Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.
Zdroj: https://www.esa.int/
Jak již bylo uvedeno v prvním odstavci, CryoSat je mise zaměřená na led. Na své palubě nese pokročilý radar, který měří drobné změny na povrchu ledových plání na pevnině i na mořských ledových krách s přesností jen pár milimetrů. Jakožto součást rodiny družic ESA Earth Explorers už CryoSat vytvořil vědecké balíky dat, které nabízejí pohled do oceánů u pólů, jezer pod ledovci, ale i na samotné ledovce. Aktuální vylepšení magnetometru znamená, že CryoSat je schopen měřit změny zemské magnetosféry s vědeckou přesností. Ke kalibraci svých měření využívá data ze speciálních družic Swarm z řady Earth Explorer agentury ESA určených k pozorování magnetického pole. Díky této nově získané schopnosti nyní v rámci rodiny družic Earth Explorer agentury ESA fakticky existují dvě magnetometrické mise. K družicím Swarm (a CryoSat) se v budoucnu připojí další družice Scout měřící magnetické pole, NanoMagSat, která je v současné době ve vývoji.
Swarm i nadále zůstává primární misí agentury ESA pro studium zemského magnetického pole, zatímco CryoSat zůstává především zaměřen na měření a monitorování změn v ledovém příkrovu pevniny i oceánů. Je třeba zdůraznit, že magnetometr na palubě družice CryoSat se využívá inovativním způsobem k měření výraznějších změn vnějšího magnetického pole Země. Ve srovnání s magnetometry na palubách jiných, „nemagnetosférických“ misí poskytuje vynikající data a tato modernizace pomáhá geomagnetické komunitě tím, že nabízí doplňkový soubor dat. Anja Stromme, manažerka ESA pro misi Swarm, říká: „Jde o velký úspěch, který ze kterého bude komunita kolem Swarm benefitovat.“
Na začátku letošního roku měl CryoSat možnost prokázat své nově nabyté schopnosti, když mimořádně silná sluneční erupce třídy X vyvolala geomagnetickou bouři v zemské atmosféře. Událost začala 18.ledna a vyvolala zatím nejsilnější zaznamenanou radiační bouří. Lidé tehdy zažívali působivé polární záře i v oblastech na mnohem nižších zeměpisných šířkách třeba i v Mexiku. Vše způsobila erupce na „povrchu“ Slunce, která uvolnila vysokoenergetické částice, jež dorazily k Zemi po 25 hodinách. Během tří dní mohl CryoSat poskytovat vědecky cenná data v podobě měření intenzity geomagnetické bouře. Ukázalo se, že data z CryoSatu mají vysokou kvalitu a dobře doplňují údaje z mise Swarm. K vytvoření níže vložené animace, která znázorňuje vliv sluneční bouře na zemské magnetické pole, byla použita metoda analýzy dat představená v této studii v časopise Geophysical Research Letters.
„Tato inovace je jedinečná a úžasná,“ raduje se Tommaso Parrinello, manažer ESA pro misi CryoSat a dodává: „Je to o využití dat z existujícího systému, který se používal v posledních 16 letech k aktivnímu řízení orientace družice v prostoru. V zásadě jsme používali magnetometr k měření zemské magnetosféry, které následně vysílají signály do palubního počítače, aby ten upravil orientaci družice a zajistil tak splnění cílů mise. Díky přesnosti a nízké úrovni šumu těchto měření je vědecká komunita přesvědčena o jejich hodnotě z pohledu vědeckých dat. V důsledku toho nyní palubní počítač generuje nový datový paket pro vědecké účely.“ Nová schopnost vytvářet magnetometrické datové soubory z CryoSatu, doplňuje schopnosti mise Swarm, nabízí jedinečné výhody a přitom s sebou nepřináší žádné dodatečné výdaje. „Ještě nás čeká spousta zajímavých vědeckých objevů, protože obě mise pokračují v letu daleko za hranice své plánované životnosti,“ uzavřel Tommaso Parrinello.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23319792-3-eng-GB/CryoSat_key_to_measuring_sea-ice_thickness.jpg
https://www.esa.int/…/13357781-1-eng-GB/Swarm_constellation_over_Earth.jpg
