Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Artemis III
Úřadující přidružená administrátorka ředitelství misí pro vývoj průzkumných systémů NASA Lori Glaze zveřejnila aktualizovaný přehled milníků pro misi Artemis III, který vede k současnému oficiálnímu termínu letu v polovině roku 2027. Na tento termín jsou navázány smlouvy s jednotlivými dodavateli. Je ale nutné podotknout, že připravenost k tomuto termínu nesplní ani jeden z programů (xEVAS, HLS, SLS, Orion).
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V přípravě lunárních skafandrů by do 30. září 2026 měl být dokončen primární systém podpory života, tlakový oděvní systém a výroba kvalifikačního exempláře skafandru určeného pro komunikační a vakuový test. Oba testy by byly dokončeny později. Harmonogram obou testů je přiznáním skluzu oproti předchozímu plánu, uvedenému v minulém dílu.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Vývoj lunárního landeru Starship předpokládá do 30. září 2026 provedení testu doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země mezi dvěma kosmickými loděmi, provedení dlouhodobého kosmického letu, dokončení startovní rampy v komplexu 39A a start demonstračního bezpilotního lunárního landeru.
Podle přehledu má být do konce letošního září dokončen dokovací modul Orionu a adaptér OSA. Do 30. září 2026 by ve výrobě Orionu mělo být dosaženo dokončení servisního modulu, dokončení modulu pro posádku a sešroubování obou modulů. Měla by také být dokončena výroba a otestování záchranné věžičky LAS.
K harmonogramu je vhodné poznamenat, že dokovací systém Orionu pro Artemis III byl již sestaven v Kennedyho vesmírném středisku a v červnu byl odeslán do zařízení Lockheedu v Denveru ke kvalifikačnímu testování.
Porovnáním s dobou přípravy Orionu pro Artemis II se zdá být spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu pro Artemis III do 30.9.2026 realizovatelné. Servisní modul pro Artemis II byl přepraven do Kennedyho střediska 14.10.2021 a spojení s modulem pro posádku bylo provedeno po 24 měsících dne 19.10.2023. Servisní modul pro Artemis III byl přepraven do Kennedyho střediska 3.9.2024.
Zdroj: https://futuramic.com
Co se týká centrálního stupně pro nosnou raketu SLS, podle přehledu od Lori Glaze má být do konce letošního září dokončena vodíková nádrž. V období od 1. října 2025 do 30. září 2026 by výroba centrálního stupně měla pokračovat dokončením kyslíkové nádrže a sestavením centrálního stupně bez motorové sekce ve výrobním závodě MAF, dokončením motorové sekce a následným dokončením kompletního centrálního stupně v montážní hale VAB. Harmonogram dokonce počítá se zahájením sestavování vzletových stupňů SRB ve VAB do 30.9.2026.
V červenci NASA oznámila, že na nádrži na kapalný kyslík pro centrální stupeň rakety SLS byla v buňce N budovy 131 v MAF dokončena aplikace tepelně izolační pěny. Po převezení do budovy 110 dne 9. července byla nádrž 12. července otočena do vertikální polohy a umístěna do vertikální integrační buňky A. Vertikální poloha umožňuje technikům slaňovat dovnitř nádrže a instalovat na jejím dně jímku jako první část potrubí pro odvod kapalného kyslíku k motorům.
Pokud by další práce na kyslíkové nádrži trvaly stejnou dobu jako v případě kyslíkové nádrže pro Artemis II, pak by v polovině října 2025 mohla být nádrž vyjmuta z buňky A a převezena do budovy 103, kde bude ve vodorovné poloze instalován vnitřní stožár senzorů hladiny kapalného kyslíku, odvzdušňovací systém na horní kupoli a pěnové uzavření u jímky na spodní kupoli. V listopadu by byl do integrační buňky D v budově 110 vložen intertank a na konci prosince by k němu byla připojena kyslíková nádrž. V lednu 2026 by byl na nádrž připojen přední lem, čímž bude vytvořena tzv. přední sestava centrálního stupně.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Plánované dokončení výroby vodíkové nádrže do konce září 2025 z přehledu od Lori Glaze je vítanou informací. V nádrži už je nainstalován vnitřní stožár senzorů hladiny paliva, a tak zbývá jen několik drobných dokončovacích prací. Neprodleně po vyjmutí kyslíkové nádrže z vertikální buňky A v říjnu 2025 by tedy mohla být do buňky vložena vodíková nádrž a spojena se simulátorem motorové sekce. Pro spojení bude použit simulátor z neletového strukturálního testovacího exempláře vodíkové nádrže. Spojením vznikne tzv. zadní sestava centrálního stupně. Simulátor motorové sekce je potřebný pro umožnění připojení zadní části centrálního stupně na kolový transportér.
Následně budou obě sestavy horizontálně spojeny v budově 103. Centrální stupeň bude poté přepraven člunem Pegasus do Kennedyho vesmírného střediska. Aktuálním plánem NASA je jaro 2026. V montážní hale VAB bude simulátor motorové sekce odpojen.
Letová motorová sekce pro centrální stupeň byla už 29. července 2025 přesunuta v Kennedyho středisku z budovy SSPF do budovy VAB. Další práce na motorové sekci budou pokračovat po vložení do tamní vertikální integrační buňky CSVIC (Core Stage Vertical Integration Center). Právě v této buňce by k motorové sekci měl být v příštím roce připojen centrální stupeň.
Mengzhou/Lanyue
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Minulý díl byl zaměřen na dokumentaci úspěšného únikového letového testu lodi Mengzhou z nulové výšky a nulové počáteční rychlosti. Test byl proveden 17. června v kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi zážehem únikového motoru záchranné věžičky a byl při něm simulován případ selhání nosné rakety na vzletové rampě.
V té době již probíhala v testovacím polygonu v okrese Chuaj-laj v provincii Che-pej asi 100 kilometrů severozápadně od Pekingu několikaměsíční komplexní testovací kampaň pro ověření technologie přistání a vzletu dvoumístného lunárního přistávacího modulu Lanyue.
Testovací kampani předcházela montáž, elektrické testování a výrobní kontroly bezpilotního prototypu přistávacího modulu. Na prototypu pracoval vývojový tým z China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC).
Vzhledem k tomu, že gravitace na Měsíci je asi jedna šestina zemské gravitace, byl testovací polygon speciálně připraven tak, aby simuloval prostředí nízké gravitace na Měsíci. Polygon se skládal z věžové konstrukce, servosystému s pohybujícím se kruhovým příhradovým nosníkem a kabely, ze systému pro sledování dráhy letu přistávacího modulu a ze simulované plochy měsíčního terénu s krátery a svahy.
V přistávací zóně připomínající barvou a vzhledem povrch Měsíce byla aplikována speciální povrchová úprava, která zajistila, aby její odrazivost přesně odpovídala lunárnímu regolitu pro dosažení relevantního měření a pozorování.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Během několikaměsíční kampaně bylo provedeno několik testů bez zážehu i se zážehy motorů přistávacího modulu. Série testů zahrnovala více než 10 zážehových testů v podmínkách simulujících normální let, nouzový let a vzlet ze svahů s různým sklonem. Testy plně ověřily schéma řízení přistání a vzletu přistávacího modulu, pohonné systémy, elektrické systémy a kompatibilitu rozhraní mezi systémy. Součástí kampaně byly také komunikační testy.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Poslední letový test s pracujícími motory byl proveden 6. srpna a byli na něj pozváni čínští novináři. Krátce po sestupu se přistávací modul vznášel ve vzduchu pro ověření schopností autonomně identifikovat lunární terén a vyhnout se překážkám. Půda pod přistávacím modulem byla pokryta pískem, v některých místech byly umístěny kameny a některé oblasti byly nerovné. Byla tam pouze jedna plochá, bezpečná zóna, zbytek byl pokryt různými překážkami.
Důvodem byl test automatické identifikace překážek a autonomního výběru vhodného místa pro bezpečné přistání. Přistávací modul simuloval proces přistání na Měsíci s pomocí pokročilého vybavení, jako jsou systémy měření vzdálenosti a rychlosti, palubní řídicí počítač a motory s proměnným tahem. Během přerušení sestupu přistávací modul pořizoval snímky povrchu, prováděl výpočty v reálném čase a autonomně vyhledával vhodný terén pro přistání. Po potvrzení bezpečné zóny začal modul znovu pomalu klesat. Pak se jeho čtyři nohy hladce dotkly povrchu a motory se vypnuly.
Podle návrhu mohou být motory vypnuty, jakmile se dvě nohy modulu dotknou povrchu. Systém je vyvíjen tak, aby modul díky svým autonomním algoritmům pro vyhýbání se překážkám uměl v reálném čase detekovat měsíční krátery a skály a upravit sestupovou dráhu pro zajištění bezpečného přistání.
Úspěšným testováním byla ověřena správnost návrhu přistávacího a vzletového systému přistávacího modulu, postupy vypnutí motorů po kontaktu s povrchem Měsíce a kompatibilita rozhraní mezi subsystémy včetně navádění, navigačního řízení a pohonu. Byl tím vytvořen základ pro další fázi vývoje prototypu a pro realizaci misí na oběžné dráze.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Lunární lander Lanyue se bude skládat z pohonného modulu a přistávacího modulu a bude použit k přepravě astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a povrchem Měsíce. Během sestupu se pohonný modul oddělí a přistávací modul přistane na Měsíci. Může vézt dva astronauty spolu s lunárním vozítkem a vědeckým nákladem. Po přistání bude sloužit jako lunární pracoviště, energetické a datové centrum a bude podporovat pobyt a aktivity posádky na povrchu. Po dokončení mise na měsíčním povrchu celý přistávací modul vzlétne a na oběžné dráze Měsíce se opětovně spojí s kosmickou lodí Mengzhou.
Zvláštní pozornost je věnována zajištění bezpečnosti astronautů s důrazem na podmínku měkkého přistání a odpružení čtyř přistávacích nohou. Motory Lanyue jsou uspořádány v redundantní konfiguraci pro vzájemné zálohování. V případě selhání jakéhokoli motoru mohou zbývající motory bezpečně dopravit modul s astronauty zpět na oběžnou dráhu Měsíce, což jim umožní spojit se s Mengzhou.
Projekt průzkumu Měsíce s lidskou posádkou je v Číně prezentován jako významný národní vědecký a technologický projekt, který splní velký sen o přistání Číňanů na Měsíci.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/
https://x.com/
https://futuramic.com/
https://mp.weixin.qq.com/
https://weibo.com/
http://www.news.cn/
https://x.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GxRYbZiW4AE79NU?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GwtnEQlW4AAwxjU?format=jpg&name=4096×4096
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202507300011/NHQ202507300011~medium.jpg
https://futuramic.com/wp-content/uploads/2025/07/MAF_20250712_CS3_LOX_BO-to-CellA_024large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250730-PH-RB01_0020/KSC-20250730-PH-RB01_0020~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404310;image
https://pbs.twimg.com/media/Gx7LoZBasAEmOGT?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404589;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404876;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2336575;image
https://pbs.twimg.com/media/GvaKVsmXcAALghf?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=6524.0;attach=2400814;image
Děkuji za perfektní popis čínské verze. Pro našince to dosud bylo trochu tajemné. Je vidět, že jdou klasickou cestou, jen lunární modul není dělený. Trochu mne zaráží snaha o automatický výběr přistávacího místa. Havárie více sond poslední dobou ukázala, že toto člověk zvládá lépe.
U US verze nevěřím, že svoji včas zvládne SX. Lander sice nemusí mít problémový tepelný štít, ale lodě pro jeho doplnění palivem ano, pokud nemají zůstat na orbitě jako smetí.
nacas asi nie, ale az to zvladne, bude to generacny skok ohladom moznosti, co vsetko sa da doviest na Mesiac.. z dlhodobeho hladiska pre Starship moze byt problemom ze na Mesiaci nie je uhlik vo vyuzitelnej forme, takze moze zabudnut na ISRU tankovanie.. bola navrhnuta pre Mars.. Na starty z povrchu Mesiaca by sa jej skorej hodil nejaky vodikovo-kyslikovy „miniSuperHeavy“ stupen.
Cinania to maju pekne naslapnute. Ano, je to heritage „Apollo“ pristup (takto by to vyzeralo keby lander dostal Boeing :D:D). Som zvedavy kam dokazu rozvinut tento koncept..
Mne to vyzera ako priprava na stavbu zakladne.. nezavisle vypustany lander s automatickym pristavanim.. poslu ich zopar a vystavaju tak zakladnu..
Zatím není známo, jaké motory pro přistání a start použijí. Vzhledem k použité architektuře přistání (a la LK-1) by bylo výhodné použít kryogenní palivo (vodík nebo metan) jak pro zpomalení na orbitu Měsíce, tak pro většinu zpomalení pro přistání na povrchu. Jen dosedací/startovací stupeň by měl klasické (N2O4/DMH) palivo. Jenže Čína spěchá a zkušenosti s metanem má malé, vodík uniká a vývoj lepších nádrží není rychlý ani zaručený, takže bych se vsadil, že pro maximální rychlost vývoje a bezpečnost budou všechny motory používat osvědčený DMH. Další generace landerů (2 lidé na povrchu Číně dlouho stačit nebudou) snad přinese pokrok i v pohonech. Čínská architektura má výhodu v tom, že pro posílání nákladních lodí stačí start 1 CZ-10 a jen pro pilotovanou výpravu potřebují 2 rychlé starty.
Starship druhe kolo zavodu o Mesic Zapadu nejspise prohraje. Pouceni je, ze v paternich nakladnych projektech se maji volit konzervativnejsi postupy.
Navic hlavnim cilem projektu Artemis je trvala pritomnost lidi na Mesici, nikoliv testovani ambiziocnich technologii na hrane technickych moznosti.
Cina bude mit prvni zenu na Mesici a mozna i zakladnu.
USA resp. Zapad ,zase prvni stanici na draze kolem Mesice.
Já si dokonce myslím, že Starship v této podobě úplně padne.
Pokud bude vysledkem „jen“ znovupouzitelny prvni stupen tezkeho vykonneho nosice bude to i tak velky uspech, na tom se da hodne stavet. Nemluve o vyraznem zlevneni nakladu na prepravu velkych hmotnych nakladu.
tiez mi to tak pripada, ze SuperHeavy s roznymi hornymi stupnami..
lebo podla mna, design sucastnych kozmickych lodi je slepa cesta, ako onehda „one stage to orbit“.. proste, Starship, ako aj vsetky ostatne kozmicke lode su navrhovane ako navratove kapsuly a to vsetko komplikuje.. tie obrovske tepelne stity (Orion, Starship, Raketoplan) smrtelna komplikacia namiesto „orbitalnej-cestovnej“ a „navratovej“ casti.. nieco ako Sojuz, minimalny navratovy modul.. ako, je nevyhoda, ze neda sa vratit s vela nakladom..
podla mna, buducnost je v specializacii.. shuttle medzi orbitami a na pristavanie specializovany modul pre dane prostredie..
Když to tak máte promyšlené, jak chcete nahoru dostávat stovky tisíc tun nákladu aniž byste za každý kilogram platil tisíce dolarů?
Levné to ještě dlouho nebude. Dnešní technologie to prostě zatím nedávají. Ale i tak je, jak tu mnozí píší, SH krok dopředu, který dopravu zlevní. A to je dost pokrok.
No konečně to někdo napsal. Já už tak půl roku mám dojem, že se ta koncepce ukáže nerealizovatelná. Je to postaveno na myšlence, že prostě všeho vezmu hodně a ono to nějak dopadne. Po 9 pokusech při ohromných nádržích a spoustě motorů se to ani nedokáže dostat na orbitu. Je to takové větší V2 pro bombardování Karibiku. Takže se to zase bude muset zvětšit… No a problémy s tepelným štítem jsou koncepční a opravdu spolehlivá realizace může být háček.
Konečně?
Pesimistické „prognózy“ se objevují od počátku projektu SS (nikdy, ale nikdy nepůjde zachytit SH na rampě). A vlastně od zjevení se Muska. Zatím však byly všechny dost mimo.
Klidně jste tu svou mohl pustit do světa už před tím půlrokem. 😉
Napsal jsem zde už před víc jak třemi roky, že SS v roce 25 (plán Artemis III) na Měsíci nepřistane. Že to je jen Muskův podvod, aby vyhrál zakázku NASA na přistání. Obořil se na mě hlavně zdejší šéf. Že jsem pesimista, div ne nevěřící. I když nakonec uznal a sám hovořil o roku 27 nebo 28.
Ten koncept byl pro rok 25 zcela nereálný a zatím se stejně nereálný ukazuje i teď. Jaký bude plán pro A.III nyní? Ano, už mají hotový výtah (vtip).
Díky M. se přistání odkládá a nastoupí alternativní dodavatelé přistávacích lunárních modulů.
Ale třeba se to brzy otočí a do roka máme na oběžné dráze tankovací depo. Nebo taky vyhraju v loterii. Co má větší šanci?
Současným oficiálním termínem startu mise Artemis III je rok 2027. Ani jeden z programů (xEVAS, HLS, SLS, Orion) nesplnil připravenost k předchozím termínům startu a nesplní ho ani nyní. Jak je vidět z grafického přehledu milníků v článku, významný skluz má i příprava skafandrů.
Alternativní dodavatel HLS je v současnosti jen jeden (Blue Origin) a jeho pilotovaný lunární lander Blue Moon MK2 není v přípravě dál než lunární lander Starship.
Víte vy jste to asi nepochopil, jim nejde o to dostat se na orbitu, to tak nějak dobře zvládá F9 a FH, oni potřebují srazit cenu dopravy a to je jejich cíl no a světe div se, aby to mohlo fungovat efektivně, tak se potřebují dostat vcelku i dolů což zatím nikdo kromě STS neumí a ani neřeší, všichni se zatím spíše snaží dostat nahoru a trochu srazit cenu. Pokud toto nepochopíte, pak bude lepší, když se o SHS přestanete zajímat do doby operačního nasazení. Pak se zcela změní celá kosmonautika byť my jakožto Evropa budeme stát zcela v koutě a smutně koukat na koncová světla vlaku, který nám před desetiletími ujel…
Vám nevadí, že si zcela protiřečíte? Na jednu stranu píšete o trvalé přítomnosti na Měsíci a současně na to chcete použít technologie z let sedmdesátých, tady vám to tedy hodně neštymuje.
NASA dosud nemluvila a nemluví o tom, že cílem kampaně Artemis.je trvalá (nepřetržitá) přítomnost astronautů na Měsíci. Dosavadní koncepty zmiňují v případě základny nejvýše 32denní expedice na povrch Měsíce.
Upřímně řečeno jsem víc jak měsíc shromažďoval data k misím na Měsíc (zajímal jsem se jen okrajově).
Asi každý pod tím Měsícem chápeme něco jiného.
Čína to chápe tak, že 1.10.2029 musí na Měsíci zapíchnout vlajku, tak jak to udělalo USA před „pár“ lety a ukázat tak světu jaká je velmoc. K tomu pečlivě nastudovali plány NASA, prakticky nic nového nevymýšleli, jen je udělali poplatné době. Samozřejmě mají rozjetou vesmírnou stanici, rotující osádky, zásobovací lodě ve stejném systému jako na ISS.
Od roku 2022 Čína zjistila, že v satelitní megakonstalaci Skylink má USA převahu, kterou se musí pokusit zvrátit (nejlépe třemi megakonstalacemi). Problémem Číny bylo vynášení nákladu na oběžnou dráhu a je prakticky dodnes. Nějaké rakety měla, ale SpaceX se svým F9 a FH se svou znovupoužitelností 1.stupňů rakety a krytů se nemohla měřit. Někde ve světě Čína viděla, že komerční firmy přináší těm státním konkurenci a proto vytvořila prostředí a podmínky pro komerční i státní firmy.
Předělala plány týkající se rakety, která poletí na Měsíc a rozhodla se pro raketu CZ-10 (s původní CZ-9 by termín nestihla).
Rakety řady CZ-5, CZ-6, CZ-8, CZ-12 a CZ-10 měly být v některých variantách znovupoužitelné. Všechny rakety včetně CZ-7 (vynáší náklady na vesmírnou stanici) používají v základu skoro stejný motor YF-100 (základem byl motor RD-120), jen CZ-10 a CZ-12 používají upravený YF-100K pro 1.stupeň a CZ-10 YF-100M na 2.stupni pro provoz ve vakuu.
Ukázalo se, že pro znovupoužitelnost budou vhodné jen YF-100K.
CZ-12 má za sebou dvě mise (30.11.2024 a 04.08.2025) z nové komerční rampy LC-2 ve Wenchangu, kde vynesla testovací satelit a devět satelitů megakonstalace GUOWANG (dosud vyneseno 14 ks testovacích a 72 ks SatNet LEO a 3 ks GEO Hulianwang Gaogui).
Vzhledem velikosti a hmotnosti (odhad hmotnosti jednoho satelitu 750 – 800 kg) satelitů, níže uvedené nosiče moc nevynesou. Je to způsobené i tím, že je dopravují téměř na přesnou dráhu a už nemusí moc stoupat.
Jelikož praticky mimo počtu konstalace GUANGWANG víme jen počet 12992 satelitů do GW-A59 a GW-2, zbytek je utajovaný.
Je možné, že jsou satelity dovybavovány různými senzory, jako je tomu u sítě STARSHIELD.
Když už něco kopíruju, tak se vším všudy, takže 17.08.2025 vynesla CZ-4 testovací satelit s nízkým sklonem pro novou širokopásmovou skupinu Guowang (SpaceX žádal FCC pro síť Starlink o to samé).
Potom by dávaly větší smysl i satelity Hulianwang Gaogui, které jsou GEO variantou satelitní konstelace Guowang.
Raketa Zhuque-2E (Rumělkový pták) čínské komerční společnosti LandSpace měla 15.08.2025 dopravit na oběžnou dráhu čtyři další testovací satelity SatNet (Hulianwang Jishu Shiyan W. WHJSW 7A až WHJSW 7D).
Došlo však k závadě na 2.stupni a satelity byly ztraceny.
Ztráta je to o to větší, že raketa Zhuque-3 (používá stejné motory) má nejblíž ke znovupoužitelnému 1.stupni, vzhledově vypadá jako kříženec F9 a New Glenn, s nosností jako F9. Je z nerezové oceli a poháněná kapalným metanovým palivem. Opakovaně použitelný první stupeň, vybavený devíti Tianque-12B motory, je navržen tak, aby byl obnovitelný a znovu použitelný až pro dvacet startů. Testy Zhuque-3 měly proběhnout na podzim a firma doufala, že se jí podaří úspěšně přistát ještě do konce roku.
Další dvě soukromé firmy se snaží udržet s firmou Lanscape krok a ty mají v plánu testovat znovupoužitelnost 1.stupně v příštím roce.
Něco dalšího, co jsem už taky někde viděl.
Čínská startovací společnost iSpace uvolnila první fotky zaoceánské záchranné lodi na podporu přistání opakovaně použitelných boosterů prvního stupně. Společnost uspořádala začátkem tohoto měsíce slavnostní zasvěcení plavidla v Yangzhou v Číně, které vypadá podobně jako raketové přistávací dronové lodě SpaceX. V tiskové zprávě iSpace uvedl, že loď s názvem „Interstellar Return je první čínskou lodí pro obnovu námořních raket a pátou takovou lodí na světě. SpaceX má ve své flotile tři dronové lodě pro raketu Falcon 9 a Blue Origin má jednu pro posilovač New Glenn.
V čem má Čína velký náskok před USA je v zázemí pěti kosmodromů.
Některé jsou postavené nově jako Wenchang Satellite Launch Center (WSC)s rampou LC2 (CZ-12) a proto do té doby neměla CZ-12 odkud startovat. Spolu s CZ-5 a CZ-8 z rampy LC1 mají vynášet satelity megakonstalace GUOWANG. Podle původních plánů měla Čína vyrábět stovky motorů YF-100 a YF-100K pro výše uvedenou megakonstalaci. Co způsobilo téměř čtyčměsíční odstávku raket CZ-6, CZ-8 a CZ-12 nebylo zveřejněno, ale při obnovených startech se Čína pochlubila vylepšeným autonomním řízením letu a vysoce podchlazeným kyslíkem.
U CZ-12A probíhají testy zaměřené ke znovupoužitelnosti, ale hlavně potřebují co nejvíce letů s motory YF-100K, kterých bude mít CZ-10 celkem 7. Jak je v článku na obrázcích dostavěný kosmodrom pro CZ-10 a testovací válec, byl proveden 30ti sekundový úspěšný statický zážeh se všemi sedmi motory. Kosmodrom pro CZ-10 s rampou a veškerým zázemím je tedy dokončený a průběžně zde budou probíhat testy.
To se nedá říct ani o jednom kosmodromu pro velké rakety v USA, kde jen získání povolení trvalo několik let.
Tuto převahu čínské strany se rozhodl řešit až prezident USA, kdy vydal široce očekávaný exekutivní příkaz, který se zabývá několika obchodními kosmickými regulačními otázkami, od zahájení licenční reformy až po povolení mise.
Nařízení nazvané „Povolení hospodářské soutěže v komerčním kosmickém průmyslu“ a podepsané prezidentem Trumpem 13.08.2025, má deklarovaný záměr zlepšit konkurenceschopnost amerického komerčního kosmického průmyslu prostřednictvím několika akcí.
Čína na druhé straně přiznala problémy s druhou megakonstalací Thousand Sails Constellation. „Souhvězdí tisíce plachet“, nazývaná také G-60, čínský starlink. Bylo doposud vypuštěno 90 kusů ze 14000 a spousta z nich má problémy. Okolo 15 družic už bylo deorbitováno. Poslední satelity byly vyneseny 11.03.2025.
Kontrolou bylo zjištěno, že satelity byly vyrobeny značně nekvalitně.
Problémy s motory na druhém stupni YF-75 a YF-75H měly i rakety CZ-8 a CZ-8A.
U komerčních raket se vyskytovalo velké množství poruch a závad, které vyústily k tomu, že Čína zpřísňuje kvalitní dohled nad komerčními kosmickými projekty.
Na druhé straně se za poslední dobu odehrála spousta nových informací nejen vzhledem k Měsíci a NASA, ale i ke společnostem, které se na tom podílí. Pokud nebude autor proti, tak bych opět doplnil jeho informace v článku.
Doplnění informací k článku samozřejmě vítám, pokud bude příspěvek k tématu. Satelitní megakonstelace k tématu nejsou.
CZ-10 bude mít 7 motorů YF-100K v 1. stupni i v každém boosteru, celkem tedy 21 motorů YF-100K.
Statický zážeh zkráceného testovacího exempláře 1. stupně rakety CZ-10 se 7 motory YF-100K byl proveden 15. srpna, tři dny po vydání článku.
Pokud chceme něco posuzovat, potřebujeme k tomu shromáždit relevantní informace.
Jestli chceme porovnávat dvě velmoci v „závodu o Měsíc“, tak do toho patří i jaké množství je jedna nebo druhá velmoc do vesmíru vynést v současné době a v horizontu do roku 2030.
To Čína v současné době položila jako základ státní kosmonautiky motory YF-100 a jeho varianty. Smyslem bylo poukázat na to, že i ona se potýká s problémy a že musí podstatně „slevit“ ze svých původních plánů znovu použitelnosti prvních stupňů raket a od toho se vyvíjí i to jaké množství nákladu na oběžnou dráhu může vynést. Navíc Čína svůj „projekt Měsíc“ postavila na raketě CZ-10, která bude používat motory YF-100K a motory YF-100M. Pokud jsem pochopil správně, tak CZ-10 v konfiguraci se dvěma boostery poprvé poletí až na Měsíc.
Proto informace o momentálně jediné rakety CZ-12 se stejnými motory YF-100K beru jako nesmírně cenná.
To, že hlavním posláním CZ-12 je vynášet satelity megakonstalace GUOWANG naznačuje „státní důležitost“ a snahu alespoň snížit převahu v této oblasti, kterou beze sporu USA má a snažil jsem se naznačit, že to minimálně bez „znovupoužitelných“ prvních stupňů bude trvat hrozně dlouhou dobu. Na druhé čínské satelitní megakonstalaci Thousand Sails Constellation potom, že když dva dělají totéž, nemusí být to stejné.
Ta poslední připomínka jen vypovídá o „pouštění informací“ venkovnímu světu, kdy Čína spoustu informací upravuje k obrazu svému.
Proč by se chlubili připravovaným statickým zážehem, kdyby náhodou neskončil úspěšně.
O použití motorů YF-100K v raketě CZ-12 jsem psal v předchozím dílu v předposledním odstavci. V posledním odstavci jsem krátce popsal současné plány pro první čtyři rakety CZ-10 v konfiguraci se dvěma boostery.
https://kosmonautix.cz/2025/07/07/zavod-o-navrat-na-mesic-cervenec-2025/