Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.

Artemis III

Úřadující přidružená administrátorka ředitelství misí pro vývoj průzkumných systémů NASA Lori Glaze zveřejnila aktualizovaný přehled milníků pro misi Artemis III, který vede k současnému oficiálnímu termínu letu v polovině roku 2027. Na tento termín jsou navázány smlouvy s jednotlivými dodavateli. Je ale nutné podotknout, že připravenost k tomuto termínu nesplní ani jeden z programů (xEVAS, HLS, SLS, Orion).

V přípravě lunárních skafandrů by do 30. září 2026 měl být dokončen primární systém podpory života, tlakový oděvní systém a výroba kvalifikačního exempláře skafandru určeného pro komunikační a vakuový test. Oba testy by byly dokončeny později. Harmonogram obou testů je přiznáním skluzu oproti předchozímu plánu, uvedenému v minulém dílu.

Vývoj lunárního landeru Starship předpokládá do 30. září 2026 provedení testu doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země mezi dvěma kosmickými loděmi, provedení dlouhodobého kosmického letu, dokončení startovní rampy v komplexu 39A a start demonstračního bezpilotního lunárního landeru.

Podle přehledu má být do konce letošního září dokončen dokovací modul Orionu a adaptér OSA. Do 30. září 2026 by ve výrobě Orionu mělo být dosaženo dokončení servisního modulu, dokončení modulu pro posádku a sešroubování obou modulů. Měla by také být dokončena výroba a otestování záchranné věžičky LAS.

K harmonogramu je vhodné poznamenat, že dokovací systém Orionu pro Artemis III byl již sestaven v Kennedyho vesmírném středisku a v červnu byl odeslán do zařízení Lockheedu v Denveru ke kvalifikačnímu testování.

Porovnáním s dobou přípravy Orionu pro Artemis II se zdá být spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu pro Artemis III do 30.9.2026 realizovatelné. Servisní modul pro Artemis II byl přepraven do Kennedyho střediska 14.10.2021 a spojení s modulem pro posádku bylo provedeno po 24 měsících dne 19.10.2023. Servisní modul pro Artemis III byl přepraven do Kennedyho střediska 3.9.2024.

Co se týká centrálního stupně pro nosnou raketu SLS, podle přehledu od Lori Glaze má být do konce letošního září dokončena vodíková nádrž. V období od 1. října 2025 do 30. září 2026 by výroba centrálního stupně měla pokračovat dokončením kyslíkové nádrže a sestavením centrálního stupně bez motorové sekce ve výrobním závodě MAF, dokončením motorové sekce a následným dokončením kompletního centrálního stupně v montážní hale VAB. Harmonogram dokonce počítá se zahájením sestavování vzletových stupňů SRB ve VAB do 30.9.2026.

V červenci NASA oznámila, že na nádrži na kapalný kyslík pro centrální stupeň rakety SLS byla v buňce N budovy 131 v MAF dokončena aplikace tepelně izolační pěny. Po převezení do budovy 110 dne 9. července byla nádrž 12. července otočena do vertikální polohy a umístěna do vertikální integrační buňky A. Vertikální poloha umožňuje technikům slaňovat dovnitř nádrže a instalovat na jejím dně jímku jako první část potrubí pro odvod kapalného kyslíku k motorům.

Pokud by další práce na kyslíkové nádrži trvaly stejnou dobu jako v případě kyslíkové nádrže pro Artemis II, pak by v polovině října 2025 mohla být nádrž vyjmuta z buňky A a převezena do budovy 103, kde bude ve vodorovné poloze instalován vnitřní stožár senzorů hladiny kapalného kyslíku, odvzdušňovací systém na horní kupoli a pěnové uzavření u jímky na spodní kupoli. V listopadu by byl do integrační buňky D v budově 110 vložen intertank a na konci prosince by k němu byla připojena kyslíková nádrž. V lednu 2026 by byl na nádrž připojen přední lem, čímž bude vytvořena tzv. přední sestava centrálního stupně.

Plánované dokončení výroby vodíkové nádrže do konce září 2025 z přehledu od Lori Glaze je vítanou informací. V nádrži už je nainstalován vnitřní stožár senzorů hladiny paliva, a tak zbývá jen několik drobných dokončovacích prací. Neprodleně po vyjmutí kyslíkové nádrže z vertikální buňky A v říjnu 2025 by tedy mohla být do buňky vložena vodíková nádrž a spojena se simulátorem motorové sekce. Pro spojení bude použit simulátor z neletového strukturálního testovacího exempláře vodíkové nádrže. Spojením vznikne tzv. zadní sestava centrálního stupně. Simulátor motorové sekce je potřebný pro umožnění připojení zadní části centrálního stupně na kolový transportér.

Následně budou obě sestavy horizontálně spojeny v budově 103. Centrální stupeň bude poté přepraven člunem Pegasus do Kennedyho vesmírného střediska. Aktuálním plánem NASA je jaro 2026. V montážní hale VAB bude simulátor motorové sekce odpojen.

Letová motorová sekce pro centrální stupeň byla už 29. července 2025 přesunuta v Kennedyho středisku z budovy SSPF do budovy VAB. Další práce na motorové sekci budou pokračovat po vložení do tamní vertikální integrační buňky CSVIC (Core Stage Vertical Integration Center). Právě v této buňce by k motorové sekci měl být v příštím roce připojen centrální stupeň.

Mengzhou/Lanyue

Minulý díl byl zaměřen na dokumentaci úspěšného únikového letového testu lodi Mengzhou z nulové výšky a nulové počáteční rychlosti. Test byl proveden 17. června v kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi zážehem únikového motoru záchranné věžičky a byl při něm simulován případ selhání nosné rakety na vzletové rampě.

V té době již probíhala v testovacím polygonu v okrese Chuaj-laj v provincii Che-pej asi 100 kilometrů severozápadně od Pekingu několikaměsíční komplexní testovací kampaň pro ověření technologie přistání a vzletu dvoumístného lunárního přistávacího modulu Lanyue.

Testovací kampani předcházela montáž, elektrické testování a výrobní kontroly bezpilotního prototypu přistávacího modulu. Na prototypu pracoval vývojový tým z China Aerospace Science and Technology Corporation (CASC).

Vzhledem k tomu, že gravitace na Měsíci je asi jedna šestina zemské gravitace, byl testovací polygon speciálně připraven tak, aby simuloval prostředí nízké gravitace na Měsíci. Polygon se skládal z věžové konstrukce, servosystému s pohybujícím se kruhovým příhradovým nosníkem a kabely, ze systému pro sledování dráhy letu přistávacího modulu a ze simulované plochy měsíčního terénu s krátery a svahy.

V přistávací zóně připomínající barvou a vzhledem povrch Měsíce byla aplikována speciální povrchová úprava, která zajistila, aby její odrazivost přesně odpovídala lunárnímu regolitu pro dosažení relevantního měření a pozorování.

Během několikaměsíční kampaně bylo provedeno několik testů bez zážehu i se zážehy motorů přistávacího modulu. Série testů zahrnovala více než 10 zážehových testů v podmínkách simulujících normální let, nouzový let a vzlet ze svahů s různým sklonem. Testy plně ověřily schéma řízení přistání a vzletu přistávacího modulu, pohonné systémy, elektrické systémy a kompatibilitu rozhraní mezi systémy. Součástí kampaně byly také komunikační testy.

Poslední letový test s pracujícími motory byl proveden 6. srpna a byli na něj pozváni čínští novináři. Krátce po sestupu se přistávací modul vznášel ve vzduchu pro ověření schopností autonomně identifikovat lunární terén a vyhnout se překážkám. Půda pod přistávacím modulem byla pokryta pískem, v některých místech byly umístěny kameny a některé oblasti byly nerovné. Byla tam pouze jedna plochá, bezpečná zóna, zbytek byl pokryt různými překážkami.

Důvodem byl test automatické identifikace překážek a autonomního výběru vhodného místa pro bezpečné přistání. Přistávací modul simuloval proces přistání na Měsíci s pomocí pokročilého vybavení, jako jsou systémy měření vzdálenosti a rychlosti, palubní řídicí počítač a motory s proměnným tahem. Během přerušení sestupu přistávací modul pořizoval snímky povrchu, prováděl výpočty v reálném čase a autonomně vyhledával vhodný terén pro přistání. Po potvrzení bezpečné zóny začal modul znovu pomalu klesat. Pak se jeho čtyři nohy hladce dotkly povrchu a motory se vypnuly.

Podle návrhu mohou být motory vypnuty, jakmile se dvě nohy modulu dotknou povrchu. Systém je vyvíjen tak, aby modul díky svým autonomním algoritmům pro vyhýbání se překážkám uměl v reálném čase detekovat měsíční krátery a skály a upravit sestupovou dráhu pro zajištění bezpečného přistání.

Úspěšným testováním byla ověřena správnost návrhu přistávacího a vzletového systému přistávacího modulu, postupy vypnutí motorů po kontaktu s povrchem Měsíce a kompatibilita rozhraní mezi subsystémy včetně navádění, navigačního řízení a pohonu. Byl tím vytvořen základ pro další fázi vývoje prototypu a pro realizaci misí na oběžné dráze.

Lunární lander Lanyue se bude skládat z pohonného modulu a přistávacího modulu a bude použit k přepravě astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a povrchem Měsíce. Během sestupu se pohonný modul oddělí a přistávací modul přistane na Měsíci. Může vézt dva astronauty spolu s lunárním vozítkem a vědeckým nákladem. Po přistání bude sloužit jako lunární pracoviště, energetické a datové centrum a bude podporovat pobyt a aktivity posádky na povrchu. Po dokončení mise na měsíčním povrchu celý přistávací modul vzlétne a na oběžné dráze Měsíce se opětovně spojí s kosmickou lodí Mengzhou.

Zvláštní pozornost je věnována zajištění bezpečnosti astronautů s důrazem na podmínku měkkého přistání a odpružení čtyř přistávacích nohou. Motory Lanyue jsou uspořádány v redundantní konfiguraci pro vzájemné zálohování. V případě selhání jakéhokoli motoru mohou zbývající motory bezpečně dopravit modul s astronauty zpět na oběžnou dráhu Měsíce, což jim umožní spojit se s Mengzhou.

Projekt průzkumu Měsíce s lidskou posádkou je v Číně prezentován jako významný národní vědecký a technologický projekt, který splní velký sen o přistání Číňanů na Měsíci.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://x.com/
https://x.com/
https://futuramic.com/
https://mp.weixin.qq.com/
https://weibo.com/
http://www.news.cn/
https://x.com/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GxRYbZiW4AE79NU?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/GwtnEQlW4AAwxjU?format=jpg&name=4096×4096
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202507300011/NHQ202507300011~medium.jpg
https://futuramic.com/wp-content/uploads/2025/07/MAF_20250712_CS3_LOX_BO-to-CellA_024large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250730-PH-RB01_0020/KSC-20250730-PH-RB01_0020~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404310;image
https://pbs.twimg.com/media/Gx7LoZBasAEmOGT?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404589;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2404876;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=23919.0;attach=2336575;image
https://pbs.twimg.com/media/GvaKVsmXcAALghf?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=6524.0;attach=2400814;image