Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž věnuje startu amerického vojenského miniraketoplánu X-37B. Podíváme se také na dva ruské starty. Jeden vojenský z Plesecku a druhý vědecký se zvířátky na palubě. Dočkáte se i informací o přípravách desátého integrovaného letu Super Heavy Starship a náboru nových astronautů NASA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vojenský raketoplán na další misi

V pátek 22. srpna v 05:50 SELČ úspěšně vzlétl americký armádní miniraketoplán X-37B. Start proběhl z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku. Nosičem byla raketa společnosti SpaceX, Falcon 9. Malý raketoplán se ve službách amerického ministerstva obrany vydal na osmou misi tohoto programu. Cílová dráha byla ve výšce 500 km nad Zemí se sklonem 49,5 stupňů k rovníku. Délka mise není v tuto chvíli známá, ale může se pohybovat ve stovkách dní a klidně přesáhnout i rok.

První stupeň Falconu s označením B1092 následně úspěšně přistál na floridské přistávací pozemní ploše LZ-2. Bylo to jeho šesté použití. Tato přistávací plocha bude nyní používána pro všechny budoucí lety, jejichž první stupně budou směřovat na přistání na pevnině, dokud nebudou zprovozněny nové přistávací plochy u ramp 39A a SLC-40. Nejstarší přistávací plochu LZ-1 naposledy využil stupeň, který pomohl vynést pilotovanou misi Crew-11 k Mezinárodní kosmické stanici. Výstavba nových ploch na přistání čeká na dokončení environmentálních posouzení (EIA) a dlouhodobý plán je, aby každý budoucí nosič s opakovaně použitelným stupněm používal přistávací plochy v odpalovacím komplexu, ze kterého raketa vzlétla.

Mise OTV-8 má jako vojenská mise pravděpodobně mnoho utajovaných cílů. Některé experimenty však byly zveřejněny. Jedním z nich je demonstrace vysokorychlostní mezidružicové laserové komunikace a dalším je vylepšená navigace bez GPS s využitím nejvýkonnějšího kvantového inerciálního senzoru, který putoval na oběžnou dráhu. Laserová komunikace může přenášet vyšší šířkou pásma dat díky kratší vlnové délce infračerveného světla oproti rádiovým vlnám. Lasery jsou také odolnější vůči rušení díky své cílené povaze. OTV-8 bude demonstrovat laserovou komunikaci s využitím rozsáhlých sítí komunikačních družic na nízké oběžné dráze Země a pokud bude úspěšná, mohla by umožnit odolnější vojenskou komunikaci v kosmickém prostoru.

Experiment s kvantovými inerciálními senzory je také snahou zvýšit odolnost vojenských kosmických systémů. Je již známo, že k rušení GPS dochází ve válkou zničených oblastech a to by se mohlo stát vážným problémem během budoucích konfliktů. Inerciální senzor detekuje rotaci a zrychlení atomů, čímž eliminuje potřebu GPS pro navigační informace (senzor bude využívat atomovou interferometrii k vytvoření interferenčního obrazce, ve kterém jsou zakódovány údaje o pohybu a rotaci senzoru). Tato technologie by mohla být užitečná i v cislunárním prostoru.

Před misi OTV-8 strávila flotila dvou existujících miniraketoplánů X-37B dohromady 4 208 dní v kosmickém prostoru a to během sedmi letů. To v průměru představuje něco málo přes 601 dní na misi, což umožňuje dlouhodobé testování technologií určených pro použití v budoucích utajovaných družicích pro mise národní bezpečnosti nebo pro jiné účely národní bezpečnosti v kosmickém prostředí. Mezi příklady technologií, o kterých je známo, že byly testovány na misích OTV, patří schopnosti získávání informací o kosmickém prostředí, vyzařováním solární energie z kosmu a elektrické Hallovy motory pro vojenskou komunikační družici Advanced Extremely High Frequency (AEHF).

X-37B byl ve své historii vypuštěn pomocí několika raket od různých dodavatelů. První čtyři lety do kosmu, počínaje rokem 2010, byly provedeny pomocí nosiče Atlas V 501, konfigurovaného s pětimetrovým krytem a bez urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Raketoplán je během startu vždy uzavřen v aerodynamickém krytu.

OTV-5 byla první misí raketoplánu, která využila Falcon 9 ve verzi Block 4. Stalo se tak v roce 2017 a OTV-6 se vrátil k Atlasu V 501. OTV-7 byl 28. prosince 2023 vypuštěn do kosmu na palubě Falconu Heavy na vysoce eliptickou dráhu.

X-37B také využil širokou škálu oběžných drah, včetně drah, které jej vynesly do velmi vysokých výšek daleko za hranice jakéhokoli letu původních amerických raketoplánů. Na jedné z těchto drah, v rámci mise OTV-7, X-37B úspěšně demonstroval novou metodu brzdění pomocí tření o atmosféru (aerobreaking).

X-37B dosahuje hmotnosti přibližně 4 990 kg, je dlouhý téměř devět metrů a má rozpětí křídel 4,5 m. Kosmická loď je v nejvyšším bodě vysoká přibližně tři metry a má nákladový prostor o rozměrech 2,1 metru na délku a 1,2 metru na šířku. Dvojice dveří nákladového prostoru se otevírá a umožňuje tak vysunout solární panely sloužící během letu jako zdroj energie.

X-37B používá motor s hypergolickým palivem pro deorbitační manévr a manévrování v kosmu. Dále nese orientační trysky pro řízení své orientace a drobné změny pozice. Po přistání okřídlené kosmické lodi musí pracovníci používat ochranné obleky k odčerpání paliva kvůli jeho vysoce toxické povaze.

Schopnost raketoplánu provádět experimenty se zvýšila, když byl do návrhu přidán jednorázový servisní modul. Jeho využití přišlo počínaje 908 dní trvající misí OTV-6 v květnu 2020. OTV-7 také letěl se servisním modulem; v současné době není známo, zda OTV-8 používá servisní modul.

X-37B se stal prvním americkým raketoplánem, který prokázal schopnost autonomního přistání na přistávací dráze, přičemž OTV-1 přistál na tehdejší letecké základně Vandenberg 3. prosince 2010. Tři další lety OTV také využily dráhu ve Vandenbergu, zatímco tři lety využily dráhu v přistávacím zařízení raketoplánů na Floridě.

Kosmický přehled týdne:

NASA tento týden oznámila, že v září oznámí úspěšné kandidáty na nové astronauty, kteří se tak stanou novou skupinou – již dvacátou čtvrtou. Oznámení bude probíhat 22. září během živě streamované akce v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu. Vybraní astronauti vzešli z užší skupiny 8 000 kandidátů. Po jejich oznámení je čeká zhruba dvouletý základní výcvik, než začnou být přidělováni ke kosmickým misím. V září NASA plánuje také více živých konferencí ohledně připravované mise Artemis II, v rámci které se čtveřice astronautů vydá na pilotovaný oblet Měsíce. Start je zatím stále plánován na duben roku 2026.

Ve čtvrtek v 11:32 SELČ odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck ruská raketa Angara 1.2 s nákladem pro ruské ministerstvo obrany. Cílem byla polární dráha ve výšce cca 500 kilometrů. Polární dráhy běžně využívají průzkumné družice, protože jim umožňují pokrýt prakticky celý zemský povrch. Kosmodrom Pleseck je ruským ekvivalentem Vandenbergovy kosmické základny, která se používá pro mnoho amerických misí národní bezpečnosti. Angara 1.2 může na polární sun-synchronní dráhu vynést až 2 400 kg. Tento nosič startoval letos již podruhé.

Z kosmodromu Jiuquan v Číně vypustila čínská komerční společnost CAS Space letos již druhou raketu Kinetica-1. Start se uskutečnil 19. srpna. Náklad tvořilo sedm družic a všechny směřovaly na sun-synchronní oběžnou dráhu. Na palubě byly také dva mexické „femtosaty“ o hmotnosti menší než 100 gramů každý. ThumbSat 1 a 2 jsou první mezinárodní komerční zakázkou pro CAS Space a tyto družice mají zpřístupnit kosmický prostor studentům a vědcům v Mexiku.

Přehled z Kosmoanutixu:

V této rubrice se můžete těšit na přehled všech témat, kterým jsme se už v průběhu týdne věnovali formou článků. Začali jsme oznámením, že si posádka připravované mise Artemis II vyzkoušela scénář nočního startu. NASA prodloužila jednu zajímavou misi. Americká mise PREFIRE bude probíhat až do září 2026 a navíc rozšíří své zaměření od pólů naší planety na celou Zeměkouli. To zase uvádění do provozu CubeSatu Arcstone bylo úspěšně dokončeno. NASA se připravuje na návrat svých astronautů na Měsíc – už v rámci mise Artemis III by měli přistát vůbec poprvé u jižního pólu Měsíce. Vědci proto pracují na metodách, jak určit četnost měsícotřesení v okolí tamních aktivních zlomů. A s tím souvisí i to, že začala montáž rakety SLS, která poletí na lunární misi Artemis III. Pro někoho paradoxně k tomuto kroku došlo v době, kdy ještě probíhá sestavování rakety SLS pro Artemis II. Oběžná dráha Země se zaplňuje stále více a ESA přemýšlí, jak to řešit. Živě a česky jsme sledovali start ruské mise Bion-M, na jejíž palubě budou měsíc probíhat biologické experimenty. NASA přinesla nové informace o superslitině GRX-810. Další Živě a česky komentovaný přenos sledoval start rakety Falcon 9, která vynášela vojenský miniraketoplán X-37B na další misi. Další díl letního seriálu TOP5 se zaměřil na často mylné představy kolem kosmonautiky. 19. srpna dorazil na Kennedyho středisko na Floridě velký díl pro chystanou misi Artemis II, kterým bude zakončena závěrečná fáze sestavování této rakety SLS. V sobotu jsme si položili otázku, zda cestování časem je spíše realita či fikce. Druhou misí Evropské kosmické agentury z kategorie velkých bude rentgenový teleskop ATHENA, na kterém se podílí i české firmy a instituce. Českým zapojením se zabývá další díl seriálu Kosmické Brno. V neděli ráno nás pak čekal Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2 k ISS.

Snímek týdne:

Super Heavy B16 byl 21. srpna postaven na rampu na základně Boca Chica. Neklamná připomínka toho, že se blíží desátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, která se má znovu pokusit úspěšně otestovat Starship nové generace a také ověřit všechna vylepšení, která na nosiči i kosmické lodi byla provedena.  Start je stále plánován na 25. srpna 2025 v 01:30 SELČ. Let budeme sledovat Živě a česky.

Video týdne:

Roskomos se pochlubil videem myší, které si poletují ve stavu mikrogravitace v jedné z kójí, které mají na palubě biologické družice Bion-M2. Ta odstartovala tento týden na třicetidenní výpravu s řadou biologických experimentů.

Roscosmos shared a video of the mice aboard of #BionM №2: https://t.co/tf0dnxQxav pic.twitter.com/dSEzdf37vO

— Katya Pavlushchenko (@katlinegrey) August 22, 2025

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.space.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Gy9gxEUXkAEHKCA?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gy4zraKXcAAn2z1?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/Gy8HYo-XQAAreUw?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gy8HbHvXUAAVt2O?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gy5iVvwWIAE-JOD?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gy7fFs2WgAAtsij?format=jpg&name=large