakety. Sojuz-5 leží v erektoru, který na rampě raketu vztyčí. Foto: Roskosmos
Detailnější pohled na zadní část rakety. Sojuz-5 leží v erektoru, který na rampě raketu vztyčí. Foto: Roskosmos
V okolí kosmodromu Bajkonur široko daleko nic není, což je dobře vidět za raketou, kde je patrná rozlehlá pláň. Foto: Roskosmos
V okolí kosmodromu Bajkonur široko daleko nic není, což je dobře vidět za raketou, kde je patrná rozlehlá pláň. Foto: Roskosmos
Pohled zepředu. Sojuz-5 je dlouhý téměř 62 m. Foto: Roskosmos
Pohled zepředu. Sojuz-5 je dlouhý téměř 62 m. Foto: Roskosmos

 

Pravděpodobně záběr pořízený z dronu na celou sestavu. Foto: Roskosmos
Pravděpodobně záběr pořízený z dronu na celou sestavu. Foto: Roskosmos
Na tomto snímku je v pozadí již vidět i samotná rampa, kam raketa míří. Foto: Roskosmos.
Na tomto snímku je v pozadí již vidět i samotná rampa, kam raketa míří. Foto: Roskosmos.
Po celou dobu raketu doprovázejí také pracovníci. Foto: Roskosmos
Po celou dobu raketu doprovázejí také pracovníci. Foto: Roskosmos
Sojuz-5 téměř v cíli. Foto: Roskosmos
Sojuz-5 téměř v cíli. Foto: Roskosmos
Cíl dosažen. Dalším úkolem je usazení a zvednutí rakety. Foto: Roskosmos
Cíl dosažen. Dalším úkolem je usazení a zvednutí rakety. Foto: Roskosmos
Z některých úhlu je Sojuz-5 raketě Zenit skutečně hodně podobný. Foto: Roskosmos
Z některých úhlu je Sojuz-5 raketě Zenit skutečně hodně podobný. Foto: Roskosmos
Nový nosič se pomalu zvedá. Foto: Roskosmos
Nový nosič se pomalu zvedá. Foto: Roskosmos
Detail na spodní část během zvedání. Foto: Roskosmos
Detail na spodní část během zvedání. Foto: Roskosmos
Parádní detail na uložení a upevnění rakety. Ve spodní části je patrný tunel odvodu spalin. Foto: Roskosmos
Parádní detail na uložení a upevnění rakety. Ve spodní části je patrný tunel odvodu spalin. Foto: Roskosmos
Majestátní pohled na vztyčený Sojuz-5 připravený na start. Foto: Roskosmos
Majestátní pohled na vztyčený Sojuz-5 připravený na start. Foto: Roskosmos
A konečně start, který dopadl na jedničku. Foto: Roskosmos
A konečně start, který dopadl na jedničku. Foto: Roskosmos
Detailnější záběr na první stupeň a práci motoru RD-171MV. Foto: Roskosmos
Detailnější záběr na první stupeň a práci motoru RD-171MV. Foto: Roskosmos

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com
https://pbs.twimg.com

Štítky:

Hodnocení:

4.6 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Charlie
Charlie
5 měsíců před

Nezdá se, že by Rusko nějak výrazně ekonomicky trpělo, ani válkou ani sankcemi. Nové rakety, velice rychle opravená rampa po havárii, nové raketové zbraně z komponentů ze zahraničí. Nové série stíhaček. Trump je s nimi kamarád. Takže oni jsou v podstatě v pohodě, zatímco sankce dopadají spíše na nás. Není tedy něco špatně?

Naposledy upraveno 5 měsíců před by Charlie
Petr Kasan
Petr Kasan
5 měsíců před
Odpověď  Charlie

Tohle není dobré místo na politické diskuze. Ale pokud se tady objeví takové bludy, považuji za nutné zareagovat.

Na určité věci budou v Rusku peníze vždy, i kdyby měli obyčejní rusové žrát kořínky. Raketový průmysl – výkladní skříň, záležitost prestiže, oblast, podle které se posuzuje celková vyspělost ekonomiky – k nim patří.

„Nezdá se, že by Rusko nějak výrazně ekonomicky trpělo, ani válkou ani sankcemi.“ Nic se nemusí „zdát“, „jevit“ apod , stačí se podívat na čísla – dokonce i ta oficiální, která zveřejňuje Rosstat. I po aplikování statistického žonglování není schopen zastřít zoufalý stav většiny odvětví. Doporučuji například zde, v rubrice „Svéráz ruské ekonomiky“:

https://valka.online/aktualni-konflikty/valka-na-ukrajine-denni-analyzy/analyza-1522-dne-ruske-invaze-na-ukrajinu-25-04-2026/

K pochopení celkového obrazu je potřeba sledovat dění pravidelně. Tvrdit, že Rusko sankcemi netrpí (nebo že my snad trpíme více) je učebnicový příklad kremelské propagandy, šířený od začátku války, z oficiálních míst přes Telegramové kanály až na běžné sociální sítě – nejdříve záměrně, následně také z nevědomosti.

Proč asi Rusko veřejně vytrubuje, že sankce mu neublížují, a současně se zoufale a všemi prostředky snaží o jejich zmírnění a/nebo využívá složitá a nákladná schémata k jejich obcházení?

Dušan Majer
Administrátor
5 měsíců před
Odpověď  Charlie

Váš komentář se od začátku pohyboval na hraně mimo téma, ale celou dobu jste to zachraňoval zmínkami o kosmonautice. Závěrečná fáze i s otázkou však váš komentář strhla definitivně mimo koleje tématu. Dostáváte tedy napomenutí za zatahování politiky do diskuse, která se jí netýká. Pokud se to bude opakovat, další varování už nedostanete.

Radek V.
Radek V.
5 měsíců před

Sojuz 5 má dle informací Michala Václavíka startovat jednou ročně pro získání kvalifikace, tedy příští 4 roky. Pak má startovat 2x ročně, což je zoufalost. Jednorázová raketa má smysl od šesti startů ročně. Stejný problém má i podobná Angara. Rusko nemá peníze a stejně s nimi plýtvá na nosiče, které potřebuje jen proto, aby neztratili technologii špičkových motorů, kterou léta udržovali dodávky do USA (Atlas V). Jak chtějí stavět konstelaci satelitů, když reálně mají jen Sojuz?

Petrovic
Petrovic
5 měsíců před
Odpověď  Radek V.

Na druhú stranu plánovaný Ruský superťažký nosič (aj keď vieme ako je to v poslednej dobe s Ruskom a plánmi) mať 6 prvých stupňov Sojuzu 5 ako pomocné stupne (naše označenie)/prvý stupeň (Ruské označovanie stupňov), takže Sojuz 5 je do určitej miery aj testom pre budúce programy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.