Pokud nedojde k vážným problémům při misi Artemis II, lze očekávat, že další SLS a Orion budou k dispozici pro Artemis III s přistáním na Měsíci dřív než CZ-10 a Mengzhou. Letošní informace o přípravě lunárního landeru Starship jsou však znepokojivé. Také o pokroku na lunárních skafandrech AxEMU je málo informací. Zvyšuje se riziko, že američtí astronauti budou i v době 60. výročí Apolla 11 umisťovat vlajku jen na dno bazénu ve výcvikovém zařízení Neutral Buyoancy Laboratory a další slova pronesená z Měsíce budou v čínštině. Politické vedení NASA se ve snaze vyvrátit rostoucí obavy ze zpoždění omezuje na vyjádření, že vítězství v novém závodě o Měsíc je nejdůležitější prioritou NASA, Artemis III poletí v roce 2027 a Spojené státy závod o Měsíc nad Čínou vyhrají. Není přitom ochotné veřejně uznat, že tento termín je nerealistický.
Artemis III
Po komentářích bývalých vedoucích představitelů NASA, které byly popsány v minulém dílu, nyní i Poradní bezpečnostní panel ASAP varuje, že lunární lander Starship pro Artemis III by mohl mít oproti plánovanému datu startu v polovině roku 2027 několikaleté zpoždění. Varování přišlo poté, co tři členové ASAP Paul Hill (bývalý letový ředitel v JSC), Kent Rominger a Charlie Precourt (oba bývalí astronauti) v srpnu navštívili základnu Starbase a setkali se s nejvyššími představiteli SpaceX. Podle jejich slov bylo primárním úkolem návštěvy posoudit připravenost landeru. Zjistili však, že šance na dodržení harmonogramu jeho vývoje jsou velmi pochybné.
Podle Hilla existují hrozby pro včasné dosažení spolehlivé letové demonstrace tankování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze. Hill také upozornil na konkurenční priority SpaceX, spočívající v budování ziskové satelitní konstelace družic Starlink V3.
Společnost SpaceX mezitím připravuje na 14. října další suborbitální letový test nosné rakety Super Heavy a lodi Starship. Při testu s označením IFT-11 má Starship opět přistát v Indickém oceánu.
Další test IFT-12 je plánován z nové vzletové rampy OLP-2 na Starbase. Opět má jít o suborbitální let a datum se posunul na začátek roku 2026. Pokud bude test úspěšný, SpaceX podle Billa Gerstenmaiera pravděpodobně vyšle při testu IFT-13 další Starship na oběžnou dráhu Země.
Zdroj: https://www.esa.int/
Příprava Orionu a jeho nosné rakety SLS pro misi Artemis III postupuje stabilním tempem bez větších zádrhelů. Oba moduly Orionu jsou v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku zapnuté a probíhá postupné oživování a funkční testy jejich systémů. Postupně jsou zapínány řídicí systémy, komunikační a datové jednotky, boxy avioniky a probíhají kontroly komunikace a testy interpretace příkazů mezi počítači v Orionu a dalšími komponentami. Součástí testů je kontrola správnosti elektrických propojení, avioniky a softwaru.
Počáteční elektrické zapnutí modulu pro posádku proběhlo letos v dubnu, servisního modulu v srpnu. Od stejných milníků u Orionu pro Artemis II si oba moduly stále zachovávají tříletý odstup. Počáteční zapnutí modulu pro posádku určeného k misi Artemis II proběhlo v květnu 2022, servisního modulu v polovině roku 2022.
Testy modulu pro posádku mise Artemis III by snad mohly být dokončeny rychleji než u jeho předchůdce. Modul pro Artemis II totiž v průběhu testů čekal na instalaci a znovupoužití některých boxů avioniky z modulu, který se v prosinci 2022 vrátil z mise Artemis I. V každém případě by elektrické testy obou modulů měly probíhat minimálně do konce letošního roku i na začátku roku příštího.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Lockheed Martin je ve svém zařízení v Titusville v procesu lepení nových 186 bloků, vyrobených z materiálu Avcoat, na základní strukturu tepelného štítu Orionu pro misi Artemis III. Nové bloky jsou propustnější než bloky na tepelných štítech pro Artemis I a Artemis II. Jednotlivé bloky jsou nejprve obroušeny pro minimalizaci mezer. Potom jsou nalepeny a mezery mezi nimi zaplněny. Po dokončení bude tepelný štít přepraven do budovy O&C k ověřovacím a validačním testům. Přeprava se předpokládá do konce roku 2025.
Původní nepropustné bloky byly v průběhu letošního roku odstraněny ze základní struktury tepelného štítu poté, co vyšetřovací tým určil jejich složení za hlavní příčinu eroze tepelného štítu Orionu při návratu z nepilotované mise Artemis I. Nepropustné bloky tehdy neumožňovaly odvětrávání plynů, přirozeně vznikajících uvnitř Avcoatu při jeho pomalé degradaci z důvodu nedostatečného zahřátí během dlouhého manévru skip entry.
Pokud si montáž a testy obou modulů Orionu pro Artemis III zachovají svůj dosavadní tříletý časový odstup od stejných milníků předchozího Orionu, bude tepelný štít připojen pod modul pro posádku v květnu 2026. Akustickým testem DFAT by modul pro posádku prošel v červenci 2026, stejně jako servisní modul. Vzájemné spojení a sešroubování obou modulů by vycházelo na podzim 2026. NASA však nyní cílí už na polovinu roku 2026.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans pokračuje příprava na sestavení centrálního stupně pro nosnou raketu SLS pro Artemis III. Nádrž na kapalný kyslík byla 22. srpna 2025 vyjmuta z vertikální integrační buňky A v budově 110 a překlopena do horizontální polohy. Dne 27. srpna byla nádrž převezena do sekce 47 budovy 103, kde bude instalován vnitřní stožár senzorů hladiny kapalného kyslíku.
V případě kyslíkové nádrže pro Artemis II proběhl tento přesun v únoru 2021. To znamená, že mezi stejnými milníky je čtyřapůlletý odstup. V době svaření nádrže byl odstup téměř pětiletý (svařování kyslíkové nádrže pro Artemis II bylo dokončeno v únoru 2019, pro Artemis III v lednu 2024). Odstup se tedy zkrátil o pět měsíců.
Na fotografii vpravo (resp. nahoře v případě uživatelů mobilních telefonů) jsou zachyceny spodní konce obou nádrží. Vpravo v sekci 47 je kratší kyslíková nádrž. Dvě dočasné zátky na její spodní kupoli jsou v místech, odkud povedou dvě potrubí do intertanku. V konfiguraci centrálního stupně bude intertank pod kyslíkovou nádrží. V intertanku budou obě potrubí vyvedeny na opačné vnější strany stupně a podél vodíkové nádrže budou svedeny do motorové sekce. V ní se budou větvit do čtyř motorů RS-25.
Vlevo v sekci 48 je delší vodíková nádrž. Na zadní části vodíkové nádrže (vlevo) je uprostřed kupole, uvnitř „igelitového stanu“, vidět nainstalovaná sací část potrubí pro odvod kapalného vodíku ke čtyřem motorům RS-25. Na sacím potrubí nebyly v době pořízení fotografie ještě nainstalovány předřazené ventily.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Funkční testy intertanku byly dokončeny. Podle fotografií z konce srpna už intertank opustil sekci 47 budovy 103 a brzy bude vložen do integrační buňky D v budově 110. Na něj bude usazena kyslíková nádrž a poté bude připojen přední lem. Všechny tři díly by měly být spojeny na konci letošního roku. Jejich spojením vznikne tzv. přední sestava centrálního stupně.
V případě Artemis II byl intertank vložen do buňky D v březnu 2021, kyslíková nádrž byla připojena v dubnu 2021 a přední lem v květnu 2021. Hrubý odhad pro Artemis II lze odvodit přičtením 4,5 roku.
Vodíková nádrž bude po dokončení přesunuta do vertikální buňky A v budově 110, v níž bude spojena s neletovým simulátorem motorové sekce. Jejich spojením vznikne tzv. zadní sestava centrálního stupně.
NASA očekává, že se časový odstup od výroby centrálního stupně pro Artemis II dále zkrátí. Práce na dokončení centrálního stupně pro Artemis II v Michoud Assembly Facility byly záměrně zpomalovány, protože měl časový předstih před přípravou Orionu. Dalším faktorem je očekávání NASA, že dokončovací práce na centrálním stupni pro Artemis III ve vertikální poloze v nové buňce CSVIC v budově VAB půjdou díky 360stupňovému přístupu o šest měsíců rychleji než práce ve vodorovné poloze, které byly v MAF prováděny na centrálních stupních pro Artemis I a Artemis II.
Mengzhou/Lanyue
Zdroj: https://substackcdn.com
Jen několik hodin po vydání minulého dílu byl na mobilní vypouštěcí plošině pro rakety řady CZ-10, nacházející se na vzletové rampě v komplexu 301 kosmodromu Wenchang, proveden druhý statický zážehový test zkráceného testovacího prototypu prvního stupně rakety CZ-10A.
Test byl zaměřen na schopnost opakovaných zážehů. Motory stupně byly během druhého testu zažehnuty celkem třikrát: test ověřil schopnosti vzletu se všemi sedmi motory YF-100K, zpětného zážehu se čtyřmi motory a vertikálního přistání s jedním motorem. Celková doba trvání všech fází testu byla 320 sekund. Tím byly upoutané zážehové testy tohoto testovacího exempláře dokončeny.
Dalším předpokládaným krokem by měly být letové ověřovací zkoušky nosné rakety CZ-10A v nízké výšce. O náplni letu se vedou spekulace. Podle některých názorů na Internetu by pro tento zkušební let mohl být použit stejný exemplář, který absolvoval statické zážehy. Pod plachtou na jeho horním konci jsou údajně upevňovací body pro další hardware.
V takovém případě nelze vyloučit, že by mohlo jít o test startu a vertikálního přistání. První stupeň nosné rakety CZ-10A by totiž měl být vícenásobně použitelným. Nosná raketa CZ-10 se dvěma bočními stupni o stejné velikosti jako první stupeň má být jednorázově použitelná.
V případě ohlášené ověřovací zkoušky nosné rakety CZ-10A by ale možná mohlo jít o únikový test záchranné věžičky lodi Mengzhou během letu nosné rakety, při maximálním dynamickém tlaku Max Q. Tento test je očekáván do konce letošního roku. Test má simulovat případ selhání nosné rakety během letu a ověřit únikovou trajektorii a schopnost řízení kosmické lodi. Nelze ale vyloučit, že pro test bude využita jiná nosná raketa.
Při prvním kosmickém letu rakety CZ-10A by v příštím roce mohla být na nízkou oběžnou dráhu Země vynesena loď Mengzhou. Při prvním letu rakety CZ-10 s bočními stupni by měl být v roce 2027 vynesen lander Lanyue, určený pro bezpilotní přistání na Měsíci.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/
https://images.nasa.gov/
https://spacepolicyonline.com/
https://mp.weixin.qq.com/
https://www.china-in-space.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/G2IAythWkAAvtbd?format=jpg
https://www.esa.int/…/26870660-1-eng-GB/Keys_to_the_Moon_ESA_hands_over_third_European_Service_Module_pillars.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/09/diamond-i-am-artemis-preview.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20250827_CS3%20LOX%20Move_Area48%20-156~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20250827_CS3%20LOX%20Move_Area48%20-141~medium.jpg
https://substackcdn.com/…3685×2122.jpeg
Název týmu ASAP jasně evokuje, jakým stylem by se mělo pracovat.Krásně je zmíněno, že se naráží na jiné priority SX. Kromě zmíněného Starlink (to nepotřebuje tankování na orbitě) bych zmínil cestu na Mars. SX si za státní peníze vyvíjí potřebnou marsovskou technologii a nějaký prestižní závod o Měsíc je mu celkem fuk.Něco veselejšího – na úvodní mne napadlo, že astronauti trénují stav, kdyby se na Měsíci objevilo trochu více vody.
Jen upřesním, že ASAP je v tomto případě zkratka slov Aerospace Safety Advisory Panel.
https://www.nasa.gov/asap/
Vývoj dopravního systému SpaceX Starship je financován z více zdrojů:
1) Soukromé investice – E.Musk, SpaceX, další soukromí investoři
2) Příjmy z provozu systemu Starlink
3) Příjem z vysoutěženého projektu NASA HLS s pevnou cenou a platebními milníky (btw, za testovací lety IFT (1-10) zatím nedostali ani 1$)
Vaše tvrzení, že je SpaceX projekt HLS v rámci programu Artemis „celkem fuk“, je totální nesmysl a vypovídá o vašem nízkém povědomí o tomto programu.
Musk počátkem roku vyhrožoval, že zastaví provoz Dragonů pro NASA. Bylo to sice jeho klasické předvádění, ale o jeho vlasteneckém nadšení to vypovídá mnohé.
Dnes nové info
https://www.hrot24.cz/clanek/spacex-usa-vladni-zakazky-cina-investice-narodni-bezpecnost-elon-musk-HhCrr
že akcie SX začíná napřímo vlastnit Čína.
No opravdu zapálený Američan.
Vážně netušíš jaké hovadiny tady neustále sypeš? Je to lepší než trapné šovinistické poznámky na adresu Christiny Kochové, ale opět se snažíš „zasvěceně“ vyjadřovat k něčemu o čem viditelně nemáš ani páru. Ze zdrojů typu hrot24 ten deficit nesrovnáš ;-D
V evropském prostoru je zvykem netykat lidem, které dobře neznám, tak nebudu kopírovat vaše hulvátství.V diskusích se na názory odpovídá slušně, nejlépe konkrétním protinázorem.Takže k dřívějším argumentům:Že SX nedostali za HLS ani dolar jasně vyvrátil autor článku. Takže si vymýšlí pan Pospíšil.Že Musk vyhrožoval odpojení NASA od Dragonů obletělo celý svět a jestli jste neměl zimní spánek, tak vás to nemohlo minoutMožný pochybný vstup investorů z Číny jsem uvedl pro čtivost z českého zdroje, když si do googlu dáte „spaceX shareholders china“, tak vám jich vyjede několik set od března dosud i z velmi solidních domén. Některé z nich dokonce odhadují obchod typu „dostanete pár akcií SX a nebude mi překážet s Teslou v Číně!. Nejde ani tak o vlastnická práva, ale SX pracuje na vojenských projektech, ke kterým by Čína dostala přístup.Takže ty věci, o kterých nemám ani páru, čerpám z jasných zdrojů.
Mirek Pospíšil má pravdu, že suborbitální testy Starship nebyly v kontraktu na HLS dohodnuty jako platební milníky a že si je financuje samo SpaceX. Na druhou stranu je nutné dodat, že v porovnání s pevnou cenou kontraktu 2,89 miliardy USD za služby HLS Starship pro Artemis III už bylo společnosti SpaceX na základě dosažených milníků přiznáno 2,875 miliardy USD (z toho 2,528 miliardy USD bylo vyplaceno). V tom by mohl být problém, protože SpaceX teď není finančně motivované k včasnému dodání lunárního landeru pro Artemis III.
Je pro mě nepochopitelné, jak mohou být propláceny milníky, když SpaceX v podstatě žádné nesplnila.
Stejnou otázku si položil Jack Kuhr, a tak napsal do NASA.
https://x.com/JackKuhr/status/1981012949847151083
V tom odkazu je odpověď (resp. výmluva) NASA.
To jsem včera na X četl a stejně… nechápu. Připadá mi to, že určitá skupina v NASA se musí tvářit, že vše je v pohodě, jinak by je vyhodili
Individuím skrývajícím se za infantilními nicky se mi zpravidla vyjadřovat respekt nechce. Obzvlášť když se zde prezentují pubertálními sexistickými komentáři.
Dojmy vydáváš za argumenty (princip orbitálního letu), bulvární výkřiky za fakta (konec Dragonů u ISS).
Soudný člověk by se zamyslel nad reakcemi na své příspěvky. Veskrze jen vyvracejí tvé bláboly.
O mezerách v češtině ani nemluvě.
Vilous, tu je zase zvykom nespinit kazdu druhu diskusii uplnymi hovadinami a maskovat to za slovo “nazor”.
ad 3) Vyplacená + povinná částka za HLS v miliardách USD pro SpaceX:
FY21: 0,300
FY22: 0,819
FY23: 0,911
FY24: 0,623
FY25: 0,222
celkem 2,875 miliardy USD
Zdroj: https://www.usaspending.gov/award/CONT_AWD_80MSFC20C0034_8000_-NONE-_-NONE-
(zdroj obsahuje dalších 139 milionů USD vyplacených v rámci kontraktu z roku 2020 na studie HLS)
Vzhledem ke skutečnosti, že Američané tam kdysi už osobně byli – mnohokrát, zvládnou to nyní zopakovat jistě mnohem rychleji než Číňané…
Footprints on the Moon: Apollo 11 (1969) https://www.youtube.com/watch?v=X4HvpJ3x2_8
V letošním roce varovali před včasnou nepřipraveností Starship HLS:
Scott Pace, Doug Loverro, Doug Cooke, Dan Dumbacher, Jim Bridenstine, Paul Hill, Kent Rominger, Charlie Precourt.
2027 nemají šanci stihnout. Vliv Čínských investorů musí posoudit FBI nebo prostě právníci. HLS musí hlídat NASA, asi mají pořád binec ve smlouvách. Teď dělá největší problém binec v NASA způsobený Trumpem. A taky nevíme, jak daleko je SpaceX s vývojem kabiny. Snad to stihnou v roce 2028. Čína přistane v roce 2029.
Myslím, že Trumpův binec nemá se stavem Starship HLS nic společného. SpaceX zatím zcela ignoruje milníky HLS. Místo toho vidíme přistávání na věž, testy tepelného štítu a vypouštění maket starlink.
Jistě tu bude někdo argumentovat tím, že bez tepelného štítu a přistávání nezvládnou natankovat HLS.
V tom případě by to ale znamenalo víru ve velmi dobrou znovupoužitelnost Starship v době Artemis III.
Do té doby zároveň musí být navržen tanker, depo a celá HLS.
Kolik štěstí by SpaceX musela mít, aby vše stihla. Pokud se nepletu, tak jen pro test HLS bez posádky to bude 10+ startů tankeru?
Pokud by celý test nedopadl kvůli technické závadě dobře, bude se vše opakovat.
První spojení s Orionem bude až na ostré misi s posádkou nebo je to v plánu v testu bez posádky?
Přijde mi neskutečné, že řada lidí si tu pořád neuvědomuje složitost té mise.
První spojení lunárního landeru s Orionem je plánováno až při misi Artemis III.
Situace ohledně landeru pro Artemis III se v posledních týdnech vyvíjí směrem ke konkurenčnímu prostředí (Blue Origin, Lockheed Martin). Nelze vyloučit, že SpaceX v tomto novém prostředí upustí od znovupoužitelnosti tankerů, což by kromě urychlení časové osy mohlo vést k vyšší nosnosti. Téma vznikajícího konkurenčního prostředí a designu alternativních landerů pro Artemis III bude náplní příštího dílu, který by mohl vyjít na začátku listopadu.
Pod takovou misi bych se asi fakt nepodepsal. Prvni test az v ostrem provozu bych neschvalil.
Pokud by tankery nebyly znovupoužktelné, znamenalo by to vyhodit odhadem nejméně 15 tankerů. To ale znamená, že se musí vyrobit, otestovat. K tomu depo a 2 HLS. To tedy nevím nevím 🙂
Tak na příští díl se budu těšit.
Pokud by tankery byly na jedno použití, mohly by přečerpat více pohonných látek. Nemuselo by jich tedy být potřeba tolik.
15 tankerů bylo myšleno na demo a ostrou misi.
Dokud nebude proveden orbitální test přenosu kryogenních pohonných hmot mezi dvěma loděmi Starship a nebudou vyhodnocena data, nikdo nebude znát přesné číslo. Dokonce se stalo, že ve stejný den (17.11.2023) řekly dvě představitelky NASA (Hawkins, Watson-Morgan) úplně jiná čísla, viz 4. vs. 5. odstavec:
https://kosmonautix.cz/2023/11/22/gateway-listopad-2023/
Jen dotaz k těm skafandrům od Axiom Space.
Počítalo se s nějakými skafandry i pro ISS, protože ti mají od 1. května 2025 „zákaz vycházení – EVA“.
Nějak mi nevychází ani ta patnáctiletá lhůta konstrukční životnosti skafandrů z éry raketoplánů před padesáti lety.
Zároveň asi máme odpověď, že z muzea na misi Artemis 3 si skafandry nepůjčíme.
Nyní používané skafandry byly navrženy v 70. letech minulého století (smlouva byla uzavřena v roce 1974). Celkem bylo vyrobeno 18 skafandrů EMU. Exempláře nacházející se na ISS nejsou staré 50 let. Jde o skafandry používané od roku 1998. I tyto skafandry však překročily svou plánovanou patnáctiletou životnost. EMU čelí problémům souvisejícím se stářím konstrukce, s čímž jsou spojena obrovská bezpečnostní rizika (voda v helmě v roce 2022, porucha servisní a chladicí jednotky spojená s únikem vody v roce 2024). Pro vyřešení rizik spojených s dalším používáním skafandrů EMU se skafandry vracejí na Zemi k údržbě, kontrole a testování, aby se zajistilo, že jsou stále v rámci své omezené životnosti a fungují podle požadavků. NASA vyžaduje, aby PLSS procházely pozemní údržbou každých 6 let nebo po 25 výstupech do kosmu (podle toho, co nastane dříve), komponenty PGS každých 8 až 10 let.
Vycházka EVA-94 v současnosti nemá naplánované datum, jen náplň (dokončit úkoly po EVA-93 z 1.5.2025). NASA se snaží udržet si schopnost výstupů do volného kosmu se současnými skafandry EMU do roku 2030.